Příspěvky

1816

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 20:45:40 »

Tak Peregrin není showman a jako člověk je dost nevrlej, ale mnohé jeho názory jsou zajímavé, přinejmenším v českém filosofickém rybníčku.

Hele a myslíš, že má nějakou vyloženě svoji oblast, která je třeba i nějak celosvětově významná? Nějaký relativně zásadní přínos? Já totiž soudobou filosofii moc nesleduju, takže to vůbec neumím posoudit. Já osobně ho nejvíc uznávám jako skvělého popularizátora logiky a jako někoho, kdo přináší do českého rybníčku světovou analytickou filosofii, ale jeho vlastní přínos neumím posoudit.

Mám namysli něco třeba tak významnýho (alespoň se mi to jako laikovi významný zdá) Bondyho nesubstanční ontologii?

(Nemyslím to ani náznakem kriticky - i kdyby nic takovýho neměl, pořád pro mě bude skvělej.)

Tak zjistíš, které z těch dvou tvrzení bylo pravdivé. Víra bude nahrazena věděním.

To právě ne, přečti si tu otázku ještě jednou, jako analytické cvičení je fakt pěkná, mám ji moc rád.

Světového věhlasu jsem si nevšiml, kdysi se vezl se světovou jazykovědou (Sgall), ale filosofie není moje oblast, třeba má nějaký hodně specifický obor, kde vyniká.

1817

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 19:08:23 »

Tak víra nemá s argumenty nic společného, proto to je víra, ne?

Nevím, jestli se to tak dá úplně říct. Jednak znám lidi, kteří říkají, že k víře přišli tak, že jim to všechno prostě dávalo rozumový smysl (to moc nechápu), ale taky ty otázky, na které víra odpovídá, nemusí být jenom nerozřešené (ve smyslu "nevíme, jak to je (ale jednou bysme na to mohli přijít)", ale můžou být i prostředky racionálního poznání neřešitelné - různé ty otázky po spravedlnosti, smyslu a tak...

Pak taky "organizovaná" náboženství typicky mají nějakou hodně dlouhou a bohatou tradici racionálního nakládání s obsahy víry. Třeba indická filosofie je afaik s náboženstvím hodně prorostlá. V křesťanské kultuře to tak do osvícenství bylo taky. No a třeba judaismus, to je taky kapitola sama pro sebe Neřekl bych úplně, že to s argumenty nemá nic společného, spíš že ty argumenty jsou jiného druhu a pracuje se s nimi jinak.

Docela hezky o vztahu mezi vírou, filozofií a vědou hovoří Peregrin, má i nějaká videa na YT (neviděl jsem, páč ho znám osobně, což je lepší než YT, ale defaultně doporučuji).

Peregrin je skvělej (neznám ho teda osobně, jenom z knížek). Ale zrovna jeho YT kanál mě moc nechytl. Podle mě má větší talent literární než showmanskej Nicméně i tak když kouknu na počet lajků u jeho videí a u nějakých připitomělostí od "slavných youtuberů", tak je mi z toho smutno...

Nejsem odborník na věrouku, čili nemůžu polemizovat. Osobně mě (vlažného protestanta) dost ovlivnil život mezi Indiány v Andách. Mám podobné zkušenosti jako Daniel Everett, akorát jsem nikdy nechtěl být misionář, šel jsem do And kvůli horolezectví a po následné fascinaci jejich ultrasložitým jazykem (klidně by mohli být Windtalkers místo Navahů, kdyby žili severněji) a jeho dokonalém zvládnutí (díky čemuž jsem switchnul PhD z fyziky na jazykovědu) jsem teprve spirituálně dospěl pod ochrannou rukou Pačamamy. Akorát jsem na rozdíl od Atapany nikdy nebyl velvyslancem.

1818

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 18:59:56 »

Dokud neotevřeš krabici, tak obojí. Jak s kočkou.

A až ji otevřu?

Dojde ke kolapsu vlnové funkce, akorát ta funkce není pure, nýbrž mutable 

1819

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 18:58:42 »

Tak víra nemá s argumenty nic společného, proto to je víra, ne?

Nevím, jestli se to tak dá úplně říct. Jednak znám lidi, kteří říkají, že k víře přišli tak, že jim to všechno prostě dávalo rozumový smysl (to moc nechápu), ale taky ty otázky, na které víra odpovídá, nemusí být jenom nerozřešené (ve smyslu "nevíme, jak to je (ale jednou bysme na to mohli přijít)", ale můžou být i prostředky racionálního poznání neřešitelné - různé ty otázky po spravedlnosti, smyslu a tak...

Pak taky "organizovaná" náboženství typicky mají nějakou hodně dlouhou a bohatou tradici racionálního nakládání s obsahy víry. Třeba indická filosofie je afaik s náboženstvím hodně prorostlá. V křesťanské kultuře to tak do osvícenství bylo taky. No a třeba judaismus, to je taky kapitola sama pro sebe Neřekl bych úplně, že to s argumenty nemá nic společného, spíš že ty argumenty jsou jiného druhu a pracuje se s nimi jinak.

Docela hezky o vztahu mezi vírou, filozofií a vědou hovoří Peregrin, má i nějaká videa na YT (neviděl jsem, páč ho znám osobně, což je lepší než YT, ale defaultně doporučuji).

Peregrin je skvělej (neznám ho teda osobně, jenom z knížek). Ale zrovna jeho YT kanál mě moc nechytl. Podle mě má větší talent literární než showmanskej Nicméně i tak když kouknu na počet lajků u jeho videí a u nějakých připitomělostí od "slavných youtuberů", tak je mi z toho smutno...

Tak Peregrin není showman a jako člověk je dost nevrlej, ale mnohé jeho názory jsou zajímavé, přinejmenším v českém filosofickém rybníčku.

1820

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 18:33:13 »

Super. Hned na poprvé. Máš boda.

Takže to řešení je, že může, akorát tím ztratí všemohoucnost? Tak to je trochu nuda, čekal jsem něco sofistikovanějšího.

Měl jsem použít jinou stejnýho typu:

Co se stane, když všeprobíjející střela narazí do ničím neprůstřelného pancíře? Prostřelí ho nebo ne?

Ale, kdyz uz si priznal, ze si verici. Me by zajimalo jakeho vyznani. A jestli si praktikujici... Pak bych mozna mohl vytahnou jiny paradoxy, ne tak filosofickeho razeni.

Hele, nebyl bych proti, ale ono to většinou bývá spíš zklamání než zajímavá diskuse. Docela často se stává, že ateisti (typicky ti militantní) vytáhnou nějakej jakože úplně ultimátní argument, čekají, že však spadnou brady a přitom je to něco, co jsme my věřící slyšeli už tisíckrát v různých variacích a vůbec nás to nevzrušuje. Imho nejzásadnější paradoxy/problémy/otevřené otázky jsou ty, co vůbec nevypadají skandálně.

P.S. když už ses ptal BoneFluta, tak já jsem starokatolík

EDIT: To uz bude ale velky offtopic

Paní učitelka si kamsi odběhla, přece nemohla čekat, že tady budem sami ve třídě potichu šoupat nohama!

Tak víra nemá s argumenty nic společného, proto to je víra, ne? Docela hezky o vztahu mezi vírou, filozofií a vědou hovoří Peregrin, má i nějaká videa na YT (neviděl jsem, páč ho znám osobně, což je lepší než YT, ale defaultně doporučuji).

1821

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 17:29:37 »

(nadšeně) Tu znám, tu znám - samozřejmě může. A je to děsně vtipný.

Davej! 

Tak problém je ve vágnosti definice. Pokud budeme definovat zadání takto, tak odpověď zní samozřejmě ano, může. A dokonce i oblíbená úprava "Může všemohoucí Bůh stvořit kámen, který by sám neuzvedl." furt dává odpověď "ano". Stačí jít logicky po jednotlivých tvrzeních a je to tak jednoduché, že jsem to dal i já.
A samozřejmě se mi povedlo upravit tvrzení tak, aby to dávalo požadovaný paradoxní výsledek.

A vtipný je na tom to, že já jako věřící s tím nemám problém a hrozně mě baví, jak s tím ateisti šermujou - přitom to maj blbě.

To by me dost zajimalo. Muzes dat odkaz nebo aspon nacrtek toho postupu?

Bude to založeno na principu Schrödingerovy kočky doplněné o podmínku, že se krabice nesmí nikdy otevřít, tedy bude platit že Bůh dokáže vyrábět neuzvednutelný kámen a zároveň ho zvedat najednou. Zákaz otevření je tam pro trvalou superpozici obou stavů, při otevření by došlo k ukončení "víry" a byla by nahrazena věděním.

Jak vypadá vlnová funkce (Ψ)?

1822

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 12:35:19 »

Cemu nerozumis? Ze mnozina obsahuje ruzne prvky?

Nepsal jsi, ze obsahuje ruzne prvky, ale ze obsahuje ruzne vlastnosti.

Ježkova noho, to jsou diskuze Raději se raduje, že Mamani už není

1823

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 12:07:36 »

mám návrhové vzory, u kterých je toho dohadování mnohem méně.

Ten pocit nesdilim

Nápodobně

1824

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 00:05:51 »

Tak to není pravda ani vzdáleně. Jednak přeskakuješ mezi "formalismes" a "sémantikou", což o kousek výše kritizuješ. Korektně se dá nanejvýš říct, že je mezi predikáty a množinami nějaký vztah, o definici ale rozhodně jít nemůže, protože ten vztah ani není 1:1. Tohle je hodně velký přešlap.

Souhlas. "Definovat" bylo fakt idiotský slovo. Chtěl jsem prostě říct, že na predikát se taky můžeš dívat jako na množinu individuí pro který platí, to je celý, žádnou vědu za tím nehledej. Souvislost s modelem tam (v tomhle smyslu, jak jsem to myslel) nevidím, ale už jsem dost utahanej, radši už se budu poroučet než nad tím dál s tebou dumat

Pak jo, akorát to je cesta do pekel, jak už tu někdo zmiňoval množinu predikátů, to pak vede k nespočetným hnusům. Hezky o tom psal Cohen (ten, co dokázal nezávislost AC a CH na ZF).

1825

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 11. 11. 2019, 23:43:21 »

AFAIK (alespon v "normalnich" logikach, u jinych nevim) lze kazdy predikat definovat pomoci mnoziny a naopak kazdou mnozinu pomoci predikatu.

Tak to není pravda ani vzdáleně. Jednak přeskakuješ mezi "formalismes" a "sémantikou", což o kousek výše kritizuješ. Korektně se dá nanejvýš říct, že je mezi predikáty a množinami nějaký vztah, o definici ale rozhodně jít nemůže, protože ten vztah ani není 1:1. Tohle je hodně velký přešlap.

(Uvědom si, ať jsme konkrétní, že obecně ne každá bezesporná teorie (každá jde vyjádřit predikátem), má model (tedy "množinu")).

1826

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 11. 11. 2019, 23:38:27 »

Ten ani neví, co to množina je

To ale není žádná ostuda, protože to beztak neví nikdo

To je poměrně odvážné tvrzení.

1827

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 11. 11. 2019, 23:33:19 »

Proč tak složitě? Stačí říct, že každá funkce je instance součinového závislostního typu Πx:A.B(x), kde B nezávisí na x. A je to, nepotřebuješ množiny ani kartézský součin

Mnoziny tam potreboval Cikada

Ten ani neví, co to množina je

1828

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 11. 11. 2019, 23:04:00 »

Tak pro zajimavost. [...]

Ja bych to moc nekomplikoval. Jeste by se nedejmatkorpirodo mohl objevit nekdo, kdo by treba mohl ocitovat

Nechť A, B jsou množiny. Funkcí f z A do B rozumíme podmnožinu A × B takovou, že pro každé a ∈ A existuje právě jedno f(a) ∈ B, že (a, f(a)) patří do této podmnožiny.

...a to bysme se uz vubec nikam nedostali!

Proč tak složitě? Stačí říct, že každá funkce je instance součinového závislostního typu Πx:A.B(x), kde B nezávisí na x. A je to, nepotřebuješ množiny ani kartézský součin

1829

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 11. 11. 2019, 16:14:39 »

Já si nic myslet nemusím, máme definice. Třeba ti to Idris vysvětlí.

Ok. Definice pojmu "predikát" a pojmu "vlastnost" jsou teda podle tebe jaké?

Nejdřív mu objasni rozdíl mezi syntaxí a sémantikou formálních jazyků, potažmo mezi dokazatelností a splnitelností (v teorii modelů), až to pochopí (včetně korektnosti a úplnosti), bude moct s tebou diskutovat Časem se třeba dopracuje až k modální logice, její emulaci v LPŘ a třeba i vyšším řádům a rozdílu mezi obecnou a standardní sémantikou. Druhá možnost je, že se na něj vys…š

1830

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 11. 11. 2019, 16:10:41 »

To není problém. Však se taky většinou říká, že jazyk "má funkcionální konstrukce", těch čistých je minimum. Přesně podle definice.

No právě že těch čistých je minimum. Běžně se říká, že Erlang, Elixir, Clojure, ... jsou funkcionální jazyky a přitom ani jeden by takovou přísnou definici nesplňoval... Proto myslím, že jsou to spíš "shades of grey" - čím víc těch "vlastností funkcionálních jazyků" splňuje, tím víc je to funkcionální jazyk... Erlang a Elixir třeba celkem všechny, až na side effecty, takže tím padá i RT.

Čím víc pruhů...