Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Přesně tohle si myslím taky.Akorát tam je to studium pekelně drahé.Jasně no, to je zlo...
...ale nehledě na sociální aspekty, docela věřím tomu, že ten finanční aspekt má velkej vliv na kvalitu - když za něco platím, chci z toho dostat maximum. Když to mám zadarmo, sere pes...
Díky. Předpokládal jsem, že to takhle bude. Zas jsme u té české "nijakosti" a nezacílenosti - nejasném, nedefinovaném cíli výuky. Všichni mají umět všechno a ve finále neumí nikdo nic (pořádně)...Jinak ono to v Česku celkem funguje, ale jen pro nadané/motivované, což bohužel většina není, ta chce jen papír pokud možno bez úsilí. To je ten zásadní problém, kdyby měla tahle tupá masa nějakou jakože VŠ, ale šitou na míru pro ně, byli by všichni spokojení - lempl dostane oficiální papír a budoucí zaměstnavatel by věděl podle toho, kde dotyčný absolvoval, co má čekat. Teď jsou jen všichni frustrovaní, rádobystudenti, co na to nemají, protože vyletí, a zaměstnavatelé z toho, co za "absolventy" se jim hlásí.
Díky. Předpokládal jsem, že to takhle bude. Zas jsme u té české "nijakosti" a nezacílenosti - nejasném, nedefinovaném cíli výuky. Všichni mají umět všechno a ve finále neumí nikdo nic (pořádně)...Akorát tam je to studium pekelně drahé.
Mohl by ses o tom trochu rozepsat?Mám dva postřehy. Především v prváku je matika jednoduchá, přechod ze SŠ je tak plynulý a bez šoku, jako v Česku. Dává to smysl didakticky i pragmaticky, protože když student musí za studium platit, škola chce, aby v prváku nevyletěl a platil dál.
na SŠ se učí nějaké základní řadící které už nějakou tu dobu umím.Ono je někdy lepší zaměřit se spíše na ty předměty, které člověka nebaví, protože později se na to podívá z jiného úhlu a bude litovat, že na to onehdá kašlal.
U gymnázia vím, že mi dá více ale zároveň více vezme. Jsou tam i předměty které mi nejdou a nebaví mne, takže se bojím že nebudu mít takovou motivaci apod. Ale mít lepší obecný přehled je taky dobré.
Jistě, gympl má dát hlavně přehled v široké škále disciplín, nedá se čekat osvojení hlubokých matematických znalostí. Od toho je ostatně VŠ, kde už člověk studuje jen to, co ho zajímá a čemu se chce věnovat profesně.Já bych zas úplně nebazíroval na tom, že člověku škola musí pověsit úplně všecko do detailu na nos. Pokud byl někdo v něčem dobrej, tak to nebylo díky škole, ale díky tomu, že se v tom nimral doma ve volném čase. Jazyky, počítače, nějaký sport, hudební nástroj - cokoli. V normální škole prostě není čas se na nějakou oblast víc soustředit.Poznal jsem spoustu skvělých programátorů, ale každý z nich si s sebou nese nějaká slabá místa v závislosti na SŠ, kterou absolvoval.Nevím tedy, jak teď, ale před nějakými 30 lety nebyla matika braná na gymplu v AI k ničemu. Nejsložitější, co se bralo, byly základy infinitesimálního počtu. Dnešní AI vyžaduje mnohem hlubší znalosti.
Takže pokud chceš programovat i netechnické věci a případně časem dělat AI, je gympl lepší volba, protože získáš širší rozhled a je tam víc (pro AI) relevantní matematiky. Pokud Tě zajímá i elektronika (bastlení), případně nízkoúrovňové programování, je naopak průmka lepší volba.
Pamatuju si, že na gymplu v Litoměřicích v mém humanitním čtvrťáku (cca rok 94) proběhl nějaký miniaturní základ maticových počtů a integrálů/derivací. Možná to byla volitelná matika pro lidi, kteří z ní dělali přijímačky na VŠ... A programátoři byli v algoritmizaci s užitou matikou každopádně hned od prváku dál/jinde, než základní společná kanonická matematika jakožto standardní předmět. Tuším už ve druháku programovali optimalizační metodu Simplex, snad ve třeťáku vím že jsem koukal přes rameno těm dvěma nejakčnějším borcům, že v turbo pascalu napsali jednoduché demíčko na rozpoznávání číslic neuronkou. Tehdy to byl nejspíš nějaký primitivní multiclass perceptron... a počítám, že na to neměli hotovou knihovnu, ale psali to hezky od píky. Ono tehdy nešlo o to, aby to bylo prakticky užitečné - šlo jim o to si tu technologii osahat. Dost živě si pamatuju, jak spekulativně ručně ladili parametry přenosové funkce neuronu a učícího algoritmu, používali při tom dost exotickou slovní zásobu... a mám pocit, že kdovíjak dechberoucí vysokou matiku k tomu nepotřebovali.
To bylo v roce cca 93, před internetem. Dneska s internetem je jakékoli samostudium úplně jinej level. Není špatné, mít případně "mentora" (kámoše, učitele) který je o něco napřed.
On obecně ten široký obor od slaboproudu přes počítače k softwarovému designu se převážně bez kdovíjak absurdně složité matiky dost obejde. Je fajn mít díky matice přehled/nadhled, ale je v té branži spousta profesí, které se bez akademicky pojaté VŠ matematiky vcelku dobře obejdou. Podobně je to třeba s teorií zpětnovazební regulace (ve vztahu k dynamické stabilitě systémů), nebo se znalostmi VF techniky, nebo s elektro vzděláním pro vyhlášku 50... velice záleží, jakou příchuť si v tom širokém oboru pro sebe najdete.
Níže nerozlišuji konkrétní verzi GPL a jde spíše o obecné postřehy - jde o můj laický názor - každopádně by jste měl kontaktovat právníka přes licence!Těch GPL licencí je vícero verzí s různými nuancemi, nicméně základní kritérium je, že dílo je odvozené, pokud tvoří jeden celek s použitou knihovnou, což v praxi znamená, že i jen dynamické linkování je v tomto ohledu virální.
Add 1) a 3)
Ta hranice kdy ano a kdy ne je podle mne nejasná, a určit v konkrétním sporném případě ji pravděpodobně může jen soud
Vytvořením mezi-části, byť by používala roury nebo TCP se nemusíte zbavit odpovědnosti respektovat GPL viz nejen poznámky níže.(a může na to být nahlíženo jako pokus o obcházení GPL, zejména ale nejenom pokud autoři oficiálně prohlásí že to není v souladu s jejich výkladem)
Některé další (nekompletní) postřehy ohledně výkladu k 1) a 3)
Podle některých výkladů se o "odvozené" dílo jedná i pokud je program distribuován jako celek (např. instalátor nainstaluje zároveň vaší aplikaci i databázi je na hraně, neřkuli pokud rovnou bude nakonfigurované jejich propojení).
Někde jsem také viděl uvedeno že se považuje za odvozené dílo, pokud jsou využívána nějaké specifika, nebo interní struktury díla které je kryto pomocí GPL.
A to bez ohledu na to jestli s pro komunikaci používají třeba roury nebo TCP, využití API - včetně i dost obecných API(asi extrémní výklad ale někteří autoři to tak mohou vidět).
Komunikaci s databází většinou zajišťuje nějaká knihovna která je přímo integrovaná do vaší aplikace. Takže je třeba se podívat i na její licenci, zda náhodou také není, nebo neměla by podléhat GPL, pak ji také musíte respektovat.
Ale není to tak černé.
Je třeba se ještě podívat na co všechno se licence aplikuje. Pokud není specifikováno, tak je bezpečnější předpokládat že na vše. Ale může být uvedeno(pokud možno veřejně), že např. na používání určitého API se GPL nevztahuje(pokud na to ovšem nepoužíváte knihovnu která je pod GPL).
Takto např. funguje uživatelské api v linuxu, nebo tuším že nějaký sw to měl pro podporu ne-gpl pluginů.
Je možné že k vaší DB existuje nějaký license-FAQ který osvětluje zda umožňuje použití clientských knihoven nebo API i v GPL nekompatibilních programech případně kterých a za jakých podmínek. Viz zmiňovaná MariaDB
Pokud je to nějaká známá a rozšířená databáze je ke zvážení zda to risknout(věřit že si to nerozmyslí a nebudou pak své uživatele licenčně trolovat).
Add 2)Je tu více možností, prosím přečtěte si tu licenci. Podle jedné z možností je ale povinnost poskytnout kód každému kdo vlastní binárky(což možná nutně neznamená že je má přímo od vás).
Nejjednodušší je ale rovnou dodat "zdrojáky" spolu s binárkami či zařízením (forma i rozsah zas dle licence).
Obecně)
Asi by bylo dobré si projít(přinejmenším):
- stránky GPL produktu který chcete zakomponovat.
- anglickou verzi GPL licence
- anglické stránky www.gnu.org včetně různých FAQ
- české stránky www.gnu.org včetně různých FAQ
- různá fóra a poradny
Potom navštivte právníka přes licence a spolu s ním rozhodněte(pořadí není nutně dle preference):
a)Uvolnit vše v souladu s licencí GPL
b)Vyhnout se kombinováním děl s GPL licencí a děl s nekompatibilními licencemi. (respektive najít si jinou DB)
c)Vyžádat (nejlépe přes právníka a písemný) souhlas autora/autorů/nadace která dannou GPL část vyvíjí, zda je vaše použití v souladu s jejich výkladem.
d)Riskovat, že váš výklad licencí a případných výjimek je správný
Obecna matematika je hlavne o teorii, prave systemem Definice-Veta-Dukaz a podobne i matematika pro fyziky a informatiky.To jsem si taky dříve myslel, než jsem zažil, jak to učí v Británii.
Poznal jsem spoustu skvělých programátorů, ale každý z nich si s sebou nese nějaká slabá místa v závislosti na SŠ, kterou absolvoval.Nevím tedy, jak teď, ale před nějakými 30 lety nebyla matika braná na gymplu v AI k ničemu. Nejsložitější, co se bralo, byly základy infinitesimálního počtu. Dnešní AI vyžaduje mnohem hlubší znalosti.
Takže pokud chceš programovat i netechnické věci a případně časem dělat AI, je gympl lepší volba, protože získáš širší rozhled a je tam víc (pro AI) relevantní matematiky. Pokud Tě zajímá i elektronika (bastlení), případně nízkoúrovňové programování, je naopak průmka lepší volba.
bojím se předmětů jako zeměpis a biologie.Gymplem se nic nezkazí. Já už jsem starej a věci se mění rychle, ale kdysi dávno, když jsem byl mlád, tak zeměpis na gymplu byl flákačka a biologii, ač mne vůbec nebavila, jsem taky dával bez problémů. Pokud plán je jít pak na ČVUT či MFF, tak gympl bude dobrý odrazový můstek.
Oracle jen ještě víc podělal už tak dost stupidní situaci.Bohuzel tam zas bude tvuj nejhorsi nepritel garbage collector a posleze neefektivita java jazykaV reálně nasazovaných knihovnách se právě kvůli neefektivnímu GC zcela nepokrytě (ale skrytě) alokuje ručně, všechny velké frameworky volají skrytá (a nativní, tedy “unsafe”) API, aby se vyhnuly enormní režii GC. Na obranu autorů Javy je třeba dodat, že tracing GC nejde udělat efektivně, i kvalitní a promyšlené implementace (konzervativní GC s nízkou latencí) mají v některých typech úloh problémy s efektivitou.
Jj, presne tak. Bohuzel to byva problematicke, protoze Oracle tomu hazi klacky pod nohy a meni unsafe api pod rukama (i kdyz teda samozrejme nikdo nikdy negarantoval, ze zustane stejne, ale z praktickych duvodu se kod velkych frameworku unsafem jenom hemzi - jinak to rozumne delat neslo).
Bohuzel tam zas bude tvuj nejhorsi nepritel garbage collector a posleze neefektivita java jazykaV reálně nasazovaných knihovnách se právě kvůli neefektivnímu GC zcela nepokrytě (ale skrytě) alokuje ručně, všechny velké frameworky volají skrytá (a nativní, tedy “unsafe”) API, aby se vyhnuly enormní režii GC. Na obranu autorů Javy je třeba dodat, že tracing GC nejde udělat efektivně, i kvalitní a promyšlené implementace (konzervativní GC s nízkou latencí) mají v některých typech úloh problémy s efektivitou.
A slo to celkem s vyuzitim VS Code rozumne pouzivat, rozhodne lip, nez treba Go.V čem nešlo Go používat?
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
