Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
NodeJS je jeden velky singlethread bordel s callbackama navic s JavascriptemTo jo, proto vzniklo Deno, mimochodem v Rustu. Jinak kdo nechce callbacky pro asynchronní běh, nechť používá await, JS ho už pár let má (a činí jej to trochu méně otřesným).
K čemu je informatikovi teorie elektromagnetickýho pole nebo Maxwellovy rovniceK tomu samému, co nedosažitelné kardinály a ultrafiltry, a stejně se do informatiků cpe teorie množin a obecná algebra. Ta fyzika by byla užitečnější, když už mají studenti získat “critical thinking and problem solving skills”, fyzika aspoň popisuje skutečný svět a používá “lidštější” matematiku (u těch maxwellek různé typy integrálů, jejichž pochopení je mnohem přínosnější, než v případě nedosažitelných kardinálů). Navíc maxwellky jsou na pochopení podstatně jednodušší (jako celá bakalářská fyzika).
To se nedá takhle říct, i obskurní dialekty a jiné lekty mívají poměrně složitou gramatiku. Ve vývoji jazyka dochází jen k přeskupování, někde se gramatická pravidla zjednoduší, ale zároveň jinde vznikne něco složitějšího (viz třeba lidová latina). Čeština je poměrně uniformní.Já to spíše myslel tak, že většina čechů nemluví moc složitou ani hezkou češtinou. A tak podobné chování očekávám i u jiných jazyků.Čeština nemá moc složitou gramatiku (na rozdíl od těch zmíněných polysyntetických jazyků), je zhruba na úrovni klasické latiny nebo staré řečtiny, takže víceméně průměr. Za složitou gramatikou nemusíme do Ameriky, stačí okolí Černého moře (Abcházie například).U AJ je bod zlomu u idiomů a frázových sloves. NJ nedokážu úplně posoudit, protože ji znám odmalička, ale to se španělštinou je v podstatě pravda, i když nad základní úrovní je její gramatika složitá (spousta nepravidelností, několik subjunktivů atd.). Všechny tyto jazyky ale mají ten “práh” hodně nízko ve srovnání s navažštinou nebo eskymáčtinouA když to porovnáš s Češtinou? Myslím tím tu tatarštinu kterou mluví většina Čechů.
Čeština nemá moc složitou gramatiku (na rozdíl od těch zmíněných polysyntetických jazyků), je zhruba na úrovni klasické latiny nebo staré řečtiny, takže víceméně průměr. Za složitou gramatikou nemusíme do Ameriky, stačí okolí Černého moře (Abcházie například).U AJ je bod zlomu u idiomů a frázových sloves. NJ nedokážu úplně posoudit, protože ji znám odmalička, ale to se španělštinou je v podstatě pravda, i když nad základní úrovní je její gramatika složitá (spousta nepravidelností, několik subjunktivů atd.). Všechny tyto jazyky ale mají ten “práh” hodně nízko ve srovnání s navažštinou nebo eskymáčtinouA když to porovnáš s Češtinou? Myslím tím tu tatarštinu kterou mluví většina Čechů.
U AJ je bod zlomu u idiomů a frázových sloves. NJ nedokážu úplně posoudit, protože ji znám odmalička, ale to se španělštinou je v podstatě pravda, i když nad základní úrovní je její gramatika složitá (spousta nepravidelností, několik subjunktivů atd.). Všechny tyto jazyky ale mají ten “práh” hodně nízko ve srovnání s navažštinou nebo eskymáčtinouS tím z vlastní zkušenosti souhlasím. Z hlediska učení jsou prý dva typy jazyků: na jedné straně angličtina nebo španělština, kam člověk rychle nastoupí a s minimem základní gramatiky se rychle domluví a rozumí i průměrně složitým textům a řeči (ale pak narazí na výraznou bariéru u sofistikovanějšího vyjadřování), a na druhé straně jazyky jako němčina nebo čeština, kde je nástupní práh pro běžné porozumění vysoko, ale jakmile jej člověk překoná, jde už víceméně o slovní zásobu. Na Goethe Institutu říkají že u němčiny ten bod zlomu je až někde když člověk prochází B2.V nejbližší době plánuju k AJ seriálům, na které se divám, přidat NJ titulky. Doufám, že tímhle nějakou tu frázi pochytím. A až budu mít dostatečně velký základ, tak se vrhnu na gramatiku, eventuálně i na komunikaci s rodilými mluvčími. Ale na to zatím moc nemyslím, od toho jsem teď měsíce daleko.Pozor, tento naivní přístup u němčiny nefunguje, na to má příliš složitou gramatiku a je naprosto nutné znát základy alespoň na úrovni A1/A2.
Slovinsko je zatím můj cíl - koukám ve městech Maribor, Lublaň, Kranj, Tolmin, Bled, Velenje, Celje. Realiťáci i majitelé bytu komunikují, ceny bytu s energiema do 700 €, příroda (extra krásná!) na dosah, vlakem se člověk dostane i k moři, do Rakouska, Itálie. Slovinci moc nekouří cigára, nemají potřebu chovat tunu psů, jak Češi. Ceny oproti ČR průměrně 10 % výše.Jo, ten vlak do Koperu a (cyklo)stezky do Itálie jsou super. Jejich pobřeží je sice krátké, ale nádherné. Tak držím palce
Má skvělá vystoupení, akorát mluví "mnichovsky".Tak toho zrovna neznám.Jenom u videí je třeba si dát pozor třeba na BavorštinuWilly Astor?
Měl jsem na mysli Moniku Gruber.
I když u ní by se nechalo začít s "Altbayerisch für Einsteiger".
Jenom u videí je třeba si dát pozor třeba na BavorštinuWilly Astor?
V Německu je dobrá Horní Lužice, hory tam jsou (menší, ale hezké a celkem liduprázdné) a v mnoha vesnicích se ještě mluví lužicky (lužickosrbsky), což zní jako staročeština, mají duál, jednoduché minulé časy a skvělou pálenkuMe se hodne libily mestecka na brehu Bodamskeho jezera.
Nekolik let jsem tam delal.
Priroda luxusni, alpy 2 hodiny autem.
Akorat to bydleni, obecne nejdrazsi countryside v celym Nemecku, drazsi jsou uz jenom mesta jako je Mnichov
Samozřejmě vím o Lindau a podobě, ale prostě už je to příliš známé a profláklá destinace, takže od bydlení po jakékoliv služby, je to mimo. Věřím, že v jižním Německu, nabo Rakousku jsou města, která by byla vhodnější.
Kdyby byly ještě nějaké typy na konkrétní menší méně známá města v Rakousku, Německa u hor, bylo by to fajn.
Ale zatím se mi asi nejvíce zalíbilo Slovinsko, má všechno z toho, co se mi líbí, je to jazykově i kulturně blízká země, příroda i počasí naprosto ideální. Ceny +/- stejné jako v ČR.
Koukám že nejsem sám, kdo s němčinou zápasí...Ze slovníků je IMHO nejlepší velký Duden (jen není zrovna do kapsy).
Pokud otázka zní, na co třeba koukat (nebo poslouchat u manuální práce), poměrně bych doporučil na YouTube staré epizody "Harald Schmidt Show" - běželo to v televizi začátkem tisíciletí. Taková talkshow asi jako Kraus nebo Všechnopárty (nebo Letterman), ale řekl bych maličko prdlejší.
Schmidt mluví myslím dost čistou němčinou, samozřejmě dost rychle. Tzn. je to užitečné cca když už písemně ledacos zvládnete a chcete se chytat i sluchem. H.Schmidt je zjevně dost sečtělej týpek, a dají se přežít i chvíle, kdy probírá dvacet let starou aktuální politiku - třeba protože si moc nebere servítky.
Už si nepamatuju, jestli jsem na H.Schmidta narazil náhodou, nebo na něčí doporučení.
Někdo mi tu před časem doporučil film Das Leben ist eine Baustelle - dobrej tip :-)
Já mám v Němčině možnost řešit část práce (jednoho dodavatele) a těžce ho ke svému jazykovému dovzdělání zneužívám. Taky mi to všichni od nich nežerou. Někdo mluví naschvál čistě a na požádání mě opravuje. Někdo na to kašle a brebentí jak mu zobák narost - ledaže se zdvořile omluvím a přejdu do angličtiny, to potom plave on. Jeden technik, jinak velice příjemnej do písemné technické debaty a technický nadšenec, nedávno na webexu suše konstatoval "eher Englisch als Hochdeutsch" - když jsme hlasovali, jakou řečí se dál ve třech bavit ;-) Ve smyslu tréninku šedé kůry není nic lepšího, než se snažit v té řeči dorozumět. Pravda je, že už nemám čas číst knihy se slovníkem :-( takže slovní zásoba tolik neroste jako kdysi v AJ.
Jestli chcete poznat ponížení, že člověku na obrazovce nerozumíte ani slovo, pusťte si pár archivních rozhovorů s Klausem Kinskim. (A na závěr třeba povedenou imitaci v podání Maxe Giermana.) Kinski drmolí jako Ozzy.
Pokud se týče rádií, občas zkusím MDR Aktuell - ale to mě nezabaví nadlouho. Je to asi jako poslouchat zelenou vlnu. Nebo třeba jako šum na pozadí převážně hudební ORF FM4, pokud zrovna hrajou poslouchatelně.
Google s jeho bublinama je ze mě zřejmě dost zmatenej. Mám pocit, že má pro mě několik bublin. A třeba YouTube, podle toho, na co se zeptám, nahodí bublinu a tu si jede dál. Co do tématu a co do jazyka.
Osobně když smolím něco v němčině, používám několik slovníků, a preferuju spíš anglicko-německé (dict.tu-chemnitz.de a linguee.de). Česko-německý slovnik.cz jenom pro doplnění / křížovou kontrolu. Pravda je, že mě asi dvakrát někdo opravil "ale nee, tohle je denglisch, správně německy to takhle přímo nejde, zkus to okecat třeba takto". Příklady reálných textů má linguee (automaticky jich pár přihodí k hledanému slovíčku) a případně obecný Google search.
Některé obraty v němčině mají přímý ekvivalent spíš v češtině než v anglině.
Zajímavé je, že se mi nemíchají jazyky mezi sebou. Maximálně občas narazím na slovo, které znám v jiných cizích jazycích, ale ne v tom, kde bych ho zrovna potřeboval...
Ale nativni anglicky mluvici zeme uz v EU neniIrsko není země?
Dřív asi šlo o to, aby to studenti uměli i když toho bylo hodně ale dneska de hlavně o "papírování v počítači" a vyhazování.Tohle se nezměnilo, rozdíl je ten, že dřív šli na studia jen ti chytřejší, kdežto dnes jdou na VŠ pomalu i z pomocné školy (a pak se diví, že neprolezou prvákem, ale co už).
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.