886
Windows a jiné systémy / Re:Licence pro Windows 10
« kdy: 22. 01. 2020, 18:26:07 »To není pravda v podstatě mu stačí tvrzení že věc zakoupil na internetu s funkčním klíčem (jako důkaz může sloužit spouta věcí klidně i svědectví) a žalující musí prokázat opak (například pokud by používal crack, či se jednalo o klíč stále patřící někomu jinému).
Crack není sám o sobě překážkou v legálnosti. Můžete tím porušovat nějaké dílčí ujednání smlouvy, ale pokud máte program koupený, samotný crack legálnost nezruší.
Nesmyslná analogie. Autor nemá právo prohledávat lidem PC a vyžadovat potvrzení o licenci, kontrolor taky jen zkontroluje lístek a rozhodně nebude chtít po každém účtenku kde ji koupil.... Práce kontrolora jde naopak srovnat s aktivací klíče we windows.
Klíč není licence. Licence je smlouva. V případě drahých software je smlouva tradiční (potvrzená oběma stranami), v případě většiny sw je to tzv. adhezní smlouva (např. Microsoft End User License Agreement - EULA). Adhezní smlouvu můžete přijmout nebo odmítnout, ale (obvykle) nemáte možnost se k ní vyjádřit a dosáhnout změny. Aby tato smlouva byla platná, je nezbytné prokázat nabytí. Proto je nejběžnějším prostředkem kupní doklad. Ten není samozřejmě jediný, přesně jak píšete, existují další možnosti jak to prokázat, ale jejich průkaznost v případě problému je už nižší. Jedním z podpůrných důkazů při prokazování platnosti smlouvy může být např. COA štítek, instalační klíč - indicie, které přesvědčí soud o tom, že Vaše tvrzení se zakládá na pravdě.
Nezapomeňte na to, že jste to Vy, kdo se dovolává platnosti smlouvy - proto taky prokazujete TOTO tvrzení.
Samozřejmě Vám nemůže nikdo prohledat počítač! Jedině Policie na základě soudního příkazu a soud ho vydá jen po předložení dostatečně silných indicií a jen v trestním řízení. V civilním řízení toto nehrozí vůbec. Autor má však právo ptát se po licenci, pokud jakýmkoliv způsobem ví, že software užíváte - absurdní příklad, ale platný: uvidí Vás v kavárně, že jeho sw máte spuštěný.
Jízdenka je doklad o zaplacení jízdného. Na základě zaplacení jízdného vzniká mezi Vámi a dopravcem přepravní smlouva. Pokud ztratíte jízdenku, ale prokážete její koupi (dodatečně), nemůžete dostat pokutu za jízdu na černo. Můžete dostat pokutu za nepředložení dokladu. Proto obvykle bývá pokuta nižší, když prokážete, že jste jízdenku jen ztratil, zapomněl. Dopravce by nemohl spravedlivě požadovat tzv. zvýšené jízdné, když už jste ho zaplatil, proto je pokuta poplatkem za zvýšenou administrativu. Analogie je prakticky dokonale sedící.
Myslím, že ne úplně rozumíte volnému hodnocení důkazů a ve vzájemných souvislostech. Pokud u Vás najdou (nechme stranou jak) program, o kterém budete tvrdit, že Vám ho někdo hodil do schránky a máte na to svědky, soud to nemusí přijmout. A klidně v jiném případě to přijmout může. Soud je od toho, aby mohl volně hodnotit a jednotlivým důkazům dávat váhu. Kdyby se důkazy daly vyhodnotit TRUE / FALSE, nebyly by soudy potřeba.
Zcela reálný příklad z praxe:
- najdou u Vás kupu SW, ale zjistí se, že není legální, protože jste ho koupil od někoho, kdo Vás podvedl
=> trestní odpovědnost nenesete, jednal jste v dobré víře
=> v civilním řízení Vám ale bude uloženo zaplatit autorovi, protože Vaše dobrá víra nemění nic na tom, že on byl na svých právech ukrácen
=> velmi pravděpodobně ovšem soud nepřisoudí autorovi dvojnásobek běžné ceny, jak je psáno v autorském zákoně, protože by bylo proti dobrým mravům získat zvýšený poplatek od někoho, kdo jednal v dobré víře
Musíte opravdu odlišovat trestní právo (tresty pro zločince) od civilního práva (narovnání vztahů mezi osobami). Obě řízení sledují úplně jiný cíl a jejich výsledek na sobě nezávisí.