Ano, samozřejmě že prokazování nelegálního používání software je velice složitá záležitost, rozhodně to ale nefunguje tak, že nějakej soukromej subjekt řekne: "tady mám záznamy z našeho SW, že k tomu došlo"
A jak by to jinak fungovalo? Policie řeší pouze trestné činy, ale toto podle všeho není trestný čin, pouze došlo k poškození autora.
Proto se jedná maximálně tak o důkaz nepřímý.
Záleží na tom, jestli protistrana namítne a soud tak bude mít pochybnosti o pravosti záznamů. Pokud nebude, je to důkaz přímý. Nepřímým důkazem je např. činnost firmy (pokud oborově odpovídá) nebo např. svědectví (ex)zaměstnanců o tom, jak se dbalo na legálnost software.
Základem je tedy mlčet, zatloukat a nikomu nic neříkat.
To jsem radil tazateli hned v první odpovědi. Jakékoliv slovo navíc nemůže pomoci, může jen uškodit.
Říká se tomu presumpce nevinny, důkazní břemeno je na protistraně.
Presumpce neviny se tomu rozhodně neříká. To je termín z oblasti trestního práva.
Důkazní břemeno je na počátku na žalobci. V určitý moment ale dochází k pomyslnému přenesení důkazního břemene. Soud může (měl by) v průběhu řízení informovat účastníky o tom, jaká tvrzení považuje za prokázaná. V tu chvíli je v zájmu žalovaného doplnit tvrzení ve svůj prospěch a předběžný názor soudu zvrátit. Vzhledem k uplatňovaní zásady koncentrace soudního řízení bývá tento moment poměrně brzy na začátku, před koncem prvního jednání (které ovšem může být přerušeno a rozděleno na více jednacích dnů).
Ani ta blbá MAC adresa neidentifikuje daný stroj, dá se totiž jednoduše změnit.
Pokud to bude žalovaný na svoji obranu tvrdit, musí k takovému tvrzení předložit důkazy.
I v případě, že souhlasím s podmínkami služby/software, které jsou mimo zákonné hranice státu kde žiji, je nadevše jasné, že je souhlas neplatný.
Pokud něco konáte, dochází k právním skutkům. Právním skutkem je např. užití autorského díla. To dílo užíváte uvnitř hranic ČR. I smlouva nabízená z jiného státu (oferta) přijatá v ČR (akceptace) je platná. Neplatná ustanovení smlouvy jsou pouze ta, která odporují kogentním ustanovením zákonů ČR a mezinárodního práva. Většina ustanovení našich zákonů (ObčZ) nejsou kogentní, ale dispozitivní - smluvní strany si mohou ujednat odlišné podmínky. Pokud se nějaké ustanovení tzv. "tluče" není neplatné úplně, ale hledá se nejbližší možný výklad v rámci zákona. (To je kvůli tomu, aby se smlouvy nemusely přepisovat po každé novelizaci zákonů - prostě se hledá nejbližší východisko směřující ke stejnému účelu).
Celá má teorie vychází z informací z odkazu na diskuzi abclinuxu, kde je psáno:
...
Nečtěte blbiny, které píší rozohnění ajťáci vidící svět jen jako nuly a jedničky.
Zobrazit příspěvky
. A na konec je potřeba připomenout, že GDPR sice z části reguluje sběr informací, ale především se zaměřuje na nakládání s informacemi. Ani v tomto ohledu ta firma nic neporušuje.