Osobně nevidím důvod, proč popsané principy nepoužít i při výuce IT.
Já ano.
IT je už velmi složitá oblast, nedá se ani řádově srovnat se složitostí, jakou jsme zažívali v devadesátých letech. Tenkrát si člověk mohl vybrat (z toho, co bylo trochu dostupné) DOS, DESQview, Windows 3.x, později Windows 95, OS/2, NT, SCO, Mac a Linux. Kouzlo bylo v tom, že se řešily poměrně triviální úlohy a postupy k jejich řešení byly plus minus obdobné jako v některém dalším ze systémů. Přechod mezi prostředími nebyl tak moc dramatický - lišil se výběrem dostupných programů, ale ty už pak byly na jedno brdo a uměly směšný zlomek toho, co dnes.
Proti tomu nyní, když učitel stojí před úkolem zpracovat učivo pro žáky, distribuovat ho elektronicky, připravit test, vyhodnotit, informovat - v každém z těchto kroků se může nejen rozhodnout o jiné platformě, ale i o úplně jiném způsobu, jak k problému přistoupí. Může využívat cloud, může rozesílat e-mailem, může zkoušet přes web kameru, ... Kombinací je nekonečně mnoho.
To vede k tomu, že místo rozšiřování znalostí nastává chaos; jen se domluvit na správné formě komunikace sežere neúměrný čas k tomu, kolik má hodin na učení. Ani žákům nijak neprospěje, když deset učitelů bude používat deset různých platforem; víc času stráví na obsluze, než na samotném předmětu, který mají primárně řešit. Jde o to, aby děti uměly psát, číst a počítat a k tomu i IT. Ale ne naopak. IT je pomocník k ostatním činnostem, nikoliv nadřazená disciplína.
Pak tu ještě bojujete s tím, že samotný vyučující má sám problémy se všechno naučit. Ve školství není takový přebytek kantorů, abychom si mohli vybírat ty, kteří jsou dobrými pedagogy, ovládají svůj obor, a ještě i IT. Mimo velká města často nemají ani dostatečně kvalitní internet. Tam je jednotná platforma ku prospěchu - učitelé si pak mohou vyměňovat zkušenosti i mezi sebou a pomáhat si. V dnešní době distančních výuk taky vidím, že děti často učiteli radí, aby začal některé nové funkce využívat - ty, které vidí používat jiné učitele. Ani to by nešlo, kdyby to bylo přílišně roztříštěné.
Proto si myslím, že IT by se mělo dělit na dvě části. Ta první by měla mít za úkol naučit používat nejběžnější nástroje. Těmi jsou Microsoft, Apple a Google (moje děti například preferují Google Docs proti Office, jen na okraj). V této části by mělo docházet spíš ke sjednocování, k výuce týmových nástrojů - prostě stejné základy, jako když trénují, jak si mají pohlídat, jestli jim prodavačka správně vrátila drobné.
Samotný předmět ICT by měl nad rámec těchto znalostí ukazovat i alternativy. Toto už je ale děsně závislé na kvalitě vyučujícího. Musí volit takovou látku, aby žáky zaujala, vyprovokovala jejich zvídavost - ale nesmí opustit ty primární cíle, tedy: je potřeba nejprve splnit úkol (dodat ostatním v týmu nebo ostatním vyučujícím) svoji práci tak, jak je vyžadováno, a teprve sekundárně lze využít dostupné alternativy. Obávám se však, že příliš mnoho dobrých, ambiciózních ajťáků do škol nemíří, zejména ne do nižšího školství.
To, že se do škol natlačil Microsoft, považuji za bolestínské nářky linuxových zaslepenců. Microsoft byl ve školách už v době, kdy vrcholem GUI bylo FWVM + xemacs. Když přišel internet, všude vládl Netscape, ale zazdil to; Microsoft se svým Internet Explorerem 3 nijak nekonkuroval. Tehdy na výběr nic moc nebylo a od té doby si Microsoft drží výrazný technický náskok. Jestli mu mohl někdo kdy konkurovat, tak Apple, ale tam rozhodla cena. Oplakávat Apple, že nevyšel školám vstříc je podle mě hovadina. Linux šanci nikdy moc neměl, ale ne kvůli těm druhým, zlým - ale kvůli tomu, že nikdo nepracuje na uceleném ekosystému, který by se dal použít.
Zobrazit příspěvky
