§ 3
Působnost zákona
(3) Tento zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.
Bacha, není to tak úplně jednoduché. Lexikálně tam tato výjimka je, nicméně výkladově byly už nalezeny situace, kde by bylo "schování" za osobní potřebu bylo za hranicí (za účelem) této výjimky. Samozřejmě, takový výklad musí být velice opatrný, protože výjimky se nesmějí vykládat příliš extenzivně (pak by se z výjimek stala pravidla).
Účelem odstavce s výjimkou zpracování osobních údajů bylo zejména zaznamenávání si poznámek, diktátů, nahrávek rozhovorů, nahrávek telefonních hovorů apod., za přítomnosti dané osoby, kde si zákon (zcela správně) uvědomuje, že takovéto záznamy nejsou nepřetržité, nemají široký, necílený záběr a nemají k nim přístup další osoby. Proti tomu kamera umístěná na domě, zabírající zbytečně velkým úhlem veřejné prostranství, zaznamenávající non-stop ulici, a se záznamem např. na domácí NAS - to už je aspoň trochu jiný případ než to, na co se výjimka vztahovala.
ÚOOÚ ve svých materiálech doporučuje se chovat velmi obezřetně.
Je zde ještě potřeba zmínit, že od 25. května 2018 začně platit směrnice GDPR, kderá nahradí dosavadní zákondy. GDPR bude velká změna a velký posun směrem k objektivní odpovědnosti toho, kdo data zpracovává.