Zobrazit příspěvky
2596
Studium a uplatnění / Re:Hrozí ukončení paušální metody při přiznání daně?
« kdy: 25. 10. 2017, 05:54:23 »A jste si jisty, ze je spravne, aby vase firma lobovala za vice studentu na technickych oborech, coz by se take mohlo odehrat na ukor jinych oboru, ktere jsou take potrebne, protoze nejsou prachy? A nemyslite, ze by bylo lepsi, aby si studenti vybrali sami, co chteji studovat, pricemz jednim z kriterii pri rozhodovani by byly platy v danem oboru? Ono by slo na lobovani vasi firmy pohlizet take tak, ze za penize danoveho poplatnika chce zaplavit pracovni trh spoustou zbytecnych absolventu, ze kterych si vybere ty dobre, ale za mensi plat, nez by musela dat pri nedostatku ajtaku. Vzhledem k tomu, ze do hlavy vasemu sefstvu nevidim, nemuzu uslechtilost jejich iniciativy posoudit.
Ale od toho jsou poslanci, aby sbírali a vyhodnocovali požadavky a návrhy těch, které zastupují. Zastupují občany i firmy. Lobista je jen osobou, která se určitého tématu ujme a s argumenty je předloží. Pokud je jedním z argumentů i vyjednání politického kompromisu (když budete hlasovat pro návrh A, poté je jiná strana ochotná podpořit váš návrh B), pak je to také v pořádku. Pokud je argumentem obálka, je to v nepořádku.
Ad odliv studentů z jiných oborů - je to soutěž. Za ty druhé obory může také někdo lobovat, nebo se jejich zastání může ujmout poslanec z vlastní iniciativy. Pokud k tomu nedojde, pak nelze, než přijmout to, jaká je vůle lidu (v zastupitelské demokracii).
Odkud by měl poslanec čerpat podněty pro svoji práci? Jak by, podle Vás, měl zvládat vidět do všech oborů a na potřeby všech skupin lidí?
Je zde opravdu hodně patrné, jak byste svým "moudrým" názorem rád vetoval demokratické principy. Je z Vás znát, že jste přesvědčený, že o některých tématech umíte rozhodnout lépe, než k jakému výsledku vede demokratický proces.
U lobovani ale vzdy existuje podezreni vedlejsich motivu.
Jaký vedlejší motiv? Základní motivací každého jednotlivce a každé firmy je, aby se měl lépe. Přičemž slovo "lépe" musí být vnímáno subjektivně a relativně. Když to trochu přeženu: dělníkovi by stačil "pouze" jeden pecen chleba denně navíc, zatímco zlý kapitalista bude lobovat za 100 milionů Kč. Jenže: dělníků jsou dva miliony, chleba stojí 20 Kč a potřebují ho 313 dní v roce (nepočítám neděle). 2 000 000 x 20 x 313 = 12,5 miliardy Kč. Ač to bude pro Vás těžké přijmout, tak požadavek dělníka na pecen chleba je pro státní kasu neporovnatelně nehoráznější, než požadavek kapitalisty na stomilionovou subvenci. Dále lze počítat, že ze stomilionové subvence se část stejně rozdělí lidem (mzdy) a část se vrátí státu na daních. Možná se tím nastartuje řetězec úspěchů podniku. Jenže to byste dopředu nesměl počítat, že kapitalista vezme těch 100 milionů, strčí je do prasátka, a nikdy už je z něj nevytáhne. A i kdyby to tak bylo, jak už někdo psal, je to deflační tlak, nebo jak jsem psal já, vyprovokuje tím další inflaci (čímž postihne sám sebe a celý svůj majetek).
