Příspěvky

1951

Odkladiště / Re:Cenzura mailu

« kdy: 01. 03. 2018, 07:14:20 »

Odstraňování spamu je samozřejmě předběžná cenzura. Poskytovatel za uživatele rozhoduje, čím by se nechal napálit a čím ne, což je omezení svobodné vůle uživatele a to je cíl každé cenzury. Spam není protiprávní. Viry jsou protiprávním jednáním, samy o sobě, proto je možno je odstraňovat a o cenzuru nejde.

No, já si myslím, že kdyby se soud musel tématem opravdu zabývat, pak by patrně zjistil, že naopak antispam je obecně žádaná služba. Technicky vzato sice naplňuje znaky cenzury, ale ve skutečnosti není samoúčelná. Je to přirozená reakce (digitálního) světa na technické nedostatky elektronické pošty, které umožňují naprosto nekontrolované, nepostihnutelné a nedohledatelné rozesílání nevyžádané pošty. Nevyžádaná pošta je také nelegální a také se v případě zásahu antispamů jedná o zásah do mixu vyžádané / nevyžádané pošty.

Ad absurdum, doručení viru může být také vyžádané a záměrné. Antivirové laboratoře i jednotlivci mohou chtít z vlastního zájmu přijímat viry. Takové doručení není doručením něčeho nelegálního. Podobně, jako v poštovním balíku můžete posílat nůž - nelegální je až to, že ho někdo zabodně do zad druhému.

Dalšími úvahami se dostanete k tomu, že poskytovatelé služeb předběžně a zcela bez jakékoliv hlubší kontroly blokují přílohy určitého typu. Zejména spustitelné soubory. Také neplatí žádné rovnítko mezi tím, že co spustitelný soubor, to bezpečnostní problém.

V případě kolize dvou práv je nutné vždy považovat, ochrana kterého práva je důležitější, případně jakým kompromisem lze chránit aspoň částečně práva obě. V případě e-mailů, které vycházejí z nereformovaného standardu s kořeny v sedmdesátých letech, bude určitě silným argumentem právě ochrana uživatelů.

1952

Odkladiště / Re:Cenzura mailu

« kdy: 01. 03. 2018, 07:02:47 »

Můžete třeba podepsat smlouvu o vlastní euthanázii s nějakou nemocnicí? No a u všeobecných podmínek freemailů je to podobné. Nemůžete se smluvně zbavit práv a svobod, které vám poskytuje ústava. Navíc takové podmínky vyjadřují nerovné postavení smluvních stran, podmínky jsou uživatelem podepsány pod nátlakem upření možnosti používat službu.

To by platilo, pokud by přes ně šla pošta tranzitně, vy jste to nemohl ovlivnit. Vy si je ale můžete a nemusíte zvolit za svého poskytovatele poštovního doručení. Můžete si také otevřít svůj vlastní mailserver a pak je samozřejmě platné to, co píšete - že Vám do pošty nesmí nikdo zasáhnout.

V reálném životě bych to přirovnal např. ke službě virtuální kanceláře. Tam si necháte posílat poštu (tu (méně) běžnou, listovní).  Můžete mít nasmouváno s poskytovatelem virtuální kanceláře, že Vám dělá i virtuální asistentku, která psaní otevírá, reklamní zahazuje a ta, která nejsou reklamní (tedy je to na úsudku poskytovatele služby) Vám posílá naskenované. To také není porušení listovního tajemství.

1953

Odkladiště / Re:Cenzura mailu

« kdy: 28. 02. 2018, 16:37:04 »

Evidentne sem chodi stado kretenu, ktery netusej, ze zakony jsou jakymkoli blabolum nadrizeny.

Patrně nevíte, že zákony obsahují jak kogentní ustanovení - tedy ta, která se nedají smlouvou nahradit, tak i ustanovení disponibilní, která se nahradit dají. Disponibilních ustanovení je většina v občanském zákoníku, a existují hlavně proto, aby existovala pravidla v situacích, kde není žádná smlouva sepsána.

Konkrétně se jedná hned o § 1 Občanského zákoníku, odst. 2, který praví:
Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Poměrně pochopitelný popis je zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/kogentnost-pravnich-norem-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku-93262.html

1954

Studium a uplatnění / Re:České IT firmy a podíl

« kdy: 27. 02. 2018, 14:21:43 »

A bude to externé (a tie predtým uvedené "technológie") naozaj lacnejšie, resp. sú v tých "technológiách" niekde skryté peniaze či už na úsporách alebo vyššej produkcii? Mám na mysli malú firmu, kde IT nie je podstatou biznisu, ale len podporným nástrojom.

IT už je dnes základem každého byznysu. Bez XML exportu nepodáte daňové přiznání. Bez zpracování procesu podání na EPO nebo přes Datové schránky nebudete mít potvrzení o podání přiznání (účetní tisknou papírovou doručenku z DS a netuší, že je úplně k ničemu). EET. E-maily. Správa mobilních telefonu přes Web. ... ...

A právě proto se vyplatí to outsourcovat, než mít polozkušeného oprašovače, protože ten nemá ze své praxe ani dostatečnou šíři znalostí ze všech oblastí, které musí firma řešit. Pak to vypadá tak, že onen oprašovač se za pochodu učí podání na finanční správu, za pochodu datovky a správu oprávnění k nim - zatímco běžná, zkušená IT firma by to zavedla během měsíce, dvou, nikoliv, až nastane průšvih.

1955

Server / Re:Poraďte vhodný hardware na server pro MySQL

« kdy: 27. 02. 2018, 14:10:14 »

zkusim to vzit z druhe strany, vysvetlim jak to u nas funguje
firma je restaurace
pokladni system vlastni bastl v Delphi, data ulozena na linux serveru s MySQL
servery mame 2, primar se replikuje na sekundar, kdyz se primar slozi. tak se v pokladne rucne prepne na sekundar a v radu minut se jede dal, toto mi zadna zaruka NBD neporesi

Tady je podle mě viditelná snaha skloubit nerealistické požadavky klienta na dostupnost vs. cenu vs. technické řešení. Samozřejmě, můžete to flikovat tak, jak píšete. Jen namísto posunu vpřed se z Vás stane oprašovač mrtvých technologií jen protože to klient nechce zaplatit. Je logické, že nikdo Vám nedoporučí žádné "nezaručeně zaručené" řešení.

Z obchodního hlediska mě napadají jen tři udržitelné modely spolupráce: buďto dodávat jen software a hardware nechat na klientovi, nebo dodávat i hardware ale přenášet výhody i náklady hardwaru na klienta, nebo s klientem mít uzavřenou servisní smlouvu. Servisní smlouva samozřejmě nemůže jít za hranici toho, co garantuje dodavatel hardware.

Jako varující mi přijde, že úsporu na hardware považujete za větší přínos, než pracnost, kterou to přinese. Nedovedu si vybavit situaci, kde by byl hardware dražší, než jakákoliv práce člověka.

Možná proto Vás zde ostatní nechápou a nerozumí Vašemu požadavku, protože si myslím, že nezapadají do zkušeností lidí z oboru.

1956

Studium a uplatnění / Re:České IT firmy a podíl

« kdy: 27. 02. 2018, 10:13:37 »

V jedné firmě se o to staral syn jednatele třeba. Je to tak, že seš tam jako ajťák a děláš všechno od administrace serveru, webu, sítě, workstationů, tiskáren, doplňování tiskáren,....

Ano, takové firmy plýtvají na interního oprašovače IT, místo toho, aby ty samé a menší peníze dali do technologií a případně externí správy. Pro firmu je samozřejmě daleko účelnější investovat do technologií, které jí posouvají i dál, než to cpát do interního zaměstnance. Velkým problémem je i to, že interní zaměstnanec v takové firmě nemůže ani růst, ale ani udržet krok s technologiemi. Nemá dostatek podnětů pro posun vpřed, a většinou mu zaměstnavatel nedá rozpočet a volno ani na nutná školení.

1957

Server / Re:Poraďte vhodný hardware na server pro MySQL

« kdy: 27. 02. 2018, 09:04:35 »

jde mi hlavne o spravnou frekvenci RAM aby to bezelo optimalne
a ten SSD x35 nevim presne co znamena

Frekvenci RAM na výkonu prakticky nepostřehnete. To, že nebudete mít Xeon, ale i7 postřehnete citelně.
Desktopové komponenty se na server vůbec nehodí, důvodů je víc.

SSD ze spotřební třídy Vám brzy odejde, není prakticky jiná možnost, než jít do Samsung nebo Intel, ale do serverových variant. V Alze v nabídce nebudou. Jedná se o  Samsung 863 PM a Sm a Intel S4500/4600.

Nevidím disk na systém a nevidím HW raid.

Obávám se, že pokud jsou Vaše představy takové, jaké píšete, nelze hovořit o žádném dobrém, natož optimálním běhu.

1958

Software / Re:SW Raid bez synchronizace

« kdy: 27. 02. 2018, 08:33:50 »

Takze ty famy ze SW raid je narocny na CPU jsou z dob i586. Stejne to byla blbost, protoze XOR z raid-u je velice jednoducha instrukce - jakekoliv zpracovani dat (parsovani) bude trvat nasobne dele. Maly vliv to bude mit jen na fileserveru s 10GE, kde se presouvaji opravdu kvanta dat, ale pochybuji ze to nekdo z vas provozuje.

To samozřejmě fámy nejsou. Na hw raid funguje cpu offloading, podobně, jako se to řeší u serverových síťových karet. Hlavním cílem je udržet nízkou latenci, ne jen hrubý průtok.

Na fileserveru či NAS samozřejmě rozdíl asi nepoznáte, ale u databázového serveru už sakra jo.

1959

Software / Re:SW Raid bez synchronizace

« kdy: 26. 02. 2018, 18:46:00 »

Ale md raid udělá lepší službu, pokud mu nejde o hrubý výkon.

Pochybuji, daní bude zátěž CPU.

1960

Odkladiště / Re:Datova shranka - ano/ne

« kdy: 26. 02. 2018, 11:14:44 »

Treba by se ukazalo jako dobra motivace urednikum vyplacet % z odhaleneho podvodu. Ti dobri by si nahrabali.

To bohužel nefunguje. V praxi to sklouzne vždy ke zneužití pravomoci, jen aby vykázali maximum. Nemusí jít zrovna o současnou kauzu se zajišťovacími příkazy. Ale podívejte se např. na Pardubickáý kraj a kontroly dotací, kde díky motivaci úředníků zašli až moc daleko.

A co se stane ve výsledku? Ti motivovaní úředníci si opět vyberou menší a slabší ryby, a ty velké vynechají.

1961

Odkladiště / Re:Datova shranka - ano/ne

« kdy: 26. 02. 2018, 10:56:26 »

Ano, to je pravda, jinak by ti urednici delali ucetni a danove poradce ve velkych firmach.

Přesně tak. Není ani žádným tajemstvím, že mimo Prahu jsou státní úředníci daleko kvalifikovanější. V Praze za tabulkový plat nikoho opravdu dobrého neseženou. Mimo Prahu si stát může vybírat.

Tak jestli by se stat nemel snazit vytvorit takova pravidla pro ucetnictvi, aby maximalne ztizila tvorbu kreativniho neprehledneho ucetnictvi. Ale to by se asi nahore moc nehodilo, protoze rada soudruhu, kteri do politiky lezli s holou p​r​d​e​li, z ni odchazi zahadne obohacena (asi hodne setrili z platu) a nasledne sami maji nejakou firmu, ktera sama dela kreativni ucetnictvi.

Jo, jenže v případě velkých firem se do toho přičte mimo jiné: jiný fiskální než kalendářní rok. Auditovaná závěrka, nejlépe někým z Velké čtyřky - a proti nim úřady nevyskakují. Účetnictví nastavené tak, aby bylo možno vykazovat podle IFRS, případně i GAAP. A to je pak takový bordel, že to nikdo ve skutečnosti nezkontroluje, maximálně se kontrolují čísla, že sedí na jiná čísla.

No a jak jste poznamenal, zcela správně, ti nejlepší jsou zaměstnanci těchto firem a velké čtyřky, stát má drtivou většinu zaměstnanců třetí-čtvrtou ligu, z druhé ligy má pár desítek jedinců a z první ligy možná do pěti kousků. To je naprosto nerovný boj.

1962

Odkladiště / Re:Datova shranka - ano/ne

« kdy: 26. 02. 2018, 10:37:02 »

To je mozne, ale presouva to danovou zatez na ty, kteri uz plati jak mourovati. A kolik by to delalo se uvidi, jestli jednou nekdo Buresovi dopocita dane.

To mu nikdo nedopočítá, ve skutečnosti není síla, která by odborně a časově zvládla u takové firmy provést hloubkovou kontrolu. Takže v nejlepším případě se může správce daně uchýlit k použití pomůcek, ale ty opět selhávají pro takto velkou firmu. Není ji s kým srovnávat, aby to mělo nějakou vypovídací hodnotu.

Nemusí to být vůbec Agrofert, ale spousta dalších velkých firem řeší nejen příjmovku, ale i DPH! dohodou se správcem daně (daňový řád to umožňuje). Pak je hlavní starostí udělat účetnictví na tolik nepřehledné, aby to úředník vzdal a přijal návrh dohody.

Jako malý jste pro stát sprostá firma či osoba, která dluží daně. Jako velký jste partner pro jednání.

1963

Odkladiště / Re:Datova shranka - ano/ne

« kdy: 26. 02. 2018, 10:32:59 »

...
3. uložené zprávy je potřeba přerazítkovávat, jinak pozbývají platnost ...

Taky blabol, zprava je platna i s expirovanym certifikatem. Minimalne do okamziku, kdy nekdo napadne jeji duveryhodnost. Vzhledem k tomu jak (ne)funguje konverze na papir(za nehorazny penize), da se napadnout naprosto cokoli i na tom papire.

Nemáte pravdu. K listinnému originálu se zachovává obálka (zvykem je sešívat ji s papírem), na které je podací číslo a existuje stopa, která se dá ověřovat.

U exspirované datové zprávy jste v nouzi Vy. Možnost konvertovat za pár desetikaček na listinu, nebo přerazítkovat za jednotky korun, je prostě zvladatelné. Např. soudy si nechávají datové zprávy zpracovávat jejich podatelnou, která provádí ověření platnosti - a pokud není, tak má soud ve spisu výrazně vyznačeno, že se jedná o neplatnou zprávu.

Takže: listina může a nemusí být pravá a vede se o tom dokazování. V případě exspirované datové zprávy se nic nedokazuje, protože její neplatnost je jasná.

Nehledejte v tom žádnou další logiku, já také vím, že papír by měl být ještě méně důvěryhodný, než datová zpráva. Ale musíte se dívat realisticky na to, jak s tím úřady a soudy pracují.

Pak také není výjimkou, že soudce požádá o dodání konvertované zprávy do spisu. A s exspirovanou zprávou žádnou koverzi neprovedete - a opět, jste v problémech Vy.

Toto je prostě jedno riziko, které lidé hodně podceňují.

1964

Odkladiště / Re:Datova shranka - ano/ne

« kdy: 26. 02. 2018, 10:23:31 »

Kdyz stat systematicky nechava firmy produkovat zisky na Kajmanech a v Luxemburku, zatimco v CR jsou ve ztrate a sotva se drzi nad vodou anebo kdyz stat nechava firmy platit dane za hranicemi, tak nekdo ty dane platit musi. Stat musi z neceho fungovat a musi tam byt dost, aby nebylo tolik videt, kolik soudruzi rozkradli.

Obávám se, že tyto firmy, byť páchají velké škody, jsou jen zrníčkem v poušti písku daňové zátěže. Je to dost nepříjemné vidět, že některé firmy se daním vyhýbají, ale spíš z principu, než že by to hnulo se státním rozpočtem nějak výrazně.

1965

Software / Re:SW Raid bez synchronizace

« kdy: 26. 02. 2018, 09:52:19 »

A jak by ten raid pak fungoval, kdyby na obou discích byla jiná data?

Čistě teoreticky by mělo jít, že vyberete jeden disk jako hlavní a ten přinutíte zmirrorovat na ten druhý. Stejně mi to nepřijde jako dobrý nápad.

Určitě se nepouštějte do jakékoliv operace na živých datech, toto se vždy a bez výjimky musí dělat na zálohovaných datech.