článek XIX 6.
Banka je oprávněna použít peněžní prostředky klienta vedené na jakýchkoli účtech vedených bankou pro klienta k započtení své libovolné pohledávky, kterou banka má vůči klientovi, bez ohledu na to, zda tyto pohledávky vznikly v souvislosti s vedením účtu nebo ji nak. Banka je oprávněna i bez souhlasu klienta započíst vůči klientovi i promlčené pohledávky, nejisté a také neurčité, stejně jako pohledávky nesplatné.
To nemusí mít ani v podmínkách, to je zcela běžný instrument občanského zákoníku. Když někdo dluží Vám a Vám se do ruky dostane něco jeho, můžete to jednostranně započíst. Konkrétně se jedná o § 1892, kde dochází k převzetí a (částečnému) zániku dluhu.
Započítávání promlčení je také běžné. Promlčením totiž nezaniká pohledávka jako taková, pouze se stává nevymahatelnou. Tedy, pokud Vám někdo dluží 5000 Kč a dluh se promlčí, ale za 30 let se stane příležitost, že dostanete do ruky jeho peníze nebo jinou hodnotu, můžete tím svůj, byť promlčený dluh uspokojit.
Započítávat nejisté nebo neurčité nebo nesplatné pohledávky také lze. Pokud se ale ukáže, že to nebylo oprávněné, pochopitelně máte právo na úrok z prodlení a náhradu škody. Opět, to není specifikum jen banky, ale to se děje i mezi běžnými osobami nebo firmami. Jedna dvě firmy si fakturují navzájem. Jedna faktura má splatnost o 30 dní dříve, než druhá. Sice teoreticky by měla nejdřív zaplatit první firma té druhé, a ta druhá až za 30 dní nazpět. V praxi se to ale jednostranně započítává, protože ve skutečnosti nejde o protiprávní jednání takového významu, aby šlo byť i jen o přestupek.
To dost protiklientské ujednání i na poměry zatuchlého bankovního rybníčku. Uvedeno doslovado praxe to znamená, že banka může skoupit váš neexistující dluh za jízdu na černo a strhout si to z účtu. Započtení neurčitých a nejasný pohledávek myslím dokonce zakazuje zákon, ale nejsem si jist, jestli se tohoto stejně jako promlčených pohledávek, nemůže idiot spotřebitel podepsáním smlouvy vzdát.
Vy se tím ničeho nevzdáváte. Občanský zákoník zakazuje taková ujednání smluv, která by znevýhodňovala postavení smluvních stran. Celé ustanovení této podmínky ve zkratce říká: Počítejte s tím, že my si své pohledávky uspokojíme z Vašeho účtu. (Co už nepíšou, ale vyplývá ze zákona: Pokud ale uděláme chybu, tak jsme samozřejmě odpovědni a musíme nahradit škodu a úroky).
Myslím, že jste jen špatně pochopil význam takového ustanovení. (Asi by bylo jednodušší, kdyby to tam nepsali a dělali to - protože to dělají úplně všechny banky).
článek IV. Preventivní opatření kochraně důvěrných údajů
Držitel karty je povinen ukládat platební kartu odděleně od jiné bankovní dokumentace na bezpečném místě, tj. na místě, které není volně přístupné třetím osobám a které je zabezpečeno před zásahem třetích osob. Dále je držitel karty povinen pravidelně, po každém použití platební karty a minimálně však 1 x denně kontrolovat držení platební karty a přijmout taková individuální bezpečnostní opatření, aby zabránil jejímu zneužití, ztrátě nebo odcizení.
kontrolujete si kartu 1x denně? Protože pokud ne, tak se dopouštíte porušení smlouvy (paradoxně je to i karta zavřená v trezoru) a pokud dojde ke zneužití karty o více než 24h 1s před nahlášením ztráty, může banka argumentovat, že jste hrubě porušil smlouvu, a za zneužití platebního protředku tak nenesete ztrátu do 50EUR, ale nesete ji zcela (§116 zákona o platební styku)
To je tak zvaná proklamace. To ustanovení není vykonatelné a vymahatelné. Jedná se o to, že když ztratíte kartu, a pak se zjistí, že jste ji nechal ležet v šuplíku v práci a odjel jste na dovolenou, tak toto ustanovení dává měřítko, že to tak nemělo být. Pokud budete mít kartu v peněžence, kterou máte každý den v ruce, tím kartu kontrolujete. Když ji budete mít ve skříni doma a ukradne ji zloděj, opět jste nic neporušil. Pokud ji budete mít doma a ukáže se, že ji zneužil jiný člen domácnosti (byť se nezjistí který), naopak odpovědný jste, protože je jasné, že jste povinnost zanedbal. To je obdobné, jako když musíte zabezpečit zbraň "vhodným způsobem" a musíte její bezpečnost zajistit nepřetržite. Nemusíte ji mít ale ani v trezoru, ani ji nemusíte mít stále na očích.
Na téhle bance se jinak ukzuje základní problém lowcostu. Dokud vše funguje, OK. Jakmile nastane problém (a ten nasten v každé bance, je to jen otázkou česu), neestistuje u nich proces, jak to řešit. Zákaznická linka neexistuje, dovolat se na pobočku lze jen v pracovní době, ale většinou je obsazeno. Nemají žádný service-desk, kde by vám přiřadili číslo incidentu, abyste se pak mohl při další komunikaci s kýmkoli v bance naněj odkazovat. Klidně to dopadne tak, že měsíce sháníte po celé ČR v té bance někoho, kdo je kompetentní to řešit, protože si to nejsou schopni předat.
Přímo v IB je kontaktní formulář, a na místo helpdesku končí přímo v rukou vedoucího pobočky, kde máte účet. Podle mě je to naopak daleko vstřícněji nastavené. Nemám s FIO problém domluvit ani nadměrný výběr nebo vklad v hotovosti, dokonce lze po telefonu domluvit, že bude bez poplatku (např. pokladník řekne že má hotovosti dost a nedělá mu to problém). Naopak vždy, když potřebuji něco řešit, tak nehovořím s externím call centrem umístěným někde u hranic s Polskem, ale přímo se svojí pobočkou.
Podle mě neumíte číst podmínky a správně je interpretovat. Za prostými větami hledáte něco, co v nich není.
Zobrazit příspěvky
Fakt mi nepřišlo potřebné zdůrazňovat, jaká kravina je celý ten původní nápad. Možná jsem měl.