(...)
Souhlas s popisem vlády oligarchie i osvíceného autokrata. Obojí považuji za víceméně dočasné jevy, protože to po čase vyústí v demokracii nebo totalitu - jde o to, jestli ti, co jsou u vesla, se snaží lidem skutečně naslouchat, nebo získají přesvědčení, že je potřeba masy zkrotit.
S hodnocením kryptoplatidel souhlasím. Jsou bezúčelné v demokratických zemích a jsou pro ně hrozbou. Není v našem zájmu obcházet zřízení, které sice s chybami, ale funguje. Celkově jde u lidí pozorovat životní netrpělivost. Když něco nejde ideálně hned, tak si každý myslí, že je potřeba hned dělat radikální změny. Manažer chce vyměnit podřízené, lidé vyměnit vládu bez ohledu na potřebu dodržení demokratických principů, a někteří mají nutkání řešit chyby finanční soustavy tím, že ji obejdou kryptem. Je to samozřejmě kravina, i kdyby to fungovalo, protože nás to systémově vrátí někam mezi starověk a středověk - není důležité jak a od koho jsi bohatství získal, ale hlavně, že máš naditý měšec.
Paradoxně, takovou blbinu může na nohy postavit jen současný bohatý svět. Chudý člověk (tím nemyslím ani Evropana s minimální mzdou - protože to je stále boháč proti chudému jihoameričanovi, indovi, afričanovi) nemá možnost ani apetit riskovat, že svůj život utopí do těžení virtuálního platidla. A teď otázka za sto bodů: proč má bohatý člověk potřebu podporovat neregulované platidlo? Já nacházím jen dvě odpovědi: a) čistě ze spekulativních důvodů (očekávání růstu a pak směna za fiat), b) potřeba vyvést své bohatství jinam, tam, kam mu to neumožňují jeho zákony.
Ať už hodnotíme zřízení v Evropě, USA, Rusku, Číně jakkoliv, je to stále prostředí, které dalo současným "investorům" zbohatnout. Je dost nechutná představa, že chce někdo vědomě ulívat naše bohatství do systému, který ho vyvede ven. Zatímco žije v jistotě, že současně může žádat soudy o ochranu, kdykoliv čerpat lékařskou péči, jezdí po vybudované silnici, a ve městě nedýchá tuny exhalací. Zajímalo by mě, kolik podpůrců krypta by bylo připraveno se těchto výhod vzdát a žít v opravdu neregulovaném prostředí. Nejde současně zastávat názor, že nejzdravější je neregulovat a zároveň konzumovat plody regulovaného prostředí.
Nejsem (zatím) pro kriminalizaci držení kryptoplatidel. Nechť si každý vlastní, co je mu libo. Pokud to bude ohrožovat naši ekonomiku (ale ne dřív), pak bych zvažoval i přísnější opatření. Těžbu bych však zakázal. Všichni z našich daní a do "zelené složky" energií platíme docela hodně peněz na podporu bezemisní výroby. O to víc to bude, o co vyšší spotřeba je a o to dražší to je, o co víc vyčerpáváme přírodní možnosti získávání energií. Všichni musíme kupovat dražší výrobky, blbý vysavač nebo žárovka jsou kvůli tomu komplikovaná, tedy drahá zařízení. A pak tu máme pár pitomců, kteří propálí energii úplně bohapustě, s nulovou efektivitou. Proč je mám dotovat, aby pak dýchali mnou placený čistý vzduch a rozvodná síť vše unesla? Nutnost regulace samotného držení pro ochranu ekonomiky a bezpečnosti podle mě taky přijde, a ekologie bude k tomu argumentem navíc.
Krypta jsou deflační. Velikost emise se neřídí rychlostí pohybu objemů peněz a ztracená mince zmizí z ekonomiky a ekonomika zpomalí. Pro laiky se to dá vysvětlit redukcí ad absurdum. Na planetě přibývají lidé, ale mince ubývají. Tu a tam je někdo ztratí. Po hodně dlouhé době si lze představit svět, na kterém jsou desítky miliard lidí a poslední neztracená mince v oběhu - jak bude fungovat ekonomika miliard lidí s ubývajícím oběživem? To je asi nejjednodušší možnost, jak lidem vysvětlit, že nepotřebujeme deflaci, ale spíš inflaci. Ta pomalu, regulovaně, dostává bohatství ze současných rukou do těch nových, které neustále přibývají.
O tom, kdo drží velkou část vytěžených coinů nic moc nevíme, ale tušíme, že nějaká skupina může mít podstatný vliv. Nebo i některá vláda. Pokud ho nemá, může si ho koupit. To se dozvíme leda ve chvíli, kdy ten vliv budou chtít využít. Víme však o velkých spekulantech. Např. Elon Musk hrál stoprocentně strategii multiple-outs. Jedním vrzem získal mediální pozornost, mohl spekulovat na růst nebo pokles kurzu BTC a může mít i představu, jak virtuální platidlo využít k přesunu aktiv levněji mezi zeměmi, např. kvůli daním nebo jiným regulacím. Opět je to ale něco, z čeho nebude mít dlouhodobý prospěch malý investor.
Zajímalo by mě, jak se k tomu postaví vlády ve světě. Zatím reagují jen nedemokratická zřízení. V demokraciích to bude složitější. Ctí se víc volnost rozhodování i vlastnictví majetku. Každý region má jiné mandatorní výdaje, např. v USA nemusejí řešit to, že by lili tolik veřejných peněz do ekologie a infrastruktury, v Evropě naopak. Regulace kryptoměn taky nutně sníží volitelnost od mladších ročníků.
Jakmile bude zakázáno obchodování s kryptem - podobně, jako se nesmí platit vysoké částky hotově, převážet přes hranice bohatství ani jiným způsobem, pak poletí kurz virtuálních měn ke dnu. Budou naprosto k ničemu, když je nesměníte ani za kafe v kavárně, za zboží, natož za fiat. Ten kurz podstatně spadne už ve chvíli, kdy nějaká silná země tuto myšlenku vážně vysloví, držitelé mincí budou mít možná pár sekund na to, aby rychle prodali a modlili se, že jim burza peníze skutečně vyplatí. Bude to "legrace".
Zobrazit příspěvky
Týden/Dva zpět byl článek jak ČSSR v roce 1989 půjčila SSSR 1,3 miliardy dollarů ( 1 dollar = 27-30 kč) což byla půjčka cca 40 miliard, a v tu dobu byl rozpočet +- 100 miliard. Takže ČSSR půjčila cca 40% ročního rozpočtu a na konci roku jsme nebyli ve ztrátě? Mě to spíš připadá, že jsme byli pěkně bohatá země.