Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Miroslav Šilhavý

Stran: 1 ... 95 96 [97] 98 99 ... 206
1441
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 21:08:16 »
Takzvané "duševní vlastnictví" je natolik jiné (krádež vs. neoprávněné užití / kopie), že ty přirovnání nikdy nesedí.

Na tom v principu není vůbec nic jiného. Něco koupíte, směníte nebo vytvoříte, a ta věc je k plné dispozici jen Vám. Vy si můžete určit, jestli a komu prodáte své auto, jestli a komu necháte shlédnout svůj film. Ten, kdo na něj nevynaložil ani peníze, ani vlastní úsilí, nemůže se ničeho domáhat. Přesto je autorský zákoník vstřícný zájmům společnosti, proto patenty a autorská práva po nějaké době vyprší - což není žádná samozřejmost, ale výjimka z přirozeného pravidla (a výjimky se musí vykládat co nejúžeji, jinak se z výjimky stane pravidlo). Dále autorský zákon v některých případech připouští např. novinářskou licenci, kopie pro osobní užití, ... Ale to všechno jsou opět JEN VÝJIMKY z pravidla nedotknutelnosti.

Bohužel, někteří razí tezi, že vytvořením kopie neubude z originálu a začínají razit přesně opačnou tezi: že je normální užívat něco, co mi nikdo nedovolil.

1442
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 21:02:49 »
Přijde mi, že dává příliš mnoho zodpovědnosti koncovému uživateli namísto řešení samotného sdílení, kde je to naopak naprosto jasné a bez diskuze. Vymahatelnost na koncových uživatelích je totiž špatná a málo efektivní, a proto to ten zákon staví do pozice nástroje, který se vytáhne jen, když je potřeba na někoho konkrétního. A to nemám rád.

Tak zde se neshodneme. Já jsem jednoznačně a ve všech oblastech za osobní odpovědnost jedince, snad vyjma sociálního a zdravotního systému, které považuji za evropskou přednost. A i u těch bych nechal víc odpovědnosti na jedinci. Stát má lidem utírat zadekky jen v těch nejnutnějších případech, jinak by měly být základem společnosti soukromoprávní vztahy. I důchod bych dával od určitého ročníku už jen minimální, zbytek nechal na každém, ať si rozhodne, co za života udělá se svými vydělanými penězi.

Co se OSA, jejích praktik a financování týče, byl bych rád za přísnější kontrolu a rozumnější pravidla pro nakládání s prostředky nezastupovaných autorů. Přece jen je to organizace určená zákonem jako správce poplatků a měly se na ni tudíž vztahovat i nevýhody - transparentní hospodaření, zákon o svobodném přístupu k informacím a podobně. Zmínil jsem ji proto, že její fungování také spadá do působnosti AZ.

Poplatky OSA nejsou nijak vysoké, netvoří překážku pro žití a podnikání, takže do toho bych se nepletl. Co se týče jejich hospodaření, opět se přikláním víc k občanskoprávní cestě (tedy ať si OSA kontrolují autoři, s jejich penězi hospodaří), než aby to kontroloval stát. Transparentnost je na místě tam, kde neexistuje nikdo, kdo by měl sám přirozený zájem kontrolovat činnost.

1443
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 20:35:52 »
Když chci kolo, nebudu koukat na ulici, které kolo bych si mohl legálně přivlastnit, ale půjdu do prodejny kol.

Hezky jste nahrál na příměr s tou hranou zákona a s dobrou vírou. Když bude kolo odložené u popelnic a bude tam ležet delší dobu (den?), myslím, že už můžete být v dobré víře a považovat ho za opuštěné. Správně byste si ho ani tak neměl přivlastnit, ale s převážnou pravděpodobností nikomu nezpůsobujete újmu. (Technicky vzato opuštěná věc, i když si ji přivlastníte, patří státu, viz § 1045 - 1050 OZ).

V digitálním světě by to mělo být stejné. Pokud najdu film (dokument) k dispozici na www.ct.cz, myslím, že mohu být v dobré víře a shlédnout ho.

1444
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 20:11:45 »
@Martin Sivák:

Předně, já zde neobhajuji OSA. Jejich postupy jsou mnohdy velmi podivné - nicméně, v právním státě má každý možnost prosazovat svoji myšlenku a obhájit si ji před soudy. Potud k OSA.

Co se týče volného užití, vím, že existují názory, které citujete. Existovaly už roky, ale vždy jsem zastával názor, že se jedná o špatný výklad práva. ESD nakonec v podobné věci rozhodl, což nemá descendentní vliv na rozhodování českých soudů. Má to ovšem vliv na to, jak se i české soudy budou dívat na uplatnění příslušné evropské směrnice.

Zmínil jste poslech hudby. Podle mě je zásadní rozdíl, když je hudba vysílána (obvykle v nižší kvalitě - rádia či hudební televize nemají zrovna dobrou kvalitu); ta hudba Vám není k dispozici, nemůžete se rozhodnout, kdy si ji pustíte, jestli máte zrovna náladu na to, či ono. A je rozdíl, když si tu samou hudbu, kterou slýcháváte v rozhlase, opatříte jako nahrávku, kterou máte plně k dispozici, můžete si ji pustit kdykoliv, kdekoliv, pozastavit, ... Nelze tedy dovozovat, že když je něco vysíláno, že si to smíte pořídit i jinou cestou.

Dále, jakkoliv nemám OSA rád, tak zastupuje umělce - funguje tam určitý způsob přerozdělení peněz, ale ten mě víceméně nezajímá. To je oblast zájmu mezi umělci a OSA. Pro mě je tím, kdo poskytuje licenci k užití díla autor, nebo ten, na koho výkon práv úplně, nebo z části převedl. V našem případě je to OSA ex lege. Opět, mě nezajímá, že OSA má výsadní postavení ze zákona, to je věc umělců a OSA a zákonodárců.

Podle mě je bez pochyb, že nemohu užívat dílo, ke kterému nemám práva. Právo užití může vzniknout různými způsoby, většinou vzniká kupní smlouvou nebo konkluzí: zakoupením nosiče, stažením veřejně přístupného díla. Zde je ovšem jedno velké ALE: pokud se chci dovolávat toho, že je dílo k volnému užití, musím k mít důvod si to myslet. Buďto mi tuto informaci nějakým způsobem sdělil držitel práv (např. přípisem k filmu, že je volně k užití), nebo to musí být všeobecně známá informace. Jinak nejste v dobré víře a nemáte se cizího díla dotýkat.

Přiměřeným zásahem do práv vlastníka mohou být hraniční situace. Např. užití díla k nějaké studii, rešerši - tedy tam, kde není účelem rozšířit publikum, aniž by autor dostal odměnu. Pokud ale jde o užití, kde by mu za správných okolností odměna náležela, jedná se o nepřiměřený zásah do práv. Zde vůbec nejde o výši té částky, jestli jde o pět korun nebo o pět set, ale právě o tu přiměřenost. Dalším přiměřeným zásahem by bylo např. to, že byste vyprodal celé kino, z tržby odvedl podíl, ale do hlediště byste pustil zdarma ředitele kina, nebo zástupce české distribuce apod. - opět, v kontextu, jedná se o přiměřený zásah.

Myslím, že jste si spletl pojem přiměřenosti se závažností (tj., řekněme, s výší škody). Nepřiměřený může být i méně závažný zásah do práv, než jiný, závažnější, který bude považován za přiměřený. Příklad: moje dítě dostává kapesné 150 Kč na týden. Pokud mu někdo sebere 100 Kč, je to nepřiměřeně moc. Pokud mně někdo sebere 100 Kč, nebudu to vůbec řešit a oželím je. Závažnost stejná, relace (přiměřenost) jiná.

1445
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 18:03:04 »
zacinali pred rokem 1989 v obchodnim dome Kotva, dodnes nad nima nikdo nezvitezil aby to zavreli

maji i rozsahlou nabidku dvd (ne hudebnich)

stejnym zpusobem by imho mohly postupovat hospody co chteji dovolit kourit (prukazka ze je dotycny clenem klubu a zaplatil clensky vklad)

Pokud moje paměť sahá, tak snad na ně bylo podané nějaké trestní oznámení, ale ve skutečnosti se s nimi nikdo nesoudil.

Obojí (jak MusicWorld, tak kuřácké kluby které ve skutečnosti budou fungovat jako hospody) považuji za obcházení zákona.

1446
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 17:56:44 »
Jen do důsledku uplatňuji pravidlo "Co není zákonem zakázáno, je dovoleno". Já uznávám, že je to na hraně, ale s ohledem na stav AZ u nás to opravdu jednoznačné není.

To jste z toho pravidla vyjmul jen první část. Celé to pravidlo zní (https://cs.wikipedia.org/wiki/Praeter_legem):
Citace
Chování praeter legem je založeno na uplatnění zásady legální licence, podle níž je právně dovoleno vše, co není právem (resp. zákonem) zakázáno. Právní normy fyzickým a právnickým osobám mlčky dovolují i chování právně výslovně neupravené, které však nesmí být contra legem (proti zákonu) nebo in fraudem legis (obcházení zákona).

OSA a nahrávací společnosti například měly tendenci kombinovat licenční přístup a fyzická média takovým způsobem, aby maximalizovaly zisk a minimalizovaly práva zákazníků - tj žádný převod do jiného formátu (CD -> mp3), žádná náhrada za poškozené médium, žádné půjčování a druhotný prodej (obzvláště tedy u software, což je malinko jiná situace, ale stejný AZ). V takové situaci by už opravdu koncepce náhradní odměny naprosto nemohla obstát.

Mícháte hrušky a jabka. Kolega Jirsák se Vás snažil upozornit na test legality položený v AZ. Pokud si převedu svoje CD do MP3, pak dílo nerozšiřuji, ani nezvětšuji jeho publikum. Budu ho stále užívat já, a členové mé domácnosti.

Zákon explicitně neupravuje spoluvlastnění díla. Ale zde musíte použít test přiměřenosti. Pokud založíte Klub spoluvlastníku CD a de facto funguje jako půjčovna, je to úplně něco jiného, než když parta pěti, deseti lidí se zájmem o určitý žánr vytvoří společnou knihovnu. Ta hranice, kde jde o zneužití práva a kde ne, není nikde dána. Proto existují soudy, které v konkrétních případech právo nalézají.

To samé pokusy o vybírání poplatků a regulaci volných děl (zase OSA). Současný stav zákonů je v tomto ohledu nepřehledný.

Opět musíte použít některý z výkladových postupů. Zcela logicky, pokud autor uvolní dílo jako volné, neexistuje žádný důvod (právní zájem) aby se do toho OSA pletl.

Vždy budou existovat sporné body, kde jedna strana bude zastávat jeden názor, a druhá strana druhý. To ale neznamená, že je nutné měnit zákon. Představte si, jak by to vypadalo, kdyby kvůli výsledku každého soudního sporu (kde obě strany věří, že jednají po právu), vznikl nějaký průmět do legisrativy.

Co se pohledu na šíření týče, tam je jasně shodneme. Ale je mnoho případů, kdy je kopie pro osobní potřebu legální nebo "skoro" (tj omezení nejsou reálně vymahatelná).

Dílo, ke kterému nemáte právo užití se k Vám nemohlo nijak dostat. Něco, co se k Vám nemohlo dostat, nemůže posloužit jako originál k vytvoření kopie. Jsem ochotný vidět, že nemusí vždy nevzniknout trestní odpovědnost. Nejsem ale ochotný připustit, že tím nikoho nepoškozujete a sám sebe bezdůvodně neobohacujete. Pokud existuje škoda nebo bezdůvodné obohacení, pak existuje odpovědnost (civilní, nahradit škodu nebo bezdůvodné obohacení).

1447
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 17:24:43 »
Omyl, Evropský soudní dvůr řekl, že zákon se má na národní úrovni upravit, aby toto platilo, a to na obou stranách (jak zákaz stahování, tak nižší poplatky stanovené bez ohledu na pirátství). AZ v ČR upraven nebyl.

Opět zaměňujete ekvivalenci a implikaci. ESD neřekl, že toto pravidlo neplatí, dokud to jednotlivé země neuzákoní. Pouze řekl, že by měly takové ustanovení explicitně uzákonit. Pro vyjasnění, případně pro jasnou trestní odpovědnost (nebo naopak pro její vyloučení). Ale neznamená to (opačně), že dokud to tam není, neplatí podobná zásada implicitně. Rozdíl je v tom, že implicitně vyložená zásada dává větší prostor pro uplatnění v praxi soudů, explicitní řeč zákona může určit přesnější postupy. Já jsem osobně spíš zastáncem volnějšího vyjádření záměru a praktické otázky nechat na soudech. Ty mohou pružněji reagovat na vývoj ve společnosti, než zákonodárce.

1448
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 16:00:39 »
Zákon nikde neřeší zdroj. Tečka. Ta analýza na zive.cz byla velmi důkladná a autor toto několikrát zmiňuje. Neexistence paragrafu nezakládá povinnosti ani trestnost. AZ definuje užití, definuje výjimky v §30 a jejich podmínky v §29.

To musíte dovodit ze smyslu. Zákon vznikal a přejímal formulace z doby, kdy se vůbec nepředpokládalo, že by takováto situace nastala. V té době mělo dílo svoji hmotnou podobu, nebo bylo v reálném čase vysíláno. Něco jako online sdílení kopie uložené a veřejně přístupné nebylo dobře představitelné. Situace však vznikla, ale nelze dovodit, že ji zákon nepokrývá.

Uvedu dva příklady:

1. před lety vypadla ze zákona na tři měsíce povinnost odvádět pojistné (tuším, že to bylo sociální pojistné). Jedna firma (Ježek Software) tedy za zaměstnance neplatila a soudila se. Soudy nakonec pravomocně rozhodly, že takový výklad byl absurdní, že z kontextu věci (fungující sociální systém) je zřejmé, že se jedná jen o technickou nedokonalost zákona a je nutné platit.

2. Zákon směnečný a šekový. Zákon je dodnes přejímán ve znění, v jakém byl za První republiky. Mimo jiné vychází z toho, že každý ví, co je to směnka a šek. Stanovuje lhůtu pro plnění dva (nebo tři) dny, přičemž se počítají i soboty (v té době byly soboty všední den). Přesto, i beze změny zákona, soudy už rozhodly, že v dnešní době je nutné dávat povinným ne jen dva dny, ale osm dní (týden + jeden den navíc za tu sobotu). Opět, bylo to dovozeno z kontextu, z doby, z vývoje společnosti, ačkoliv zákon říká něco jiného.

A ještě jeden příklad nesmyslného výkladu:

Když se objevily Segwaye, Praha si prosadila, že v zákoně musí být extra paragraf o těchto vozítkách. Mnozí argumentovali, že není potřeba doplňovat zákon, že stačí dovodit a uplatňovat současný. Přesto to v zákoně máme. A jaká je situace v Praze? Máme tu kolobrndy, malé elektrické, i velké, které si už moc nezadají s mopedem. Najednou jsou všichni v háji, protože nikdo neví, jak do zákona specifikovat "tu špatnou" koloběžku od té dobré. A znovu se tedy musí vrátit k tomu, že zákon se musí vykládat a posuzovat podle jeho smyslu, ne slovo od slova.

Více k výkladovým postupům: https://iuridictum.pecina.cz/w/V%C3%BDklad

Mimochodem, třeba u software není ani legální zdroj podstatný, protože sám o sobě nezakládá právo ten software užít. Naopak Microsoft umožňuje kopii legalizovat zakoupením licence.

Proto zde píšu, že musíte povážit, jestli lze takovému zdroji důvěřovat. Pokud budu mít na Youtube kanál nazvaný Česká televize, budou tam pořady České televize, bude aktuální - budu věřit. Pokud najdu kanál, který se bude jmenovat "ja_mam_pravo", a bude tam nějaký obsah, měl bych být opatrný.

Dokud nemám důvod si myslet, že konám po právu, musím se zdržet konání, které by mohlo zasáhnout do práv druhých. (Také se lidově říká, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého.)

A vyrobí DVD, které bude prodávat. Zákazník to nepozná. Stejně tak nepozná situaci, kdy není jasný nositel práv (jako příklad třeba situace kolem The Man Who Killed Don Quixote).

Asi jste nepochopil, jak jsem to myslel. Dovedl jsem Vaši myšlenku do absurdna, kdy tvůrce neutrží ani halíř. A ptám se, jestli toto může být zamýšlený záměr zákona? Tvrdím, že ne. https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/nekolik-poznamek-k-argumentu-ad-absurdum

Ze strany občana máte pravdu. Jednou je to zákon... Ale ze strany zákonodárce už by tam důvod pro revizi být měl. Mimochodem náhradní odměna nevznikla kvůli pirátství. Je starší a pokrývá třeba kopie stránek knih v knihovně.

Bohužel, soud se na to bude dívat ze strany povinností občana. Dura lex sed lex.

A když uvede falešnou delegaci, nebo ty práva mít ve skutečnosti nebude?

Pak jednáte v dobré víře. Dobrá víra existuje, pokud máte důvod myslet si, že konáte po právu. Důvod musí být samozřejmě dostatečně silný. (Hlídač parkoviště, pana Landa, nemá proti postavení sochy žádné námitky. Ale musí to ještě projednat s kolegou z druhé směny. Zdroj: DjC). https://cs.wikipedia.org/wiki/Dobr%C3%A1_v%C3%ADra

Ale to je pořád stejná situace jako u Youtube. Uloz.to spolupracuje s vydavateli a obsah maže. V podmínkách má potřebné odstavce. Nikdo nemůže vyloučit, že neuzavřelo smlouvu s vydavatelem. A hlavně, zákon zdroj neřeší.

Souhlasím, ale z toho stále nevyplývá, že to, co tam najdete, je legální. Může to být legální, ale také to může být něco, co zatím nikdo u provozvatele nereklamoval. (Záměna ekvivalence a implikace)

1449
/dev/null / Re:Estónska eseročka
« kdy: 11. 02. 2019, 13:32:43 »
Ne vždy, pravidla ohledně DPH jsou v EU mnohem složitější. Nicméně v případě B2B styku platí reverse charge.

Předpokládal jsem, že zde, na root.cz se bude jednat o služby, ale je pravda, že to tazatel nepsal. Moje chyba.
U zboží je to složitější, tam se do toho motá země uvedení do EU a cílová země.

1450
/dev/null / Re:Estónska eseročka
« kdy: 11. 02. 2019, 13:20:39 »
Nemají ještě pořád povinnost mít jako jednatele (jednoho z jednatelů) estonského občana?
Plus pokud soustavně budeš podnikat na území ČR déle než 6 měsíců, stejně musíš založit pobočku zde.

Ano, to je povinnost. DPH se platí tam, kde je služba poskytnuta (tj. pokud se prodává do ČR, odvádí se DPH v ČR). A povinnost založit pobočku taky existuje. Nutno dodat, že státy EU rozjíždějí výměnu informací, takže bude pro finanční správu zase o to jednodušší si vytipovat, na koho "kleknout".

1451
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 11. 02. 2019, 12:17:11 »
Náš český AZ toto nikde explicitně neukládá.

Ukládá. On totiž vůbec nepředpokládá zabývat se nelegálním zdrojem autorského díla a není účelem ho legalizovat. Podobně OZ neřeší majetková práva ke kradené věci - prostě je nemáte. (Teleologický výklad)

Pak také můžete provést redukci ad absurdum: Představte si situaci, že z filmového studia si zaměstnanec slízne kopii pro vlastní potřebu. Z této kopie pro vlastní potřebu začnou vznikat další a další kopie, a čistě teoreticky pak na film nikdo nepůjde do kina, žádná televize ho nekoupí (nebo jen za bagatelní cenu), ... Je takováto situace Autoským zákonem zamýšlená? Podle mě ne, takový výklad je absurdní, a tím pádem není platná ani výchozí teze.

Navic by to bylo v logickém rozporu s náhradní odměnou (proto se v tom nikdo raději moc nešťourá). Proč totiž přiznávat náhradní odměnu v takovémto rozsahu za kopii, která byla stejně zaplacena?

Nebylo. Daně platíte, ale nemáte nárok na žádnou adresnou podporu od státu. Nárok na podporu od státu vzniká nezávisle. Poplatek za veřejnoprávní službu (televizi, rozhlas) platíte ikdyž ji nesledujete. Ekologický poplatek z elektřiny platíte i v případě, že jste nejekologičtěji fungující člověk v zemi. Existuje fond pomoci obětem trestných činů a příspěvek do něj může být důvodem pro podmíněné zastavení trestního stíhání (§ 307 odst. 2 písm. b) trestního řádu). Naopak to ale neplatí: nemůžete zaplatit poplatek do fondu, pak páchat trestnou činnost a být beztrestný.

Povinné ručení musíte platit ze zákona, přesto musíte vynakládat veškeré úsilí, abyste neměl nehody. Nemůžete vyjet do ulic a záměrně nabourat 20 aut, s tím, že to máte zaplacené.

K tématu: z existence "pirátství" vznikl poplatek "náhradní odměna". Ale neplatí, že placením náhradní odměny je zlegalizováno pirátství.

Neleží. Zákon toto nikde neukládá a je to z logiky věci nemožné. Třeba na youtube jsou jak "legální" tak nelegální kopie.

Záleží na situaci. Pokud bude jako autor kanálu uveden někdo, komu mám důvod věřit, můžu být v dobré víře. Pokud tam bude někdo anonymní a třeba neuvede žádnou delegaci, pak bych měl být opatrný. U Torrentu v dobré víře být nemůžete určitě.

Ulož.to má v podmínkách nutnost dodržování AZ. Takže uživatel může argumentovat, že sama služba legalitu garantuje. Sice je to alibistické, ale papírově účinné.

To si vyvozujete něco, co vyvozovat nemůžete. Už jsem o tom mluvil, je to princip omezené důvěry. Když jedete autem, tak chodec Vám nesmí skočit do dráhy a na světlech musí chodit na zelenou. Přesto musíte jet tak, abyste chodce neohrozil. Protože i on může udělat chybu, může mít na semaforu fantomový odlesk v zelené čočce, může se mu udělat nevolno a zavrávorat, může do něj někdo omylem strčit, ... Chodcem může být i dítě, které má horší výhled a není ještě tak zodpovědné jako dospělý. V takovém případě nebude automaticky viníkem chodec. Bude se posuzovat, jestli jste i Vy nezanedbal nějakou povinnost (dostatečný odstup, rychlost jízdy přiměřená výhledu a situaci na chodníku, ...).

Všímám si, že ve Vaší logice často pracujete s ekvivalencí, jenže ona je to většinou pouze implikace.

1452
Software / Re:Nesprávné fonty v PDF souboru
« kdy: 10. 02. 2019, 16:05:41 »
A co tisk? Pravidelně mi chodí faktura z jedné firmy, kterou Adobe Reader ve Windows zobrazí normálně. V Evince v Linuxu je problém s fonty. Zrovna minulý týden jsem to zkusil nechat zobrazit v Google Chrome a bylo to OK. Říkám si super, nechal jsem to vytisknout a výsledek byl stejně rozbitý jako v Evince.

Toto je v ovladači tisku. Ovladač standardně neposílá některá písma do tiskárny, o kterých "ví" že je má v sobě k dispozici. Urychluje to tisk. Je potřeba nastavit, aby do tiskárny posílal všechna písma.

1453
Software / Re:Nesprávné fonty v PDF souboru
« kdy: 10. 02. 2019, 10:49:15 »
Nemá, ale na to správně bych byl asi opatrný.
Něco podobného jsem viděl loni u jednoho zákazníka. Faktura s PDF bez fontů měla cca 360kB, ale někomu se rozbíjela. 360kB je na můj vkus i tak moc, ale byla v tom i nějaká grafika typu logo a podobně. Dejme tomu.

PDF je binární pokračovatel PostScriptu. Povinnost zahrnout písma v čistém PS / PDF není.

Nicméně existují určité úrovně standardů, které to vyžadují, a které se dnes považují za samozřejmé. Konkrétně mám na mysli PDF/A, které je definované ISO normou. https://cs.wikipedia.org/wiki/PDF/A a PDF/UA: https://en.wikipedia.org/wiki/PDF/UA.

Seznam PDF norem: https://www.pdfa.org/pdfx-and-the-other-pdf-standards/

Pokud písma nejsou ani embedovaná, ani subsetovaná, považoval bych to při běžné výměně dokumentů také za chybu.
PostScripty (PDF) bez písem, případně i bez hires obrázků se používala v prepresu, kdy obě strany o sobě věděly, že patřičný obsah mají k dispozici a doplní si ho (např. na RIPU). To ale prakticky vymizelo s tím, že dnes není problém ani HiResy přenést skrz internet.

Extrémním případem práce s písmy je jejich vektorizace. To se kdysi také používalo, protože nebyla jistota, že druhá strana umí správně pracovat s metrikou písma. S tím se ale dnes v praxi výměny dokumentů prakticky nesetkáte.

1454
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 10. 02. 2019, 10:39:57 »
Obávám se, že osoba, na niž je napsána přípojka a jíž patří infrastruktura lokální sítě, bude mít veliký problém se spoluvinou na spáchání t.č. porušování autorských práv z nedbalosti. A jakmile si přečte obvinění, objeví v sobě nečekaný pěvecký talent.

Spoluvina - ehm, u viny musí existovat zavinění. Trochu jiný případ bude, když spolubydlící nebo i soused, který Vám hackne WiFi bude sdílet obsah. Na tom nenesete vůbec žádný podíl. Jiný případ bude, pokud budete pravidelně pořádat akce, na které se Vám v bytě budou scházet lidé a akce bude zaměřená na něco trestného (šíření nelegálního obsahu apod.). Pak lze o spoluvině hovořit.

Je potřeba si uvědomit, že TrZ zná trestné činy, které máte povinnost ohlásit - těch poměrně málo (§ 368). Pak existuje o něco větší skupina trestných činů, které máte povinnost překazit, ale ohlásit je nemusíte (§ 367). U zbytku trestné činnosti stačí, když se jí neúčastníte, ale klidně se můžete i dívat, jak někdo jiný ji páchá. Např. můžete klidně sledovat, jak jeden druhého podvede (vyjma pojistného podvodu, ten musíte překazit), ale rozhodně nejste spolupachatel. Do stejné kategorie patří i tr. činnost na poli autorském.

Dokud jen pasivně sledujete, že spolubydlící sdílí obsah, není to Váš problém. Není to ani problém poskytovatele připojení, i kdyby o této trestné činnosti páchané na jeho síti věděl. Problémem se to stane teprve ve chvíli, kdy se sám zapojíte - buďto budete sám obsah sdílet, nebo uspořádáte "content sharing party" :) nebo něco podobného.

1455
Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR
« kdy: 10. 02. 2019, 08:51:06 »
Jen jsem odpovídal na jednoduchý dotaz, nic víc.

Psal jste ještě o prokazování úmyslu.

Já bych jen chtěl říct, že v tomto případě pravděpodobně nebude potřeba úmysl, podle mě postačí vědomá nedbalost. Torrent dává jasně najevo, že data i odesílá (přesdílí je) a uživatel si toho je vědom (ovšem narozdíl od běžného stažení z webu). Vědomá nedbalost se samozřejmě prokazuje o stupínek lehčeji, než úmysl. (§ 270 TrZ rozlišuje prosté zasáhnutí do autorského díla od jeho závažnejších forem).

Nicméně, zpět do reality, youtube.com, uloz.to a další fungují veselé dál. Zde se v praxi projevuje nemo iudex sine actore.

Stran: 1 ... 95 96 [97] 98 99 ... 206