1. Blbá architektura ovladačů. Ovladač má
v sobě i prvky UI a i když by starý železo
bylo HW kompatibilní a low level funkce by
jádro pobralo, kvůli dialogům s nastavením
to nový widle odmítnou.
Možná u některého konkrétního druhu ovladače (např. pro tiskárny..., ale nikdy jsem je neprogramoval, takže nevím), ale obecně ovladač UI funkcemi nedisponuje.
2. Blbá architektura obecně - nad HW jede ještě VM (.NET). Proč, kua, když je účelem odstínit železo a jedou jenom na x86?
Naštěstí mnoho věcí stále .NET ke svému běhu nevyžaduje a běží nativně.
3. Blbá architektura grafiky. Který hňup vymyslel integraci grafiky do kernelu (ring 0), ldyž je nejsložitější a je tam nejvíc chyb?
AFAIR se tohle táhne z 90. let, kdy zjistili, že UI čistě v rámci procesu v usermode nemá dostatečný výkon (i přes různé optimalizace), takže jej přesunuli do kernelu. A vzhledem k tomu, jak pomalu se architektura mění (aby systém způstával +- kompatibilní), tak s tam s chybami bojují dodnes.
5. Až moc změn UI v poslední době - klasika, Air na Vistách, dlaždice, odebrání Start menu, vrácení Start menu,..
Taky bych byl rád, kdybychom zůstali u vzhledu WXP/W7.
12. Označení disků písmeny (a la CP/M) - nedává smysl. Když přijdu k stroji s několika HDD a zapíchnu do něj flash disk, kde ho najdu?
Bohužel, hodně programů (a i uživatelů, když jsme u toho) má tohle označení "v krvi" a nefungovaly by správně (resp. vůbec) (ty programy), kdyby se používal čistě mechanismus "device interfaces", který dovoluje dynamicky detekovat seznam svazků bez znalosti písmen (a i ty jejich názvy v sobě odrážejí např. výrobce flashky). Jenže většina aplikací radši místo toho projde písmena od A do Z či použije API funkci GetLogicalDrives.
13. Každá aplikace si ohne systém podle sebe. Někdo dává data do složky s programem, někdo na c:\,... Pokud člověk nastaví "rozšířený práva" jako "C:\ je read only pro neadmina", polovina programů chcípne. Chybí tam standardizace.
Ve výchozím natavení není možné v kořenu C bez admin. práv tvořit soubory. Adresáře ale ano. Aplikace by se měly instalovat do Program Files, kam neadministrátoři nemají zápisová práva, ale pořád tu máme takové (např. Total Commander), které se toto pravidlo nenaučily respektovat.
16. Nepřenositelnost instalace na jiný HW
Tohle se u od dob Windows XP hodně zlepšilo (zvlášť u W10), která už i dokážou přežít přesun na jiný disk (jasně, proti Linuxu je to pořád slabé, ale pokrok "v mezích zákona" tu nastává).
17. Bezpečnost je tam zásadně opt-in (firewall, ...), někdy ani to ne (build-in šifrování HDD).
FW si je třeba případně trochu nakonfigurovat. A mít na paměti, že pokud je použit antivirový program třetí strany, obvykle si s sebou přinese vlastní firewall, kterým nahradí ten výchozí (stejně jako vypne Defender).
Nevidím důvod, proč by pro běžného uživatele mělo být šifrování disku povinné či "by default". Moje zkušenost je, že je to akorát otravuje. A pokud šifrovat chtějí, mají možnosti využít MS i non-MS řešení.
18. Neexistence SW repozitářů, nikdo nevynucuje instalaci podepsanýho SW by default
Myslím, že vynucování běhu pouze podepsaného kódu šlo dříve nastavit (nevím jak teď). Nicméně, spousta autorů SW stále asi ve svém rozpočtu nenajde 30-100 EUR rodně na pořízení certifikátu pro podpis kódu (nebo někoho, kdo jim jej podepíše).
20. Aktualizace, včetně bezpečnostních, 1x za měsíc. Když se den po vydání objeví 0-day, na měsíc smůla.
21. Všechny aktualizace v jednom balíku. Když jedna část dělá problémy, zůstane děravý všechno.
AFAIK měsíčně chodí hlavně "shrnutí" obsahující všechny aktualizace za daný měsíc v jednom balíku (což hodnotím jako plus, sníží to počet aktualizací). Jinak často potkávám i aktualizace "mimo plán". Jistě, v historii (i nedávné) se stalo, že jsme na bezpečnostní update čekali dlouho, to se nedá popřít.
30. Nepoužitelnost jako live medium
Co WinToUSB či Windows to Go?