Příspěvky

466

Odkladiště / Re:Ponechání zdrojáků z předchozích zaměstnání

« kdy: 18. 08. 2018, 18:43:33 »

Progr, obvykle mas v repository kod ktery neni jenom tvuj. A i kdyby jsi byl jediny programator na projektu (treba bankovni aplikace), nemuzes jenom tak vzit vsechen kod a rict u jineho zakaznika ze misto roku prace ti to bude trvat 2 dny protoze uz ten kod mas. Ten kod totizto patri tvemu zamestnavateli, pokud jsi byl zamestnanec, pokud jsi byl na ico tak mate tohle smluvne patrne osetrene. Zakon je v tomhle jednoznacny, to ze si ten kod vemes sebou te proste neomlouva jakkoliv by jsi to moc chtel.

Nejde o to, jestli tě něco omlouvá, ale reálná situace. Ty jsi vymyslel třeba svoji část a úplně stejně bys ji dělal jinde. Tak prostě použiješ ten kód. Podstatné na tom je, že na to přijít nejde. Takže je vůbec otázka, proč bys to psal znovu. Mě to zajímá jen tak ze zajímavosti, protože přijít na to fakt nejde a zároveň je to tvoje práce, kterou si chceš schovat. Úplně normální věc.

Ty děláš tak nudné projekty, že můžeš velký kus starého užít znovu?

467

Studium a uplatnění / Re:Otázky na pohovoru

« kdy: 16. 08. 2018, 17:26:25 »

Torpéda už asi stačila, na tak triviální otázku je tolik příspěvků až moc. Nadhodím jinou: Mám kostku a dostanu tolik €, kolik hodím. Nebo se můžu rozhodnout peníze nevzít a házet znovu. Jaká je nejlepší strategie?

to je moc jednoduché. Zajímavější otázka - máš urnu s neznámým počtem bílých a černých kuliček, v neznámém poměru (všechny poměry jsou stejně pravděpodobné). Za vytažení bílé kuličky dostaneš 1 euro, za vytažení černé kuličky jedno euro zaplatíš. Postupně vytahuješ kuličky a vracíš je zpět do urny. Kdy přestat? Jednodušší varianta - můžeš vytáhnout maximálně N kuliček.

Ta je pekna. Asi ne moc dobra pro pohovor, ale moc pekna.

468

Studium a uplatnění / Re:Otázky na pohovoru

« kdy: 16. 08. 2018, 17:11:43 »

Starky o mna sa bat nemusis mam dobru pracu aj dobre pracovne ponuky. Odpad si mozno ty co podla tvojho vyjadrovania aj sedi.  A ktorou funkciou by si to riesil milacik?

Mozna by pomohlo nevstupovat do diskuse s ocividne podezrelym resenim, ktere pouziva excel na neco, co jde z hlavy. Navic podle vseho blbe.

469

Studium a uplatnění / Re:Otázky na pohovoru

« kdy: 16. 08. 2018, 16:56:26 »

Musim Vas sklamat, ale spravna odpoved je 32 percent.

Funkcia v exceli: =BINOM.DIST(1,2,0.2,0)

https://www.excelfunctions.net/excel-binom-dist-function.html

Proc mas jako posledni parametr nulu?

470

Hardware / Re:Výběr pracovního notebooku pro vývojáře

« kdy: 16. 08. 2018, 12:32:07 »

GPU GeForce je spatne? Proc?

Protoze drivery od nvidie i nouveau.

471

Studium a uplatnění / Re:Otázky na pohovoru

« kdy: 16. 08. 2018, 12:28:09 »

DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.

Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
 

Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?

Nemas dojem, ze tohle byla zajimava otazka (naprosto stejnym zpusobem, jako ta s andely a spickou jehly) zhruba tak do casu Newtona a Leibnitze?

Ani ne, spojitost je jen matematický konstrukt v reálném světě neexistující. Už teď fyzici odmítají velká nekonečna a bude otázkou času, kdy budou odmítat i ta malá. Teď je jen otázkou, zda nám spojitý výklad zjednodušuje pochopení fyzikálních zákonitostí, nebo nám je stejně dobře popíší sumy a diference na místo derivací a integrálů. Když to porovnám s mechanikou, tak spojitý svět je něco jako newtonovská mechanika a diskrétní svět je něco jako relativistická mechanika - náročnější pro popis, takže v makrosvětě má smysl spojitý svět s newtonovskou mechanikou. Jakmile se ale budeme blížit ke kratším časovým úsekům, tak najednou se budeme rozcházet s realitou a budeme muset model světa diskretizovat.

At uz svet spojity je nebo neni... Ani v pripade ze by byl, neni to, co jsi zjistoval zadny problem.

472

Studium a uplatnění / Re:Otázky na pohovoru

« kdy: 16. 08. 2018, 12:03:38 »

DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.

Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
 

Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?

Nemas dojem, ze tohle byla zajimava otazka (naprosto stejnym zpusobem, jako ta s andely a spickou jehly) zhruba tak do casu Newtona a Leibnitze?

473

Studium a uplatnění / Re:Otázky na pohovoru

« kdy: 16. 08. 2018, 11:28:31 »

Zda je to skutečně krok v diskrétní realitě... to bychom možná měli být opatrnější

Děkuji za odpověď.
Zajímá mě váš názor. Myslíte si tedy, že realita je spojitá? Nebo že "krok" v diskrétní realitě je jiný než uvedená hodnota? Nebo jste měl na mysli něco jiného?

Odpoved je: "nevim a nejspis (zatim!) nikdo poradne nevi".
Pokud je nespojita, tak bude krok nejvyse uvedena hodnota.

474

Hardware / Re:Výběr pracovního notebooku pro vývojáře

« kdy: 16. 08. 2018, 08:47:51 »

Doporučuji:
https://www.alza.cz/dell-xps-15_1?dq=5342213&o=8
nebo pokud ti nevadí kupovat z amazonu, tak:
https://www.amazon.com/HP-x360-15t-i7-8705G-micro-edge-Touchscreen/dp/B07D3DRRP7/ref=sr_1_5?s=pc&ie=UTF8&qid=1534400634&sr=1-5&keywords=hp+spectre+x360+15
anebo dražší XPSko:
https://www.amazon.com/Dell-XPS-15-i7-8705G-Thunderbolt/dp/B07BW9PW32/ref=sr_1_1_sspa?s=electronics&ie=UTF8&qid=1534400756&sr=1-1-spons&keywords=dell+xps+15+vega&psc=1

XPSko mám sám a opravdu doporučuji.

Ten prvni XPS ma jako GPU GeForce :-/

475

Studium a uplatnění / Re:Otázky na pohovoru

« kdy: 16. 08. 2018, 08:15:45 »

Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.

Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)

Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?

Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?

Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.

Matematika jen simuluje a modeluje realitu. Matematika sice zná spojité hodnoty, reálný svět nikoliv. Reálný svět je diskrétní, kde vzorkovací perioda asi T = 5.4 * 10^-44 sekund.

Z čeho vychází hodnota té periody?

https://en.wikipedia.org/wiki/Planck_time

Zda je to skutečně krok v diskrétní realitě... to bychom možná měli být opatrnější

476

Studium a uplatnění / Re:Otázky má pohovoru

« kdy: 16. 08. 2018, 06:45:10 »

Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.

To funguje jenom pro malé pravěpodobnosti.

Pro velké musíš sčítat relativisticky: (p1 + p2)/(1 + p1*p2). Pro p1=p2=0.2 to vyjde asi 36%

Jo, jenže mě 20% přijde jako dost malá pravděpodobnost, zvlášť při vidině odvety hlubinnými pumami. Navzdory mínění Ondry toho totiž o historii vím docela dost, včetně historie ponorkové války.

Ale pořád jsem se nedozvěděl, kde se vzalo těch 20%! Napadají mě dvě možnosti jak k nim lze dojít:

• Číslo si vycucám z prstu, a pak se pomocí školometských vzorečků snažím dokázat jeho pravdivost.
• Spočítám poměr z vystřelených torpéd a počtu úspěšných zásahů, nejlépe ve skutečném bojovém nasazení.

Takže jak to bylo? Protože v tuhle chvíli je to pořád stejný nesmysl, jako chtít spočítat příklad 10:5(1+1)

On je asi i implicitní požadavek na uchazeče, že to zadání pochopí, na potřebné detaily se zeptá a dojde mu, že těch 20 procent je prostě nějaké číslo, se kterým se to dá spočítat z hlavy..

477

Studium a uplatnění / Re:Otázky má pohovoru

« kdy: 15. 08. 2018, 21:21:35 »

Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.

Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.

U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.

Tak pokud hledáš atomového fyzika tak možná.

Ale jinak mi na tom nepřijde nic šokujícího a já dostat takovou otázku tak odcházím prtoože takové demen-y už nechci v životě vidět.

Tak pokud myslíš, že atomový fyzik se dá poznat takhle...

478

Studium a uplatnění / Re:Otázky na pohovoru

« kdy: 15. 08. 2018, 21:01:33 »

Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.

Modely a realita.

Problém je, že pokud nezvládneš ani takovouhle trivialitu, tak je ti ta realita stejně na houby, protože z ní nic nevyčteš.

479

Studium a uplatnění / Re:Otázky na pohovoru

« kdy: 15. 08. 2018, 20:49:52 »

Takže kvůli Radovanovi je nutné vysvětlovat pořád dokola učivo střední školy už nejen z dějepisu ale i z matematiky :-/

480

Studium a uplatnění / Re:Otázky na pohovoru

« kdy: 15. 08. 2018, 18:25:08 »

To vse samozrejme za predpokladu, ze jsou ty psti nezavisle (coz je dobra doplnujici otazka, zda to tak je, btw).

Radovane - neblabol.