Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
A používání lží, nesmyslů nebo vlastních, nijak neověřených tvrzení, jako argumentů v diskusi je sice znakem doby, ale prozrazuje to malé sebevědomí a nedůvěru ve vlastní názory (viď krysáku).
A kdyby měly být napsány v Jawě, tak by člověk pro jejich spuštění potřeboval 64GB RAM. Tak proto.
Na druhou stranu, stačí se podívat jak vypadaly první verze Javy, to je ve zpětném pohledu taky na prostřelení si hlavy, obzvlášť před 1.5. - a to říkám jako někdo, kdo si myslí, že Java má budoucnost na příští dekádu jistou a pokud bude dál pokračovat ve vyzobavání třešínek z ostatních jazyků, tak umřu dřív já než ona. Takže na Golang2 se docela těším, fakt mne zajímá, jak pojmou chyby a generika lépe a radostněji.
Namodelovat v GO jnom trosku slozitejsi datovou strukturu, naco ve stylu HashMap<String, Bean>, kde Bean muze obsahovat atrbut Set<String>, je nebetycny oserZrovna tohle jde úplně stejně jako v Javě.
Hry jsou poměrně zajímavý benchmark a konzole mají 8jádra od AMD, takže všechny hry jsou na to připravené. Problém je s tím, že evidentně to nějak AMD procesory moc nedávají. Je otázkou, co jim vlastně jde lépe. Potřebuju CPU s co nejvyšším výkonem na jádro, což má Intel a co nejlepším výkonem ve více vláknech, což má asi Intel také. Jen ten Cinebench a Handbrake a další podobná "nereálná" zatížení dobře sedí AMD. Ale co když Docker a Java jde AMD docela dobře?
Právě každý build je dost jiný a i ten Spring je blbý v tom, že moc vláken nepoužije. Ale pořád lepší než Handbrake.
Upravuješ větší projekt a pokud třeba neděláš kompletní refactoring, tak si něco přejmenuješ a pak se díváš, co se rozbilo. To je v každém IDE docela rychlé. Pak build závislosti přepočítání je vždy dost náročné a pokud toho dáváš víc a trochu si s tím hraješ, tak je to dost opruz. Integrační testy by mohly být rychlejší, takže celý build a jejich spuštění. Tam jde o kompilaci, postavení něčeho spustitelného, spuštění, spuštění testů, provoz serverů a to je asi vše. To nemusí být časté, ale čím rychlejší to je, tím lépe. Normální unit testy co nejrychlejší také. Debug puštění je vždy pomalé, tak také asi co nejlepší CPU? Prostě normální vývoj, ale v Javě vše trvá a IDE tomu moc nepomáhá, protože asi samo žere docela dost prostředků.
A mám problém s tím, jestli je lepší Intel, který v náročných aplikacích jako hry ukazuje, že i 8700K se 6 jádry si dá s přehledem 8jádrový Ryzen. Ale třeba u Javy by to bylo jiné.
No tak to by mě taky zajímalo, protože výkonstně vychází vždy líp Intel, stačí si projít několik benchmarků. Vůbec tomu hypu kolem AMD nerozumím, já bych si to teda nekoupil.
F#, Swift, Scala?Právě jste trefil hřebíček na hlavičku, proč vznikají ty nové jazyky. Protože lidé chtějí jednoduše řešit problémy. A čas od času se vždy nějaký jazyk uchytí. Tak to chodí.Který nový netriviální jazyk se uchytil za posledních 10let? Posledních 20? Pokud bychom se bavili alespoň o desítkách programátorů v ČR, a stovkách celosvětově.
a myslím si, že počet lidí, kteří tady aktivně používají Scalu .. možná to jsou ty desítky.
Tak to přidej...
Desítky to budou jenom na patře, kde pracuju. Třeba když chceš použít Spark, tak máš jen dvě rozumné možnosti a jednou z nich je Scala.
Používá se to k něčemu jinému, než se Sparcem?
F#, Swift, Scala?Právě jste trefil hřebíček na hlavičku, proč vznikají ty nové jazyky. Protože lidé chtějí jednoduše řešit problémy. A čas od času se vždy nějaký jazyk uchytí. Tak to chodí.Který nový netriviální jazyk se uchytil za posledních 10let? Posledních 20? Pokud bychom se bavili alespoň o desítkách programátorů v ČR, a stovkách celosvětově.
a myslím si, že počet lidí, kteří tady aktivně používají Scalu .. možná to jsou ty desítky.
Ahoj! Měl bych otázky.
Sám jsem na desktopu přešel na KDE, ale také by mě zajímalo, když prodávám sestavená PC s Linuxem jestli KDE nebo KDE.
Otázka 1: Jaké jsou výhody GNOME/KDE a proč co doporučujeme.
Otázka 2: Co mám použít na sestavy (distribuci mám vybranou)
Otázka 3: Odpovězte na tuto otázku prosím jednoznačně co vy doporučujete a prosím ať tam není něco jiného než GNOME/KDE
DĚKUJI
Pro těch pár lidí, co tady neblili nesmysly a nevedli hate, 3 nejnovější návrhy core týmu na zjednodušení kontrolu chyb a generika v Go2. Vše zpětně kompatibilní.
https://go.googlesource.com/proposal/+/master/design/go2draft.md
Notebook je na vývoj k ničemu, protože to nemá výkon. Ze stejného důvodu se nevyplatí AMD. Může mi tu někdo ukázat, jak běžnou práci ovlivní patche na Intel? AMD může konkurovat jen cenou, což také dělá, ale ani nic proti 8700K nemá. Není náhoda, že 6 jader má lepší výsledky než 8 u AMD.
Kterou sít by jste doporučili a proč pro IoT věci ?
Doporučil bych ty křápy zabetonovat 3 metry pod zem.
Nejde o to, jestli tě něco omlouvá, ale reálná situace. Ty jsi vymyslel třeba svoji část a úplně stejně bys ji dělal jinde. Tak prostě použiješ ten kód. Podstatné na tom je, že na to přijít nejde. Takže je vůbec otázka, proč bys to psal znovu. Mě to zajímá jen tak ze zajímavosti, protože přijít na to fakt nejde a zároveň je to tvoje práce, kterou si chceš schovat. Úplně normální věc.Původní otázka nezněla, jestli se na to přijde, ale jestli je to legální. A mimochodem, těch, kteří si byli jistí, že se na to nepřijde, jsou plné věznice.
S tím souhlasím. Ty věznice jsou píčovina. Nikdo to nepozná. Když vezmu běžný tupý web v Pythonu, tak všechny budou vypadat stejně. A takových případů je většina.Progr, obvykle mas v repository kod ktery neni jenom tvuj. A i kdyby jsi byl jediny programator na projektu (treba bankovni aplikace), nemuzes jenom tak vzit vsechen kod a rict u jineho zakaznika ze misto roku prace ti to bude trvat 2 dny protoze uz ten kod mas. Ten kod totizto patri tvemu zamestnavateli, pokud jsi byl zamestnanec, pokud jsi byl na ico tak mate tohle smluvne patrne osetrene. Zakon je v tomhle jednoznacny, to ze si ten kod vemes sebou te proste neomlouva jakkoliv by jsi to moc chtel.
Nejde o to, jestli tě něco omlouvá, ale reálná situace. Ty jsi vymyslel třeba svoji část a úplně stejně bys ji dělal jinde. Tak prostě použiješ ten kód. Podstatné na tom je, že na to přijít nejde. Takže je vůbec otázka, proč bys to psal znovu. Mě to zajímá jen tak ze zajímavosti, protože přijít na to fakt nejde a zároveň je to tvoje práce, kterou si chceš schovat. Úplně normální věc.
Ty děláš tak nudné projekty, že můžeš velký kus starého užít znovu?
To je asi jako ptát se právníka, jestli používá někdy šablony na smlouvyVětšina aplikací jsou jednoduché sračky, které lze generovat.
CitaceTak binárky samozřejmě budou jiné, ale to tě nezajímá. Tobě jde o zdroják, který prostě bude v jiné aplikaci dělat něco podobného. Není šance, jak to dokázat.Záleží na tom, zda by někomu stálo za to dělat analýzu, jak jsou si dvě binárky sémantikcy podobné (popř. implementačně). Jistě, optimalizace překladače tento úkol ztěžují, ale věci jako lokální/globální proměnné a jejich konkrétní použití (to samé může platit pro konstanty) a struktura kódu zůstávají.
Pokud by se jednalo o nějaký unikátní algoritmus, je situace o něco horší (pro tebe).
Netvrdil bych, že to nejde. Jen je třeba se tomu trockhu více věnovat.
----------------
Mně se nestává, že bych mohl nějaký velký kus kódu prostě vzít a použít jinde. Obvykle je možné vzít spoustu malých kousků, trochu je poupravit a spojit (jiným způsobem než předtím) do fungujícího celku. Rozhodně se nejedná o cekou aplikaci.
A u těch malých kousků jsem nikdy neměl problém se dohodnout, že budou třeba open source, protože plní podpůrnou úlohu, která přímo nesouvisí s cílem aplikace.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.