Je fakt, že ne vždycky to byl SSČ - předtím se jako norma považovala některá "díla". To už platilo minimálně od Antiky.
A ta díla měla nějakou "výkladovou část", která "striktně" definovala význam slov?
To jsem někde tvrdil?
Problém nebyl v tom, že bych ti nerozuměl, naopak. Problém byl v tom, že jsem ti rozuměl, i přesto, že jsi použil špatné slovo a na to jsem tě upozornil. Načež jsi mi začal tvrdit, že to slovo má (pro tebe) jiný význam, než má.
Můžeš mi prosím dát odkaz, kde se v SSČ píše, že:
"Vypadá to" => "faktické tvrzení". 
Aha, opět jsme se nepochopili. Já netvrdím, že se něco takového píše. Já tvrdím, že tuto implikaci jsi použil a že je špatně. Špatně jsi použil "potvrdit".
Jako sociolog určitě chápeš, že s takovým postojem (pokud bys ho opravdu striktně dodržoval) bys moc daleko v rámci společnosti nedošel. Nebaví mě o tom plkat, ale ani mě nebaví tady ty relativistické postoje, které jsou čím dál častější. Jak jsem řekl, kompilátoru taky nebudeš vykládat, že "const" není "const".
Ano, jako sociolog chápu, že když budu autobus nazývat slovem "hroch", tak daleko nedojdu. Ale to není proto, že význam slova "autobus" definuje nějaká norma, je to prostě proto, že mi lidi nebudou rozumět. Protože konsensus mluvčích češtiny je, že autobus nazýváme slovem "autobus".
Ta tvoje představa je nesmyslná, protože by stačilo ten význam slov sepsat jednou a pak už by se to nikdy nemuselo měnit. Jenže ono musí, protože jazyk se vyvíjí, což mimo jiné znamená, že se postupně mení význam některých slov a teprve až je dostatečný konsensus na novém významu, tak se ta změna zaznamená v SSČ.
Když lidi začali říkat znaku "@" "zavináč", tak to slovo zjevně používali v jiném významu, než jaký popisovaly tehdejší slovníky. A rozuměli si.
Výborně, jsem rád, že se shodneme alespoň v základu.
Opět spojuješ dvě věci dohromady. Ta norma vznikla na konsensu, proto je jaksi přirozená a lidé si to občas neuvědomují.
Ta představa není nesmyslná, protože nikdo netvrdil, že se jazyk nevyvíjí*, nebo že se význam nemůže měnit (on se ve výsledku spíš rozšiřuje nebo posouvá). Ta představa je založená na faktu, že máme jakousi normu. V případě, že jsou o něčem pochybnosti, tak tu normu máš proto, aby ses dobral skutečnosti. A to je přesně to, kdy jsme se k tomu dostali.
Přirovnáním k zavináči sleduješ co?
* - a prokazatelně se to netýká jen češtiny viz níže
A co to má dokazovat? Že slova mohou mít více významů?
Pokud tvrdíš, že jazyk je definován "striktně" a zároveň slova můžou mít mnoho významů, přičemž některé jsou velmi vágní, pak nerozumím tomu, co si pod pojmem "striktně" představuješ.
Spíš nechápu, co si pod tím představuješ ty? Je matematika taky nestriktně definována, protože () značí asi sto padesát věcí? CSG je také nestriktně definována? C++ taky, protože třeba "auto"?
Zobrazit příspěvky
