Takže v kostce:
1) Elektrika teče drátama stejně, jako voda trubkama.
2) Ve vodě máš tlak, jejich rozdíl ji přinutí k pohybu. U elektriky máš potenciál, rozdíl potenciálů ji přinutí k pohybu.
3) Rozdíl potenciálů se nazývá napětí, značí se U a je ve Voltech. Je to jakási síla, která tu elektriku drátama tahá.
4) Pokud je rozdíl tlaků u vody malý, nedostane se voda tam, kam má, a zařízení nefunguje, nebo funguje málo. U elektriky se pokles napětí projeví tím, že to nefunguje, nebo třeba málo svítí žárovka.
5) Pokud pustíš do trubky nebo hadice velký tlak, praskne. Pokud pustíš do spotřebiče velký napětí, tak se taky zničí.
6) Přesný napětí těžko udržíš, mění se se zátěží, délkou vodičů,... Proto je tam vždycky nějaká tolerance. U napájení je to obvykle +/-10% pro zdroj a +/-20% pro spotřebič (se jmenovitým napětím 10V by zdroj dával mezi 9V a 11V, spotřebič pracoval mezi 8V a 12V). pokud je to jinak, bývá to uvedeno.
7) Voda je tvořena atomy, elektrika elektrony (aspoň v elektrotechnice, v elektronice to je někdy jinak, ale to teď ignoruj, Maxwellovy rovnice, iontovu vodivost a polovodiče na téhle úrovni nepotřebuješ).
Voda má objem, ten říká, kolik je tam atomů. Elektrika má náboj, ten říká, kolik je tam elektronů (označení Q, jednotka Coulomb (C))
9) Když voda teče trubkou, máš tam průtok (litry/min.). Když elektrika teče drátem, máš tam proud (označení I, jednotka Ampér, 1A=1C/1s)
10) Pokud je průtok malý vody malý (třeba proto, že je nízký tlak), nepracuje. Stejně tak pokud je malý proud, nestačí udělat, co je potřeba.
11) Pokud vodu v trubce zrychluješ, dostávají se turbulence z povrchu do celýho objemu a potřebuješ větší tlak. Pokud chceš někudy protáhnout větší proud, potřebuješ vyšší napětí.
12) Poměr proudu a napětí se nazývá odpor (R), v Ohmech. Platí pro něho Ohmův zákon R = U/I.
13) Chceš, aby voda roztočilatřeba vodní kolo. Rozhoduje její tlak a rychlost, u elektriky napětí a proud. To je výkon, označení P, jednotka Watt. P=U*I.
14) Odpor mají i vodiče, takže na vodičích vznikne rozdíl napětí, který představuje ztráty (U = R vodiče * I). Když je proud moc velký, drát se přepálí a vyhoříš. Proto se tam dávají pojistky, který shoří jako první. Tohle omezení se uvádí na zdroji - maximum, co ti dovolí. Spotřebič si může vzít klidně míň, dokonce i nulu.
15) Když máš nějaký výkon, můžeš s jeho pomocí dělat práci W (v Joulech, 1 Joule = 1 W * 1s, watthodinách (1Wh = 3600J))
A to je tak zhruba základ, co je co. Nějaký dotazy?
Petre diky za skvele vysvetleni hlavne to podobenstvi s vodou je skvele pro nazornost, jsi jak Jezis v Bibli
jenze ja jsem ze skoly uz par (desitek) let tak si treba ani neumim predstavit jak se vlastne vytvari tlak v trubkach s vodou - ve vodarne je nejaky kompresor ktery vodovodni potrubi az ke mne do kuchyne "natlakuje" ?
pak mam trochu problem ...U elektriky máš potenciál, rozdíl potenciálů ji přinutí k pohybu
asi si neumi moc predstavit co je to potencial, jak vznika, nejlepe asi bych potreboval vedet jak to vznika od elektrarny az ke mne domu do zasuvky
a pak mam jeste problem s proudem
chapu ze napeti na zdroji musim hlidat jinak odpalim spotrebic
ale ty pises ze "odpalit spotrebic" se dela proudem proto ty jistice, chranice, pojistky
cili ne uplne chapu
Když je proud moc velký, drát se přepálí a vyhoříš - myslel jsem si ze proud mne nemusi zajimat spotrebic si veme jen co potrebuje i kdyby zdroj daval 900 Amper, ja si proste jenom hlidam napeti co dava zdroj ?
Stejně tak pokud je malý proud, nestačí udělat, co je potřeba. - k tomu mne napada je to pripad ze mi tady treba u staryho nbtk odesel zdroj co mel napsano 19V, 6A a ja tady mam zdroj 19V 3.16A - znamena to ze sice ho zapojim ale ntbk se stejne nebude napajet nebo nedostatecne tim zdrojem, natoz dobijet baterka v ntbk ?
Zobrazit příspěvky
neco jako "obraz v obraze" u modernich zarizeni 