Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - ByCzech

Stran: 1 ... 85 86 [87] 88 89 ... 123
1291
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 07:58:06 »
...takové tělo začalo dýchat, otevřelo oči, začalo myslet, postavilo by se a o svobodné vůli by odešlo za ženskými nebo něco tvořit na PC :D a nebo je k tomu potřeba ještě něco jiného a to jiné je ta duše, software, kybernetický model a jestli ano, kde to vzít a kde se to sakra vzalo ve mě samotném... ;)
Přesně to by podle mě to tělo udělalo, jen bych opět zpochybnil tu svobodnou vůli :) Prostě by se celá ta hmota/energie začala chovat podle daného řádu a kvůli vlivům z okolí, jejichž množství je značné a z našeho pohledu bych skoro řekl, že se limitně blíží nekonečnu, by vznikl dojem řízeného jednání a vůle :)

Ostatně mě to k něčemu dovedlo... jak jsou pseudonáhodná čísla, tak bych svoji teorii označil za "teorii pseudovůle" :D

No a tady se asi názorově rozejdeme, protože podle mě by přesně tohle neudělalo, byla by to dle mě jen masa neživého materiálu, která jako tělo jen vypadá :). Ovšem pokud máte pravdu vy, stačí vymyslet tu technologii toho stroje a nemusíme ztrácet čas takovými "zbytečnosti" jako je ta námaha při pokusu se rozmnožit, 9 měsíců čekat na to, než se to narodí a roky čekat na to, než to vyroste, když by to šlo relativně lehce vytisknout na jakési sofistikované 3D tiskárně ;-).

A propos, když vytisknu na 3D tiskárně robota stejného, který má jakési autonomní projevy, bude se ten nový robot také autonomně projevovat jako jeho předloha? Dost těžko, nejdřív je třeba do něj nalít ten software, že? ;-) A to samo si myslím, že by jste musel udělat s tím novým tělem. Samo se to dle mého názor bez příslušného software projevovat nezačne.

1292
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 07:27:43 »
SW nema fyzickou podstatu??? Ty mas ve stroji disk, ktery nema fyzickou existenci?

Nosič ≠ software

Nosič samozřejmě fyzickou podstatu má, ale software jsou přece nehmotné algoritmy - nebo se software podle tebe dá třeba zvážit? Či se dá změřit v osách x, y, z ap.? ;) Jaké má teda ten či onen software fyzikální vlastnosti???

A je těžší a větší Windows nebo Linux? ;)
Vysvětli bych to takhle... počítač je kus prkna a řízený systém je kulička. SW je potom náklon toho prkna, podle kterého se kulička kutálí na některou stranu, případně stojí na místě. Náklon prkna oddělený od prkna samotného nemá žádnou fyzickou podstatu, nicméně k jeho provedení je to prkno potřeba a je potřeba energie k tomu, abych prkno naklonil požadovaným směrem. V tomto kontextu by potom náklon prkna byl "duší" toho systému a přesně tak si to myslím, rozdíl je pouze v tom, že mozek je soustavou mnoha prken, které se chovají spíš jako houpačky a mnoha kuliček, které mění náklony, kolidují atd. Problém je opět pouze jeden - jak se systém dostal do nerovnovážného stavu, aby něco dělal? A opět jsme u počáteční energie, bez jejíhož pochopení se prostě nehneme. Popravdě si myslím, že to ani pochopit nelze, stějně jako je zcela nemožné si představit "nic" (někdo má pocit, že to není problém, ale opravdu to nelze)

Ano s tímhle popisem samozřejmě souhlasím, mě ho nebylo potřeba vysvětlovat. Nicméně "náklon" není žádná fyzikální veličina = není fyzický/hmotný. Takže software jako takový hmotný není. Samozřejmě platí přesně co píšete a sice, že nehmotný software musíte jakýmsi způsobem spojit s naším fyzickým světem, protože jinak by se nemohl ve fyzickém světě projevovat. A skončí to přesně u otázky co to je energie, protože to všude možně používáme a vlastně ani nevíme co to je...

A přestože s vaším popisem souhlasím, myslím si, že to bude přece jen složitější, protože když si představím a připustím, že já sám jsem (nebo přesněji mé tělo je) jen elektrochemickým strojem složeným z fyzických částic, musím se ptát, kdybych měl stroj a technologii na to, abych mohl v podstatě libovolně skládat atomy tak jak by se mi zachtělo a vzal bych veškeré atomy prvků, ze kterých je mé tělo složeno a pomocí toho stroje bych vyrobil tělo nové, prostě bych dal každý atom na správné místo, protože to je přece jen hromádka nejrůznějších chemikálií (počínaje 80% vody), chemických prvků či z pohledu fyziky jen atomy, molekuly ap. jestli by pak - po umístění posledního atomu na své místo a dodání tomu počáteční elektrické energii, stejné jaká je v mém těle - takové tělo začalo dýchat, otevřelo oči, začalo myslet, postavilo by se a o svobodné vůli by odešlo za ženskými nebo něco tvořit na PC :D a nebo je k tomu potřeba ještě něco jiného a to jiné je ta duše, software, kybernetický model a jestli ano, kde to vzít a kde se to sakra vzalo ve mě samotném... ;)

1293
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 07:07:35 »
Moc hezký příspěvek, rád budu i v tomto filozoficky oponovat a teoretizovat, protože už jen samo o sobě je to velmi příjemná věc...
...
Trochu bych to upřesnil, SW má podobu známou a ačkoliv není zcela hmotná, uložení i zpracování SW je na základě známých fyzikálních principů, bez jejich znalosti by bylo velmi těžké, až nemožné, se vůbec zabývat IT.

S tím se samozřejmě dá souhlasit, pak to ale vyvolává další otázky. Např. jak je možné, že jeden a ten samý "software" má pokaždé zcela jinou fyzickou/fyzikální podstatu, dle toho, jaký fyzický nosič pro jeho uložení použijeme (magnetickou - pevné disky, kazetopáskové jednotky, diskety, bublinková paměť ap.; optickou - CD/DVD/BD, ale také třeba papír a tužka; magnetooptickou - Bernouliho disk; elektrický náboj - RAM, Flash ROM atd.) a přitom je v tom uložena jedna a ta samá informace, nosič a jeho fyzická podstata ani jeho způsob nesení tohoto software to vůbec neovlivňuje a jak to, že úplně jiný fyzikální princip do toho software vůbec nezasáhne? Jak to že taková kompletní změna jako je magnetismus na elektrický náboj vůbec software nezasáhne a neovlivní, když je hmotný nebo hmotný alespoň částečně? Co to je za "zvláštnost", která se vymyká interakcím fyzického světa? ;-)

Pořád jsou to věci "z našeho světa", magnetické, elektrické, nebo optické jevy, které svým způsobem řídíme a sice třeba o magnetizmu toho moc nevíme, ale víme dost na to, aby se dal využít.

Souhlas také, ale tohle je jen popis nosiče a principů, které využíváme pro fyzickou/fyzikální interpretaci software na nosiči, nikoli fyzický popis vlastního software.

Jisté je to, že "duše" je náhrada něčeho neznámého. Problém je hlavně s vůlí, možností měnit něco dle opravdu vlastního rozhodnutí. Dle striktně věděckého pohledu to není možné, částice mají svoji energii, pohybují se, přitahují, odpuzují, tvoří shluky atd, ale jak do toho zasáhnout a změnit to? To chce energii.

Dle mě, velmi důležité zpřesnění... "dle striktně věděckého pohledu", což je samo o sobě pohled velmi omezený a neustále se rozvíjející a zpřesňující. Za to za co se dříve upalovalo, se dneska rozdávají Nobelovy ceny

Kde se vezme? Buď prostě je ve správný čas na správném místě a k procesu dojde a nikdo to neovlivní, nebo tam není a k procesu nedojde. Možnost to nějak změnit by znamenala energii vyrobit, nebo naopak nechat zaniknout. Nicméně zůstává jedna otázka - ačkoliv energii nelze ani vyrobit, ani zničit, pouze přeměnit, kde se vlastně ta energie vzala? A tam si myslím je to nejzásadnější, co by nám poskytlo řadu odpovědí - pochopit samotnou podstatu energie.

Ano, co to vlastně je energie? A co to vlastně je hmota? A existuje vůbec hmota? Proč neprostrčíme ruku deskou stolu? Protože to běžně pro zjednodušení považujeme za "celistvou hmotu", přitom nejpozději už na střední škole se dovíme, že hmota je tvořena molekulami, které jsou z většiny prázdné, protože atomy v molekule vůči své velikosti od sebe velmi daleko, mezi nimi není "nic" a to co je drží pohromadě, jsou ty silné energetické vazby a interakce mezi nimi = deska stolu je z velké většiny prázdná a je to energie. Když půjdeme dál, zjistíme, že samotné atomy, ze kterých jsou molekuly složeny jsem vlastně prázdné, protože vzdálenost protonového jádra a elektronů jsou vůči jejich velikostem značné a to co je drží pohromadě jsou ty silné energetické vazby a interakce mezi nimi a takto můžeme postupovat do sub-sub atomárních úrovní a dále, až se dostane snad k superstrunám (pokud je ta teorie správná), což není ani hmota ani energie jak to chápeme ve vyšších úrovních, ale vibrující smyčky či "provázky", ze kterých je vlastně složeno úplně vše a rozdíl mezi hmotou a energií se tak stírá. A to že nemůžeme prostrčit ruku deskou stolu není tedy ta celistvost hmoty té desky, ale ty silné energetické vazby a interakce, kdy ruka nemá dostatek "síly" na překonání energie těchto vazeb, už jen proto, že ruka je tvořena také molekulami a atomy a elektrony v atomech ruky a desky stolu se vzájemně odpuzují a to až tak moc, že vám zabrání nejen vsunout ruku dovnitř desky, ale také se desky vůbec dotknout. To co totiž považujeme za dotek je jen ta silná elektrická odpudivá interakce elektronů atomů.

A to jsme ale trochu odbočili od otázky zda je software hmotný / fyzický nebo ne...

1294
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 06:10:29 »
SW nema fyzickou podstatu??? Ty mas ve stroji disk, ktery nema fyzickou existenci?

Nosič ≠ software

Nosič samozřejmě fyzickou podstatu má, ale software jsou přece nehmotné algoritmy - nebo se software podle tebe dá třeba zvážit? Či se dá změřit v osách x, y, z ap.? ;) Jaké má teda ten či onen software fyzikální vlastnosti???

A je těžší a větší Windows nebo Linux? ;)

1295
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 05:29:36 »
Neexistuje nic jako svobodná vůle, nebo dokonce inteligence. Člověk, nebo jakýkoliv jiný "živý" tvor je jen elektrochemickomechanický stroj, který se chová podle fyzikálních zákonů. Složitost tohoto stroje vytváří jakési falešné pocity toho, že se sami rozhodujeme, ale ve skutečnosti to není pravda a dalo by se tak říct, že ať se nám to líbí, nebo ne, náš osud je předurčen. Základem je velmi komplikovaný generátor PSEUDOnáhodných hodnot a zpětná vazba. Obecně s naší "inteligencí" nejde o nic jiného, než o elektrony předávané neurony mezi sebou a ovlivňující následný sled událostí způsobem, který nedokážeme ovlivnit. Pokud si přiznáme existenci opravdu svobodné vůle, tak by to znamenalo, že existuje princip, jak elektrony naší vůlí řídit, ovlivňovat je námi daným způsobem, ale tím popřeme podstatu spusty fyzikálních zákonů, na kterých stojí svět. Tím připustíme existenci "duše", která se tím dostává zcela mimo náš fyzický svět a potom už je jen krůček k různým náboženstvím atd, protože když už je mimo náš fyzický svět naše duše, může tam být cokoliv. Duše je pouze další z mnoha podivných "náhodných hodnot", kterou nedokážeme (možná zatím, možná nikdy) definovat. S podobným přístupem se setkáváme i ve fyzice, kdy se používají různé  konstanty, které sice nechápeme, ale prostě to s nimi vychází a bez nich ne. Stejně tak v minulosti sesílal bůh (záměrně s malým b, nemyslím tím konkrétního boha, ale obecnou nadřazenou entitu) blesky. Později jsme pochopili, co je to blesk, jak k tomuto jevu dochází a bůh ztratil jednu ze svých mnoha rolí. I duše se dá pravděpodobně popsat jako elektrony procházející mnoha součástkami (neurony), které jej specifickým způsobem ovlivňují, ale nejsme tak daleko, aby jsme tyto principy důkladně popsali (ve smyslu komplexnosti celého mozku, potažmo celého těla a následně i okolí, kterým je mozek silně ovlivněn), proto člověk vymyslel pojmy jako duše, svobodná vůle, inteligence atd, což není nic jiného, než další berlička, kterou dosazujeme do rovnice tak, aby nám vycházela, ale (zatím) nechápeme přesný význam těchto pojmů. Takže inteligenci bych opravdu definoval jen jako složitost a komplexnost celého stroje, který se řídí jistými principy, které, ač se nám to nelíbí, nedokážeme ovlivnit.

Moc hezký příspěvek, rád budu i v tomto filozoficky oponovat a teoretizovat, protože už jen samo o sobě je to velmi příjemná věc...

Svým příspěvkem jen taky dokazujete vámi samotným zmiňovanou omezenost, protože se úmyslně pohybujete pouze v rámci fyzického světa a předpokládáte, že nic co by mělo nefyzickou podstatu neexistuje, čímž popíráte vlastně i to, že existuje např. software, protože ten žádnou fyzickou podstatu nemá a stejně je schopen řídit fyzický stroj zvaný počítač a zcela měnit jeho chován... Zajímavé, když to vlastně fyzicky neexistuje a přitom to provázejí elektrické jevy a klidně i fyzické projevy. A tady se obloukem zpět dostáváme k těm kybernetickým modelům / duším již zmiňovaných v diskuzi a že vlastně nevíme odkud se berou, nicméně to že nemají fyzickou podstatu, je tak nějak zřejmé a přesto jsou schopny řídit/ovlivňovat vše kolem - pokud alespoň pro tuto filozofickou diskuzi připustíme, že existují. Otázka samozřejmě je, jestli vůbec jde věci takto rozebírat na jejich fyzickou/hmotnou část a jakési nehmotné cosi, podobně jako umíme oddělit hmotný hardware a nehmotný software, který ho řídí a ovládá.
Také by bylo zajímavé, co na to OSA a jiné podobné organizace, chránící "duševní vlastnictví", když vlastně duše neexistuje :D. Nebo jak to vysvětlit medicínským oborům, zabývajícími se "stavy duše", kdy je možné  léčit tuto duši, aniž by bylo nutné podávat nějaké medikamenty, stačí sezení u psychologa a může se to měnit. Nebo díky hypnóze ap.
Nebo je zajímavé začít přemýšlet, co to je vlastně myšlenka, kde se bere a jakou má podstatu. To že to může být provázeno také elektrochemickými ději v mozku neznamená že je hmotná a naopak neznamená, že není. Zajímavá je pak úvaha, že pokud myšlenka je elektrochemický děj a je hmotná, znamená to také, že může interagovat i s hmotnými objekty, jako je třeba elektron a když je s nimi schopna interagovat, znamená to, že svobodnou vůlí elektrony ovlivňovat můžeme. A nebo prostě vám to funguje jen proto, že jste projev nehmotných kybernetických modelů, duší, myšlenek, software raději odmyslel, jinak by jste sám v tom narazil.
Myslím si totiž, že to co popisujete vy, je jen omezenost v míře poznání a odmítáte jít v úvahách dál, než je věděcké poznání, u kterého ale sám víte, že je omezené a čím víc se vrátíme v čase tím bylo omezenější a to čeho jsme schopni technologiemi dosáhnout dnes a považujeme to za úplně normální a běžné (počítače, mobilní telefony, umělé náhradní oči/uši ap. a spousta dalších věcí) by dříve považovali nejspíše za magii, takže kdo ví, jestli jen jednou nerozšíříme své poznání i na dnes úmyslně opomíjené věci, jako je "duše" či to, co si dnes jako duši představujeme, pokud připustíme, že existuje i jakési softwarové vybavení bytosti a bude se to v tu dobu považovat za úplně běžné a normální a bude to fungovat, jen dneska tomu říkáme duše a používáme to jako jakousi neznámou konstantu bez které nám to nefunguje.

1296
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 03:51:27 »
Ja to tusil. Hned, jak  se tu zacalo s kvantovou fyzikou, jsem mel neblahy pocit, ze to spatne skonci. :-)

Hi hi hi, mi naopak připadá (momentální) konec děsně veselý :D

1297
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 03:26:27 »
Nemění rychlost, ale mění hybnost ;)

Coz je dost psinezni, kdyz nemaji hmotnost. Kvantova mechanika je svinstvo, tak to tady radsi moc nerozpatlavejte. Jeste by nekteri z nas zacali byt kvantove zakomplexovani z domnenky, ze jini zde pritomni tomu snad rozumi, coz celkem jiste neni pravda. :-)

No to jestli nemají hmotnost nevíme úplně jistě, jen to pro zjednodušení takto říkáme. Ono to totiž vypadá, že je jejich hmostnost tak malá (např. rovna planckově konstantě), že díky svému omezenému poznání raději počítáme s tím, že má hmotnost nulovou a např. školákům na ZŠ se běžně říká, že "hmotnost" získávají právě tou rychlostí, aby např. byli schopni pochopit Crookesův mlýnek. Nicméně i miliardkrát zvětšená je 0 je pořád nulou, takže se vlastně plácáme nejen ve své omezenosti, ale také v neustálém zjednodušování, aby jsme vůbec byli schopni s tou složitostí vesmíru ať už na makro či kvantové úrovni nějak pracovat ;D
Víme to jistě, jinak by se nemohly pohybovat rychlostí světla (čili sebe sama).

Co vím, tak tady je vlastně mezera v poznání, protože v jiných věcech říkáme, že "energie" taky něco váží (viz třeba rotující objekt, jeho zpomalením ztratí část své hmotnosti) a pohybující se foton zcela jistě energii má ;-). To je právě to, proč se upřesňuje, že má nulovou klidovou hmotnost což nevylučuje, že nemá hmotnost když je v pohybu. Nicméně tohle je nejznámější "teorie", se kterou samotnou to není úplně jednoduché, protože pak není jasné, proč foton má rychlost rovnající se c, čili konečnou a proč ji nemá nekonečnou, když teda vůbec nic neváží a jestli je to teda tím, že přece jen nějakou hmotnost má, byť velmi velmi malou, což nahrává také tomu, že představa, že "něco" může vážit "nic" je už sama o sobě podivná, protože by se dalo předpokládat to, že nic váží pouze samotné nic nikoli něco - a foton zcela jistě "něco" je. :-D Nebo jestli je to tím, že vesmír vlastně není prázdný, tudíž má nějakou hustotu, ovšem nevím co to vlastně v tom vesmíru je za věc, která se projevuje tou hustotou a to "zpomaluje" foton na rychlost známou jako c, protože to, že fotony se v hustším prostředí pohybují pomaleji je známá věc a opravdové "nic" vlastně neznáme. Nebo jestli to je kombinací obojího (že foton má nějakou velmi malou klidovou hmotnost a zároveň je vesmír utkán z čehosi, co průlet nehmotného fotonu zpomaluje na rychlost c). A vlastně ani nevíme, jestli rychlost c je opravdu maximální možná, protože z našeho chápaní toho co známe vyplývá, že rychlost větší než c zároveň znamená pohyb zpět v čase, takže těžko budeme schopni takovou rychlost detekovat, protože když bychom chtěli takovou rychlost změřit, znamenalo by to, že bychom ji vlastně museli změřit dříve, než bychom ji měřit začali, což dost dobře nejde, protože rychlost je součin vzdálenosti a právě času (respektive jeho deltou, která je vždy kladná) a v této rovnici neumíme pracovat se záporným rozdílem času. A tak by se dalo pokračovat donekonečna a když se na podobné věci člověk začne vyptávat těch, kteří by tomu rozumět měli, začne být jasné, že čím více se o těchto věcech uvažuje a čím více o tom nakonec víme, tím víc zjišťujeme, jak moc o tom nevíme a že naše poznání je rovna vlastně nule, stejně jako je nule rovna klidová hmotnost a naše nevědomost je vlastně nekonečná :-D, což právě dokazuje tento můj příspěvek ;-)

1298
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 02:34:01 »
Nemění rychlost, ale mění hybnost ;)

Coz je dost psinezni, kdyz nemaji hmotnost. Kvantova mechanika je svinstvo, tak to tady radsi moc nerozpatlavejte. Jeste by nekteri z nas zacali byt kvantove zakomplexovani z domnenky, ze jini zde pritomni tomu snad rozumi, coz celkem jiste neni pravda. :-)

No to jestli nemají hmotnost nevíme úplně jistě, jen to pro zjednodušení takto říkáme. Ono to totiž vypadá, že je jejich hmostnost tak malá (např. rovna planckově konstantě), že díky svému omezenému poznání raději počítáme s tím, že má hmotnost nulovou a např. školákům na ZŠ se běžně říká, že "hmotnost" získávají právě tou rychlostí, aby např. byli schopni pochopit Crookesův mlýnek. Nicméně i miliardkrát zvětšená je 0 je pořád nulou, takže se vlastně plácáme nejen ve své omezenosti, ale také v neustálém zjednodušování, aby jsme vůbec byli schopni s tou složitostí vesmíru ať už na makro či kvantové úrovni nějak pracovat ;D

1299
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 02:26:51 »
Já ho teda slyšel nejednou právě i téhle souvislosti. Neříkám, že jsem vševědoucí a že se nemůžu plést. Jak jsem nakoupil, tak prodávám. Rád si nechám poradit, pokud jsem to spletl. :)

To zalezi ciste na tom, jestli foton ve vesmiru leti smerem dolu nebo ne. Fotony, ktere se pohybuji opacnym smerem, jsou ve volnem vzletu a ty ostatni pak ve volnem uskoku stranou. Zbyva uz jen urcit, kde ma vesmir dole a kde nahore, abychom umeli pohyb jednotlivych fotonu spravne pojmenovat. Kupodivu ale na zadny z techto fotonu se nevztahuje rovnice v=g*t^2, jak by tomu bylo v pripade sutru.

Což je podle mě tím, že u volného pádu šutru v tíhovém poli se uvažuje právě jen pohyb v tíhové poli a "jen" v trojrozměrném prostoru, kde se ani všechny tři neuvažují (resp. rozdíl některého(ých) jsou nulové). Kdežto ve vesmíru se to pohybuje v deformovaném časoprostoru a proto je to vlastně jen trochu složitější obdoba toho volného pádu v tíhovém poli :), aspoň tak jsem to pochopil já, co by nedokonalá bytost s omezenými znalostmi...

1300
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 02:17:24 »
A to se nikdy nedozvime, protoze Velky tresk je bod nula, kde vse zacina.

To jen pro nás je momentálně bod nula, protože se němu můžeme teoreticky libovoně přiblížit, ale za něj zdá se (zatím) nemůžeme.

Ano, je to bod nula *pro nas*. To uplne staci na to, abychom se za nej nejspis nikdy nedostali.

Kde je bod nekonecno ci bod konecny ale nevime. Na spoustu otazek nikdy nebude odpoved.

Jak to? Vždyť jsi sám říkal, že o tom jestli to budeme vědět "rozhodl" Velký třesk ;-)

Ano. Ale take jsem rikal, ze bys musel urcit pozici a vektor rychlosti vsech primordialnich castic po velkem tresku, abys mohl modelovat nasledujici vyvoj vesmiru a mit na to potrenou vypocetni kapacitu. Ani jedno nemame, takze konec zustava nejasny. Velky krach? Nekonecna expanze vesmiru? Teplotni smrt vesmiru? Na vsechno mame teorii, zastanci ruznych teorii jaksi nechteji souhlasit se zastanci jinych teorii.

Souhlas, já tě jen přátelsky a poťouchle pošťouchl z radosti nad touto diskuzí (ty bys zřejmě napsal diskusí) :-), vůbec nebylo třeba vysvětlovat, chápal jsem i před tím, chtěl jsem tím chtěl dát najevo to, jak velmi málo o vesmíru víme a přesto se stále snažíme přes svou malost porozumět :)

1301
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 01:56:54 »
Nicméně tomuto letu vesmírem, kdy je vychylován gravitačními (popř. jinými) poli se prostě říká volný pád. Dá se to vlastně vzdáleně přirovnat k tomu, jak si voda "hledá" cestu směrem nejmenšího odporu a "reaguje" tak na překážky. Foton také letí cestou nejmenšího odporu a reaguje na překážky - deformace časoprostoru - tak, že je "obtéká" ;-)

Ano, ale takto presne se bude chovat sutr vystreleny ve vesmiru z praku z nemrznouci gumy a to ani nema zarucenou prakticky konstantni rychlost, jako ma foton. Bude se pohybovat cestou nejmensiho odporu, dokud si ho nevcucne nejake vesmirne teleso. Presto bych tomu nerikal volny pad, snad s vyjimkou zaverecne faze, ktera se fotonu ale netyka a to ani pri padu do cerne diry, protoze ani za techto okolnosti ta potvora mrnava nezrychli a nezrychli.

Bohužel Jardo to že tomu tak ty nechceš říkat je celkem irelevantní, protože se tomu tak prostě odborně říká a foton se od toho šutru v tomto principiélně neliší, obojí má svou počáteční rychlost, směr a energii a další vlastnosti (v případě fotonu kvantové, v případě šutru spíše newtonovské) a dle toho se při tomto volném pádu chovají. Můžeš s tím nesouhlasit, ale tak to prostě je. Takovému letu vesmírem ať už jde o kvantovou částici či šutr se říká volný pád :). (akorát si to nesmíš plést s volným pádem v tíhovém poli - třeba když padá ten šutr z nebíčka na zem :-D )
Pojem "volný pád" se používá jen v newtonovské fyzice.

Já ho teda slyšel nejednou právě i téhle souvislosti. Neříkám, že jsem vševědoucí a že se nemůžu plést. Jak jsem nakoupil, tak prodávám. Rád si nechám poradit, pokud jsem to spletl. :)

1302
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 01:52:56 »
Hezky řečeno. Nicméně ve tvém příspěvku vidím předpoklad toho, že Velký třesk má svobodnou vůli a že o tom na jejím základě rozhodl ;-).

Velky tresk samozrejme svobodnou vuli nema.

S tím souhlasím.

O tom, jak presne probehl, rozhodlo to, co bylo pred Velkym treskem, coz prilis dobre nevime.

Kdepak, to nevíme vůbec.

A o tom, co bylo pred velkym treskem, rozhodlo to, co bylo pred tim, co bylo pred velkym treskem. Pokud tedy neco takoveho bylo.

Přesně tak "pokud". Ale protože o tom nevíme vůbec nic, tak o tom nemůžeme vůbec nic tvrdit. Resp. můžeme, ale nebude to mít žádnou váhu.

A to se nikdy nedozvime, protoze Velky tresk je bod nula, kde vse zacina.

To jen pro nás je momentálně bod nula, protože se němu můžeme teoreticky libovoně přiblížit, ale za něj zdá se (zatím) nemůžeme.

Kde je bod nekonecno ci bod konecny ale nevime. Na spoustu otazek nikdy nebude odpoved.

Jak to? Vždyť jsi sám říkal, že o tom jestli to budeme vědět "rozhodl" Velký třesk ;-)

Vzdyt ani poradne nevime, co je to prostor, kde se vzal, jestli existuje jen take nebo existuje v necem....

Takže se vlastně shodneme na tom, že vlastně víme velké kulové a jen se plácáme ve svém omezeném poznání ;-).

1303
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 01:36:54 »
Nicméně tomuto letu vesmírem, kdy je vychylován gravitačními (popř. jinými) poli se prostě říká volný pád. Dá se to vlastně vzdáleně přirovnat k tomu, jak si voda "hledá" cestu směrem nejmenšího odporu a "reaguje" tak na překážky. Foton také letí cestou nejmenšího odporu a reaguje na překážky - deformace časoprostoru - tak, že je "obtéká" ;-)

Ano, ale takto presne se bude chovat sutr vystreleny ve vesmiru z praku z nemrznouci gumy a to ani nema zarucenou prakticky konstantni rychlost, jako ma foton. Bude se pohybovat cestou nejmensiho odporu, dokud si ho nevcucne nejake vesmirne teleso. Presto bych tomu nerikal volny pad, snad s vyjimkou zaverecne faze, ktera se fotonu ale netyka a to ani pri padu do cerne diry, protoze ani za techto okolnosti ta potvora mrnava nezrychli a nezrychli.

Bohužel Jardo to že tomu tak ty nechceš říkat je celkem irelevantní, protože se tomu tak prostě odborně říká a foton se od toho šutru v tomto principiélně neliší, obojí má svou počáteční rychlost, směr a energii a další vlastnosti (v případě fotonu kvantové, v případě šutru spíše newtonovské) a dle toho se při tomto volném pádu chovají. Můžeš s tím nesouhlasit, ale tak to prostě je. Takovému letu vesmírem ať už jde o kvantovou částici či šutr se říká volný pád :). (akorát si to nesmíš plést s volným pádem v tíhovém poli - třeba když padá ten šutr z nebíčka na zem :-D )

1304
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 01:23:32 »
Ano, dá se předpokládat i to, že žádná sbobodná vůle neexistuje, jen jakési zdání svobodné vůle. Jak jsem psal výše, pochybuju, že se dožijeme zodpovězení těchto otázek ;-).

To zalezi ciste na tom, jestli Velky tresk rozhodl o tom, jestli se mame dozit zodpovezeni techto otazek ci nikoliv.

Hezky řečeno. Nicméně ve tvém příspěvku vidím předpoklad toho, že Velký třesk má svobodnou vůli a že o tom na jejím základě rozhodl ;-).

1305
/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?
« kdy: 09. 01. 2017, 01:22:27 »
Kdybys byl schopen zjistit polohu a rychlost vsech castic v urcitem okamziku kratce po velkem tresku nebo ji zpetne dovodit ze znalosti dostatecne velke sekvence vesmirnych udalosti, mohl bys matematicky modelovat minulost i budoucnost vseho ve vesmiru na urovni castic, predpokladem je jen neskutecna vypocetni kapacita, kterou nemame k dispozici.

Co se týká této části, myslím si, že než se lidstvo dobere k tomuto výkonu a znalosti všech částic, mezitím zjistí, že je to mnohem složitější než tento popis - třeba o ty kybernetické modely všeho možného, kdy chování všech částic je jen jejich důsledkem a vzájenými iterakcemi a ovlivňováním a nejspíše zjistí, že dnes víme o vesmíru a to z čeho všeho se skládá velmi málo a předpoklad ohledně toho, že když budeme znát polohu a rychlost všech částic, budeme schopni modelovat minulost i budoucnost je jen důsledkem tohoto omezeného vidění všehomíra. Ale to by bylo zas na další samostatnou zajímavou filozofickou debatu.

Stran: 1 ... 85 86 [87] 88 89 ... 123