Příspěvky

91

Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?

« kdy: 27. 02. 2016, 07:31:54 »

No nazdar,  tady je zase nablito... 

No nic, zkusíme to přes booleovu algebru 
A: "Inženýr - informatik modeluje reálný svět na počítači." = T
B: "Počítač zpracovává model pomocí výpočtů." = T
C: "Inženýr zadává počítači ke zpracování jako návod k výpočtům." = A & B = T
D: "Modelování světa pomocí vzorců, čísel a jejich stavu se říká matematika." = T
E: "Počítač dostane od inženýra matematicky vyjádřený model." = C & D = T

A tohle platí, ať je modelem trhlina v zemské kůře pro předpověď zemětřesení, výpočet slevy v e-shopu, nebo nastavení výkonu pro ohřev vody v kotli na základě průtoku, požadované teploty a teploty vody na vstupu. To, že nějaký takyinženýr skončí v E-shopu s javascriptem a s hloupým výpočtem slevy a DPH, je jenom jeho boj, že si neumí najít / nezvládne lepší práci (myšleno po stránce konkurence a tím i příjmů).

92

Studium a uplatnění / Re:Co děláte po večerech, vzděláváte se?

« kdy: 25. 02. 2016, 19:53:37 »

Je dobré sa po večeroch vzdelávať, ale treba sa trošku venovať aj športu. Ľudia od PC, ktorí nešportujú, sú silne náchylní na problémy s chrbticou. Netreba žiadne MMA alebo ultramaratóny, ale aspoň niečo. Nepočítam šach.

No ze sportů takhle po večerech je nejlepší válená. Ideálně smíšená dvojhra...

93

Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?

« kdy: 25. 02. 2016, 19:49:34 »

ne každý "ITk" musí mít vysokou školu, zvláště pokud nepotřebuje vědět "odkud se to bere"

Pod to bych se s dovolením taky podepsal.

Na jednoho tvůrčího člověka, který fakt něco vytvoří, připadne 20 kopírovačů, kteří si vytáhnou pár řádků a prásknou je do vlastního projektu. Dál potom 400 dalších, co jenom vezmou hotový binárky, lejou je BFUčkám do komplů a tvrdí, že jsou "ajťáci". Ti opravdu potřebují jenom vzoreček X minut práce * Y korun hodí Z korun kapesnýho.

94

Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?

« kdy: 25. 02. 2016, 19:43:50 »

No, ty povinný taháky v matice hodně pomohly. Kdo měl představu, jak to funguje, ten neměl se zkouškou problém. Kupodivu ale byly menší problémy s Fourierkama, integrálama, Laplaceovkama apod., než se statistikou. Asi proto, že na statistiku jsme měli týpka se dvěma doktorátama z geometrie, který furt nadával, že se nábytek z Ikei nedá narvat do kombíka 

Jinak ono to bylo na začátku tak jako tak dost divoký. Gympláci byli na umření z odborných předmětů, průmkaři z matiky. Si říkám, že v prvním semestru měli hodit jakousi přípravku podle toho, jestli je člověk technik nebo matematik. První rok teorii hustili do velkýho stáda za velký prachy. Pak to zredukovali a začalo to být trošku komornější... Zvlášť v jednom předmětu, kde člověk dostal osm příkladů na dvě hodiny, byly tam výpočty matic v komplexním oboru + diferenciální rovnice a dva příklady za nulu znamenaly zkoušku za nulu. To byla vyloženě zbraň hromadnýho ničení Naštěstí se na čtvrtý pokus zadařilo, ale měsíc před zkouškou to fakt byly dvě hodiny denně trénink.

Ty příklady s expertem neznalým cyklů - nebyla to jedna kámoška? Dělala informatiku na MZLU a po osmi letech, když dokončila magisterský, šla prodávat do bufáče na nádraží... Třeba se jí víc, než hokna v kanclu, vyplatí hacknout zaměstnavateli kasu 

A bez debaty, pokud chci modelovat v komplu reálný svět, tak jedině s pomocí vzorečků. Ať je to simulace nějakýho jevu, výpočet regulační odchylky, nebo výpočet úročení (= jakási forma integrace), nebo renderování grafiky. Takže kdo tvrdí, že se nesetkal při programování s matikou, ten buďto neprogramuje a lepí dohromady kusy cizího kódu z GitHubu bez hlubšího porozumění, nebo nazývá programováním něco jinýho, třeba ruční datlování HTML.

95

Studium a uplatnění / Re:Co děláte po večerech, vzděláváte se?

« kdy: 24. 02. 2016, 20:12:40 »

Tak tak, ono se ti vyvíjí... Po průmce, bez ženské a bez rodiny, to se to po večerech bastlilo a zkoumalo...  V práci nuda, tak jsem se bavil doma. Pak už to začalo žrát moc času a financí, tak nazdar, šéfe, jdu se tím živit... a během VŠ při zaměstnání jaksi nebyla kapacita na to, zkoumat něco navíc z oboru... No ale postupně se to ustálilo na každé druhé "studijní" sobotě...

96

Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?

« kdy: 24. 02. 2016, 20:04:34 »

Kontrolní otázka: Slyšel někdo z vás, jak se elektroinženýr Heaviside zapsal do učebnic matematiky svou leností?

To mluvis o te jeho  neobhajene transformaci derivace na nasobeni a integrace na deleni? :-)

Ne. Ty luvíš o Laplaceovi, ne o Heavisideovi. Moc tě ten druhý semestr matiky nepoznamenal, co? 

OK, máš deset milionů zpráv za vteřinu a musíš je zpracovat co nejrychleji. Frontendy jsou dobře škálovatelný, ale zpracování zpráv není jednoduché a závisejí na sobě, takže to nemůžeš jen rozložit. Který vzor na to použiju?

Na tohle žádnej, ale na API pro management a dohled se může hodit třeba MVC a observer na hlášení pokusu o DDOS. Normálně to možná v jádru aplikace nevyužiješ, ale to neznamená, že se nemůžeš dostat do situace, kde se to hodí.

Tam by se hodil spíš Erlang, nebo se jím inspirovat. Ale člověk musí vědět, že to existuje a jak to funguje.
Jak říká McConnel - dobrej programátor zkusí co půl roku nový jazyk. Ne proto, aby v něm pracoval, ale aby se inspiroval. Jinde se zase hodí inspirace matikou.

Začínám mít dojem, že matika je v pořádku, ale nejsou v pořádku lidi kolem. Jde o to, do koho chcete tu matiku nalít a o to, čím se dotyčný hodlá živit.
1) Tahání kabelů, nacvakání do patch panelů v racku, propojení podle schématu, svaření optiky - tři roky na učňáku bohatě stačí, nemusí mít ani maturitu.
2) Výdej NTB proti podpisu, dohled nad produkčním serverem, instalace klientskýho SW, ... - střední odborný s maturitou, protože tam je potřeba občas něco sesmolit a měl by mít i znalost češtiny a nějakýho jazyka.
3) Údržba a upgrade technologií - tam to chce trochu hlubší znalost, ale nic, co by nespravila VOŠ.
4) Specialisti třeba na DB, webový služby, ... - tam je Bc dostačující. Nevím jak jinde, ale Bc z mikra na FEKTu dokáže samostatně naprojektovat výrobní linku i s postupem operací, nacenit to,... Nevím, pro by to takhle nešlo jinde. A matika, co se tři semestry probírala, byla během studia do posledního vzorečku zužitkována (logaritmy u zesílení a v měření, FFT v analýze signálů, integrály, derivace, matice, Laplace apod. v elektrotechnice, statistika v měření a spolehlivostních modelech,...)
5) Ti, kdo opravdu něco tvoří a jsou ponoření do algoritmů, nebo píchají sondou od osciloskopu do prototypu - tam je magisterský, včetně té matiky, vyloženě předností.

97

Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?

« kdy: 23. 02. 2016, 20:27:37 »

Ale pánové, v oboru jsou tři důležitý věci, bez kterých se nedá přežít:
1. Mít nějakou doménovou znalost.
2. Umět ji vyjádřit tak, aby z toho nakonec byly jedničky a nuly, kterým rozumí železo. Klidně vyšším jazykem a kompilátorem nebo interpretovaným skriptem.
3. Dokázat tuhle svou znalost prodat.

A tyhle tři věci neokecáte.

A teď k 2):

Existuje jedna pomůcka, jak popsat náš svět. Ta pomůcka má takový divný název, z řečtiny, v překladu "miluji poznání" nebo tak nějak. Známe to pod pojmem "matematika". Je to úžasný nástroj, který dokáže řešit všechno od počtu aut v garáži, přes velikost pozemku, porovnání rychlosti a ceny konektivity, daně, úroky, finanční toky ve firmě, dimenzování potrubí nebo kabelů, zpoždění signálů, rozhodování ano/ne... až po modelování černé díry nebo anihilace pozitronu a elektronu.

Osobně neznám nikoho, kdo by vytvořil jakýkoliv soft nebo webovku a při tom nic nepočítal. Minimálně závorky, aby nějaká nechyběla  Množství matiky se samozřejmě liší podle doménových znalostí, něco se dá vyjádřit pomocí trojčlenky, něco je potřeba logaritmovat, jinde je správným řešením konvoluční filtr.

Matika má jednu paralelu, návrhový vzory. Jistě uznáte, že ty ještě nikomu neublížily. Je fajn mít kuchařku a když potřebuju jenom jednu instanci třídy - aha, singleton, udělám tohle a tohle a je to. Nepoužívám to denně, ale vím, že to existuje a když se to šikne, hodím do vyhledávače GOF... Při řešení problému je potřeba vědět, že tohle někdo řešil, existují tři způsoby a mají tyhle výhody, tyhle nevýhody. No a o tom je matika. Rozhodně když v praxi narazím na nějakou filtraci signálu, vzpomenu si na to, co do mě lili na FEKTu prof. Smékal a doc. Mišurec, vyhrabu skripta, nezdržuju se a jedu. Čas jsou peníze.

Kontrolní otázka: Slyšel někdo z vás, jak se elektroinženýr Heaviside zapsal do učebnic matematiky svou leností?

98

Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?

« kdy: 21. 02. 2016, 21:35:32 »

No, téma dlouhý jako pohádka, ale dám ještě jednu příhodu z praxe.

Dělám embedded věci. Řeklo by se, že je to jenom šmrdlání pinama, sem tam vyčtení hodnoty z ADC, nastavení PWM,..

Občas je potřeba nějaká regulační smyčka, takže PID regulace (proporcionální - integrační - derivační). Tam musím mít představu, co se děje. QPSK modulace a další zase požadují motýlkový algoritmus pro DFT na rozeznání symbolů. Pro hledání signálu v šumu je zase jak dělaný Duhamelův integrál. Statistiku při průměrování vzorků z A/D převodníku a výpočty odchylek, filtr n. řádu u demodulátoru (IIR, FIR), výpočty spolehlivosti zálohování systému atd. snad není potřeba zmiňovat. Snad jenom sem tam nějaká Laplaceova transformace, ale tu jsem  letos potřeboval jenom jednou při návrhu zdroje.

Nedávno za mnou přišel kolega. Hledal řešení problému. Měl jednu linku a dva TRXy, který nemohly jet současně a chtěl linku přidělovat rovnoměrně. Jak na to? No podle času, samozřejmě. Chtěl rvát do kruhových bufferů časy za nějaký interval, ale nějak neměl dost RAMky. Jak na to? Moje rada byla tahle:

X_n = A * Q + (1-Q) * X_{n - 1}; 0 < Q < 1

První, co ho napado, že potřebuje float knihovny. A že tam bude moc násobení apod. Po sdělení, že se to dá dělat stylem (pro q = 1/8)

Kód: [Vybrat]

uint32_t vypocet(uint32_t delta) {
  static uint32_t buff = 0;
  uint32_t tmp = (buff << 3) - buff + delta;
  buff = tmp >> 3;
  return buff;
}

pochopil, že je to asi realizovatelný (každý TRX 4B RAM a 4B v zásobníku během výpočtu).

Jenomže pak ho trápil strach, že to vyletí k nekonečnu. Po vysvětlení, že pokud A má omezenou maximální hodnotu, nemůže to nijak překročit a algoritmus se vrací k nule, si to stejně raděj ověřil.

A jak to dopadlo? Jako u někoho, kdo použije vzorec, který mu někdo poradí a nerozumí tomu, co ten vzorec počítá a jak se k tomu výsledku dostane. Nefungovalo mu to. Pokud přidělil linku na dobu několika period, tak počítal čas bokem, do funkce rval nuly a sumu tam plácl po zavěšení. Místo aby tam každou periodu rval 100%, jenom v první a poslední část času, strávenou komunikací.

Takže nechcete-li být v práci za voly, učte se matiku. Jinak si naběhnete i tam, kde to nečekáte.

99

Vývoj / Re:Kolik napíšete denně řádků kódu?

« kdy: 17. 02. 2016, 22:38:07 »

Ono u C# jde jenom o jedno. O zisk firmy,která s tím přišla. Takže schválně boří omezení, schválně zjednodušují syntaxi, atd, aby bylo co nejvíc programátorů uživatelů jejich produktu. Tím přibude aplikací na jejich s ničím nekompatibilní platformě a hraje se o vendor lock in.

DevExpress je firma, která prodává jakousi nádstavbu nad WebForms. Bavičky, animece, pičičandoviny. A asi je to slušně živí. Jenomže dělají všechno jako monstra, co mají umět vše a mizerně to dokumentují. Takže po hodině googlení se kolegům podaří najit video na youtube, kde se někdo chlubí, že se mu to poveslo. Uděkají to podle něj a nic.... protože to nefunguje, pokud dají třeba jinou vekikost písma.

A yěch typických 200 událostí, to jsou (doufám) jenom ukazatele na funkce velikosti 8B. Pak by jedna instance měla jenom na událostech 2.5kB. k tomu fakt, že je to nad WebForms a na pozadí jede ještě nějaký DOM... no label ve formuláři pod 5kB nebude.

Chlapi u nás to používají jenom proto, že marketing. Ale stejně nechápu, jak vůbec může firma s tak mizerným produktem existovat.

Holt dneska se funkčnost a praktičnost  nenosí. Pamatuju se, jak jsem na VŠ dělal projekt v Delphi, do školy jsem donesl exáč + dokumentaci + zdrojáky na jedné disketě a ještě tam bylo místo, abych si stáhnul nějakou dokumentaci, protože net jsem doma neměl. Dneska bych to samý řešil 3x dýl a bylo by toho plný DVD. A real time renderování výsledků výpočtů na 750MHz Duronovi s 64MB RAM bych mohl zapomenout.

100

Vývoj / Re:Kolik napíšete denně řádků kódu?

« kdy: 17. 02. 2016, 19:05:18 »

Tam to holt není jak zvracení v C#, tam se musí myslet.

Pokud v C# zvracíš, tak je to na tebe asi moc mocný nástroj. Raději zůstaň u švábů.

V C# nedělám, je to hluboko pod mou úroveň. Spíš je sranda sledovat myšlenkový toky kolegů, co dělají v C#. To se moc dobře bavím. Třeba jeden věří, že FIR filtr může divergovat, další ofrňuje nad Delphi, že je to prehistorie a když potřeboval mít u třídy několik konstruktorů, co se volají navzájem a až úplně na konci potřeboval nějakou akci, byl v pasti. Zatím co já jsem v podobné situaci v C++B prostě přetížil AfterConstruction() a jelo se dál, on tam prý takovou blbst nemá (zato rodičovská třída měla cca  60 callbacků). Takže nejjednodušší řešení - class factory kvůli takové prkotině. Navrhoval jsem mu něco jako workaround v C++:

Kód: [Vybrat]

void Trida::PostInit(void) {
  static bool initialized = flase;
  if (initiaized) return;
  ...
  initialized = true;
}

Zaseklo se to na tom, že ani po čtvrt hodině nepochopil, co to slovo "static" znamená.

No a když  postavíš samozvaný experty na C#, pro který je "assert" sprostý slovo a "catch" urážka do řady a budeš je kosit kulometem, ani za měsíc non-stop střelby ti nedojdou terče. To je tak, když je kompilátor 3x chytřejší než ten, kdo do něj cpe kód.

A tou cisternou zvratků myslím třeba DevExpress. Bez dokumentace, kolegové s tím dělají metodou T&E. Jednoduchá třída má 100 vlastností, 200 událostí a stačí jedna změna, aby zmizela deklarovaná funkcionalita. Sice designově pěkný, ale rozežraný, pomalý a nefunkční. Nasadit to na velíně v Dukovanech, tak než odswapuje kus paměti a naanimuje hlášku  "roste tlak a teplota v reaktoru", už mají záchranáři dekontaminovanou celou Hadcovou step... A kdybych od kolegů za každý sprostý slovo, který při jejich práci musím vyslechnout, dostal korunu, tak do roka a do dne kupuju fungl novou XC60ku. Hmm, asi jim to navrhnu.

101

Vývoj / Re:Kolik napíšete denně řádků kódu?

« kdy: 16. 02. 2016, 21:06:46 »

Jinak co se kódu týká, dnešní skóre v GITu je 39+, 29-. Jsem spokojen.

A jenom tak mimochodem, je to na na nejvyšším broukovi z té řady, s 16kB FLASH a 512B RAM. Tam to holt není jak zvracení v C#, tam se musí myslet.

102

Vývoj / Re:Kolik napíšete denně řádků kódu?

« kdy: 16. 02. 2016, 20:59:33 »

zotriedit data v c++? dam ich do domu a prezeniem cez xsl

Jojo, jedna instance uzlu v DOM stromu bude mít režii třeba 500B. Bude se třídit pole struktur velikosti 20B s 1k záznamů, vytvoří 1k instancí po 520B. Jenom na reprezentaci dat místo 20k bude přes 0.5M. A pak půjde autor toho řešení blít do diskuse na rootu, jak jsou appky nenažraný 

A to jenom proto, že neumí udělat funkci na porovnání těch dvou struktur a předat ukazatel na ni třídící funkci z knihovny...

Nevím jak zdejší páni "programátoři", ale já při lovu mouchy preferuju plácačku před RPG.

103

Sítě / Re:IPTV cez Wifi

« kdy: 16. 02. 2016, 20:04:53 »

Wifi + IPTV = průšvih. Zvlášť ve městě.

Bydlím na vesnici, vidím tady tři WiFiny. Čtvrtou, když kolem jede autobus. A hádej co. Manželce dojela kamarádka, její dcera si pustila po WiFi abradio, dcera koukala po WiFi na netbooku na pohajdu z NASu (v SD rozlišení). Pohajda se začala sekat a musel jsem jí napojit kabel. Sice každá v jiné místnosti, ale žádná dál než 4m od routeru a nemyslím, že by Turris 1.0 byl nějak poddimenzovaný... Asi byl ten tablet nějak rozhašený. Takže i tohle riziko tady existuje.

K telce mám vytažený 4xCAT5E a je to tak akorát (TV, RPi, sat. set top box s nahráváním, rezerva). Gigabit po drátu je holt gigabit po drátu, kam se hrabou bezdrátový datový přenosy. A jenom tak mimochodem, původní majitel dal do obýváku kolem stropu polystyrenový dekorativní listely, skvěle to maskuje kabely k reprákům

A co se lišt týká, to je to pravý řešení.  Dodatečně jsem s tím řešil domácí automatizaci. Ale člověk se nesmí spokojit jenom s tou trapně bílou hranatou řadou LV, dostupnou v hobbymarketu. Chce to nastudovat katalog a zajít do elektro velkoobchodu a nikdo ani nepozná, že tam ta lišta je. Taková LE100 jako stoupačka za telkou, nebo LR30 v rohu u stropu, LP80 u podlahy (nebo LPK80x25, schovaná za kobercem), případně u plovoučky LP35ka,... A v bastlírně a v dílně nedám dopustit na řadu PK110x70 

http://www.kopos.cz/soubory/katalogy/eum_cz.pdf

104

Studium a uplatnění / Re:Jsem jen lepič kódu?

« kdy: 16. 02. 2016, 19:24:51 »

No nevím, já jsem se v práci nudil a zkusil jsem poslat životopis do agentury. Během třech týdnů jsem měl dohodnutou novou práci. Šlo to pomalu, protože budoucí šéf byl na dovolené a ten pohovor se nějak posunul.

Jinak sice dělám HW a jednočipy, ale firma dělá i desktop aplikace v C# (DevExpress  :Q) a rozšíření v Lua. A podle šéfa je docela problém někoho splašit... Poslední adept v testu dostal 1/5, kdyby zaškrtal všude jedno písmeno, měl by víc.

105

Studium a uplatnění / Re:Co děláte po večerech, vzděláváte se?

« kdy: 16. 02. 2016, 19:03:36 »

Ja se po vecerich snazim bud neco delat jeste do prace, nebo si neco studovat do prace co budu delat dalsej den. nebo nejaky prednasky zhlidnout. mam obavy, ze kdyz se ozenim, tak ani studovat nebudu moci. Protoze i teraz mi pritelkyne rika, ze se ji vubec nevenuji, nech to vypnu atd.

No to je jednoduchý. Stačí se oženit, najít si bokovku, říct manželce, že jsi u milenky, milence, že jsi u manželky a máš čas na studium...