Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Tuxik

Stran: 1 ... 4 5 [6] 7 8 ... 99
76
Vývoj / Re:Který kód je lepší?
« kdy: 31. 07. 2017, 14:06:07 »
vzdyt to rikam. jenom tady na rootu ti budou kokoti rikat, ze je lepsi knihovna. a v jinym vlakne budou neco rikat o lopatach a lepicich kodu. proste schizofrenie.
To není schizofrenie. Programátor si to napíše sám rychleji, než vůbec najde tu správnou knihovnu a bude mu to fungovat. Opičák/lepič kódu (ano, mluvím o tobě - to co jsi nám předvedl dokonale odpovídá) by raději měl použít knihovnu, aby nenadělal svým myšlením víc škody, než užitku.

77
Vývoj / Re:Má smysl se učit Cobol?
« kdy: 31. 07. 2017, 14:00:25 »
Ještě bych pro Lojzu doplnil... dneska je to obtížně představitelný, ale 32kB čistého programu je docela dost. Oni tam třeba nepotřebovali vmáčknout grafiku, psalo se to optimalizovaně... třeba assemblérovskou "math knihovnu" s relativně dost funkcema jsem měl na nějakých 1500 LOC a mělo to něco pod 4kB binárního kódu.

78
Vývoj / Re:Má smysl se učit Cobol?
« kdy: 31. 07. 2017, 13:54:37 »
ad 32 kB of ROM .. da se aspon ramcove odhadnout kolik to tak mohlo byt radku assemblerovskeho kodu pred kompilaci aby se to veslo + to muselo zahrnovat i nejaky zakladni "operacni system s interakci pro obsluhu - nejake primitivni "gui"  ?

nekde jsem kdysi cetl ze zhruba 40 radku C kodu (prumerne 25 znaku na radek) odpovida 1 kB po kompilaci ale to bylo cecko

jen abych mel hrubou predstavu jakym rozsahem byli omezeni (s jakym prosotrem si museli vystacit)
Za prvé si osobně myslím, že to je dezinformace, že to nebylo v asm, ale přímo ve strojáku, ale když to teda převedeme na instrukce, tak stejně těžko říct. Když jsem psal nějaký asm dema v kategorii do 64k, tak to bylo... plácnu... 4-8k LOC, ale nebyly to jen instrukce, ale taky nějaký data.

79
Vývoj / Re:Který kód je lepší?
« kdy: 31. 07. 2017, 12:39:48 »
Nepriestrelné? Naozaj?
Aký bude výsledný connStr pri tomto volaní:
Kód: [Vybrat]
program -p -o debug
A ty nevíš, že -p musí být poslední parametr neprůstřelného řešení, abys ho neprostřelil? To je snad logický... -p, neboli --poslední_parametr

80
Vývoj / Re:Který kód je lepší?
« kdy: 31. 07. 2017, 12:30:32 »
Tak to prosím předělej do LISPu a objektově, ať se nenudíš, ju?

82
Vývoj / Re:Který kód je lepší?
« kdy: 31. 07. 2017, 11:15:09 »
A úplně neprůstřelné a připravené k rozšíření:
Kód: [Vybrat]
   for(var i in args) {
        if (args[i] == '-p')
           connStr = ConfigurationManager.ConnectionStrings["connstr2"].ConnectionString;
        else
           connStr = ConfigurationManager.ConnectionStrings["connstr1"].ConnectionString;
   }
a chybu tam máme oba, do toho ifu patří args[0].equals("-p")

83
Vývoj / Re:Který kód je lepší?
« kdy: 31. 07. 2017, 11:00:12 »
Zprasit? Proc myslis? Mel jsme pouzit knihovnu? Ne, neni to zapotrebi. Nemel jsem jeste udelat to vic OOP jak je zvykem se na rootu bavit o OOP?
Ne, není to o knihovně, je to o tom, že ignoruješ chyby zadání parametrů a to se ti jednoho krásnýho dne vymstí. Není to o téhle jedné aplikaci, které se použije 5x a z toho 3x při jejím testování, je to obecný problém, na který dojedeš. Opravil ti to správně, i když to není žádná krása, aspoň to funguje.

84
Vývoj / Re:Který kód je lepší?
« kdy: 31. 07. 2017, 10:55:48 »
Tak nad tím neuvažuj vůbec a dej tam
Kód: [Vybrat]
string connStr;
if (args.length == 1 && args[0] == "-p")
    {
        connStr = ConfigurationManager.ConnectionStrings["connstr2"].ConnectionString;
    } else {
        connStr = ConfigurationManager.ConnectionStrings["connstr1"].ConnectionString;
    }
Máš to kratší a ještě víc jednoúčelový.

85
Vývoj / Re:Který kód je lepší?
« kdy: 31. 07. 2017, 10:46:13 »
mam dotahnout kanon na vrabce? jde o jednoucelovou aplikaci, neni duvod resit parsovani parametru jeste pomoci knihovny. Proc bych to proboha delal? Nevim jak to delate vy, asi naprogramujete i to, co se od vas nevyzaduje. vic parametru neni potreba resit. je jenom jeden parametr.
Kanón na vrabce bych nebral, ale vzhledem k tomu, že jsi to na těch 14 řádcích dokázal zprasit, možná by nějaké vyladěné univerzální řešení bylo lepší a ušetřilo by ti starosti.

86
Vývoj / Re:Který kód je lepší?
« kdy: 31. 07. 2017, 10:34:41 »
Druhej je lepší, teda kromě toho, že má nějaký rozprasený formátování, protože řeší i zadání více argumentů, což je v tomto případě evidentně chyba.
Vzít výchozí hodnotu a vzápětí ji podmíněně změnit mi taky nepřijde úplně hezký - v tomto případě úplně zbytečný a matoucí.
Nicméně bych tak nějak očekával, že parsování argumentů budou mít vývojáři vychytanější a ne že jej budou řešit takhle jednoúčelově.

87
Ivánku, kamaráde, ty se překonáváš... vstup není stejný, kvůli rozdílnému vnitřnímu stavu? Co je to za blbost? Stejný vstup je stejný vstup, ať to obracíš jak chceš a vnitřní stav může způsobit jiný výstup. Na tom nic zvláštního není a netřeba to znovu objevovat. K ostatním příspěvkům snad jen... jsi normální kombinací komunisty, fašisty a kapitalisty - předkládáš svoje závěry jako fakta, ale nějak nám zapomínáš sdělovat, že ačkoliv tvoje "fakta" mají jistou logiku, tak ta je založená na účelově vykonstruovaných předpokladech, které pro svoji potřebu prezentuješ také jako fakta, což je z větší části blbost.

88
Tak už ten krám hoď z okna. Už jsem ti to říkal jednou, MasOX se používá "as is" a jestli si chceš něco za každou cenu ohnout, je zcela nevhodnej.

89
Tuxiku a kolik jsi toho naprogramoval (naposledy v diskusi si pamatuji, ze jsi resil problemy jako admin :-D), ze mas pocit, ze jsi expert na to jak se ma a nema programovat :)
Že se tím neživím neznamená, že o tom nic nevím. Programuju pro zábavu už bez mála 30 let. Tragédií dnešního programování je to, že čitelnost kódu je upřednostňována před vším, včetně funkčnosti a nakonec to stejně čitelný není, vysvětlím dále...
Za druhe, ten problem co se tu snazis navodit, ve skutecnosti neexistuje. Pouzije programator 30 knihoven ? No a ? Od toho ty knihovny jsou, od toho ma vetsina jazyku dobre vyresene verzovani + packagovani tech knihoven. Navic u spousty jazykovych ekosystemu je vetsina (ci alespon znacna cast) open source, takze v pripade problemu se do knihovny muzu podivat, opravit a poslat PR. A nemusim znovu vynalezat kolo.
Ten problém existuje přesně tak, jak jsem ho popsal dříve - v těch 30 knihovnách je totiž zcela běžně spousta věcí zdvojená, ztrojená... a typická opice používá pokaždé jiný postup pro stále stejné operace podle toho, v jaké části zrovna co opsala ze Stack Overflow a většinou sama netuší, proč a jak to vlastně funguje. To zároveň značně znepřehledňuje kód, obzvlášť v případě, že polovina knihoven je z pochybných zdrojů a každá má jiný, nebo žádný, naming konvence.
Nevidim jediny duvod, proc bych si mel znovu a znovu programovat napr. connection pooling do DB (knihovna), REST framework (dalsi knihovna), validaci komponent (ditto), databazovy driver (zase knihovna), messaging knihovnu (knihovna!).
Pokud víš co děláš a víš, že jsou ty knihovny kvalitní, klidně.
Naopak snaha o to se frameworkum a knihovnam vyhnout je typickym projevem ala NIH a vetsinou vede ke kodu, ktery se psal vecnost a stejne nefunguje (nebo nefunguje dobre). A misto zamereni se na problem, ktery realne je potreba resit, programator znovuobjevuje kolo... A s tou efektivitou, mozna bys byl prekvapeny v kolika pripadech tyhle snahy o nepouziti frameworku / knihovny, ktere jsem zazil, ve skutecnosti efektivitu snizily. A samozrejme, jsou knihovny horsi, lepsi, ale o tom to neni.
Pro konkrétní úlohu může mít konkrétní FW význam, ale problém je v tom, že mladí už se ani neučí "čistý jakzyk" pod tím FW a rovnou všechno dělají jen v tom jednom vybraném a to nezávisle na tom, k čemu je určen. Potom to vypadá dost podobně, jako snaha se za každou cenu FW a knihovnám vyhýbat.
Naopak, pouziti standardnich knihoven a nejakeho frameworku, prinasi velke moznostvi vyhod. Neni nutne psat uz napsane, kod je snadneji pochopitelny (srovnej ucici krivku novacka na projektu s Spring vs vlastni framework), vetsinou je framework komplexni (vs vlastni reseni, psane na mimru, nerozsiritelne bez velkeho vyvoje) a mohl bych pokracovat dale a dale.
Důležité je to použití STANDARDNÍCH knihoven. Učící křivku nemá cenu srovnávat. Za prvé, je to individuální, za druhé to záleží na použití FW. Pokud ho někdo přiohne na něco, na co se nehodí, výsledek je stejný.
Ale ty to stejne nepochopis, protoze dokud si tuhle praci nevyzkousis
Ne, děkuji. Programování jako zaměstnání mě přestalo zajímat už dávno. Stačí, že se občas musím hrabat v cizím kódu. Kapitola sama pro sebe je potom diskuze s opičákama, kteří pro nás něco dělají. Nejdřív pohoda, není problém, všechno umíme, v zápětí ukáží absolutní nekompetenci při práci s databází - většinou je nacpeme do Oracle a polovina z těch, co tvrdí, že to není problém, tak se to pak za chodu učí a ještě navíc blbě. A nedej bože, když mají komunikovat se SAPem. Napřed není problém, potom trvají na komunikaci pomocí různých exportů a importů a posledně se dožadovali na úplnou kravinu nákupu connectoru za půl mega. Ten jsem jim napsal za den.

90
Perfektní řešení neexistuje. U nekritických částí aplikace časově náročná optimalizace nedává smysl. Ušetřený čas lze využít efektivněji.
Nejde jen o náročnou optimalizaci, jde i o tu jednoduchou - použít správná řešení na správných místech. Ušetřený čas na pozdějších problémech lze využít efektivněji.
Udržovatelnost knihoven třetích stran bývá lepší než u home made řešení. Když už někdo kód zveřejní, většinou si dá záležet, aby byl kvalitní a otestovaný.
Tak to je absolutní kravina. To, že někdo plácne na web knihovnu nemá absolutně žádnou souvislost s její kvalitou. Tu musí ve 100 procentech případů posoudit ten, kdo ji chce použít. Někdy stačí vědět, že se jedná o knihovnu známou, používanou a udržovanou, jindy je žádoucí se na ní trochu kouknout.
V libovolném projektu lze nalézt části, které by šly napsat lépe, ale zbytečně by to ten projekt prodražilo. To, že si nad tím bude nějaký Tuxík honit ego je vedlejší.
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.

Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.

Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.

Stran: 1 ... 4 5 [6] 7 8 ... 99