Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Honza1Ubuntu

Stran: 1 [2] 3 4 ... 14
16
Odkladiště / Re:Jak bezpečně skladujete data doma?
« kdy: 24. 01. 2020, 18:01:43 »
Vykolej Rozkašil

Ano, je tomu tak. Co neni ve zdroji, v zaloze ano, to --delete smaze. Tak zaloha nebude expandovat na velikosti pri kazdem presunuti prejmenovani souboru-slozek ve zdroji.
To lze resit pomoci prepinace --backup --backup-dir="backup_$(date +%Y-%m-%d)". Smazane soubory se presunou pak do backup-dir slozky, kterou pak muzes cas od casu smazat.

Kdyz budu pravidelne zalohovat, tak budu cilovou slozku udrzovat stejnou jako zdroj, takze prenesu nove soubory, soubory co ve zdroji nejsou, se v cili smazou. To tak musi byt, jinak by zustavaly soubory a slozky v cili po kazdem prejmenovavi, presunuti, vymazani nepotrebnych dat ve zdroji. Stejne tak se pochopitelne aktualizuje cil pri jakekoliv zmene souboru-slozky ve zdroji, zmenene soubory ve zdroji se aktualizuji. Jinak by obem zaloh nekontrolovane rostl. Tento typ zalohy zdroj-cil me chrani proti padu systemu-ci hdd ve zdroji. Pokud je cil v jinem geografickem miste, co nejdal nejlepe, tak me to chrani pred vykradenim (zlodej by vzal zkancelare zdroj i cil), pozarem, povodni, podobne.

Pokud zroj odejde v dobe prenosu-zalohy, odpali to prave prenaseny soubor nejmene, a take vse nove od posledni zalohy, co se nestacilo zalohovat.  A navic pokud odejde cil, tak jsem zcela nechranen, nez si zaridim cil novy. V takovem pripade by snad pomohly dve zalozni mista (zdroj a dva ruzne cile nejlepe geograficky daleko, kazdy zazalohovat v jinou dobu).

Prvni dva odstavce me neochrani pred moji blbosti v pripade jednoho cile (spatne si neco smazu-zmenim), pred ramsomware, nejakym blbym behem skriptu, zaskodnictvim kolegu, preklopenim bitu a podobnych veci. V pripade dvou cilu musim vcas reagovat. Take pomuze, ze zaloha neni prez CRON, pouspim manualne, kdyz se nic nedeja a po vetsi praci vim, ze je potreba zalohovat. Ale nesmim na zalohovani zapominat. Pak se mi zaloha nespusti hned po tom, co chybou neco na disku podelam. Tam kde jsou treba zalohy casto, tam automatizace ale byt musi.

Pokud dojde softwarove (moje blblost, zaskodnik, ramsomware) ke zniceni dat ve zdroji, nepoznam to vcas, pak me ani dva ruzne zalozni cile nezachrani a pomuze jen delat si pravidelne zalohy nezavisle s ruznymi verzemi (k ruznym datum). To jde u maleho obemu dulezitych dat (diplomka, skript, clanek, kniha). Mimo jine, mam i ak nejaky, byt neprimy dukaz, kdyz me oponent krive obvini s opisovani a pod. Zaloha typu, ze si vse zazalohuju jednou za mesic, to jde u malych dat, nebot prave o obem dat vzroste velikost zaloh z kazdym behem. Kdyz zalohuju par MB kazdy den, za rok to da GB. A pak stare verze ruzne promazavat. Budu-li chtit zazalohovat 1 TB jednou za tyden, je to uz draha sranda (na pasky nejspis). Existuji ale reseni lepsi, nez vse s kazdou zalohou zapisovat, jak uz bylo zmineno. V tom se moc uz nevyznam. A u velkych objemu a castych zmen stale drahe. Velmi dobre vypada moznost, jak navrhl xhonzik.

Kdyz zalohuju s ruznymi verzemi (jednou za tyden treba) na jedno velke medium, i to se muze podelat. Pak verzovani nepomuze a pomuze jen stridat vic ruznych medii (vypalovat na opticka media). A pak bych ty media musel ruzne rozvazet, pro zabraneni zkazy v pripade pozaru. To uz je narocna zaloha.

Jak tedy jsou reseny zalohy firemni, kde je velky objem dat, musi se to zalohovat casto, ochrana proti zivelne katastrofe, a dalsi. A jeste navic to musi byt sifrovane a nesmi se nikde vyskytnout chyba. Takovy je treba SIS na Karlovce vc. ulozenych diplomovych a dalsich praci, nebo Studentske uloziste. Tam uz me nenapada, jak do bezpecne vyresit.

Jinak se najdou experti, co si nezalohuji ani tech par MB rozepsane knizky, nebo diplomky. A pak se divi cenam za zachranu dat. U maleho mnozstvi je to tak jednoduche.

17
Odkladiště / Re:Jak bezpečně skladujete data doma?
« kdy: 24. 01. 2020, 02:08:32 »
Vykolej Rozkašil

Ano, je tomu tak. Co neni ve zdroji, v zaloze ano, to --delete smaze. Tak zaloha nebude expandovat na velikosti pri kazdem presunuti prejmenovani souboru-slozek ve zdroji.

Pokud je rsync sousteno pravidelne cronem, tak pokud si neco omylem smazes ve zdroji a nezareagujes vces, tak ... No vis. Proto rsync poustim jen rucne, kdy chci, vim ze uz je potreba zalohovat (dost novych veci ve zdroji) a aktualne naopak nedoluji nic ze zalohy. Pri rsync na vzdaleny serven navic musim zadat heslo.

zalohu mam spis kvuli havarii HDD, kradezi, ci treba pozaru. Na smazani dat vlastni blbosti taky, i kdyz ne primarne.

U malych a dulezitych dat (skripty, clanky, diplomka) mam i zaloh vic do minulosti, obcas ty archivy otestuji. Samozrejmosti je vic geografickych mist. Dale teoreticky - Pro posileni zaloh muzes jeste pouzit vic komprimacnich programu (dva), kdyzby jeden udelal chybu a kontrola nenasla, samozrejme kazdy z tech dvou programu jiny kompresni algoritmus. A dalsi posileni je spocitat v cili a zdroji vic kontrolnich souctu. A jeste jedna moznost - udelat si verzi se samo-opravnym kodem a bez. Pru dulezita data se navic hodi keramicke opticke DVD s ochranou vrstvou - data vydrzi dlouho a nesmaze je elektromagneticka udalost.

18
Server / Re:Přenos velkého množství dat po síti
« kdy: 24. 01. 2020, 01:57:40 »
Jenda

Ten bottleneck co mam zkusenost ja, se projevuje u rsync s ssh protokolem u 1 Gbit site. Samozrejme bottleneck je ten slabsi CPU z dvou stroju. U rsync tak jak jsem parametry zadal ja - Pri 2.2 GHz na I7 je rychlost okolo 35 MB/s max. Pri 10 Gbit uz je bottleneck rychlost disku, kdyz nemaji obe strany SSD. Pri externim HDD prez USB 2 take muze byt bottleneck to USB2, jen o neco vetsi nez 35 MB/s.

Pri prenosu hodne malych souboru z HDD a 1 Gbit nebo i 100 Mbit siti je bottleneck ten disk a ten radsi nepretezovat. A u procesoru Atom se kvuli pomalejsimu CPU nevyuzije ani 100 Mbit linka.

Kristan Surname, Ondrej Vanis

Preklopeni bitu nastava jedno za X-XXX TB podle ruznych veci, u samotnem prenosu po siti asi nejdrive. Na HDD jednou za 100-1000 TB tusim, nevim presne, neco podobneho se tu uz resilo na foru. U psanych programu nebo archivu muze zmena jednoho bitu nadelat paseku. Programy vysvetlovat nemusim, u archivu takova chyba mozna muze odpalit cely archiv.

Proto doporucuji aspon u dulezitych dat rsync pustit 2x po sobe, s -avhc (a to si u 10 TB tazatel pocka, vlastni zkusenost pri 2 TB), pokud se v datech vyskytuji archivy tak prez 7z zkontrolovat (umi rekurzivne) a spocitat jiny kontrolni soucet, nez pouziva rsync, jinym programem. U obycejneho prenosu, resp. tarovani predem pokud uvadis ten preklopeny bit je jednou za cca 1.5 TB. Radsi tedy naopak netarovat-nekomprimovat znova.

A jeste jednou. Pokud rsync ma parametr --delete, dobre kontroluj zdrojovou cilovou cestu a neprohod to.

19
Odkladiště / Re:Jak bezpečně skladujete data doma?
« kdy: 23. 01. 2020, 04:07:37 »
ZALOHOVANI:

Zalohuji na externi disk prakticky vsechna data, o ktera nechci prijit. Nektera data (vysledky velkych vypoctu) jsou tak obemna, ze nezalohuji a v pripade nutnosti znova zpustim vypocet. Programy mam zalohovane velmi dobre, kdyz uz se s tim clovek pise. Pro zalohovani na localu je prikaz:

Kód: [Vybrat]
rsync -ahvc --delete --progress Cesta_Zdroj/ Cesta_Cil/

Pri zalohovani na lokale se nepta na heslo, ale hned spusti. NESPLET SI ZDROJ A CIL !!!!!

Dulezitejsi data, ale mensi objem, to zalohuji na extreni server prez rsync, jedna se o veci, co dali vice prace ci vytvoreni zabralo velmi procesoroveho casu:

Kód: [Vybrat]
rsync -ahvc -e ssh --delete --progress --bwlimit=5000k ZDROJOVY_USER@ZDROJOVY_SERVER:Cesta_Lokalni/ CILOVY_USER@CILOVY_SERVER:Cesta_Lokalni/

-e ssh pouzije ssh protokol. Vhodne pro prenos mezi servery, ne lokalne na jednom PC.

--progress zobrazi prubeh akce.

-ahvc tato moznost znamena, ze se pocitaji u souboru kontrolni soucty souboru, a zdali cilovou slozku aktualizovat (dany soubor), rozhoduje se podle kontrolnich souctu, ne podle casove znamky. Kdyz das jen -ahv, kontrolni soucty se predem nepocitaji, a tim padem to jde rychlejs (ale kontrolni soucty by mely byt v samotnem procesu prenosu po siti snad). Pokud jsou data dulezita na bezchybnost, dej -ahvc.

--delete Smaze soubory-slozky, ktere jsou v cilovem adresari, ve zdrojovem adresari nikoliv. Hodi se to pri opakovanem pouziti rsync. NESPLET SI ZDROJ A CIL !!!!!

--bwlimit=5000k Kdyz pustim rsync bez omezeni, nekdy zahltim router a ostatnim zatvrdne net. Takze limituju prenos, aby to nevyzralo cele pasmo. Limit nastavis v kilobajtech XXXk nebo v megabajtech Xm. U gigabitove pripojky (to bude mozna tvuj pripad) je ale stejne rychlost 15-50 MB/s podle toho, jak zvlada CPU pocitat kontrolni soucty.

Pustim rsync i 2x-3x po sobe, coz mi zkontroluje prez kontrolni soucty, zda zdroj a cil sedi. Zaloha na vzdaleny server je pro pripad pozaru, vykradeni, a pod. Vzdaleny server je v jinym meste.

Pokud by se zdrojovy disk podelal v prubehu zalohy, muze na cilovem miste toho dost chybet, minimalne aktualne prenaseny soubor. Proto je zaloha na extreni disk jiny, nez zaloha na vzdaleny server. Ale s danym postupem je mozne, ze si chybu je zdroji rozkopiruju do zalohy, pokud si toho nevsimnu vcas, tak do obou zaloh. Napodobne hrozba ramsomware.

Proto maly objem nejdulezitejsich dat pravidelne zazalohuji jako archiv a jednotlive archivy si nechavam na 3 mistech a jedno misto mimo bydliste - vzdaleny server, mam dost dozadu historii verzi. A posledni verze mam navic na dalsich odlisnych mistech - na USB klicich, radsi dva, na druhy zalohovat cas od casu, ale je na jinym miste jeden USB klic mam porad s sebou. A neddy zaloha jeste navic na mail. To se tyka veci, co zabiraji minimum mista, zato maximum prace. Tedy ruzne programy, skripty, diplomka, clanky a pod.

7z archivy kontroluji ve zdroji a cili. Novejsi verze 7z umi kontrolovat rekurzivne archivy ve slozce a do logu presmerujes hlaseni. A obcas u dulezitych dat kotrola jednotlivych archivu verzi daleko dozadu, zdali jsou citelne a nehnije medium.

SIFROVANI:

V notasu sifrovani domovske slozky, proti kradezi staci, zlodej se na data nedostane. Neni to uplne bezpecny, mimo home folder ti muze nekdo zaspinit disk a zistit heslo, ukract data. To uz je ale jiny level. Disk extreni sifruji pomoci TC, opet proti kradezi resp. smazani-zmenu dat, postaci. Vtipalci se najdou. Vlastne proti vsemu to staci. Na telefon mam heslo, uz mi nekdo z telefonem taky utek a kontakty-konverzaci znat nemusi. Heslo mi prijde lepsi nez gesto. Rozumet chovani Androidu je stejne taky sranda, ale na server se prez telefon treba neprihlasuji.

A pri zalohovani na dalsi mista (verejne sluzby) - 7z archiv je mozne zaheslovat, ale u Linuxove verze p7zip neumi zasifrovat nazvy souboru a slozek, adresarovou strukturu, musi se to nejdriv hodit do taru, coz zase muze podelat nealfanumericke nazvy souboru-slozek. Muze byt lepsi TC kontejner, kde po pripojeni muzes se soubory snadno pracovat a nejdou mimo. Ale zase TC kontejner nejde komprimovat, zalohy zaberou vic mista.

Windows bych na cokoliv, kde bych mel byt paranoidni, vubec nepouzival, tazatele nechapu. Stejne tak Android a vubec smartfoun ne, zasadne jen Linux. Pokud mas silny heslo aspon trochu rozume, tak vyhoda klice proti heslu neni moc velka. Pravda, heslo i gesto se da odkoukat (i natocit kamerou), chytnout prez keylogger, klic ne, musi ho utocnik nekde dostat. Nesifrovany klic je vice-mene k nicemu ohledne bezpecnosti. Smula, stale se najdou lidi, co skoci na phishing, sociotechniku, i prez neustale poucovani. Hrubou silou se prolomi jen primitivni heslo.

20
k3dAR

Mam Thinkpad T410. Kdysi jich meli dost v nejake firme a pak se prodavali jako repasovane pomerne ve velkem mnozstvi. RAM je 8 GB tak by mel virtual utahnout.

16.04 zatim v pohode, ale jinak spis bych skuzil Fedoru-Debian pri dalsi instalaci. Ubuntu je pomerne dost komercni a dokonce ma v hlavni nabidce Amazon.

Kdyz hodim Win7 do virtualu, tak se bojim, aby se mi nehrabali v Linuxu soucasne bezici Win (zbirani informaci a pod. a taky aby Win7 se nemohl kdykoliv pri spusteni dostat na internet) Nevis, co ve Win je, zvlaste kdyz jsou z torrentu (na NTB sice Licence k Win7 je platna, ale po havarii disku se nepodarilo obnovit na nemam odkud zjistit).

21
Server / Re:Přenos velkého množství dat po síti
« kdy: 23. 01. 2020, 02:41:36 »
Ondrej Nemecek

Tak jak jsem ten prikaz napsal, tak jej pouzivam. Zalohuji prez to prubezne. Pokud je v cilovem miste slozka prenesena castecne, s timto prikazem se prenese, jen to co tam jeste neni (a ve zdroji a cili se overi kontrolni soucty). Takze pri vypadku pripojeni-zdroje-cile to nejde od znova cela slozka. Ale pokud je vypadek v prubehu jednoho velkeho souboru, tak ten soubor musi jet cely znova, jen konkretni soubor ale.

Ale z mych zkusenosti, prikaz tak jak jsem napsal ja, podle kontrolnich souctu - kdyz v cili a zdroji je nejaky velky soubor, co se lisi cil a zdroj jen v nekterych blocich, ktere jsou odlisne (ani nevim, jak jsou ty bloky velke). To uz je u souboru par GB velkych znat. Ale kdyz spadne sit v prubehu prenosu velkeho souboru, musi jet ten soubor cely znova, tak jak jsem ten prikaz napsal ja.

-partial-dir=DIR resp. -partial jsem nikdy nezkousel. To pomuze i na konkretni soubor v pripade vypadku site ?

Taky nevim, jestli je bezpecne aktualizovat v souboru cilovem (velkem) jen nektere bloky. rsync pustim po dokonceni prenosu znova, s -avhc mi to spocte kontrolni soucty, ktere jsou ve zdroji a cili stejne, takze po siti jdou jen ty kontrolni souctu, je li zdoj a cil stejny a vse je OK. Jake je riziko chyby pri prenosu i s -avhc na zdroji a cili, to nevim,s jakou pravdepodobnosti muze nastat bit-flip, tusim jednou za 100-1000 TB ? Neco podobneho se tu tusim resilo pred rokem nebo tak neco. Kdyz je chyba v archivu komprimovanem, muze to odrovnat cely archiv. Takze pak moznst zdroj a cil porovnat jinym programem a kontrolnim souctem.

22
Server / Re:Přenos velkého množství dat po síti
« kdy: 23. 01. 2020, 02:26:03 »
SCP NE a to proto, ze kdyz se prerusi prenos (pad site nebo vypadek proudu), tak musis cely proces od znova. FTP ani nahodou, SFTP je lepsi, nevim, jak se to tam s kontrolnimi soucty.

Kód: [Vybrat]
rsync -ahvc -e ssh --delete --progress --bwlimit=5000k ZDROJOVY_USER@ZDROJOVY_SERVER:Cesta_Lokalni/ CILOVY_USER@CILOVY_SERVER:Cesta_Lokalni/

 -e ssh pouzije ssh protokol. Vhodne pro prenos mezi servery, ne lokalne na jednom PC.

--progress zobrazi prubeh akce.

-ahvc tato moznost znamena, ze se pocitaji u souboru kontrolni soucty souboru, a zdali cilovou slozku aktualizovat (dany soubor), rozhoduje se podle kontrolnich souctu, ne podle casove znamky. Kdyz das jen -ahv, kontrolni soucty se predem nepocitaji, a tim padem to jde rychlejs (ale kontrolni soucty by mely byt v samotnem procesu prenosu po siti snad). Pokud jsou data dulezita na bezchybnost, dej -ahvc. Pri tomto mnozstvi dat (10 TiB) to bude kontrolni soucty pocitat cele dny, ale to je k obemu dat normalni.

--delete Smaze soubory-slozky, ktere jsou v cilovem adresari, ve zdrojovem adresari nikoliv. Hodi se to pri opakovanem pouziti rsync. NESPLET SI ZDROJ A CIL !!!!!

--bwlimit=5000k Kdyz pustim rsync bez omezeni, nekdy zahltim router a ostatnim zatvrdne net. Takze limituju prenos, aby to nevyzralo cele pasmo. Limit nastavis v kilobajtech XXXk nebo v megabajtech Xm. U gigabitove pripojky (to bude mozna tvuj pripad) je ale stejne rychlost 15-50 MB/s podle toho, jak zvlada CPU pocitat kontrolni soucty.

23
k3dAR

Diky moc.

Proc CPU krachne pri vyssi zatezi pri Ubuntu 18.04 a u 17.10 se tomu tak nedelo, to tezko posoudit. S Ubuntu 17.10 i s Widlema krachnul disk a musel jsem HDD vymenit a na novem HDD znova instalovat systemy. Uz vim konecne jak. Grub by urctite nejak opravit sel, priste se na to podivam pred reinstalaci.

Co se tyce sledovani teploty, tak krach a vypnuti PC u Ubuntu 18.04 vyvada jako tremal event, CPU se prehrejva. Spis je divne, proc se to zacalo dit po vymene HDD a verze Ubuntu. Muze neco byt i v zakladni deste, driv mi to pred 2 roky hazelo Han Error pri startu, vubec nic nenabehlo a taky jsem si s tim vetrackem hral (vycisteni i vymeneni vetracku nepomohlo). Nekdy se notas pustil, jindy ne, zkousel jsem to vicekrat. Pak se to uklidnilo, proste se to prestalo dit. Z hledani na internetu vim, ze to muze byt take neco (kurvitko ?) v zakladni desce. Mam starsi Thinkpad.

Vyzkouseno - Ubuntu 16.04 uvidime, zatim OK, 17.10 OK, 18.04 vypina se pri zatezi CPU nad 2 z 4 jader, v chladnu OK, 18.10 start bezi dlouho a jen nekdy nabehne, 19.04 nenabehne, bezi text pri startu a dal se to nedostane. 19.04 jen slo pustit zkusebni z USB klice, instalaovane nenabehlo.

Za nedlouho taky vyjde Ubuntu 20.04 LTS.

Win 7 jsem nenasel nikde, jake seriove cislo W7 patri k memu PC. A cloveka, od ktereho jsem NTB koupil, uz kontaktovat nejde. I kdyz Win7 bylo legalni, po padu disku se ne nepodarilo obnovit. Tak prez torrenty stahnuti W7 Home Basic s klicem a aktivaci, byt jsem mel W7 legalne na repasovanem notasu nejspis z firmy. Neco podobneho se resi i ve vlakne vedle (to nejsem ja). W7 Home Basic ma male rozliseni (asi problem driveru) a nejde pustit Wifi, zkusit kabel zatim nebylo mozne (nechapu ale stejne to neni nutne).

24
Ta se mi to podarilo, diky moc.

Pomoci WoeUSB jsem si udelal v ubuntu instalacni USB klic s Win7. Pri zvoleni formatu na USB klici FAT32 i NTFS mi to nakonci hazelo chybu, ale minimalne s NTFS instalacka fungovala. Win7 mi dal na vyber na jakou partition to chci hodit, takze jsem nemusel odrovnava velkou partition s Ubuntu.

Jenze mi to odrovnalo grub, tak jsem si musel vytvorit instalacni USB klic s Ubuntu ve Windows7, pouzil jsem tradicne Rufus Portable verzi, ten je na to ve Widlich asi nejlepsi. Grub se mi nepodarilo obnovit z live CD a tak jsem musel Ubuntu preinstalovet.

Win7 Home Basic mel pomerne nizke rozliseni obrazovky, max. tam buzu dat 1280x960, Notebook ma urcite rozliseni vyssi. Nikde se mi tam nepodarilo najit, kde vypnout-zapnout Wifi pro stahnuti Ubuntu a musel jsem to stahnou odjinud, mozna to Home Basic ani nema. A to rozliseni je taky divny. Ale to nevadi, stejne potrebuji jen aby mi tam bezel Office (Excell) 2003, ICE panorama a XnView a 7zip, ktery jde i v Linuxu. Pokud programy pobezi dobre, rozliseni mensi nevadi. A k internetu s Win7 ani nepotrebuju.

Ubuntu 16.04 jsem zvolil jako nove misto 18.04, v jinem vlakne jsem popisoval trable s novymi verzemi Ubuntu. jeste ma repozitare narozdil od 17.10, protoze je LTS. Vsechny potrebne programy tam jsou. Uvidim, jak pujde vetsi zatez procesoru a pod. Pak dam report. Ubuntu 16.04 ma jinou grafiku - krizek na okne vlevo misto v pravo, spoustec programu nahore misto dole a u Krusader ikony soubou slozek pruhledne, ne modre, jako u jinych verzi Ubuntu. Terminal mi tam blbnul, pri oznacovani textu mysi mi to hazelo ruze znaky a nefungovalo to, pak to ale se samo urovnalo po par hodinach.

25
Po zadani prikazu mi to hodi:

Kód: [Vybrat]
BIOS/Legacy

Takze BIOS bootovacku ?

Zkusim ten WoeUSB

26
1.67 MHz ? To bude preklep. Taky jsem pouzival atom, o neco rychlejsi na 2.2 GHZ. RAM 2 GB a system 32 bit. Win7 mi tam sel jako system, stejne tak Ubuntu 16.04. Terminal uplne v pohode bez problemu. Tedy za predpokladu programovani, prace z textovymi editory a pod. Stare Office pod Win (verze 2003) jsou OK. Libre office maji delsi otvirani dokumentu a v pripade rozsahleho souboru pro Libre Office Calc s hodne vypocty chvilku trva otvirani dokumentu i na I7 3.4 GHZ. Takze vetsi dokumenty v Libre Office nic moc. Plati to jak pro Win7 tak pro Linux.

Komprese 7zip pujde na dve jadra, u 32 bit systemu max. 64 MB slovnik. Komprimovani dat na Atomu bude pomalejsi, ale pobezi, pokud nebude pozadovat prilis RAM. Konvert obrazku pobezi, ale o dost pomaleji, nez na I7. Takze s jakymkoliv procesem si pockas delsi dobu, kdyz to pobezi jako davkova konverze. Ale prohlizeni vetsich fotek pod Atomem, to je dost zdlouhave.

Dnesni internetove stranky jsou uz na CPU dost narocne, napr. Youtube mi na Atomu moc neslo, Google mapy maji co delat i na I7 a na Atomu katastrofa. OpensStreetMaps jsou uspornejsi, ale Na Atomu budou taky line. Stejne tak vetsina stranek s Javaskriptem, nektere se budou sekat. Ale to na Win7, 10 i v Linuxu.

Prehrati filmu na Atomu jde, pokud neni rozliseni vysoke. DVD je jeste relativne OK, ale muze mit co delat uz. A narocnejsi kodeky to neda.

Dost procesu ale omezuje spis rychlost disku, nekdy nedostatek RAM.

Ale Atom ma mnohem mensi spotrebu energie, nez treba to I7, takze nespotrebuje moc energie ani, kdyz notas pobezi neustale. Spotreba energie bude mensi nez u I7 nejspis i na jeden ukon. A porizovaci cena je nizka.

To plati pro Windows i Linux. Zalezi samozrejme taky na dostatku RAM, ne vsem systemum staci 2 GB napr. Kdyz system nabehne, uz pak moc CPU samotny system nezere, zalezi na danych ukonech. Vyzkouseno pro Win7 i Ubuntu 32 bit. Win10 bude podobny, ale nevim, jestli mu vystaci RAM.

27
ByCzech

Moc z Windows neumim, ale chci klasicky nainstalovad Widle na jednu partition na disku, ktera je naformatovana jiz na NTFS (i kdyz pri instalaci se asi stejne preformatuje, takze je to jedno). Mam pouzit UEFI bootovacku nebo BIOS bootovacku ?

Ve Windows si nemam moznost instalacni DVD resp. USB vytvorit, protoze se mi Win7 podelal na notasu, a jiny komp pouzit nemuzu. Musim to udelat v Ubuntu, vytvorit instalacni USB klic pro Win7. Jinak bych pouzil Rufus. Proto se taky v puvodnim dotazu ptam jak v Ubuntu.

WoeUSB vypada rozumne, zkusim, diky.



28
Ze stareho disku se mi puvodni Win7 obnovit nepodarilo a disk nejspis uz uplne odesel. Tak jsem si stahnul Win7 64 Bit Home Basic. Zkousel jsem udelat instalacni USM klic z .iso obrazu, jako to delam pro Ubuntu. I kdyz jsem to zkousel nekolika zpusoby, pri reebotu mi vubec system na USB kilci nenasel. USB je jako prni pri bootovani.

Nejdriv prez dd pod rootem:
Kód: [Vybrat]
dd bs=4M if=/home/tauceti/Windows_7_Home_Basic_SP1_64_Bit/Windows_7_Home_Basic_SP1_64_Bit.iso of=/dev/sdb

Pak prez Restore Disk Image stejny vysledek, Pri rebootu to vubec USB klic nenajde. Startup Disc creator jiny .iso image, nez linux ani nevezme.

Nejspis neco delam spatne. Test .iso image nehlasi zadne chyby.

29
Financni matematika je i ma matfyzu, stejne tak jako matematika obecna. Obecna matematika je hlavne o teorii, prave systemem Definice-Veta-Dukaz a podobne i matematika pro fyziky a informatiky. Financni matematika na matfyzu na tom nejspis bude podobne hlavne ze zacatku (Definice-Veta-Dukaz), pak by tam melo byt vice praxe.

Ale o financni matematice toho moc nevim. Matfyz je podstatne narocnejsi, ale i kvalitnejsi. V prvaku moc ty praxe neni, az ve vyssich rocnicich.

30
Take resim jak to udelat, protoze na par programu (na systemove prostedky) ty widle potrebuji. Resim Win7 se mi nepodarilo po havarii disku nepodarilo obnovit, tak jsem si je musel stahnout. Misto virtalu jsem na W7 vyhradil mensi partition. Mozna i nakonec zkusim XP.

Udelal jsem si instalacni USB klic (misto instalacniho DVD) s Win7. Ale pri rebootu se mi ten USB klic nenacte. Musi se nejak specificky jmenovat (s Win7 Home Basic) ?

Zatim se ani me po dvou mesicich widle rozchodit nepodarilo, tak moc poradit nemuzu.

Stran: 1 [2] 3 4 ... 14