Příspěvky

76

Vývoj / Nakažení GPL licencí v Pythonu

« kdy: 14. 04. 2016, 16:25:42 »

Zdravím.

Už se o tom strhla diskuze pod článkem o kompatibilitě ZFS, ale stále to považuji za nedořešené a nemám jasnou odpověď. Tak tedy:

Dejme tomu, že mám script napsaný v Pythonu (dynamickém jazyce), který je pod licencí MIT, nebo třeba closed source. To není podstatné.

Tento script používá další nekompilovaný Python modul, který je licencovaný pod GPL. Tento modul není součástí distribuce, neboť závislosti se instalují přes package manager a v projektu jsou specifikovány jako jednotlivé řádky souboru requirements.txt.

Je nutné, abych musel přelicencovat svůj projekt na GPL, či používat duální licence (k čemu to je, vždyť efekt je pro mě stejný)?

Někteří lidé tvrdí tak, jiní zase onak. V podstatě každý, s kým jsem hovořil mi tvrdil něco jiného. Jsem z toho zmatený.

Poměrně silný argument byl, že se jedná o odvozené dílo, neboť ve svém programu používám názvy funkcí / volání API toho GPL modulu. V tomhle případě ale nechápu, jak by bylo možné na Linuxu provozovat a distribuovat closed source software, což dělá spousta firem a není na tom nic špatného. Vždyť přece všechny syscally a celé API je pod GPL.

Rád bych upozornil, že mě nezajímají obecné principy, se kterými jsem do jisté míry obeznámen, ani jak je to u kompilovaných programů, což pro mě zase není relevantní.

Jde mi o tenhle specifický příklad, kdy používám komponentu, kterou ale neinstaluji já, ale uživatel prostřednictvím package manageru a není to slinkováno, ani kompilováno do jednoho celku.

77

Studium a uplatnění / Re:Mám dostudovat VŠ?

« kdy: 06. 04. 2016, 14:48:17 »

Nedokáži odhadnout, jak to bude v budoucnosti, jestli vznikne nějaký programátorský cech, nebo co vlastně. Můžu ovšem popsat, jak to vypadá v současnosti z mého pohledu nedostudovaného vysokoškoláka;

Nabídky práce musím odstrkovat klackama a to ani nejsem na linkedin a dalších sociálních blbostech. Je pravda, že většina z nich není nijak extra dobře placená (drtivá většina je v rozmezí 30-40k), ale na druhou stranu, vůbec nikoho nezajímá, jestli mám titul, nebo ne. Doslova a do písmene se na to nikdy nikdo nezeptal. Do životopisu píši ty 3 roky na VŠ jako „přerušené vzdělání“, ale v všem je to stejně ukradené.

Když přijdu na pohovor, bavíme se o teamu, o způsobu práce, o mých projektech, které jsem dělal. O platu a podmínkách. Nikdy se nebavíme o škole.

Tisíckrát víc mi pomohlo mít github a moci si přímo na pohovoru projít pár projektů, podívat se na formátování, pobavit se trochu o algoritmech. Nikoho nezajímaly diferenciální rovnice, nikoho nezajímala maturita s vyznamenáním, ani co jsem studoval za obor. Když jdu na pohovor jako programátor, tak firmy vážně nehledají řešiče diferenciálních rovnic, ani vysokoškoláka. Hledají někoho, kdo bude programovat, plnit deadliny, řešit problémy. To je to za co vás budou platit a to je to, co jim nese peníze. Když firma potřebuje matematika, tak si ho prostě najme, určitě to bude lepší, než spoléhat na matematické schopnosti náhodného vysokoškoláka.

Další věc, která mi hodně pomohla je blog. Pro mě je to docela překvapivé, ale už několikrát se mi stalo, že lidi u pohovoru ho z životopisu rozklikli a četli. Když vidí články o programovacích jazycích a technologiích, tak to většinou počítají jako velké plus, i když v době psaní mě nic takového ani nenapadlo.

Momentálně jsem v situaci, kdy práci nehledám, práce hledá mě. Jak se jednou rozkřikne, že jste schopni samostatně plnit zadané projekty, tak si vás lidi mezi sebou předávají, stejně jako si lidi mezi sebou předávají třeba kvalitní řemeslníky. „Naši mají vinárnu, potřebovali by jsme evidenci ovladatelnou z tabletu.“ „Nestíháme deadliny, můžete nám pomoct s backendem?“.

Je asi pravda, že kdybych chtěl nastoupit někam do státní instituce, tak by tam titul mohli chtít, ale co už. Pracoval jsem takhle dva roky v národní knihovně a titul sice formálně chtěli, ale ve skutečnosti jim to taky bylo jedno. Tyhle instituce nejsou žádnou bonanzou, není to žádná vytoužená práce. Je to prostě jen další zaměstnavatel. To samé banky - titul se zdál důležitý jen do doby, dokud jsem neřekl, že už jsem s některými věcmi pracoval. Pak to najednou šlo i bez něj. Jenže banky sice můžou znít prestižně, ale ve skutečnosti je to nuda na nudě, kde jsou posedlí kontrolou a ISO předpisama a svobodně se tam nemůžete ani poškrábat na zadeki vašeho obleku, který vám diktuje dress code.

Pokud na titulu někde lpí, je to často jeden z příznaků, že se jedná o korporátní mrdkovinu, kterou bych stejně dělat nechtěl (dress code, openspace / cubicle, neflexibilní pracovní doba atp..). To minimum prací, které jsou výborné, mají dobré podmínky a zároveň vyžadují titul, aby tam člověk mohl programovat mě prostě mine, no. Co se dá dělat. Stejně tak mě mine v životě spousta jiných skvělých věcí (například jsem se nenarodil jako ropný šejk, ani nevyhrál ve sportce sto milionů) a nevidím to jako velkou tragédii. Svět je velký a příležitostí spousta. Dokud dělám co mě baví, tak na tom přeci nejsem špatně, i když mi uchází nějaká lepší možnost.

Osobně doufám, že v padesáti budu pořád programovat, nebo alespoň něco technického. Programování mě baví. Představa, že bych šel třeba někam dělat manažera, nebo ředitele mě doslova naplňuje nechutí. Proč taky? Vždyť jsem věnoval skoro desetiletí, jen abych se dostal na úroveň na které jsem a najednou bych měl jít řídit lidi, vyplňovat tabulky a řešit sociální problémy a obchody, něco úplně jiného, než co jsem dělal do teď? Vždyť to není lepší, to je trest.

Kdybych už svůj obor nedával, tak radši budu sedět někde na vrátnici, než dělat manažera. Jenže je otázka, proč bych to neměl dávat? Znám spoustu techniků, kteří začínali ještě na elektronkách a dneska jsou z nich stále špičkoví odborníci, kteří nemají problémy s moderními technologiemi. Když to zvládají oni, tak proč ne já? Podle mě je to jen o tom, že to člověka stále baví a tedy je důležité nedostat se do pozice, kde začnu nesnášet samou podstatu toho, co dělám (hint: žádná java).

Kdybych si měl představit ideální práci, tak je to co se mi lehce daří poslední dobou, tedy brát zakázky. „Tady máte 90k, naprogramujte tohle.“ „Potřebujeme přepsat web a přidat pár featur, tady máte 160k.“  Vlastní pracovní tempo, práce z domova, když se mi nechce, tak nepracuju. Zatím jsem to dělal při práci, do budoucna by se mi to docela líbilo na fulltime. Jasně, nejsou to zas tak úžasné částky, ale pro mě je důležitější mít čas, možnost dělat na vlastních projektech a mít klid, než vydělávat miliony. Je třeba pravda, že třeba nebudu na špičce, ale proč bych sakra měl chtít? Má to snad nějaké podstatné výhody?

---

To by teda byla moje zkušenost.Třeba se můj pohled změní. Třeba dobré nabídky zmizí, třeba bude zapotřebí o každou práci bojovat. Docela ale pochybuji. Jsme v EU a masivní nedostatek programátorů je momentálně všude a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit. Anglicky umím, vazeb moc nemám, tak prostě až to tu bude stát za nic, tak půjdu o dům dál. Přinejhorším si tu VŠ prostě dodělám, osobně proti tomu nic nemám.

Důležité je imho se nezadlužit a nebýt tak nucen v poklonu dělat cokoliv, co je zrovna k dispozici. Bohužel spousta lidí si pořídí ve dvacíti hypotéku na třicet let a pak se diví, že jim nezbyde žádný manévrovací prostor.

78

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 01. 04. 2016, 10:17:46 »

Intermediate python docela ušla. The Little Book of Python Anti-Patterns taky není špatná.

79

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 30. 03. 2016, 19:54:25 »

Protože kód v Pythonu se výborně píše, o dost hůře čte a zoufale špatně udržuje. Toť má zkušenost.

S tím tedy nemůžu souhlasit.

Co tě k tomu názoru vede? Já tohle slyšel několikrát u perlu (kde je spousta cest, jak udělat jednu a tu samou věc a nadužívání regexpů je bráno jako standard), ale o pythonu tedy opravdu poprvé.

Ze všech jazyků, kde jsem kdy dělal mi přijde čitelnost python kódu určitě nejlepší, tak by mě vážně zajímalo, jak jsi k tomu dospěl.

To s tou údržbou by si taky zasloužilo nějaké bližší vysvětlení. Asi by se dalo vinit shizma kolem 2 / 3 verze, ale to je tak všechno, co mě napadá.

80

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 29. 03. 2016, 18:33:28 »

Třeba co? Pokud někdo má špatné myšlení, nikdy nebude dobrým programátorem. I kdyby měl 50 let praxe. Ani v Pythonu...

Tak. A „špatné myšlení“ se pozná podle toho, jestli umí Javu, nebo ne, protože tak jest psáno v knize Javy, kapitola sedm, verš „Javu nepokradeš, hloupému nedáš“.

Slyšeli jsme slovo Javí. Amen.

81

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 29. 03. 2016, 18:25:35 »

Logika se nedá naučit.

Pokud k tomu přistupuješ takhle, tak by to asi lecos vysvětlovalo.

82

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 28. 03. 2016, 22:21:15 »

Wtf. Prvně to předstírá, že to komentář zahodilo a pak zjistím, že byl vložený. Nový redakční systém ftw.

83

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 28. 03. 2016, 22:20:20 »

Z toho je asi hned patrné co do funkce máš rvát a ani tam nic jiného nenarveš.

Pokud dokumentace není, není type hints a není jinak patrné co máš posílat, tak ti nezbude nic jiného než funkci prozkoumat.

Což je mimochodem stejné ve všech běžně používaných jazycích. Pokud to není v dokumentaci, tak můžu jen hádat, nebo zkoumat kód. Třeba v Javě, pokud vidím, že metoda bere parametr typu string, nic mi to pořád neříká o tom, jak bude reagovat na konkrétní string. Spadne, když jí dám nulový string? A co když dostane neplatné unicode? A u čísel, co když jí dám nulu? Co když nekonečno, nebo NaN? U objektů null? Pokud není dokumentace, tuhle informaci z typového systému nijak nezjistím a prostě se buď musím kouknout do kódu, nebo to zkusit.

84

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 28. 03. 2016, 22:15:22 »

A když není? Protože jinde to mám rovnou u té metody. Dokumentace často není, tak si říkám, jak to asi děláte, vrací.

Dokumentace by měla bejt rovnou u konkrétní funkce, kterou si můžeš jednoduše vytisknout pomocí __doc__, tady by si měl mít uvedeno co funkce bere a co dělá, pokud to tam uvedeno není, je to chyba programátora, nikoliv jazyka.
např:

>>> random.randint.__doc__
'Return random integer in range [a, b], including both end points.\n        '

Nicméně v Pythonu 3.5 to může bejt řešeno (vynuceno) pomocí type hints

Kód: [Vybrat]

def greeting(name: str) -> str:
    return 'Hello ' + name

Z toho je asi hned patrné co do funkce máš rvát a ani tam nic jiného nenarveš.

Pokud dokumentace není, není type hints a není jinak patrné co máš posílat, tak ti nezbude nic jiného než funkci prozkoumat.

Tohle je mimochodem situace stejná ve všech běžně používaných jazycích. Jak poznám, co mám strkat do metody v javě? String? No jo, ale co v něm má být? Int? A žere to i nuly? Objekt nějakého typu? A co v něm můžu / nesmím nastavit za properties? Prostě pokud není dokumentace, musí se zkoumat kód.

85

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 28. 03. 2016, 19:12:56 »

Říkal mě rozmezí cca 40-80 v kanclu v Brně, je to cca půlrok tuším, proto sem se dál o to nezajímal. V cizině je to klidně za těch 6k jak píšeš, ale skypicker je Česká firmička, proto se i divím že psali v eurech, ale třeba šli do sebe...

Jo, tak jestli už tam pracuje, tak bych se moc nedivil. Ono obecně ve chvíli, kdy mají nedostatek, tak imho budou nabízet podstatně víc, než když nabírali lidi v dobách, kdy takový hlad neměli. Ale nechci to nějak idealizovat, nebo obhajovat, je to prostě jen informace, co se ke mě dostala jejich spamem.

Co je 300,- na hodinu čistého? To je 48 na ŽL? Za to se fakt moc neprogramuje. Nebo je to zase nějaký root přepočet? Čísla jako znám, jen to chce trochu hodit do kontextu.

Dohoda o provedení práce.

Nepsali oni, ale agentura. Skypicker dělají i české agentury a fakt nenabízejí ani sto tisíc

Tak u české agentury mě to fakt nepřekvapuje. Těžko ale budou lákat lidi ze zahraničí na tohle, což je asi předpokládám účel, když to posílají anglicky a v eurech.

86

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 28. 03. 2016, 18:54:35 »

Ano, proto se divím že u tebe to bylo v eurech :-)

Jak píše Javaman, je to 40-80k ročně v eurech. To je 3k3 - 6k6€ měsíčně (89-178k korun) nějakého hodně hrubého platu, který se ještě bude různě danit, možná jako příjem ze zahraničí. To mi nepřijde nijak extra přehnané. Sám jsem pracoval pro malý startup za 300kč / hodinu (čistého) a bývalý kolega senior se mi divil, že by to za tyhle částky vůbec nevzal.

Plat 40k kč/měsíc hrubého se mi u Skypickeru fakt nezdá. I v Redhatu začíná práce někde na 50k hrubého / měsíc. Cizí firmy většinou platí podstatně líp, pokud umíš dobře anglicky a jsi ochotný pořádně makat, tak se dají sehnat (django) nabídky ala 6k$/měsíc. Jedna taková se ke mě dostala minulý měsíc.

87

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 28. 03. 2016, 18:15:54 »

Když sem se nedávno o ně zajímal tak tyhle ceny tak nějak seděj, ale v Kč... Aspoň mě to říkal jejich náborář, tak předpokládám že ví víc než agentura skenující github...

V kč? To jako 40k-80k v korunách hrubýho?

88

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 28. 03. 2016, 14:35:49 »

Skypicker nedávno spamoval s

Hello Lishaak,

I am a software engineer and part of the Developer Relations team with source{d}, based in Madrid. We are a rapidly growing startup working on improving developer recruitment. We have analyzed your open source contributions on Github and we think that your experience could be a good fit for the position of Python Backend Engineer with Skypicker.

...

With that in mind, Skypicker is looking for a Python enthusiast willing to join their team in Brno, Czech Republic. You will have a track record with the language ideally with a wide general knowledge on web technologies and a background in data structures, algorithms and software design. Any knowledge of the Bottle framework or experience working with uWSGI, Redshift or real-time systems and ElasticSearch is, of course, a bonus.

Your salary would be between 42.000€ and 80.000€, depending on your experience and skills.

89

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 28. 03. 2016, 05:42:09 »

Python je ta mechanika? Jako že vypadá cool, ale jinak to není ono. To souhlasím, tak nějak mi to vždy připadlo.

Ta mechanika je ta mechanika. Pointa je, že pokud budu v něčem efektivnější, nemá smysl se držet něčeho, kde (tolik) efektivní nejsem. Pokud si někdy zkusím (třeba) OCaml a zjistím, že v něm jsem efektivnější, na python si ani nevzpomenu a pojedu v OCamlu.

Chce to ale zkoušet, ne sedět a kritizovat optikou jazyka, ve kterém právě dělám. Neustálé zkoušení mi přijde jako součást práce programátora. Imho to zajišťuje, že nezatuhneš a nezůstaneš sedět ve své divné díře, ze které se ti zdá všechno ostatní horší nikoliv proto, že by to tak bylo, ale protože s tím nemáš (dostatečnou) osobní zkušenost.

Přijde mi, že speciálně Javisti tímhle přístupem vynikají. Možná za to může celá kultura kolem, včetně vysokých škol, kde se jednou naučí pár patternů, pak v tom 10 let dělají a získají pocit, že takhle je to správně a všechno ostatní je špatně, moderní mumbo-jumbo, ve kterém dělají hipsteři a které je jinak úplně nahovno, protože není Java. Já bych se skoro vsadil, že dřív někde na usenetu úplně stejně reagovali programátoři ve Fortranu, když jim začala Java ukrajovat koláč.

Muzes to prosim trochu rozvest? Dekuji

V pythonu občas lidi (hlavně začátečníci) vrací z funkcí dicty a píšou funkce, které berou dicty, protože je to jednoduché a rychlé. Pokud k tomu nedodají extenzivní dokumentaci, bývá to časem totálně neudržitelné. Tohle není problém Pythonu, ale špatného návrhu.

Všude kde člověk pracuje s daty, které nemají (vynucované) schéma, jako třeba XML / XSD / DTD, tak bude narážet na problémy stejného druhu. Pokud si uděláš třeba JSON API, nebo connector na microservices v Javě, budeš to muset taky řešit a reagovat na všechno možné, co ti tam kdo posílá chybovými hláškami.

Řešením imho není tohle prohlásit za nemožné a zapovězené, ale naučit se, že vyvolání výjimky, když program data neumí zpracovat je prostě součást protokolu komunikace.

To není spekulace, ale moje zkušenost s Pythonem a PyCharm.

Nemyslel jsem tebe (proto ta věta začíná slovem „Jinak“, jakože to už nepatří k tomu na co jsem reagoval po citaci), myslel jsem obecně tohle vlákno, které je komentářů v tomhle duchu plné.

Pokud potřebuješ (víc než jednou za uherský rok) ojebávat typový systém, tak něco děláš špatně. Typový systém je od toho, aby zamezil věcem, které bys z dobrého důvodu dělat neměl.

<trollface>Vida. Já myslel, že na ojebávání typového systému vznikla celá disciplína, která si s velkou slávou říká „design patterns“.</trollface>

Nebo prostě překlepu, který neodhalily unittesty. To je právě ta největší bolest.

Vážně? Pro mě je největší bolest Unicode, překlepy se mi od doby co v editoru používám linter (pep8, pyflakes a pylint) prakticky nestávají.

Nedávno jsem zase strávil několik hodin řešením problému aplikace, která se musí porvat s libovolnou webstránkou. To je pak zadek ladit kódování, když python na půlce věcí vyhazuje UnicodeDecodeError a druhou půlku zmutuje do nečitelného textu. Do toho stránky, co deklarují kódování blbě, stránky co ho nedeklarují vůbec a stránky, které mají kódování dobře, ale na serveru se do nich vkládá místy obsah, který ho má blbě.

Kdybych dostal pětikorunu pokaždé, když prokleju práci s kódováním textů, tak bych asi mohl odejít do důchodu.

90

Vývoj / Re:Python - dobré rady a praktiky

« kdy: 27. 03. 2016, 19:53:37 »

IDE nebo jiné nástroje pro Python vám při refaktoringu typicky pomohou mnohem méně než kompilátory moderních staticky typovaných jazyků (a nezmění to ani pokročilejší IDE jako PyCharm). IMO udržovat kód v Pythonu je tedy o dost náročnější (na druhé straně to zřejmě kompenzuje dostatek programátorů).

Mě s refactoringem nejvíc pomáhají unittesty. Dělal jsem nějakou dobu i v Javě a D a nemám pocit, že by to v pythonu bylo nějak signifikantně slabší. Asi nejhorší refactoring v životě jsem zažil v C, které by podle téhle logiky mělo být refactorovací bonanza (zkoušel jsem jak eclipse, tak netbeans). Ono to asi nebude ta nejideálnější metrika použitelnosti jazyka.

Jinak já moc nepobírám tyhle spekulace, navíc ještě v tomhle threadu, kde chtěl radu ohledně praktik v pythonu. Máte zkušenost s pythonem? Podělte se. Nemáte? Váš názor je irelevantní.

Tyhle diskuze, kde deset javistů v pythonu strašně postrádá Y, což jim dokazuje, že je k ničemu a jednoznačně „horší“ doslova postrádají smysl. To není nic jiného, než jen poměřování penisů, navíc stylem „ten tvůj jsem sice neviděl, ale jsem si jistý, že táta má větší“.

Programování v pythonu je docela jednoduše získatelný žážitek. Pokud vás fakt tak hrozně zajímá, jak se v něm dělá, nemá smysl si řádku za řádkou vyměňovat zkušenosti, nebo čekat, až technologie umožní přenos myšlenek, ale prostě si to zkuste. Mám z toho pocit, že by to zabralo míň času, než tyhle věčné spekulace. Možná sedne, možná ne.


Když už jsme v tom, přidám osobní zkušenost:

Já jsem měl kdysi (~2011) periodu, kdy jsem asi dva roky na python nesáhl a dělal jsem jen v D. Pak jsem měl potřebu v něm něco napsat a měl jsem hrozný problém - vždyť to nemá statické typování. Tohle se přece může rozbít, tohle tady není protected, ani private, co když mi tu metodu někdo použije? Chvíli jsem měl pocit, že je to fakt sračka. Vážně. Asi měsíc jsem měl s tímhle psychický problém.

Pak jsem v něm napsal ten script a ten byl (dostatečně) rychlý a efektivní a měl jsem ho hotový za chvíli. To mě překvapilo. Myšlenky se v pythonu dají tak nějak zapisovat příměji, bez použití tolik sraček kolem, o které mi ve skutečnosti vůbec nejde a vlastně mě nezajímají a ani je nepotřebuju. Došlo mi, že jsem omezoval sám sebe, řešil blbosti a vytvářel si virtuální problémy, které ve skutečnosti neexistovaly.

Tak jsem začal psát víc a víc, až jsem začal dělat jen v pythonu, protože jsem v několikrát produktivnější, než v D. Produktivita je vážně ta jediná reálná metrika, která mě zajímá a většinou zajímá i ostatní, jinak by jsme všichni psali v assembleru.

Jsem v tom produktivnější? To zcela jasně znamená, že je to pro mě lepší. Jedno jestli Python, Lisp, nebo Smalltalk. Život je moc krátký, abych ho mohl trávit výrobou abstraktních továren továren, které stejně používám jen proto, abych mohl nějak ojebat typový systém.

Jazyk, kde chrlím funkcionalitu pětkrát rychleji je pro mě lepší, i kdybych v něm náhodou měl dvojnásobek bugů. Jasně, asi to není nic pro kardiostimulátory, řidící systémy elektráren, nebo různé jiné kritické aplikace, ale tam nepatří ani zbytek toho, co se běžně používá. Tam by měly být formálně verifikované jazyky.

Rád bych zdůraznil, že python nevede na dvojnásobek bugů, i když většina javistů má tenhle pocit. Občas tam nějaké bugy v typech jsou, ale většinou je to výsledkem špatného návrhu, než nějaká bolest typového systému (oblíbené je například znásilňovat dicty na nepopsaný transportní formát, což jde udělat jinde taky, třeba přes JSON a skoro vždycky je to blbě). Typový systém navíc v divočejším použití OOP poměrně rychle ztrácí výhody, protože ani kompilátor nemůže vědět, co kde kam přijde v době runtime.


Ještě k té produktivitě:

Kdysi jsem si takhle koupil mechanickou klávesnici za tři tisíce. Měl jsem z toho radost, vypadala cool a všechno. Fakt super. Užíval jsem si psaní na Cherry MX blue a říkal si, jak krásně rychle na tom píšu.

Pak jsem si sehnal použitou Apple klávesnici za pár stovek, jen abych si vyzkoušel, jestli je použitelná ta na macbooku, který jsem si tenkrát chtěl koupit (má stejný layout). Velmi mě udivilo, že se mi na té klávesnici píše o poznání rychleji a skoro vůbec to neunavuje ruce. Pak mě konečně napadlo si to změřit a zjistil jsem, že jen změnou klávesnice, bez jakékoliv další snahy jsem získal navíc 20 slov za minutu.

Tu mechaniku jsem měl docela rád. Do jisté míry jsem si na ní zakládal, měl jsem z ní pocit dobré investice a tak. Ale prostě se těžko můžu hádat s produktivitou.

Mechaniky jsem se zbavil, i když měla být lepší, vypadala víc cool, dělala klikavé zvuky a prostě vůbec, byla to klávesnicovatější klávesnice. Různí lidé, kteří u mě mechaniku viděli to nemohli moc pochopit. Co mě vedlo k přechodu na membránovku s plochými tlačítky? Vždyť to přece musí být horší.

Stejný pocit mi přijde, že mají lidé z Javy a C# z Pythonu.