976
Studium a uplatnění / Re:Jak si rozšiřujete své vědomosti?
« kdy: 16. 04. 2016, 00:16:55 »To ale pozor, taková tvrzení nejsou modalita. Resp. nevím, co je pro tebe "modalita", já teda vycházel z commonsense reasoning a modalita je pro mě "mode of existence". Když nad tím tak přemýšlím, tak o žádné přesné definici "modality" nevím. Hmm... (thinking)No prááááávěZabředli jsme prostě do nekorektně vedené debaty nad nejasnými pojmy, to je celý, no
Ani jsem nic úplně konkrétního na mysli neměl, zatemnilo mi mysl to tvrzení "všechno jde pomocí FOL"...
Ale jinak by mě to zajímalo v tom kontextu, v jakém to zaznělo:drtivá většina matematiky pracuje s tvrzeními, která jsou platná nutně, s "vždycky a všude platnými" tvrzeními. Proto si ta kostra vystačí s predikátovou logikou. Navíc vždycky předpokládáš úplnou informaci.- čili nejenom klasické nutné/možné, ale právě i ty znalosti, touhy, mylná přesvědčení... Jak jsme to nakousli včera nebo kdy to bylo...
Jenže v reálném světě to funguje jinak: pracuješ s modalitami, neúplnou informací, intuicí...
...a přesně proto je sice matematika super přesná a super exaktní disciplína, ale nespočítáš ani rychlost pádu kopačáku ze dvou metrů. Prostě všechno, co by tě zdržovalo a věc komplikovalo, to zanedbáš a pracuješ s ideálním světem, ve kterém všechno víš (protože sis to sám zadefinoval tak, jak se ti to hodí).
Jak byl ten vtip? Něco jako "umíme přesně spočítat zrychlení utrženého výtahu - ze předpokladu, že je to hmotný bod"? Tak nějak
[ach jo - a už zase spamujem]
1) Njn, stává se, mě to aspoň přimělo zopakovat si logiku vyššího řádu a algebraickou logiku, zejména na Stanford encyclopedia of philosophy je to teď napsané celkem hezky a obšírně.
2) Asi myslíš propositional attitudes. O tom píše Hobbs v Encoding commonsense knowledge. V podstatě rozlišuje pozitivní modality (ty, kde platí modus ponens, čili například ty klasické nutně/možná) od ostatních, jako "věřit že" (nebo negace, což ne taky modalita). Ale žádnou ucelenou teorii k tomu nemá, jen se vše děje ve FOL. K sémantice logiky vyššího řádu je jeden článek tvrdící, že je na dvě věci (není to Peregrin), zkusím to najít, třeba tě to bude zajímat. Ale nic neslibuju, páč už nevím, kdo to napsal.
Zabředli jsme prostě do nekorektně vedené debaty nad nejasnými pojmy, to je celý, no
).
. Myslim si, ze je to i problem s motivaci - kdyz student nevi, k cemu mu ta abstrakce bude, protoze prednasejici se k necemu takovemu, jako jsou strucne ukazky z praxe, prece nesnizi, tak to ten student jednoduse bude brat jako dalsi sekvenci: nasprtat se -> vyblit na pisemku -> zapomenout. Timto problemem na FITu trpelo hodne predmetu, treba i ta teoreticka informatika nebo matematiky. A pritom teorie ze vsech tech predmetu se davno v praxi pouziva (asi ne vse, ale dost).
). Dale nasledovalo zdeseni, ze to divne "IO" se musi vsude na desitkach mist dopsat, aby se to vubec prelozilo - doslova jsme si rikali, ze nam to IO infikovalo cely kod. Ke konci projektu jsme snad dokonce i zacinali chapat, o co jako ze asi jde. BTW teorie z prednasky nam byla uplne na pendrek, to uz vice nam daly cvika, kde se naopak jelo spise vyhradne na prakticke priklady.
)