Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
jvm tu s nami bude 4ever
a nad nim jazyky
A hele, Oracle sere na Javu http://connect.zive.cz/bleskovky/oracle-nadale-roste-vcloudu-zacina-ale-odsouvat-javu-na-druhou-kolej/sc-321-a-182871To už platí déle. Je třeba si přiznat, že Java je zastaralá a jede jen ze setrvačnosti. Při nemalém množství extrémní snahy by se dala samozřejmě aktualizovat, aby šla s dobou, nicméně i Oraclu je jasné, že to asi nemá cenu vzhledem k novým jazykům, jež řeší totéž lépe. Je to prostě legacy, v podstatě už několik let, teď to je jen zřejmější. Java 9 bude udržovací a pak dlouho nic. Ať žije nový Cobol
Chcel by som sa naucit nejaky pure funkcionalny jazyk. Ako prve ma napadol Haskell, lenze ten vraj neni pure, lebo ma IO monadu. Clean so svojim uniqueness typing system je pure, akurat je to uz mrtvy projekt. Elm zase pouziva funkcionalno reaktivny pristup, ktory je pure, akurát sa preklada do skaredeho js. Co nam teda ostava? Nasiel som desiatky zaujímavých funkcionalnych jazykov ale vôbec netusim, ktory z nich si vybrat...Monády jsou pure, takže klidně ten Haskell.
Tímhle stylem píšu taky, ale zase nedělám webové backendy, v AI si můžu hrát v blackboxu a jen vyplivnout výsledek.Možná místo než databáze jsem měl říct "vrstva pro práci s daty". Chápu ale, co myslíš, a nemyslím, že si nějak oponujeme.Jasne, vsak si jenom tak povidame, nesporime se
Mne se na tech green threads libi prave to, ze pokud nechces, zadnou "vrstvu pro práci s daty" tam mit nemusis - stav si proste drzis uvnitr toho vlakna, nic neresis, mas ho pro sebe a nikdo ti na nej nemuze sahat. Pohodicka, klidek
Čeho produktem je například onen zmíněný forcing? Dělení je celkem pochopitelné, ale cokoliv kolem nekonečna (resp. nekonečen) je jen abstraktní konstrukce - něco, co vychází z "našeho světa", ale přesahuje jej a žije si "svým životem".Citace(Ovšem na druhou stranu matematika ten reálný svět dost přesahuje, taková Cantorova nekonečna už ničemu konkrétnímu neodpovídají, viz například forcing).Celá matematika je produktem fyzikálních vlastností reálného světa, v jiném světě bude i matematika jiná. Z čeho vznikla matematika, z prvotní operace, kterou je dělení, a dělení je závislé na topologii reálného světa. Složíte-li čtvrtku papíru na polovinu, dostanete přirozený výsledek, ze kterého odvodíte celou matematiku, 1 + 1 = 2 (v našem světě). Ve světě jehož topologie je jiná, například prostor bude orientovaný a bude mít nestejnou hustotu v různých směrech pohybu, bude platit třeba 1 + 1 = 2.3, bude v něm i jiná matematika, jiná prvočísla, jiné pí, jiné přesahy, protože složením čtvrtky papíru na polovinu dostanete nestejné části, což je z hlediska reálií topologie našeho světa nepředstavitelné, ale pro jeho obyvatele zcela přirozené, stačí jim prostě přeložit čtvrtku papíru na polovinu, aby se o tom přesvědčili :-)))
Možná místo než databáze jsem měl říct "vrstva pro práci s daty". Chápu ale, co myslíš, a nemyslím, že si nějak oponujeme.nicméně u webového backendu si představuju, že paralelní přístup k datům za mě ošetří databázeNo to vlastně neříkáš nic jiného, než že ten samotný obslužný kód je bezstavový - což je právě to, co platilo dřív - ten CRUD model a dneska už to nestačí/neplatí. Resp. můžeš to tak dělat, ale nebude to pohodlné a výsledky nebudou dobré (můj názor, každý nemusí souhlasit).
To je na něj moc složité, nejdříve je nutné mu vysvětlit, co to je "platonismus"Matika je normální náš výmysl.
Kazdy platonik s tebou bude nesouhlasit.
Nicméně o stavu jsem nic neříkal. Představuju si eventloop (kód pak je nějaká šílenost s vnořenými callbacky), přičemž volání knihovny se rozprostřou na více jader. High-level kód pak může být sekvenční a ostatní jádra využije jen kód knihovny. Záleží samozřejmě na tom, co píšu. Alternativně by šlo mít jen funkcionální datové struktury a tam, kde to nejde, na těch pár místech použít zámky. Pak by ani ten high-level kód nemusel být sekvenční.No jo, ale takhle by to právě mohlo fungovat (jestli jsem tě pochopil správně) jenom pokud by 1. ty operace byly vůbec principielně paralelizovatelné 2. pokud by ten "podvozek" (runtime jazyka nebo knihovna) uměl poznat, že to může paralelizovat.
Jasně, pokud ten event bude "k tomuhle poli tisíce hodnot připočti jedničku", tak to paralelizovat jde. Ale to není úplně typická operace na webovém backendu, notabene napsaném v OOP jazyce, navíc tak nevyzpytatelném/flexibilním [nehodící se škrtni
Ty jseš výmysl - přírody (nebo spíš omyl). Matematika (v rámci fyziky) přesně modeluje celý náš svět od kvarků až po černé díry. Jen je občas tak složitá, že tomu (téměř) nikdo nerozumí.Esperanto vyvinul týpek, co uměl rusky, bělorusky, jidiš, polsky, německy, francouzsky, latinsky, řecky, hebrejsky a anglicky a dále se zajímal o italštinu, španělštinu a litevštinu. Navíc to byl oftalmolog, takže skutečný profesionál.
tim padem kontruji matematikou kterou napsala Dr.Priroda :}
OMG, co má společného příroda s matikou? Matika je normální náš výmysl.
Sám o sobě ne. Nicméně o stavu jsem nic neříkal. Představuju si eventloop (kód pak je nějaká šílenost s vnořenými callbacky), přičemž volání knihovny se rozprostřou na více jader. High-level kód pak může být sekvenční a ostatní jádra využije jen kód knihovny. Záleží samozřejmě na tom, co píšu. Alternativně by šlo mít jen funkcionální datové struktury a tam, kde to nejde, na těch pár místech použít zámky. Pak by ani ten high-level kód nemusel být sekvenční.V ideálním případě žádný, protože vlákna by měla transparentně používat jen standardní knihovna, a ta bude stejně z větší části napsaná nativně. Nicméně svět ideání není a lidi eventloopy používat moc neumí...Jak jsi tohle myslel? Eventloop mi přece sám o sobě nijak neumožňuje využít víc jader. Pokud mám v jazyce de facto jeden velký stav, který neumím rozdělit na víc nezávislých stavů, tak ty eventy stejně musím zpracovávat sekvenčně a opět využiju jenom jedno jádro. Eventloop by mohl pomoct jenom v případě, že bych uměl eventy zpracovávat paralelně, což stejně v těch zmiňovaných jazycích obvykle nejde (nebo jde za cenu hnusných hacků).
Nebo jak jsi to myslel?
V ideálním případě žádný, protože vlákna by měla transparentně používat jen standardní knihovna, a ta bude stejně z větší části napsaná nativně. Nicméně svět ideání není a lidi eventloopy používat moc neumí...Nevím co by mi Java nabídla navíc.podporu vice vlaken ?
Jaká je výhoda používání skutečných vláken ve skriptovacím jazyce oproti eventloopu? Ok, skript poběží čtyřikrát rychleji na čtyřech jádrech, ale pořád používám jazyk, který je padesátkrát pomalejší než třeba ta Java.
JavaJava je moloch možná právě proto, že než se něco rozhodne, uplyne století. Proto je zoufale pozadu. Tím netvrdím, že přímá konkurence (C#) je na tom nějak zvlášť lépe, tam zase příval novinek působí chaoticky, nicméně pak máme jazyky vyvinuté skutečnými "profíky", jako třeba Go, případně snad i ten Swift, ale ten je teď zcela open source a začíná připomínat pejskokočičí dort... Jazyk na hodně vysoké úrovni je například Haskell, ale předpokladem k efektivnímu používání je PhD z matematiky
Vyvoj ridi konsocium firem (Oracle, IBM, Google, ...).
Kdyz nekdo potrebuje novou funkcionalitu, napise JSR (Java Specification Request), tomu je prideleno cislo a konsorcium spolecne specifikuje API.
Potom nekdo vyrobi referencni implementaci - obvykle nejaka Opensource nadace (Apache, Eclipse) zasponzorovana komecni firmou.
Treba Java Persistence API (JPA2.1) vzniklo jako JSR338 - referencni implementace je EclipseLink, alternativy jsou Hibernate, OpanJPA.
Srovnej s Perlem, kde do CPANu contribuuje kazdy, kdo ma do zadele diru, nebo s Pythonem, kde zas kazdy, kdo ma login na GitHubu.
Mě jednou v lese honil divočák a moc pomalé mi to prase nepřišlo. Ale chápu, co chceš říctv hrubém součtu to pak bývá často rychlejšíA málem bych zapomněl na tohle, to taky stojí za komentář: NE, python NENÍ rychlý. Je to naopak jeden z nejpomalejších jazyků. Pokud někde dosahuje rychlosti, tak jenom díky tomu, že se z Pythonu skočí do céčka. Což by AFAIK v Javě šlo taky, ale nejspíš (?) se to tolik nepoužívá, protože to není zas takový rozdíl jako u Pythonu, který je sám o sobě pomalý jako prase.
Je dobré se vyjadřovat jasně. Syntax je o skladbě, typová kontrola je sémantika.Ak mas premennu a typu int a volas a.f(), tak kazdy tomu nadava syntakticka chyba, ale gramaticky je to spravne. Rovnako preklepy v premennych a pod. To uz je take slovickarenie, ale zatial tu boli mozno 4 prispevky k veci..Keby stacila typova kontrola na otestovanie, to by nam bolo sveta zitTypová kontrola nemá se syntaxí vůbec nic společného.. Nie, testy sa nepisu iba na syntakticku kontrolu..
Keby stacila typova kontrola na otestovanie, to by nam bolo sveta zitTypová kontrola nemá se syntaxí vůbec nic společného.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
