Příspěvky

826

Studium a uplatnění / Re:Vaha vysokej skoly

« kdy: 20. 07. 2016, 01:42:16 »

@priemerny: Herdek, nech uz toho. Bud studovat chces nebo ne, rozhodni se sam. Diskutovat o tom, podle ceho kdo znamkuje je ztrata casu, protoze na to nemas zadny vliv. Budes diskutovat tak dlouho, az to nakonec vysumi do ztracena. Ozvi se, az se nekam zapises, udelas prijimacky a vratis se z prvni prednasky. My ti poprejem hodne uspechu a bude.

sorry ale raz ten matfyz vychvalite, a potom pride niekto a povie ze ucitelia vyhadzuju za pivo .. tak kto by nemal strah pokial ide o jeho buducnost

To je docela blbost, některé zkoušky jsou sice těžší, ale nikdo nevyhazuje schválně.

827

Vývoj / Re:Rozdíl mezi návrhovými vzory Přepravka x Obálka x Holder

« kdy: 20. 07. 2016, 01:37:22 »

Radši zůstanu lopatou a budu používat jazyky kde podobné problémy neexistují.

Stačí vzít nějaký funkcionální, tam je jen jeden návrhový vzor - monáda. Ta se dá naroubovat na všechno (dobře, trochu přeháním, ale ne moc). OOP je v tomto docela zmatek.

828

Studium a uplatnění / Re:Vaha vysokej skoly

« kdy: 19. 07. 2016, 14:38:15 »

@iwtu: To zalezi na tom, jestli matematik jsi nebo ne. Matematikem, podobne jako filosofem, se clovek nestava, ale rodi. Takze jsou lidi, kteri se matiku nejak nauci a umi ji pouzivat, pokud ji tedy nezapomenou, tak jako treba ja. A pak jsou lidi, kteri tu matematiku vymysli. Ti prvni by na Matfyz radsi lezt nemeli, nema to cenu, i kdyby to nejak prolezli.

ale pozeram ze na magisterskom uz matika nieje tak stale to je tak hard? ako to vsetko co vravite o matfyze sa mi paci .. dobre sa to pocuva ale ... myslis ze maju trpezlivost aj ludmi ktory sice su snazivy ale maju dlhsie vedenia ako ja ?

Ahoj. Pokial uz teraz programujes a zaujimaja ta preco veci a nie iba ako, matfyzu by som sa nebal. I ked je pravda, co pocuvam, teraz je Bc. studium na matfyze dost blbe. Davaju sa domace ulohy a neviem co, studenti su uplne nezmyselne pretazeni a nemaju cas mysliet. Ale neviem s istotou, iba zopar malo doktorandov som tak pocul hovorit. Zavisi to asi vyucujuci od vyucujuceho. Ono tie domace potom treba opravovat a to sa nikomu nechce. Ale s kazdym vyucujucim sa da rozumne dohodnut.

Ono je to z velkej casti o povahe. Stara poucka, ktora plati furt, je ak chces vedie ako nieco funguje, bez na CVUT a a ak sa zamyslas nad tym preco nieco funguje, bez na matfyz. Na Tvoju kareriu to asi nebude mat nejaky dopad, ci CVUT alebo MFF alebo skor ide o to, s akymi ludmi budes v kontakte a ako budu premyslat Tvoji spoluziaci. Na CVUT ti pozicaju poznamky za prachy, na MFF sa nebude mat problem spoluziak doucovat zadarmo..  MFF je taka zvlastne fungujuca bublina, kde su ludia sami pre seba, studentom sa primarne veri, sice preto sa da aj jednoducho povdadzat ale ked pride na lamanie chleba, studenti, ktory podvadzali, skoncili.. Hodnotenie je casto dost invidualne, skusajucemu ani tak nejde o body ako so snahu zistit, ako tomu rozumies.. MFF je miesto, kde Ti vyucujuci, obcas aj svetova spicka da svoj cas, lebo sam chce..

Odkial si? Ak chces mozeme pokecat, ale .. mozes skusit, za skusku nic nedas. Nic lepsie ako MFF v CR a SK nie je. CVUT jaderka je mozno tiez kvalitna, ale v principe obecne asi nic lepsie nie je. Samozrejme, su studenti pre ktorych je lepsie CVUT alebo nieco ine ale ak sa bavime o obecnej rovine, tak nic lepsie nie je.

Ještě doplním, že takto by měly fungovat univerzity obecně. Na MFF je dle mé zkušenosti přístup profesorů vesměs vstřícný, studenta berou většinou jako kolegu a vůbec je tam celkem příjemný kolektiv. Ostatně v zahraničí to je také tak, i když tam mám zkušenost taky jen s těmi lepšími školami.

Vidět VŠ jako páku pro vyšší plat v budoucnu je dost denilní.

829

Vývoj / Re:Rozdíl mezi návrhovými vzory Přepravka x Obálka x Holder

« kdy: 19. 07. 2016, 13:42:28 »

Na školách se učí vzory, protože z nich lze snadno zkoušet. Analytické dovednosti pro reálné projekty reálných zákazníků by pro pedagogy byly oříšek.

Vzory se učí, protože jsou užitečné.

830

Studium a uplatnění / Re:Vaha vysokej skoly

« kdy: 19. 07. 2016, 11:03:11 »

... a ak by som Bc dal na nejakej praktickejsej skole a ing prisiel dokoncit na teoretickejsej muni? Je to realne alebo mozem snivat? Velmi nadvazoval Ing na Bc ?

To bych nedělal. Jednak se teoretičnost FI MUNI za posledních deset let postupně snižuje a pak taky v Bc. byla ještě celkem teorie, která se dá občas využít, minimálně jako inspirace (když nepočítám matiku - ta byla v podobě, v jaké jsem ji měl já, podle mě z velké části zhola zbytečná, ale zas to byly myslím jenom 4 semestry, což se prostě musí přežít no). V magistrovi se ta teorie trošku prohlubuje, čili se dostáváš do věcí, které už nejsou v normální práci využitelné prakticky vůbec. Čili přechod z Bc. na praktické škole na Mgr. na MUNI by mohl být docela šok

Spíš běž klidně i na Bc. na MUNI, ale počítej s tím, že praktičtější dovednosti budeš muset získávat jinak/jinde. Buď na částečný úvazek pracovat úplně jinde, nebo se aspoň zapojit do nějaké laboratoře na MUNI. Myslím, že to není špatná varianta - škola ti dá trochu obecnější náhled na věci a praxe tě naučí, jak se reálné problémy doopravdy řeší. To první je prevence toho, aby z tebe nebyla tupá lopata navrhující jenom hloupá "inženýrská" (bez urážky) řešení, to druhé je prevence toho, aby z tebe nebylo namistrovaný pako, který je úplně mimo a vymýšlí vzdušný zámky.

Velmi sa ospravedlnujem ale malo tam byt cuni, kedze sme sa bavili o matfyze .. len bol vecer a nejak som si splietol pismenko .. prechod z praktickeho bc na magisterske cuni bolo myslene ... plati tento prispevok aj pre nu? Lebo co som pozeral predmety na Mgr boli celkom prakticke len neviem ako je to realne prepojene s bc

Toho bych se nebál, Mgr. tam je celkem v pohodě, neboť se předpokládá, že student už sám ví, co je pro něj nejlepší, takže má celkem volnost. Předměty jsou vesměs kvalitní a většinou v malých skupinkách, takže to není tak neosobní jako velké přednášky.

831

Studium a uplatnění / Re:Vaha vysokej skoly

« kdy: 18. 07. 2016, 23:44:14 »

@iwtu: To zalezi na tom, jestli matematik jsi nebo ne. Matematikem, podobne jako filosofem, se clovek nestava, ale rodi. Takze jsou lidi, kteri se matiku nejak nauci a umi ji pouzivat, pokud ji tedy nezapomenou, tak jako treba ja. A pak jsou lidi, kteri tu matematiku vymysli. Ti prvni by na Matfyz radsi lezt nemeli, nema to cenu, i kdyby to nejak prolezli.

Akorát to rozdělení asi není binární, já třeba původně začal s fyzikou a matika mi moc nevoněla, jenže jakmile se dojde ke kvantovým věcem a relativitě, tak už je té matiky tolik a její použití je tak elegantní, že člověk si ji prostě oblíbí, pokud to nevzdá.

Pochopitelně informatiku pak dá člověk levou zadní.

832

Studium a uplatnění / Re:Vaha vysokej skoly

« kdy: 17. 07. 2016, 23:20:43 »

To je mi jasne ze v tomto sa to lisit moze, niektore skoly to beru viac do hlbky, ale otazka je ci mi to realne aj k niecomu bude? Nieje lepsie ist na priemernu skolu, a pri nej sa venovat veciam a technologiam ktore ma bavia, pracovat a ziskavat prax, ktora sa mi urcite zide, ako sediet nad skriptami a tlacit do hlavy rozne matematicke dokazy? Nema pre zamesntnavatela predsa vacsiu hodnotu ta prva volba? Mozno kladiem hlupe otazky, no nerad by som spravil chybu, a neskor si vycital ze som sa nezariadil inac.

Odpovím ti příměrem (možná zbytečně obsáhlým) ze zde tak často opovrhovaného humanitního zaměření. Představ si filozofickou fakultu, filologické zaměření (pro neznalé jazyky).

Většina studentů tam studuje jednoborově nějaký jazyk, po skončení magistra mohou tento jazyk buď učit (pokud si přidají nezbytné pedagogické minimum) nebo fungovat jako překladatelé nebo kdekoliv, kde tento jazyk uplatní, výstupní znalost je někde mezi C1-C2. Téhož můžeš dosáhnout 3-5ti letým pobytem v dané zemi. Z pohledu javamana pak jsou to ztracené roky. S vyjímkou působení jako kantor, kdy je tato škola vyžadována, dosáhneš téhož třeba fungováním jako ou pair v dané zemi.

Ti lepší studují současně jazyky dva. Je to o dost náročnější a taky náhrada pobytem v daných zemích už je trochu komplikovanější, poněvadž to časově moc nevychází.

A pak tam jsou obory jako Obecná jazykověda. Žádný jazyk se tam sice pořádně nenaučíš (takže pro běžnou praxi to je dost nanic), zato ale poznáš základy latiny a učíš se základy dvou exotických jazyků. Výsledkem je pochopená stavby jazyků obecně, jejich vazeb a vztahů. Do určité míry se to dá přirovnat k matematickému vzdělání pro programátora. Předpokládá se, že nějaké jazyky buď umíš nebo se je doučíš.

No a pak jsou ti nejlepší, kteří studují Obecnou jazykovědu a k tomu si dají ještě dva jazyky. To ale opravdu není pro každého.

Takže je na tobě, na co se cítíš a kde bys chtěl být. Pokud nemáš ambice, Bc. na FIT je dobrá volba, ale stejně se můžeš uplatnit i bez vysoké školy. Možná ti to zavře nějaké příležitosti, ale není to nic omezujícího, bez čeho by se nedalo žít. Pokud chceš mnohem víc, Mgr. nebo matematické vzdělání je nezbytné. Předpokládá se osobní iniciativa. A to nemluvím o příležitostech se studiem na zahraniční škole (Erasmus).

Na FF UK obecná jazykověda rozhodně nic elitního není.

833

Studium a uplatnění / Re:Vaha vysokej skoly

« kdy: 17. 07. 2016, 18:51:21 »

To nijak zhuštěné není, co víc bys chtěl?

Komentáře a formátování.

Vždy je lepší mít víc symbolických zápisů  a méně keců kolem.

Zvláštní, že třeba u zdrojových kódů se tenhle styl moc kladně nehodnotí :-)

Měl jsem sice na mysli matematické důkazy, ale i zdroják by se měl psát tak, aby komentáře nebyly potřeba. Nikdo nechce číst bláboly, když má k dispozici jasný kód.

834

Studium a uplatnění / Re:Vaha vysokej skoly

« kdy: 17. 07. 2016, 16:47:11 »

Třeba na matfyzu nedostupnost materiálů považuji za jeden z největších problémů. Ke mnoha předmětům jsou skripta nekompletní (populární je že chybí důkazy), zastaralá (jsou tam věci, co už se nepožadují, a naopak tam nejsou věci, co se nově požadují) nebo obfuskovaná (nekomentované kroky v postupu a motivace, extrémně zhuštěný popis… příklad z knížky co byla k optimalizaci).

Takže já mám na matfyzu na většině předmětů 100% docházku, protože nemám z čeho jiného se učit, než ze svých vlastních zápisků z přednášek.

Většinou jsou materiály volně na webu přednášejícího, někdy v knihovně, někdy se musí warezit.

To nijak zhuštěné není, co víc bys chtěl? Vždy je lepší mít víc symbolických zápisů  a méně keců kolem.

835

Studium a uplatnění / Re:Vaha vysokej skoly

« kdy: 17. 07. 2016, 16:38:18 »

To se mi těžko hodnotí, když chodím jenom do jedné školy, ale čekal bych, že jinde bude mít stejně pojmenovaný předmět jiný obsah. Třeba když jsem se učil na matfyzáckou analýzu (asi nejtěžší předmět co jsem potkal a dal mi fakt zabrat), tak jsem koukal do cizích skript (VŠB, ČVUT…) a zdálo se mi, že tam některé věci, co po nás požadují, nejsou.

To je mi jasne ze v tomto sa to lisit moze, niektore skoly to beru viac do hlbky, ale otazka je ci mi to realne aj k niecomu bude? Nieje lepsie ist na priemernu skolu, a pri nej sa venovat veciam a technologiam ktore ma bavia, pracovat a ziskavat prax, ktora sa mi urcite zide, ako sediet nad skriptami a tlacit do hlavy rozne matematicke dokazy? Nema pre zamesntnavatela predsa vacsiu hodnotu ta prva volba? Mozno kladiem hlupe otazky, no nerad by som spravil chybu, a neskor si vycital ze som sa nezariadil inac.

Pokud nemáš ambice dělat v IT něco kreativního, ať už na akademické půdě nebo v nějaké firmě, která dělá něco inovativního, tak asi stačí "průměrná" VŠ zaměřená na praxi. Nicméně i na lepších VŠ se dá při studiu pracovat. Důkazy se do hlavy netlačí, důkazu je třeba porozumět, čímž člověk získá vhled a nadhled. Jak už tu zaznělo, praktické znalosti se dají rychle doučit, teorii po VŠ vstřebá jen málokdo.

836

Studium a uplatnění / Re:Potřebné znalosti pro pozici Java junior

« kdy: 12. 07. 2016, 21:03:41 »

Zdravím, chtěl bych se zeptat, co zhruba by měl umět člověk, který by chtěl jít na pozici jako java junior developer/tester. Neuvádím konkrétní náplň práce, je toho spousta, ale velice často chtějí znalosti různých frameworky a testování, např. Spring, JUnit... a k tomu navíc třeba SQL. Jde mi o to, zda bych takovou pozici zvládl, protože např. s žádným frameworkem jsem nikdy nedělal, navíc jsem čerstvým absolventem FEKTu na VUT (jen Bc.) a uvědomuju si, že na to může potenciální zaměstnavatel skrze programování koukat jako na odpad. Javu jsem měl na střední (IT), pak jeden semestr tady, ale stejně se musím přiznat, že při programování třeba projektu anebo bakalářky jsem se naučil mnohem víc, než za celou střední + 1 semestr. Chtěl bych při studiu aspoň na částečný úvazek to zkusit, ale holt nechci jít na pohovor s tím, že žádný framework neumím a prohlašovat o sobě, že jsem talentovaný, nadaný a nevím jaký student je na můj vkus moc sebevědomé.
Pokud jste někdo na nějakém podobném pohovoru byl a víte, jak to s tou náročností na juniora bude, byl bych moc vděčný za jakýkoliv příspěvek :-)
Děkuji, D.

Stačí základní znalost syntaxe a povědomí o SQL. Juniory si firmy většinou školí samy. Spíše než encyklopedické znalosti u pohovoru pomůže iniciativa, například nějaké vlastní projekty nebo zájem o netradiční technologie jako FP.

837

Studium a uplatnění / Re:Jaký je stav v IT teď a výhledově do budoucna co se týká schopných lidí?

« kdy: 11. 07. 2016, 12:01:52 »

S oslavou souhlasím. Bude tak hustá párty, že pozabíjíme zbytek mozkových buněk. Stejně nebudou potřeba

Proč myslíte, životních forem vývojově starších než my, je stále více, i vy sám jich máte ve svých střevech přes dvě kila. Pravděpodobnější je koexistence, než soupeření mezi námi a AI. Cílem AI přece nebude zůstat na Zemi, ale vydat se do Vesmíru. AI totiž bude nesmrtelná, na rozdíl od lidí.

Pokud by se vydala do vesmíru a její vědomí by bylo zpomalené, probouzelo se a snímalo změny jednou za 100 000 let, mohlo by vidět hvězdnou oblohu v pohybu a mohla by pochopit co to je :-)))

Já neříkal nic o soupeření, já mluvil o bezvýhradné pomoci. Umělá inteligence bude myslet za nás a nám postačí místo mozků jen uzlík nervů jako má hmyz Na to, aby se člověk najedl, napil, vyspal a množil to bude stačit

Někteří jedinci to už tak "daleko" dotáhli

838

Studium a uplatnění / Re:Jaký je stav v IT teď a výhledově do budoucna co se týká schopných lidí?

« kdy: 07. 07. 2016, 21:36:16 »

Ne elfek fakt vážně ne, možná tak skřetic.

A ještě mě napadá, jestli někdo programuje a HW pod svým programem považuje za něco ošklivého, otravného a dokonce nežádoucího, tak to mluví za vše... Možná je jednodušší na zpracování dat pořídit halu plnou polic se šanonama, k tomu 100 Indů a místo programování vymýšlet metodické pokyny, jak mají Indové efektivně běhat. Vlastně ne, to by byla příliš nízká abstrakce, raději jim jenom říct, co člověk potřebuje a oni si nakonec sami najdou ideální algoritmy, minimalizují kolize atd. A pokud dostanou nějakou finanční motivaci, trvalý pokrok bude zaručen.

Eleganci vidím ve vysoké abstrakci a kvalitním OOP/FP návrhu. To je ale záležitost vkusu.

Jenže kdo má ten návrh dělat, když OOP pro drtivou většinu programátorů znamená dědičnost a v FP tak nanejvýš 2% procenta znají a umí používat monády (s tím, že nemalá část si myslí, že se říká "ten monád").

A další FP zasvěcenci vědí, že monáda není samospasitelná a jejich využití (a přeužití) vede často ke kryptickému kódu ...

Proto se má používat právě na těch místech, kde je užitečná. Kdo monády nezná, nemůže je použít nikde, pročež jeho funkcionální kód bude k ničemu. A to nezmiňuju komonády.

"Kryptický" kód jakože kryptomonády (pun intended)?

Kryptický == skoro jako po zakryptování ...

Monádá je jenom jeden matematický konstrukt z mnoha využitelných ve FP, znalost či neznalost monád není závyslá proměnná kvality FP návrhu ...

Monády se třeba hodí na parser kombinátory (ale to taky arrows). Nebo pro označení side efektů. V plno případech se ale monáda absolutně nehodí, bohužel je ale tendence je strkat opravdu všude, takže je potom z těch monad transformerů nad dalšíma transformerama na blití ...

Ono jde o to, že spousta věcí se dá implementovat monádami, nejen IO a parsery, i například continuations nebo futures. Když někdo monády zná a nějaký koncept se dá namodelovat jako monáda, můžu mu dát jednoduše unit a bind a on si bude schopen podle potřeby odvodit např. join a příslušný funktor apod. Kdo je nezná, bude v ř..i (a právě znalost a hlubší porozumění konceptům odlišuji profíka od patlala).

Osobně monády nesnáším, takže do vod využitelnosti monád se nořit nebudu. Musím přiznat, že odpor má svůj kořen v jejich zneužití Haskellem pro IO, ale to by bylo na jinou debatu už mnohokrát probíranou ...

Třeba arrows mám radši (dokud na ně někdo taky nenalepí IO ...).

V nějaké formě je stejně používáš, jen blbé seznamy jsou monáda

Mají monadickou interface kterou nemusíš použít ... a přesně to dělám.

Odkdy je interface ženského rodu? Ještě tu chybí "monád"

839

Studium a uplatnění / Re:Jaký je stav v IT teď a výhledově do budoucna co se týká schopných lidí?

« kdy: 07. 07. 2016, 19:03:15 »

Ne elfek fakt vážně ne, možná tak skřetic.

A ještě mě napadá, jestli někdo programuje a HW pod svým programem považuje za něco ošklivého, otravného a dokonce nežádoucího, tak to mluví za vše... Možná je jednodušší na zpracování dat pořídit halu plnou polic se šanonama, k tomu 100 Indů a místo programování vymýšlet metodické pokyny, jak mají Indové efektivně běhat. Vlastně ne, to by byla příliš nízká abstrakce, raději jim jenom říct, co člověk potřebuje a oni si nakonec sami najdou ideální algoritmy, minimalizují kolize atd. A pokud dostanou nějakou finanční motivaci, trvalý pokrok bude zaručen.

Eleganci vidím ve vysoké abstrakci a kvalitním OOP/FP návrhu. To je ale záležitost vkusu.

Jenže kdo má ten návrh dělat, když OOP pro drtivou většinu programátorů znamená dědičnost a v FP tak nanejvýš 2% procenta znají a umí používat monády (s tím, že nemalá část si myslí, že se říká "ten monád").

A další FP zasvěcenci vědí, že monáda není samospasitelná a jejich využití (a přeužití) vede často ke kryptickému kódu ...

Proto se má používat právě na těch místech, kde je užitečná. Kdo monády nezná, nemůže je použít nikde, pročež jeho funkcionální kód bude k ničemu. A to nezmiňuju komonády.

"Kryptický" kód jakože kryptomonády (pun intended)?

Kryptický == skoro jako po zakryptování ...

Monádá je jenom jeden matematický konstrukt z mnoha využitelných ve FP, znalost či neznalost monád není závyslá proměnná kvality FP návrhu ...

Monády se třeba hodí na parser kombinátory (ale to taky arrows). Nebo pro označení side efektů. V plno případech se ale monáda absolutně nehodí, bohužel je ale tendence je strkat opravdu všude, takže je potom z těch monad transformerů nad dalšíma transformerama na blití ...

Ono jde o to, že spousta věcí se dá implementovat monádami, nejen IO a parsery, i například continuations nebo futures. Když někdo monády zná a nějaký koncept se dá namodelovat jako monáda, můžu mu dát jednoduše unit a bind a on si bude schopen podle potřeby odvodit např. join a příslušný funktor apod. Kdo je nezná, bude v ř..i (a právě znalost a hlubší porozumění konceptům odlišuji profíka od patlala).

Osobně monády nesnáším, takže do vod využitelnosti monád se nořit nebudu. Musím přiznat, že odpor má svůj kořen v jejich zneužití Haskellem pro IO, ale to by bylo na jinou debatu už mnohokrát probíranou ...

Třeba arrows mám radši (dokud na ně někdo taky nenalepí IO ...).

V nějaké formě je stejně používáš, jen blbé seznamy jsou monáda

840

Studium a uplatnění / Re:Jaký je stav v IT teď a výhledově do budoucna co se týká schopných lidí?

« kdy: 07. 07. 2016, 14:30:50 »

Ne elfek fakt vážně ne, možná tak skřetic.

A ještě mě napadá, jestli někdo programuje a HW pod svým programem považuje za něco ošklivého, otravného a dokonce nežádoucího, tak to mluví za vše... Možná je jednodušší na zpracování dat pořídit halu plnou polic se šanonama, k tomu 100 Indů a místo programování vymýšlet metodické pokyny, jak mají Indové efektivně běhat. Vlastně ne, to by byla příliš nízká abstrakce, raději jim jenom říct, co člověk potřebuje a oni si nakonec sami najdou ideální algoritmy, minimalizují kolize atd. A pokud dostanou nějakou finanční motivaci, trvalý pokrok bude zaručen.

Eleganci vidím ve vysoké abstrakci a kvalitním OOP/FP návrhu. To je ale záležitost vkusu.

Jenže kdo má ten návrh dělat, když OOP pro drtivou většinu programátorů znamená dědičnost a v FP tak nanejvýš 2% procenta znají a umí používat monády (s tím, že nemalá část si myslí, že se říká "ten monád").

A další FP zasvěcenci vědí, že monáda není samospasitelná a jejich využití (a přeužití) vede často ke kryptickému kódu ...

Proto se má používat právě na těch místech, kde je užitečná. Kdo monády nezná, nemůže je použít nikde, pročež jeho funkcionální kód bude k ničemu. A to nezmiňuju komonády.

"Kryptický" kód jakože kryptomonády (pun intended)?

Kryptický == skoro jako po zakryptování ...

Monádá je jenom jeden matematický konstrukt z mnoha využitelných ve FP, znalost či neznalost monád není závyslá proměnná kvality FP návrhu ...

Monády se třeba hodí na parser kombinátory (ale to taky arrows). Nebo pro označení side efektů. V plno případech se ale monáda absolutně nehodí, bohužel je ale tendence je strkat opravdu všude, takže je potom z těch monad transformerů nad dalšíma transformerama na blití ...

Ono jde o to, že spousta věcí se dá implementovat monádami, nejen IO a parsery, i například continuations nebo futures. Když někdo monády zná a nějaký koncept se dá namodelovat jako monáda, můžu mu dát jednoduše unit a bind a on si bude schopen podle potřeby odvodit např. join a příslušný funktor apod. Kdo je nezná, bude v ř..i (a právě znalost a hlubší porozumění konceptům odlišuji profíka od patlala).