Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Pochopení OOP mi nejvíce přineslo když jsem začal psát v Haskellu a v Erlangu. Taky mi hodně pomohlo nastudovat teorii objektů, aktorů, a agentů. Zjistil jsem, že spousta věcí je jinak. Ve výsledku to pociťuji v kvalitě mého kódu. I když zrovna OOP se v tom zrovna moc nevyznamenal.Pohled z jiného úhlu je vždy prospěšný. Smalltalk, Haskell apod. by měl znát (na základní úrovni) každý.
To je neobratná fráze znamenající, že dotyčný zná koncepci a abstrakce skrývající se za OOP. Podobně "chápat FP" je jen nešikovná fráze pro hlubokou znalost teorie typů a monád.Beru, že je třeba dobrý v C++, ale o OOP to nic nevypovídá (céčkařů jsem viděl mraky, ale OOP nechápal snad ani jeden). Ať je to jakkoli, pro výuku OOP si vyberte jiný jazyk, nepřidělávejte si práci hned na začátku.
Co znamená chápat OOP? Přijde mi, že z toho děláte zbytečně vědu.
panove a com je rec? vzdyt C++ je jazyk kde sa da s OOP poradne vyhrat. Aspon nas na skole ucili, ze je to OOP jazyk. jste si jisti ze opravdu myslite OOP?Chraň nás bůh před takovou školou
Ne že bych nesouhlasil, ale to samé platí i pro někoho, kdo je schopný napsat "zhazuješ".Že to fakt frčí. Třeba jako transakce v bankách.
Prosím nepoužívej termín "realtime", když nevíš co znamená. Tímto se zbytečně zhazuješ a nastává otázka, jak je to s ostatními tvými znalostmi,
Cca. před deseti lety si na ÚFALu hráli jen se svým treebankem a světové dění v komp. lingvistice víceméně ignorovali. Možná jdou teď víc se světovým proudem (evidentně se zapojili do evropských projektů), nicméně v tomto oboru je stále lepší Saarbrücken nebo Edinburgh.V ČR žádná, tady u nás sou na úrovni školky pro děti co se týče AI. Stáhni si nějaké materiáli z univerzit v cizině.
Český univerzity sou ztráta času.
Tiež som si to myslel ale ľudia typu Milan Straka dokážu v krátkom čase zmeniť veľmi veľa vecí a jeho názor by som určite bral v úvahu. Je to vynikajúci učiteľ, matfyzák, veľmi ľudskej povahy. Odborne je to z tej kategórie ľudí, ktorí môžu pracovať v ľubovoľnej firmne na svete a bezproblémov môžu sekundovať učiteľom na MIT alebo Standford.
Ďalšia vec je tá, že Matematickú lingivistiku na MFF CUNI má rozhodne zmysel študovať.
putanheiro:OS X
Jakou získá výhodu koupí MB?
Že Swift 3 nebude zpětně kompatibilní autoři upozorňují už přes rok, takže by to nemělo nikoho překvapit. Spíše než překladač by se měla vylepšit standardní knihovna pro Linux.Swift už běží celkem slušně i na Linuxu. Jinak bych ještě dodal Go, to má k C blízko a je vhodnější pro začátečníky.Dovolím si nesouhlasit. C je z klasických jazyků asi nejjednodušší, naučí ho programátorsky myslet, tvořit algoritmy atd. C++, C# i Javu už pak zvládne v pohodě, když bude chtít. Nicméně C mu dá celkem nenásilně pocítit i funkci HW, což není do začátku úplně špatný. Ale jestli víš o něčem lepším (kromě Karla), nechám se rád poučit, ono se mi to dobře kecá, když C "používám" (nejsem programátor) již řadu let a ani už nevím, jak jsem k němu přišel.
Nevim, co myslis "klasickymi" jazyky? Imperativni?
Kazdopadne C ma spoustu ostrych hran, ktere proste pro zacatecnika znamenaji dost problemu. Nejjednodussi veci v nem nejsou zdaleka tak snadne jako jinde - uz jen Hello World! neni otazka minuty, ale musis pochopit dost veci. Nemluve o tom, ze je to jazyk kompilovany a pro zacatky je lepsi neco s REPLem. Dale je potreba mentor nebo dobra ucebnice zacatku (Head First, SICP, How to Design Programs...)
Za mne - Python nebo Scheme/Racket. Nebo samozrejme Swift, pokud cloveku nevadi Apple ekosystem. *)
*) urcite to nejsou jedine dobre moznosti. Jenom moznosti (pro zacatky!) o dost lepsi nez C.
Bohužel, implementace je v žalostném stavu. Například kompilátor Swiftu 3 není schopen přeložit následující výrazKód: [Vybrat]let a: Double = -(1 + 2) + -(3 + 4) + 5
protože v něm je mnoho overloadingu (viz Exponential time complexity in the Swift type checker).
Dále Swift 3 obsahuje řadu změn, které nejsou zpětně kompatibilní (viz https://apple.github.io/swift-evolution/). Swift na mě tedy spíše působí, že je stále v nějaké alfa verzi.
Swift už běží celkem slušně i na Linuxu. Jinak bych ještě dodal Go, to má k C blízko a je vhodnější pro začátečníky.Dovolím si nesouhlasit. C je z klasických jazyků asi nejjednodušší, naučí ho programátorsky myslet, tvořit algoritmy atd. C++, C# i Javu už pak zvládne v pohodě, když bude chtít. Nicméně C mu dá celkem nenásilně pocítit i funkci HW, což není do začátku úplně špatný. Ale jestli víš o něčem lepším (kromě Karla), nechám se rád poučit, ono se mi to dobře kecá, když C "používám" (nejsem programátor) již řadu let a ani už nevím, jak jsem k němu přišel.
Nevim, co myslis "klasickymi" jazyky? Imperativni?
Kazdopadne C ma spoustu ostrych hran, ktere proste pro zacatecnika znamenaji dost problemu. Nejjednodussi veci v nem nejsou zdaleka tak snadne jako jinde - uz jen Hello World! neni otazka minuty, ale musis pochopit dost veci. Nemluve o tom, ze je to jazyk kompilovany a pro zacatky je lepsi neco s REPLem. Dale je potreba mentor nebo dobra ucebnice zacatku (Head First, SICP, How to Design Programs...)
Za mne - Python nebo Scheme/Racket. Nebo samozrejme Swift, pokud cloveku nevadi Apple ekosystem. *)
*) urcite to nejsou jedine dobre moznosti. Jenom moznosti (pro zacatky!) o dost lepsi nez C.
Ono Apple porad tak nejak just works. Napr. u webaru je to zjevna volba, mas silu unixu a shellu plus vsechny apky z widli (Photoshop, MS Office, SourceTree...). Nerikam, ze by to neslo na linuxu ale ne kazdymu se chce babrat s tim, ze proc se kouse zvukovka, zas nejde wifi, proc jsou ty fonty tak ohyzdni, jak v Gimpu udelam to a ono...
Pred mesicem sem byl na JavaScript konferenci a vsichni speakeri meli Macbook az na jedno Lenovo s Ubuntu.
Jak je to s rozšířením Apple elektroniky mezi uživateli? Když koukam na nějaký americký videa (např. vlogy), skoro všichni mají počítač od Applu. Je k tomu nějaký důvod, nebo je to prostě in? Přitom podle statistik má zrovna OS X celkem malý podíl.OS X je plnohodnotný Unix, takže z tohoto pohledu mu nic nechybí. Jinak na západ od Švejkistánu je obzvlášť oblíbený v akademickém prostředí, na různých konferencích od IT přes lingvistické po filosofii jabko převládá. S pár lidmi jsem se o tom bavil, prý se jim líbí snadnost konfigurace a používání obecně.
Já osobně si nedovedu představit, že bych si pořídil MacBook, přijde mi kravina se vázat do Apple světa a omezovat ve výběru softwaru. Navíc jejich ceny jsou dost vysoký i když chci investovat do pracovního stroje. Přecejen +60k za 15" notebook je hodně.
Co se týče mobilů, je to něco jiného, tam se spíš jen čte a nevytváří. Ale i tak platit za jakejkoliv mobil ~20k se mi zdá zbytečně moc. V případě Apple ani nic levnějšího není, pokud chci větší displej.
Celý Apple mi přijde vhodný spíš pro konzumenty obsahu nebo pro práci s multimédii.
Jasně, kontrola tam pak nebude. Já měl spíš ma mysli, že jde obecně implementovat join pomocí bind apod. pro libovolný objekt splňující monadické axiomy. Jako relativně dobrý kompromis mi přijdou monády v Go (statické typování + rozhraní).Mám za to, že v každém dynamickém jazyce, tedy i v JS, není obecná implementace monád problém.V nějaké podobě určitě jo, ale když tam není ta typová kontrola, tak to dost postrádá tu eleganci... degraduje to pak na celkem prostý skládání funkcí, přičemž složenina možná bude fungovat a možná vyhodí nějakou obskurní výjimku někde uprostřed
Co je míněno tou absencí aparátu? Mám za to, že v každém dynamickém jazyce, tedy i v JS, není obecná implementace monád problém.Nutnost používání monád je také problém, který v jiných jazycích neexistuje.Monády nejsou problém, monády jsou řešení. Velice efektivní způsob, jak pomocí vysoké abstrakce řešit spoustu rozdílných věcí jednotným způsobem. "Být monádou" je vlastnost nějaké struktury (ta struktura splňuje "monadické zákony") - buď tyto abstraktní vlastnosti umíš využít pomocí obecného kódu, nebo neumíš. Když neumíš, je to vždycky horší, ne lepší.
Třeba ty mnou už x-krát zmíněné promisy v JS taky monadické zákony splňují, ale JS nemá pořádný aparát na práci s obecnou monadickou strukturou. X let zkoušeli dělat asynchronní věci přes callbacky, až je konečně napadlo použít monadický přístup. Ale bohužel ad hoc, ne obecně.
Žádná "nutnost" používání monád ani v Haskellu není. Ale je to asi nejefektivnější způsob, jak spoustu různých problémů vyřešit pomocí jedné abstrakce.
Je to jako bys měl spešl fci mapint na mapování fce přes integery a spešl mapstr pro mapování přes stringy. Není to zbytečný? Není lepší použít jednotnou abstrakci "mapuju přes jakýkoli typ, který funkce přijímá jako parametr"? S monádama je to přesně stejný. Nemusíš je používat, ale byla by to veliká hloupost, pokud to jazyk umožňuje.
javaman:Nekrmme prosím trolly
Jo tak java je luxusny jazyk? Ako vyvojar s 6 rocnou praxou v Jave a 7 rocnou praxou v C#/.NETe mozem s istotou povedat, ze luxusny jazyk je skor C#, ako Java. Jedina nevyhoda je platforma, ale uz aj to sa meni nakolko vysiel .NET Core 1.0. Keby si bol naozaj guru, tak nerobis v jave, ale C/C++ a ASM. Vies java ma vela kniznic uz hotovych, ty ako NElopata by si si mal vsetko pisat sam. Nechapem ale potom, preco pouzivas Javu
Za zenitem je i Java, byť se to někomu nemusí líbit. Z příslušných diskusí nakonec vyplyne jedině to, že většina lidi neví, co to je zenit.COBOL neznám. PHP slouží svému účelu dobře.
COBOL je dnes už za zenitem, v podstatě se v něm jen udržují běžící aplikace.
PHP svému účelu slouží velmi dobře. Bohužel někteří lidé nepochopili, jak se v něm dá elegantně programovat a tak jim zbývá jen na tento jazyk plivat všude, kudy chodí.
Ostatně každý jazyk má své příznivce i odpůrce.
V čem to je problém?Radši zůstanu lopatou a budu používat jazyky kde podobné problémy neexistují.Stačí vzít nějaký funkcionální, tam je jen jeden návrhový vzor - monáda. Ta se dá naroubovat na všechno (dobře, trochu přeháním, ale ne moc). OOP je v tomto docela zmatek.
Nutnost používání monád je také problém, který v jiných jazycích neexistuje.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
