Příspěvky

661

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 17. 01. 2017, 09:24:43 »

A abych si trochu hejtnul: Za celou mou relativně dlouhou kariéru jsem si u dědičnosti vystačil s pravidlem, že potomek musí být specielní verzí předka. (Všimněte si, že tam není nic o chování.)

Ve spouste veci souhlasim, ci mam ze mam jiny nazor je nepodstatne, ale k vyse citovane vete:
S timhle je problem, napriklad znamy problem: ctverec vs obdelnik
Ctverec je specialni pripad obdelniku, ale opravdu od sebe nemohou dedit.

Tohle se (nejen) tady řešilo už milionkrát a závěr vždy je, že mezi nimi dědičnost je. Jen na rootu se vždy najdou lidi, co o tom zas budou psát kraviny... 

662

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 16. 01. 2017, 21:47:25 »

Jste nejlepší! Je to dobré téma a plno zajímavých pohledů.

Dědičnost používám tam, kde se potřeba. Je nutné, aby byl splněn výrok "potomek" _je_ "rodič". Například Automobil je Vozidlo, Faktura je Doklad, Kvádr je Těleso apod. Zároveň musí být v programu možná zaměnitelnost potomka a rodiče. Pokud tato pravidla nejsou splněna, dědičnost nelze použít.

Tohle je v zásadě pravda, bohužel řada lidí nedočte k tomu "zároveň". Vidí "Faktura je Doklad" a jedou. Jenže ona i když faktura je doklad, tak spolu ve skutečnosti nemají nic společného. Příjemka je taky doklad. Stejně tak výdej materiálu do spotřeby nebo zálohová faktura. Ale nejsou zaměnitelné. Mají různé atributy, jiné metody a vlastně i jiné návaznosti (něco hýbá skladem, něco jen účetnictvím etc.) Program je pak beztak prolezlý "instanceof". Společný mají jen order type a order number. A to ještě ne konzistentně, takže pro některé typy dokladů je primárním klíčem tahle dvojice, ale pro jiné je primárním klíčem jen order number a pak pár, kde je součástí klíče i order suffix nebo order revision. Hlavně ale že je to OOP a že to v UML vypadá cool.

Prostě souhlasím s vámi, jen bych rád "možná zaměnitelnost potomka a rodiče" viděl v každé učebnici na prvním místě.

A jak teda obecně řešit problém, kdy mám třeba 5 různých typů dat, které trochu spolu souvisí, ale dědičnost tam nejde použít přesně proto, co jsi napsal. 5 různých tříd nesdílejích nic? 5 různých služeb pracující s nimi? Nebo použít pro služby generickou službu? A co ukládání? Je to obecně složité téma, ale jen tak jestli máš nějaké tipy k tomu. Málo dat a hodně logiky je jednodušší, ale když jsou data, která je potřeba mít, tak se to komplikuje.

Takové třídy můžou sdílet rozhraní. Nebo se dá udělat cluster tříd. Nakonec vždy záleží na jazyce, co dovolí použít. Např. v Go můžu udělat typový alias a přidat k němu metody. V některých jazycích to jde i bez aliasu. Ono těch možností je více a v každém jazyce je idiomatické něco jiného.

663

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 15. 01. 2017, 19:20:24 »

Super, alespoň někdo to chápe. Přesně tak, pokud se bavím s někým, kdo ji má rád, tak obvykle zjistím, že vůbec nerozumí designu. Pak ten kód samozřejmě nejde číst a nedává smysl.

Co tedy navrhuješ pro duplicity? V Javě by to šlo třeba přes generika, ale to Go nemá? Teď nevím, moc ho neznám.

Defaultní implementace u rozhraní. Go to ale nemá, musí se řešit funkcemi. Ono Go je obecně relativně low-level a hodně věcí tam elegantně napsat nejde.

664

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 15. 01. 2017, 19:03:53 »

Používáte dnes v OOP často dědičnost? Není ta doba už pryč? Stále narážím na lidi, kteří milují dědičnost a používají ji třeba i na to, aby kód neměli duplicitní. Chápu ještě využití polymorfismu, ale to není až tak časté. [...]

V některých jazycích je dědičnost takové "nutné zlo", ale dá se jí vyhnout (a je to žádoucí), viz např. Go. Pokud někdo "miluje" dědičnost, není moc dobrý vývojář.
Např. v Javě jsou knihovny dost mizerně navržené, takže se všude dědí, naopak např. v ObjC (Cocoa) se používají převážně rozhraní a shluky tříd, což je mnohem lepší v mnoha ohledech (dědičnost je jen u tříd pro GUI a měnitelných kolekcích).

665

Vývoj / Re:Automatické uvolňování paměti v c++

« kdy: 11. 01. 2017, 13:17:28 »

Automatickemu pridanu brani "zero overhead principle" C++ ze ziadna feature nesmie brat vykon pokial ju nepouzivate. Reference counting pridava overhead takze nie je zapnuty by default.

Jen dodam, ze thread-safe reference counting ma jeste vetsi overhead. A tady uz tezko muze kompilator rozhodnout jak a jestli vubec zamykat.

Ten overhead závisí na konkrétní architektuře, některé to umí hodně rychle. Navíc překladač (resp. optimizér) často pozná, že není nutné RC měnit (obdoba escape analysis).

Nejaka mereni, kde se da toto overit? Ne ze bych ti neveril spis naopak (take si myslim ze by ta rezie dnes nemusela byt tak silena a ze se toho nekteri jen zbytecne moc boji).

Jinak to stim ze to eliminuje pocet incrementaci a dekrementaci je pravda ale opet nevim jak moc jsou dnesni kompilatory uspesne, vim ze je to jeden z cilu jazyka D, zlepsit statickou analyzu aby bylo mozne implementovat rychly RC, ktery zaroven bude memory safe.

Podrobně o tom píšou v dokumentaci k Objective-C. V jazycích majících struct pak ten problém prakticky mizí, ve Swiftu se režie neprojeví (aspoň na amd64, na ARM jsem netestoval).

666

Vývoj / Re:Automatické uvolňování paměti v c++

« kdy: 10. 01. 2017, 17:44:41 »

Automatickemu pridanu brani "zero overhead principle" C++ ze ziadna feature nesmie brat vykon pokial ju nepouzivate. Reference counting pridava overhead takze nie je zapnuty by default.

Jen dodam, ze thread-safe reference counting ma jeste vetsi overhead. A tady uz tezko muze kompilator rozhodnout jak a jestli vubec zamykat.

Ten overhead závisí na konkrétní architektuře, některé to umí hodně rychle. Navíc překladač (resp. optimizér) často pozná, že není nutné RC měnit (obdoba escape analysis).

667

/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?

« kdy: 10. 01. 2017, 02:40:38 »

Z tvého popisu dle mne čouhá to, že pozorovatel vytvořil kopii té informace sám do sebe, kterou vyčetl někde z abstraktna. A až pak platí to co prezentuješ, že existují fyzické nosiče . Takže podle mě naopak jsi našel důkaz toho, co jsi chtěl po mě. A sice že informace existovala i bez fyzického nosiče dřív a objevitel a všichni další pak pracují s její kopií, kterou ukládají na různé nosiče.

Informace neexistovala drive, nez ji pozorovatel odhalil. Informace odhalenim vznikla. Existovaly pouze zakonitosti, ktere pozorovatel do informace shrnul. Zakonitosti muzou existovat i bez toho, aby o nich existovala informace na pevnem nosici. Pokud tedy za ten pevny nosic nepovazujeme vesmir, diky kteremu ty zakonitosti existuji. Zakonitosti, o kterych nemame informaci, pravdepodobne stale jeste existuji. A existuji v ramci tohoto vesmiru, protoze mozna existuji jine vesmiry, ktere maji zakonitosti jine. Mozna v nich existuje inteligentni zivot.

Informaci o tech zakonitosti ale potrebujeme my.

Ale mozna bychom toho meli nechat, aby sem nevtrhla vojenska rozvedka, ze je to tady samy zasrany podezrely intelektual. Zabavi servery, ukradnou logy a skoncime vsichni na Spilberku.

Zajímavá úvaha, vážně. Akorát mám dotaz: Co to teda ten pozorovatel odhalil, když to neexistovalo? A ty zákonitosti jsou co? To není informace? No nevím, právě mám pocit, že mi víc a víc nahráváš do mé přestavy toho, že to může být úplně jinak, než si myslíš ty

Ne, zákonitosti nejsou informace.

Nějaký argument? Mi naopak nějaká zákonitost ve vesmíru naopak jako informace připadá.

Zákonitosti nemají entropii.

Vzhledem k tomu, že vesmír se od Velkého třesku velmi změnil a měnily se i jeho zákonitosti, tak si nemyslím, že to tak musí být. Každopádně proč by informace musela mít entropii. A proč by zákonitost nemohla mít? To že vzhledem k vesmíru trvá taková entropie velmi dlouho, neznamená, že ji nemá.

Informace má entropii z definice. Entropie netrvá, entropie je číslo. Zákonitost je něco, co platí bez ohledu na "nosič". Že foton nemá hmotnost je fakt, jejž můžu někam zapsat, čímž vytvořím informaci. Když tu informaci zničím (podle nosiče - spálím, rozbiju atom, rozbiju disk etc.), foton bude pořád vážit prd. To samé platí pro další fyzikální zákony.

668

/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?

« kdy: 10. 01. 2017, 02:17:20 »

Z tvého popisu dle mne čouhá to, že pozorovatel vytvořil kopii té informace sám do sebe, kterou vyčetl někde z abstraktna. A až pak platí to co prezentuješ, že existují fyzické nosiče . Takže podle mě naopak jsi našel důkaz toho, co jsi chtěl po mě. A sice že informace existovala i bez fyzického nosiče dřív a objevitel a všichni další pak pracují s její kopií, kterou ukládají na různé nosiče.

Informace neexistovala drive, nez ji pozorovatel odhalil. Informace odhalenim vznikla. Existovaly pouze zakonitosti, ktere pozorovatel do informace shrnul. Zakonitosti muzou existovat i bez toho, aby o nich existovala informace na pevnem nosici. Pokud tedy za ten pevny nosic nepovazujeme vesmir, diky kteremu ty zakonitosti existuji. Zakonitosti, o kterych nemame informaci, pravdepodobne stale jeste existuji. A existuji v ramci tohoto vesmiru, protoze mozna existuji jine vesmiry, ktere maji zakonitosti jine. Mozna v nich existuje inteligentni zivot.

Informaci o tech zakonitosti ale potrebujeme my.

Ale mozna bychom toho meli nechat, aby sem nevtrhla vojenska rozvedka, ze je to tady samy zasrany podezrely intelektual. Zabavi servery, ukradnou logy a skoncime vsichni na Spilberku.

Zajímavá úvaha, vážně. Akorát mám dotaz: Co to teda ten pozorovatel odhalil, když to neexistovalo? A ty zákonitosti jsou co? To není informace? No nevím, právě mám pocit, že mi víc a víc nahráváš do mé přestavy toho, že to může být úplně jinak, než si myslíš ty

Ne, zákonitosti nejsou informace.

Nějaký argument? Mi naopak nějaká zákonitost ve vesmíru naopak jako informace připadá.

Zákonitosti nemají entropii.

669

/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?

« kdy: 10. 01. 2017, 02:07:20 »

Z tvého popisu dle mne čouhá to, že pozorovatel vytvořil kopii té informace sám do sebe, kterou vyčetl někde z abstraktna. A až pak platí to co prezentuješ, že existují fyzické nosiče . Takže podle mě naopak jsi našel důkaz toho, co jsi chtěl po mě. A sice že informace existovala i bez fyzického nosiče dřív a objevitel a všichni další pak pracují s její kopií, kterou ukládají na různé nosiče.

Informace neexistovala drive, nez ji pozorovatel odhalil. Informace odhalenim vznikla. Existovaly pouze zakonitosti, ktere pozorovatel do informace shrnul. Zakonitosti muzou existovat i bez toho, aby o nich existovala informace na pevnem nosici. Pokud tedy za ten pevny nosic nepovazujeme vesmir, diky kteremu ty zakonitosti existuji. Zakonitosti, o kterych nemame informaci, pravdepodobne stale jeste existuji. A existuji v ramci tohoto vesmiru, protoze mozna existuji jine vesmiry, ktere maji zakonitosti jine. Mozna v nich existuje inteligentni zivot.

Informaci o tech zakonitosti ale potrebujeme my.

Ale mozna bychom toho meli nechat, aby sem nevtrhla vojenska rozvedka, ze je to tady samy zasrany podezrely intelektual. Zabavi servery, ukradnou logy a skoncime vsichni na Spilberku.

Zajímavá úvaha, vážně. Akorát mám dotaz: Co to teda ten pozorovatel odhalil, když to neexistovalo? A ty zákonitosti jsou co? To není informace? No nevím, právě mám pocit, že mi víc a víc nahráváš do mé přestavy toho, že to může být úplně jinak, než si myslíš ty

Ne, zákonitosti nejsou informace.

670

Studium a uplatnění / Re:Jsem javista a nechci pořád vyvíjet pro banky a korporace!

« kdy: 10. 01. 2017, 02:05:11 »

Odkdy je Go moderní? Dyť tam nic není a nic to neumí. To je tak na skriptíky na doma...

Off topic: Kedze Go je tu od 2009, tak bude minimalne modnejsi ako Java. A ano napisem si v nom doma jednoucelovy skriptik, ktory staticky skompilujem, dam do kontajnera (modny nazov microservice) a potom ho mozem vertikalne jednoducho skalovat s radovo mensimi narokmi na zdroje oproti Jave (nepotrebujem si tahat cele JVM a dynamicke zavislosti). Mhmmm, vlastne ten svoj domaci Go skriptik napisem ako Lambda funkciu a budem este modnejsi (serverless). Na priemerny 20ms Go overhead sa Java v tomto pripade nechyta. <flame>Mne z tohto porovnania vychadza Java ako jazyk pre stare lopaty.</flame>

K teme: big data sa derie dopredu takze IMHO v tomto obore sa da pouzit Java (Hadoop, Kafka) pripadne podobny jazyk Scala (Spark).
BTW dovolim si podotknut pre tunajsich Java fajnsmekrov: Cassandra (Java) ma aj svoju vykonnejsiu drop-in nahradu ScyllaDB (C++).

Krom absence VM má Go GC, jehož efektivity Java z principu nikdy nedosáhne, to je hlavní přednost Go. C++ se v podstatě hodí na to samé, co Go, dosahuje stejné efektivnosti, ale ve většině případů bude kód složitější a nepřehlednější. Java je prostě jen relikt.

671

/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?

« kdy: 10. 01. 2017, 00:23:50 »

Tak ještě jednou: matematika není informace.

Ne. Nicmene o matematice vime diky informacim.

Ne tak úplně. Neznámé koncepty se objevují pozorováním nebo myšlenkovým experimentem. Třeba forsing taky Cohen musel nějak "vymyslet". Matematika je jen objevování dosud neznámých vazeb a souvislostí. Že definice a důkazy pak někdo sepíše na nosič je věc jiná. Informace je (z definice) něco, co má entropii. Když se "ztratí" nosič s informací o forsingu nebo sčítání (někdo třeba rozjebe polarizaci nebo "spolkne" foton, aby mohl skákat po orbitalech), tak ten koncept nezmizí, někdo ho klidně může znova objevit a je zaručeno, že ho objeví ve stejné formě.

672

/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?

« kdy: 09. 01. 2017, 23:53:25 »

Objevit něco, znamená, že to existuje a někdo si toho všimne. Těžko by Kolumbus mohl objevit Ameriku, kdyby neexistovala, že? ;-)

A váš ultimativní názor, že to nemůže být tak a ne jinak ve věcech, o kterých víme prdlačky mi přijde opravdu středověký ;-)

My zde ale mluvime spis o to, jestli informace muze existovat bez pevneho nosice, ze jo. Jinak na to, aby pro nas neco existovalo, musi to nekdo objevit. Vesmir treba matematiku neobjevil, tu na Zemi objevil clovek a pouziva ji k popsani vesmiru.

To je podle mě jen otázka názoru a známý problém co bylo dřív jestli vejce nebo slepice...

Matematika je přírodní věda, to znamená jen popisuje něco, co existuje. To znamená, že někdo si umí všimnou těch dějů, které jsou dané - kybernetického modelu - a popsat ho nějak. Z čehož podle mě vyplývá, že informace o matematice je součástí vesmíru a jen si někdo všiml, že to tak funguje, aniž by měl čtečku na nosič této informace. Otázka je jestli to je vůbec v nějakém fyzickém nosiči a jestli prostě jen informace není další přirozená věc ve vesmíru, stejně jako hmota, energie atd.

Tak ještě jednou: matematika není informace.

673

/dev/null / Re:Existuje ve vesmíru inteligentní život?

« kdy: 09. 01. 2017, 23:29:13 »

Myslím si, že u "inteligentního života" by se dalo předpokládat, že budou plně soběstační a nebudou mít od určitého stupně vyspělosti potřebu se otravovat s neinteligentními otroky

Treba to maji jako zabavu, pripadne sou to ochutnavaci, takze by tu mohli lovit lidi proste na (luxusne drahy, vzhledem k doprave) jidlo ... Lidi taky strilej treba tygra, proste proto, aby meli jeho kuzi ...

Tak to bych si dovolil oponovat. Podle mě bakterie a viry svobodnou vůli nemají. Tu má dle mého skromného názoru jen člověk (a je průšvih co s ní obvykle vyvádí), zbytek ostatních bytostí/tvorů co známe svobodnou vůli nemá, chovají se dle "přírodních vzorů", které jsou konkrétní bytosti dané. Odkud se ten vzor bere by asi bylo na samostatnou zajímavou diskuzi.

To ses ovsem hodne mimo realitu, zkus nasrat nekteryho z vetsich papouchu, zcela umyslne a planovite (a svobodne) se ti pomsti.

Diskutujete inteligenci, pricemz lidi nejsou schopny definovat ani tu trivialnejsi cast - zivot. Nikde totiz neni receno, ze prileti nejakej ufon a potese nam rukou. Zivot vubec nemusi byt zalozen a uhliku, takze ani kdyby sme ho meli primo pod nosem, tak ho nenajdem, jednoduse proto, ze ho vubec nehledame. Natoz zivot "inteligenti".

...

Jedna (z mnoha) moznosti jak definovat inteligenci je, ze inteligentni tvor dokaze reagovat na situace, se kterymi se nikdy nesetkal.

Ještě k tomu srovnávání živých tvorů, jejich duše a SW... není to tak jednoduché, SW v mozku je do značné míry programován fyzicky - spojení neuronů dynamicky vznikají a zanikají na fyzické vrstvě. Jinak obecně mozek, který je CPU, RAM a HDD dohromady je strašně nespolehlivá potvora, jeho automatické údržby jsou značně nespolehlivé, dochází k mnoha nechtěným zaokrouhlováním, agregacím, chybám při zápisu i čtení, garbage collector je vyloženě k vzteku, průměrování mu taky moc nejde, dost často se "průměr" přiklání k mezním hodnotám atd atd...

On je takovej ale zcela umyslne, existujou studie zabyvajici se AI, kde se resi, jestli vubec je neco takovyho realizovatelny se strojem, kterej funguje deterministicky, a podle vseho neni. Problemu je cela rada, jednim z nich je treba to, ze stroj nezapomina. Pamatujes si co si mel v patek k obedu? Pokud nejses autista, budes nejspis dlouho premejslet. No a to je jen jedna z mnoha potizi, ze to AI by se vlastne chovalo jako ten autista.

Musis si pak jeste uvedomit, ze kdyz vidis lidi ktery se chovaj v dany situaci uplne dementne, takze defakto nejde o jejich preziti, ale o preziti druhu (coz je jedinej ucel toho zarizeni v nasi kebuli). Potiz je ovsem v tom, ze poslednich par desitek let to zarizeni docela dost rozbijime - jednoduse ti s vadnym programemm maji umrit a tim padem se nemnozit, takhle je to zarizeno. Jenze udrzujeme pri zivote i ty vadny kusy, co hur, mnozej se.

Viz treba http://www.tyden.cz/rubriky/veda/zdravi/uzka-panev-u-zen-porody-cisarskym-rezem-ovlivnuji-evoluci_409398.html

A to je smesnych 50 let.

Nosič = software, protoze software bez nosice zanika.

Vazne? Takze to ze treba pred milionem let nejspis po planete nechodil nikdo kdo by i jen v mozku mel ulozenou scitani znamena, ze operace scitani (=SW) neexistovala?

Operace sčítání je abstraktní koncept, ten existuje v platónském univerzu (tehdy i teď). Hlavně nejde o informaci, tou by byla konkrétní čísla, která skutečně nějaký "nosič" potřebují, ať už to je klínové písmo nebo třeba polarizace fotonu.

674

Studium a uplatnění / Re:Pomohl vám titul k lepší práci?

« kdy: 09. 01. 2017, 20:33:10 »

Přesně jsi to vystihl. Znalostí. Dneska jsou znalosti to nejlevnější. Až budeš někdy potřebovat něco postavit, tak určitě nechceš někoho se znalostma.

Technikou projde kdokoli, kdo umí používat pamět... takže každý. Proto je tam jen odpad, protože nikdo dobrý tam nebude ztrácet čas.

preto tu lahku techniku nejde skoro nikto studovat a preto vacsina lemplov vylet v prvom rocniku. daj este nejaky vtip, ty magor. vypustas perlu za perlou

Javabumboy nemá ani základku

675

Studium a uplatnění / Re:Pomohl vám titul k lepší práci?

« kdy: 09. 01. 2017, 20:22:53 »

... a titul zaměstnavatelům ukazuje, že uchazeč není úplný blb. Nikdo nechce ztrácet čas a zaměření na lidi s titulem šetří čas a zároveň zaručuje kvalitu.

Titul zaručuje kvalitu To teda nevim.

Známy vysokoškoláka co je naprosto neschopný a titul má prtože si dobře pamatuje, ale prakticky informace nedokáže použít. A znám člověka co nechal střední školy v druháku protože zjistil, že má na programování talent a školu k tomu nepotřebuje protože na něj mluví co umí.

Titul zaručuje, že pravděpodobnost že jeho nositel je blbec či hlupák je statisticky menší, ale nikoliv nulová.

Ono projít těch cca 30 nebo 50 zkoušek vyžaduje nějaké úsilí a cílevědomost a pravděpodobnost, že člověk protuneluje skrz tolik zkoušek bez potřebných znalostí je poměrně malá. To zda projde úspěšně školou s dobrou pamětí ale bez logického myšlení je pak je záležitost zvoleného oboru. Na technikách takových případů bude výrazně méně než v měkkých oborech.

Tak nějak, od toho ostatně zkoušky jsou, aby odfiltrovaly plevy. Jsem to zažil i jako zkoušející a někdy je k nevíře, co si dovolí přijít ke zkoušce. Naštěstí u nás VŠ ještě nezdegerovaly jako v USA. Na druhou stranu by neměly být zadarmo, i to už dělá hodně.