V angličtině a němčině je to po formální stránce stejně jako v polštině nebo moravských nářečích, kde se používá jen příslovečná formě příčestí a i tak se tomu říká přechodník (například Szlachcicem będąc, od równych tylko sobie sądzon być mogę). Staročeština to měla ostatně stejně, jen Bůh ví, co vedlo Jungmanna k vytvoření dnešního stavu.
Já o tom taky nic moc nevím. Vycházel jsem vlastně jenom z toho, že když pro to je spešl pojmenování (transgresiv), tak to prostě jazykovědci považují z nějakého důvodu za jinou věc. Ale je klidně možný, že si to jenom vymysleli v národním obrození, aby byli Slovani zajímavější 
(leda že tě něco omámí a do mdlob z toho padneš za hodinu
).
Samozřejmě, přesně takhle to bylo myšleno - když si to přečteš, tak začneš mlátit hlavou o zeď a bezvědomí se dostaví až později. Čili se nejedná o návazné děje, jsou oddělené tím mlácením hlavou, což je proces nějakou dobu trvající 
Zmíněná prof. Panevová řekla tehdy něco v tom smyslu, že pojmy přechodník a adverbial participle jsou prostě funkční synonyma a pojem transgressive je jen pofidérní překlad. Ostatně náš český srandapřechodník je extravýjimka, ani ve slovanském prajazyce, ani v ruštině nebo třeba staroslověnštině se formou ani použitím nijak výrazně neliší od gerundií a absolutního pádu v jiných indoevropských jazycích. Navíc - a to je má osobní zkušenost - jazykovědci nebaltoslavisté vůbec netuší, co to transgresiv je a trvají na používání adverbial participle.
P.S Ta věta je fakt divná, gramatika vyžaduje u přechodníku následnost, to je jako kdybych řekl Narodiv se vařím oběd (jakýkoliv time gap způsobí, že ta věta není semantically felicitous, ovšem pokud ti tahle věta nepřijde divná, tak to vzdávám).