Příspěvky

61

Studium a uplatnění / Re:Ekvivalence kategorií

« kdy: 29. 06. 2017, 11:12:10 »

Protože nejde o relaci "ekvivalence", ale relaci "ekvivalence kategorií" a ta je definována existencí isomorfismů mezi kategoriemi, ekvivalence nevzniká na základě nějakého prostého vztahu, ale na základě zachovávání skládání zobrazení.

Ne, nejde o isomorfismus kategorií, to by byla skutečně symetrická relace. Jde o definici pomocí přirozené transformace z id.

Isomorfismy moc nefungují, jsou příliš silné, například kategorie konečných grup a kategorii grup s nosnou množinou z ω nejsou isomorfní, i když jsou "přirozeně ekvivalentní", proto se ekvivalence kategorií definuje pomocí přirozených transformací skládajících se z mono/epimorfismů, akorát když neumíme dokázat oba směry, potřebujeme axiom výběru (což ale není nijak kontroverzní).

62

Studium a uplatnění / Re:Zvýšenie platu až po výpovedi

« kdy: 28. 06. 2017, 22:38:34 »

Fakt mě dostávají témata tohohle typu. To ti tazatelé nemají vlastní mozek, aby se rozhodli sami? Na takovéhle věci přece neexistuje nějaká univerzální správná odpověď, každý si to musí pořešit podle sebe. Snad on sám nejlíp ví, jak tu svou situaci vnímá a co chce nebo nechce. Možná bych to na jeho místě řešil s manželkou/přítelkyní, případně nejbližšími přáteli (zkrátka s lidmi, kteří mě dobře znají), ale rozebírat tohle ve veřejném fóru na webu mi přijde opravdu mimo. A řídit se podle toho, co tady kdo napíše, to už by byl rovnou případ pro Dr. Chocholouška.

Pozri, som obyčajná lopata, ktorá každý deň prehadzuje piesok z jednej kopy na druhú.
Takúto situáciu som ešte fakt neriešil, takže som chcel vedieť, aký majú na to názor iní ľudia.

Pokud žádné jiné problémy se šéfem nejsou a práce je v pohodě, tak bych doporučil zůstat. Skutečně mohlo jít o nedorozumění.

63

Vývoj / Re:Generické programování vs. funkcionální

« kdy: 28. 06. 2017, 22:16:56 »

Jde o převod z maybe na singleton.

to asi ne, ne? ve wikipedii píšou, že singleton je množina o jednom prvku

Přesně, právě proto.

viz Prýmek, jak z Nothing udělám množinu o jednom prvku?

No a není Nothingness sama o sobě singletonem?

Tak to nefunguje, to se prostě mapuje na prázdnou množinu, jinak by to nebyla přirozená transformace, takže by nefungovaly monády a celé by to tedy bylo dost k ničemu.

64

Vývoj / Re:OOP a servisní třídy

« kdy: 28. 06. 2017, 10:57:48 »

Nevím, proč se v tom hledá věda.

Asi preto, ze vas vyrok si moze dovolit povedat iba clovek z akademickeho prostredia, ktory sa tomu ako vede venuje a vie ho obhajit?

Mně to přijde spíš jako řemeslo a v tomto případě je to diskuze analogická tomu, kolik andělů může tancovat na špičce jehly. Pojem servisní třída není nijak přesně definován, nanejvýš v rámci nějaké knihovny, kde si kdejaký Pepa může z prstu vycucat nic neříkající definici.

65

Vývoj / Re:OOP a servisní třídy

« kdy: 28. 06. 2017, 10:18:39 »

A teraz mi prosim vysvetlite, ako inak sa da v class based jazyku vytvorit "servisny objekt" bez tej "servisnej triedy", ktora je "jen pouhá šablona" s jeho implementaciou?

V class based jazyku musíš vytvořit třídu, v ostatních nemusíš. Výsledkem je v obou případech servisní objekt.

Nevim jiste, jestli je to ten pripad o kterem se bavite, ale treba ve Scale se trida nutne explicitne nevytvari, programator vytvari "object" a to je uz ta instance (tridu za nej vytvori prekladac).

Iste, aj v notoricky ukecanom triedovom jazyku Džavá, ktory tiez bezi na JVM, mozete mat anonymne triedy, ktore za vas dogeneruje kompiler.
Alebo este lepsie, pokial je vas servis vyjadritelny rozhranim s jednou metodou - je to tzv. SAM (single abstract method) rozhranie, tak cela implementacia takehoto servisu v Džavé moze byt vyjadrena jednou jedinou lambdou. V takom pripade kompiler dokonca ani triedu nevytvori. To sa odlozi na neskor a triedu vytvori Džavá az pri incializacii lambdy v bootstrap metode cez ASM kniznicu pocas runtime. Kazdopadne, konkretna trieda vznike a vznike aj najmenej jedna instancia lambdy (podla toho ci je bezstavova alebo potrebuje pristupovat do lexikalneho scope triedy v ktorej bola zadeklarovana a ci pristupuje k statickym alebo instancnym fieldom).

Som zvedavy ako by lokalni puristi nazvali implementaciu servisu cez lambdu. Servisna lambda? Ked pouzijete spojenie "instancia servisu", je vam jedno ci bol naimplementovany pomocou neanonymnej alebo anonymnej triedy alebo lambdy, ci je to lokalna instancia alebo bezi na druhej strane zemegule v Ruby a vy s nim komunikujete cez nejaky proxy po sieti.

Preto si myslim, ze Magda spojenim "servisna trieda" myslela konkretny jazyk a konkretny sposob implementacie servisov v nom. Jediny problem je, ze neuviedla, ktory jazyk.
Tak na 87% si myslim, ze Magda myslela Javu a Springovu aplikaciu s triedami anotovanymi @Service.

Instance třídy může být klidně funkce (zvlášť názorné to je u funktorů v C++) a naopak funkce (lambda výraz) si může držet kontext, čímž se chová jako instance třídy. Na ani ne moc abstraktní úrovni jde o jednu věc se dvěma názvy (a úhly pohledu). "Servisní" pak znamená třeba pomocná nebo "nepasuje do hierarchie". Nevím, proč se v tom hledá věda.

66

Studium a uplatnění / Re:Naco sa ucia techniky vyvoja softveru?

« kdy: 28. 06. 2017, 00:23:03 »

... kdežto elita (na MFF Ulita) se tomu směje a věnuje se (přednáší) skutečné computer science jako například tvorbě překladačů.

Jestli tohle není ten důvod, proč potom selhávají v běžných firmách při vývoji ve větším týmu...

Toho jsem si nijak nevšiml, ovšem už několik let nevím, co se na Ulitě děje.

Mám namysli spíše takové ty akademické pracovníky a doktorandy, co již mají dost překladačů a rozhodnou se přejít do komerční sféry. Aby si do životopisu mohli zapsat alespoň minimální praxi, začnou u nějaké průměrné lopaťácké firmy, která nabírá kde koho. Tam dostanou nějaký úkol, na měsíc se zavřou do kanceláře a nikdo o nich neví, pak z nich vypadne něco, co třeba i kolikrát pěkně funguje.

No a když už jsou po praxi dávno v tahu a časem přijde na to, že by se do jejich výtvorů mělo přidat něco nového, tak se zjistí, že code style je natolik "osobitý", že tomu kódu nikdo nerozumí, klíčová místa jsou zapsána "write-only" stylem, dokumentace je buď žádná, nebo k ničemu, a nakonec se to celé beztak musí přepsat, protože všechny ty použité podivné antipatterny jsou protkané špagetami, které vedou na obskurní knihovny, které stejně nikdo normální nepoužívá... dobře, trochu přeháním, jen chci naznačit, že teoretické znalosti nejsou vše a SW vývoj má i svou "sociální" stránku, kterou je nutné ovládat.

Jo, taky už jsem různé šílenosti přepisoval. Psaní kódu chce prostě disciplínu, a když na člověka někdo tlačí, ať dělá rychle nebo ještě jiné věci, tak se někde šidit musí. BTW nejčitelnější kód píšou ekonomové a fyzici, protože neznají žádné vychytávky, takže píší přímo a k věci bez různých obezliček.

67

Hardware / Re:Dobrý notebook na VŠ

« kdy: 27. 06. 2017, 13:25:46 »

Záleží na tom, je-li "být" spona nebo pomocné sloveso. Já to pochopil jako sponu, ale možná to je víceznačné a když se to vezme jak dynamické pasivum, tak to jde i s "byv". Asi to je otázka přímo na ÚJČ, já už se v tom ztrácím.

To už je na mě moc vyšší dívčí. Já jsem to bral prostě tak, že je to pasivum - místo "sebravše" je "byv omámen" stejně jako v prosté minulé větě by místo "sebral" bylo "byl omámen". Pasivum jsem v tom příkladu použil náhodou, šlo to říct i bez něj a nenaběhl bych si takhle na vidle

Každopádně zajímavá debata, dík.

Myslím, žes to vzal logicky, čím víc nad tím přemýšlím, tím míň si jsem jistý. Je to nedokonavé sloveso a jmenná forma slovesa, takže nejspíš máš pravdu, neviděl jsem tu víceznačnost.

68

Studium a uplatnění / Re:Štúdium v Dánsku

« kdy: 27. 06. 2017, 13:09:53 »

Znam par lidi (ktere jsem poznal behem Erasmu) co studovali v Dansku a moc si studium tam pochvalovali. /* Predpokladam ze se bavime o magisterskem stupni. */

1/ V Computer Science jsou evropska spicka, podle: https://www.topuniversities.com/university-rankings/university-subject-rankings/2017/computer-science-information-systems maji hned 4 univerzity v top 200 na svete. Cesko/Slovensko v top-200 nema ani jednu.

2/ Studium je mene mentalne narocne, zabavnejsi a presto te vic nauci. Jak je to mozne?
-- Protoze nemaji zadne povinne predmety, ty studujes pouze to, co te zajima.
-- Nelpi se na znalosti detailu a memorovani, misto toho v kazdem predmetu pracujes na jednom obsahlem projektu ve skupince 2-5 lidi, pri jehoz reseni se predpoklada, ze budes stavet na tech zakladech co te nauci na prednaskach a uz je na tobe, jak se poperes s implementaci projektu. Vetsinou je treba precist spoustu publikaci pro nalezeni idealniho reseni; je nutne dobre naplanovat a rozdelit praci mezi cleny tymu; pravidelne se schazet a konzultovat.. a vysledkem prace je bud realna implementace nejakeho programu (casto pro firmu a za penize) a nebo v pripade teoretickeho predmetu publikace.

3/ Studium je nejenze zdarma, ale stat dokonce studentum za to ze studujou plati. /* Tohle asi nemusi byt vzdy pravda */

Bod 2/ by mel platit pro vsechny top univerzity v Dansku, ale i Nemecko a myslim ze i zbytek evropy na zapad od Cech, jen s tim rozdilem, ze v nekterych zemich je studium zpoplatnene.

Ano, v Německu to tak do značné míry funguje, ovšem taky podle toho vypadá kvalita absolventů (mají lepší soft skills než čeští, ale odborně jsou na to výrazně hůře).

69

Hardware / Re:Dobrý notebook na VŠ

« kdy: 27. 06. 2017, 13:06:14 »

Zmíněná prof. Panevová řekla tehdy něco v tom smyslu, že pojmy přechodník a adverbial participle jsou prostě funkční synonyma a pojem transgressive je jen pofidérní překlad. Ostatně náš český srandapřechodník je extravýjimka, ani ve slovanském prajazyce, ani v ruštině nebo třeba staroslověnštině se formou ani použitím nijak výrazně neliší od gerundií a absolutního pádu v jiných indoevropských jazycích. Navíc - a to je má osobní zkušenost - jazykovědci nebaltoslavisté vůbec netuší, co to transgresiv je a trvají na používání adverbial participle.

To je každopádně zajímavá informace, dík.

P.S Ta věta je fakt divná, gramatika vyžaduje u přechodníku následnost, to je jako kdybych řekl Narodiv se vařím oběd (jakýkoliv time gap způsobí, že ta věta není semantically felicitous, ovšem pokud ti tahle věta nepřijde divná, tak to vzdávám).

Dělal jsem si srandu. Ale vážně: proč by tam mělo být "jsa"? Je to minulý přechodník trpný, následuje po něm minulý čas, takže je to následnost v minulosti.  Je to stejný jako "Sebravše odvahu, začali studovat český jazyk"[1], akorát trpné. Proč "jsa"?

[1] http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=590

Záleží na tom, je-li "být" spona nebo pomocné sloveso. Já to pochopil jako sponu, ale možná to je víceznačné a když se to vezme jak dynamické pasivum, tak to jde i s "byv". Asi to je otázka přímo na ÚJČ, já už se v tom ztrácím.

70

Hardware / Re:Dobrý notebook na VŠ

« kdy: 27. 06. 2017, 12:52:51 »

[...] z okamurovej  demonstracie [...]

Když se tu na fóru vyskytne spojení "mečiarovský čobol", ze všech zdejších tro(t)lů to na svou rozpolcenou osobu vztahuje jen "balki" Se s tím nějak horlivě identifikuje

Co se týče Okamury, otevřeně a s hrdostí prohlašuji, že názory pana Hayata Okamury mi jsou blízké a v mnohem s ním souhlasím. (Na rozdíl od jeho obtloustlého přiblblého bratra.)

71

Hardware / Re:Dobrý notebook na VŠ

« kdy: 27. 06. 2017, 12:45:40 »

Ještě mě teď napadá jeden příklad ilustrující požadavek bezprostřední následnosti, věta "Narodivši se odešla do rohu" se může použít, když jde třeba o žirafu, ale věta "Prýmek narodiv se odešel" je gramaticky chybná (well-formed but infelicitous), byť například "Narodiv se řval jak na lesy" je bezchybná. I když moc dobře tě neznám, třeba jsi prekociální

72

Hardware / Re:Dobrý notebook na VŠ

« kdy: 27. 06. 2017, 12:08:43 »

P.S.  BTW ve Slovo a slovesnost vyšel kdysi článek o přechodnících se statistickým přehledem. Je tam i hodně příkladů, i když nevylučuju, že z některých "zabuše hlavou do zdi padneš opět do mdlob" (hurá, použil jsem - gramaticky správně - přechodník budoucí!  ) BTW Jungmann fakt něco bral...

73

Hardware / Re:Dobrý notebook na VŠ

« kdy: 27. 06. 2017, 12:01:03 »

V angličtině a němčině je to po formální stránce stejně jako v polštině nebo moravských nářečích, kde se používá jen příslovečná formě příčestí a i tak se tomu říká přechodník (například Szlachcicem będąc, od równych tylko sobie sądzon być mogę). Staročeština to měla ostatně stejně, jen Bůh ví, co vedlo Jungmanna k vytvoření dnešního stavu.

Já o tom taky nic moc nevím. Vycházel jsem vlastně jenom z toho, že když pro to je spešl pojmenování (transgresiv), tak to prostě jazykovědci považují z nějakého důvodu za jinou věc. Ale je klidně možný, že si to jenom vymysleli v národním obrození, aby byli Slovani zajímavější

(leda že tě něco omámí a do mdlob z toho padneš za hodinu  ).

Samozřejmě, přesně takhle to bylo myšleno - když si to přečteš, tak začneš mlátit hlavou o zeď a bezvědomí se dostaví až později. Čili se nejedná o návazné děje, jsou oddělené tím mlácením hlavou, což je proces nějakou dobu trvající

Zmíněná prof. Panevová řekla tehdy něco v tom smyslu, že pojmy přechodník a adverbial participle jsou prostě funkční synonyma a pojem transgressive je jen pofidérní překlad. Ostatně náš český srandapřechodník je extravýjimka, ani ve slovanském prajazyce, ani v ruštině nebo třeba staroslověnštině se formou ani použitím nijak výrazně neliší od gerundií a absolutního pádu v jiných indoevropských jazycích. Navíc - a to je má osobní zkušenost - jazykovědci nebaltoslavisté vůbec netuší, co to transgresiv je a trvají na používání adverbial participle.

P.S Ta věta je fakt divná, gramatika vyžaduje u přechodníku následnost, to je jako kdybych řekl Narodiv se vařím oběd (jakýkoliv time gap způsobí, že ta věta není semantically felicitous, ovšem pokud ti tahle věta nepřijde divná, tak to vzdávám).

74

Hardware / Re:Dobrý notebook na VŠ

« kdy: 27. 06. 2017, 11:30:36 »

Byv omámen moudrostí diskutérů na Rootu, padl jsem do mdlob.

P.S. Hezké by bylo napsat si pro tyto případy fragment formální gramatiky, tam by bylo skvěle vidět, co jde a co ne (třeba v kategoriální gramatice).
P.P.S. Doufám, že ses už probral z mdlob  I když spíš to vypadá, že z keců jistého zdejšího mečiarovského balíka padl do mdlob server Roota, měl dost dlouhý výpadek 

75

Hardware / Re:Dobrý notebook na VŠ

« kdy: 27. 06. 2017, 09:27:54 »

Je to to samý významově, ale gramaticky je to jiná kategorie, ne?

...protože v češtině máme oba tvary:

Omámen moudrostí diskutérů na Rootu, padl jsem do mdlob.

Byv omámen moudrostí diskutérů na Rootu, padl jsem do mdlob.

To je jen elipsa. A ten přechodník má v tomto případě být “jsa omámen”, jinak tam nebude souslednost (leda že tě něco omámí a do mdlob z toho padneš za hodinu  ).