Příspěvky

556

Studium a uplatnění / Re:Kde studovat umělou inteligenci?

« kdy: 28. 02. 2017, 13:56:32 »

Postupne si vypilujem co chcem a nechcem :-D Vdaka za tipy.

Jo, to je pro tebe imho nejdůležitější, abys nebyl zklamaný...

Napr. chcem pouzivat toto: http://caffe.berkeleyvision.org/ , chcel by som vediet ako to principialne funguje pod kapotou, ale nechcem to kodit (na to fakt nemam). Nechcem robit "zakladny" vyskum, ale aplikacny :-)

Jak psal kolega výš, k tomu, abys mohl používat strojové učení, ti stačí relativně málo speciálních znalostí. Potřebuješ hlavně vědět, jak se ta která knihovna používá - tj. hlavně umět nějak rozumně programovat a pořádně si to vyzkoušet na praktických aplikacích. Z teorie ti stačí víceméně znát "vysokoúrovňové vlastnosti" různých přístupů, algoritmů - umět aspoň nějak rámcově posoudit, jestli by ti daný algoritmus mohl nebo nemohl dát rozumný výsledek, jak data předzpracovat, aby byla pravděpodobnost úspěchu největší apod. Abys netrávil dny a týdny trénováním nějaké sítě na něco, co z principu rozeznat nemůže (jako třeba ty níž zmíněný akcie).

"ako to principialne funguje pod kapotou" má spoustu úrovní. Můžeš vědět "v tomhle kroku to hledá cestu do nejbližšího lokálního minima" nebo taky můžeš umět napsat složité rovnice, podle kterých se to realizuje a formálně dokazovat jejich vlastnosti. To první je pro jakoukoli rozumnou práci s ML potřeba, to druhé není, ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzy utírá. Pokud nejsi talent na matiku a nemáš moře času na její dost podrobné studium, stejně se v tom daleko nedostaneš.

Spíš než se snažit jít hlavou proti zdi do oboru, ve kterém se (zatím) neorientuješ, by možná dávalo smysl využít znalostí psychologie a strojové učení zkusit aplikovat tam. To by mohlo být perspektivní - lidí se znalostí psychologie a (rozumnou) znalostí ML nebude moc.

Pro inspiraci by mohl sloužit třeba Radvan Bahbouh s jeho sociomapováním. To je imho cesta, která má smysl - svůj obor obohatit znalostí z jiného oboru, přijít s něčím novým.

Víš, kdyby ta ai byla takovy leharo, tak tady neoxidujes ale vydelavas miliony na burze

Predikce ciselny rady, nic vic

Jo, číselná řada. Akorát drtivě ovlivněná externími vlivy, které nemáš kvantifikované. Výborně řešitelné pomocí strojového učení s křišťálovou koulí.

Akciové kurzy mají moc vysokou entropii, proto to z principu nejde. Jednomu technickému analytikovi dali čistě (pseudo)náhodně vygenerovaný graf vývoje akcií a on se v tom hodinu vyžíval, jak nádherně se na tom dá vydělat. To ovšem bylo ještě před tím, než začali jako kvanty zaměstnávat teoretické fyziky, ti totiž blbost rozeznají intuitivně na první pohled.

557

Studium a uplatnění / Re:PHP nebo JavaScript

« kdy: 28. 02. 2017, 13:50:25 »

...
Všechny uvedené způsoby jsou poměrně složité, ale hlavně ZBYTEČNÉ. Upozorňuju, že se bavíme o backendu, ne frontendu.

Pokud jsou pro vas zbytecne, tak je nepouzivejte. Pak ale nebrecte, ze mate chuchel callbacku a neudrzovatelny kod.

Nechci mluvit za někoho druhého, ale pravděpodobně měl na mysli, že existuje mnoho jiných variant na backend, kde se tím není nutno vůbec zabývat.
Já sám jsem docela dlouho Node.js používal a občas ještě stále používám a asynchronní styl mi nevadí, ale musím říct, že je mnohem pohodlnější napsat v cyklu go func a spustit 20 gorutin, individuálně ošetřit chyby a na konci dát jen  waitGroup.Wait() a počkat, až všechny doběhnou, než vytvářet pole požadavků, spouštět je přes Promise.all a pak složitě zjišťovat, co se vlastně nepovedlo. A to nemluvím o větší flexibilitě a čitelnosti kódu. Navíc je realitou, že některým lidem asynchronní zápis prostě nesedí.

Go má vlastní scheduler, tak si to může dovolit. Navíc je částečně preemptivní (=blbovzdorný). Explicitní callbacky mají zase tu výhodu, že přesně vím, kde může kód čekat. Fakt je, že zápis bez callbacků je přehlednější.

558

Studium a uplatnění / Re:PHP nebo JavaScript

« kdy: 28. 02. 2017, 09:40:14 »

...
Když v Node.JS děláš, jak moc rozdílný programování to je oproti ostatnim jazykum vzhledem k tomu, že operace v JS jsou neblokující?

K Node jsem jen pricuchl pri hrani si se svymi projektiky, v praci delam na front-endu. Co vim, tak u nekterych fci existuji i blokujici varianty (readFileSync). (odpovim nize)

...
Říká se tomu callback hell, což snad mluví za vše.

Opravdu? Jsem od vas cekal trochu vice.

Ono k tomu není moc co dodat, ale je to jen estetický problém, takže někomu se to může i líbit. A není pro problém jen v JS, například v Cocoa se taky používají callbacky dost často, kód pak odmigruje doprava a Xcode ho zalamuje a vypadá to hrozně. Kdo chce asynchronní volání, moc možností stejně nemá, pokud si nenapíše vlastní kooperativní scheduler à la Go.

Nicméně že syntax JS se lepší a že přechod k immutable je požitivní, s tím se dá souhlasit bez výhrad.

559

Studium a uplatnění / Re:Kde studovat umělou inteligenci?

« kdy: 27. 02. 2017, 22:16:13 »

Vše tohle je povoleno jen nejlepším studentům.

a ja, ze se divim, proc je pomer absolventu 40 chlapi : 60 baby a rikaji nam montovna, kdyz obor ve kterem je prostor pro rozjezd podnikani nejprihodnejsi je obsancovan vodnim prikopem, hradbami, padacim mostem a dvojtou branou na zaklinadlo, aby nahodou zadny absolvent nezalozil konkurencni firmu k vedlejsimu byznisu nektereho z univerzitnich profesoru.

univerzitni "vzdelavani" je ten nejvetsi podvod na danovych poplatnicich.

Ber to tak, že ta VŠ má omezené zdroje (kdo v ČR nemá...), takže jimi neplýtvá a zaměřuje se jen na ty nejtalentovanější. Je to fér vůči nim.

560

Studium a uplatnění / Re:PHP nebo JavaScript

« kdy: 27. 02. 2017, 20:42:52 »

Samotný Javascript je původně jednoduchý, ale už z něj taky začíná vznikat spleskaný bastard (pseudotřídy, mraky nové, zbytečné syntaxe, ...).

Nekterym (treba me) se ta nova syntaxe libi. Priklady te "zbytecne syntaxe"? Tridy, splat, destructioning, fat arrow - to vse me prijde hodne uzitecne.

Na malé kokotinky Node dobré, ale osobně bych v tom nic velkého nedělal.

IMO i stredni veci v tom jdou, ale souhlas, na velke to neni.

Vzhledem k tomu, že nejde zároveň používat zapouzdření a prototypování, je problém s ním modelovat, to už je v tom lepší hybridní Java.

Co TypeScript? Aktualne co pisu v Angularu 2 s prototypy (primo) nikdy nedelam a nevadi me to. Zapouzdreni je IMO hezke pres modifikatory pristupu (nesmite byt prase a sahat na private/protected, pokud k tomu nemate mit pristup, ale to ostatne jde i v Jave).

Když v Node.JS děláš, jak moc rozdílný programování to je oproti ostatnim jazykum vzhledem k tomu, že operace v JS jsou neblokující?

Říká se tomu callback hell, což snad mluví za vše.

561

Studium a uplatnění / Re:Kde studovat umělou inteligenci?

« kdy: 27. 02. 2017, 13:19:16 »

Otazka je jasna. Mam hotoveho Bc. zo psychologie, takze sa zaujimam o Mgr. studium. Co sa tyka IT, tak sa citim na powerusera, nejake zaklady v pythone mam (max. 50 riadkove skripty), Linux ako hlavny OS a poskulujem o BSD.

Zatial som nasiel Karlovu univerzitu a Masarikovu univerzitu a Masarikova ma laka viac. Mam jeden projekt, ktory ma zivy a nemozem preto uvazovat o zahranici. Nejake referencie kvality?

Vdaka za rady/tipy.

Nevím, jak na Masarykově univerzitě, na MFF UK se AI přímo neučí, ale poskytne slušné základy z oblasti logiky, statistiky a výpočetní lingvistiky, což jsou ty nejnutnější ingredience pro AI. Z různých seminářů se ale dají vyzobat užitečné předměty a obecně úroveň výuky (a přednášejících) je velmi vysoká. Navíc na Mgr. se už se studentem zachází jako s kolegou, ne někým, na koho vezmeme peníze a pak ho vyrazíme

562

Vývoj / Re:Vytvareni aplikacnich systemu Unix-like metodou malych, single purpose aplikaci

« kdy: 26. 02. 2017, 13:40:03 »

Ok, tady se to moc rozjelo do teoretizovani, takze pojdme to trochu uzemnit konkretnim usecasem.

Oc se jedna: programator P se chce uzivit a nechce pouzivat Javu a .NET. P se zamysli a uvedomi si: desktopove a mobilni aplikace muzu pokryt vyvojem v C++/Qt. Skriptovani muzu pokryt Pythonem. P ale vi, ze v dnesni dobe to nejde bez webovych aplikaci a ty se v C++ nedelaji. Na ty by proto pouzil Python Django. Jenze P je chytry a vi, ze ikdyz je Python Django peknejsi nez Java frameworky, nedaji se v nem delat vypocetne narocne operace, protoze je mnohokrat pomalejsi nez Java. P tedy premysli, jak z teto situace ven. V tom si P uvedomi:

Kód: [Vybrat]

p2 = subprocess.Popen(["grep", "-c", "test"], stdin=p1.stdout, stdout=subprocess.PIPE)

P zjisti, ze z Pythonu muze mit pristup k mnoha jiz existujicim vytvorenym utilitkam, ktere mu muzou pomoct rychle zpracovat nektere vypocetne narocnejsi tasky. P taky premita, ze podle potreby si nejake utility muze rovnez vytvorit. P je stastny, ze nasel alternativní, univerzalni platformu pro vyvoj.

Cele to zní rozumně a užitečně, jen ta komunikace přes roury není moc vhodná, většinou se používá jiná forma meziprocesové komunikace.

563

Vývoj / Re:Je Pascal mrtvý jazyk?

« kdy: 25. 02. 2017, 11:59:13 »

Pascal je solidní jazyk pro výuku strukturovaného programování a algoritmisace v podmínkách silného statického typového prostředí - v tomto ohledu nevím o žádné jeho konkurenci, snad jen za zmínku stojí, že ve Francii se pro tyto účely místo Pascalu uchytila Ada.

Tady by mohl zafungovat Go. Bohužel se zatím ale uchytil jenom málo (bohužel, doufal jsem, že ho Google bude tlačit daleko víc).

Nebo Swift.

564

Odkladiště / Re:Žena, dítě a vy jako programátor

« kdy: 14. 02. 2017, 00:17:01 »

kde udelali euromarxisti chybu?

Nikde. Plan se jim celkem dari. Obcas se jim do toho snazi nekdo hodit vidle - tu Orban, jindy anglani, ale jinak jim to slape presne podle planu.

Spíš než vidle bych ze současného vývoje hodil šavli, byť osobně si nemůžu stěžovat, ale stejně mě z toho panevropského svazu docela kroutí. Nicméně vraťme se k IT...

565

Odkladiště / Re:Žena, dítě a vy jako programátor

« kdy: 14. 02. 2017, 00:12:59 »

Evidentně to nebyla žádná lopata. Nějak tak bych si to představoval.

Zas ale jako patentový úředník sto klacků nebral, tak nevim, no.

Však se taky v tom úřadě nijak nepřetrhl, měl čas dumat nad excitovanými stavy a vymýšlet kraviny, jako teorii relativity a tak

566

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 04. 02. 2017, 11:46:11 »

Asymptotická časová složitost algoritmu přece nezáleží na tom, v jakém programovacím jazyce ho napíšeme, nebo jo?
Můžeme to udělat pomocí dynamického programování, pomocí cyklu nebo rekurze, ale to pak už není tentýž algoritmus.

gll pořád není schopnej pochopit tohle:

Myslím, že se tady hlavně motají dohromady dvě věci: teoretická možnost výpočtu ve stejném množství kroků a praktický způsob, jak se v jednom nebo druhém případě reálně programuje a jaký je pak výkon toho kódu na reálném stroji.

Pokud programuju tak, jak je v FP zvykem, tak můžu dostat míň efektivní program (praktická efektivita). Ale neznám žádný argument, proč by z principu nešlo v FP "simulovat" ne-FP výpočet v přesně stejném počtu kroků (teoretická efektivita).

gll vehementně tvrdí, že "to je pravda". No tak může podat formální důkaz, místo toho, abysme si tady hráli na kočku a myš...

Nejdřív mu musíš vysvětlit, co to je formální důkaz Snad pak aspoň začne mlžit o něčem jiném.

567

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 04. 02. 2017, 00:59:15 »

tohle má fungovat jak?

Zeleně.

Celá ta diskuse plyne z toho, že někdo si naivně myslí, že když v FP napíše třeba funkci pro výpočet Fibbonaciho čísel přesně podle definice, tak časová složitost bude jako kdyby tu funkci stejně zapsal v Javě a spustil. A veškeré argumenty jak do dubu...

Asymptotická časová složitost algoritmu přece nezáleží na tom, v jakém programovacím jazyce ho napíšeme, nebo jo?
Můžeme to udělat pomocí dynamického programování, pomocí cyklu nebo rekurze, ale to pak už není tentýž algoritmus.

Ne, nezáleží. Vlastně jde jen o to, že v FP se nezapisují algoritmy, proto se ostatně mluví o deklarativním programování.

568

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 04. 02. 2017, 00:29:08 »

tohle má fungovat jak?

Zeleně.

Celá ta diskuse plyne z toho, že někdo si naivně myslí, že když v FP napíše třeba funkci pro výpočet Fibbonaciho čísel přesně podle definice, tak časová složitost bude jako kdyby tu funkci stejně zapsal v Javě a spustil. A veškeré argumenty jak do dubu...

569

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 03. 02. 2017, 10:04:54 »

Ja si dokazu predstavit kompilator, ktery nejaky vicemene standardni postup prace v lambda kalkulu prevede do nahodnych pristupu do pameti.. (Muzes si treba predstavit vyvazeny binarni strom, ktery je implementovan jako pole.) Takze ano, jde to.

Myslím, že se tady hlavně motají dohromady dvě věci: teoretická možnost výpočtu ve stejném množství kroků a praktický způsob, jak se v jednom nebo druhém případě reálně programuje a jaký je pak výkon toho kódu na reálném stroji.

Z toho teoretického pohledu (a to měl myslím zboj na mysli) je velice snadný v FP "simulovat" (na teoretické rovině) mutabilní výpočet - jestliže mutabilní výpočet je nějaká posloupnost kroků a,b,c, které nějak manipulují s pamětí, tak v imutabilním fp budu mít prostě   c(b(a(ram))) - funkce si předávají pole, které je jakoby RAM a můžou ho klidně měnit. Na teoretické rovině je tím causa finita. Dokonce k tomu můžu přidat, že na praktické rovině při tomhle přístupu ani nevzniká problém s kopírováním té struktury "ram", protože překladač ví, že se použije jenom jednou, takže ji vůbec kopírovat nemusí. Výkon je teda zjevně úplně stejný jako v ne-FP implementaci.

Tak nějak, byť ještě trochu obecněji. Někde na WWDC před 2-3 byl příklad "proceduralizace" FP ve Swiftu. Ale debilům to tady podrobně dohledávat nebudu a vy normální víte, vo co go

570

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 02. 02. 2017, 14:30:09 »

To je pořád O(1).

Doba vykonání pro algoritmus "milionkrát zapiš 1 na náhodné místo v paměti" v uvedeném příkladě je O(log(N)), kde N je velikost cílového pole.

Složitost operace milionkrát zapiš je zcela jasně O(n). O(1) je přístup do paměti.