Příspěvky

421

Vývoj / Re:Node.js a multiplexed IO obecně

« kdy: 22. 04. 2017, 22:09:46 »

Má nějakou zvláštní výhodu node.js? Chápu princip epoll (a podobných technologií na jiných OS), ale není mi jasné, proč do toho pletou JS. Proč nepoužít C, C++ nebo třeba Rust či jiný podobný nativně kompilovaný jazyk? Ono i v Javě už jsou lambda výrazy a Java má oproti JS řadu výhod.

Javascript a Node.js jsou od začátku postavené nad jedním defaultním event-loopem. Všechny knihovny provádějící IO to dělají neblokujícím způsobem za použití toho jednoho event-loopu. Ve vámi uváděných jazycím můžete používat jen knihovny kompatibilní s daným event loopem nebo si vypomáhat použitím vláken.

Dnes Javascript obsahuje i jazykové konstrukce usnadňující tento typ konkurentního programování. Vámi uváděné jazyky nemají obdobu async await.

Nepomáhá si ten JS runtime náhodou v případě async IO operací taky vláknama na úrovni OS? Vždyť podpora async IO na Linuxu je poměrně pochybná. Takže mi to přijde jen jako přesun pacienta na plicní, navíc s penalizací vyplývající z používání mimořádně úchylného jazyka.

Používá nějaký thread-pool, ale určitě nevytváří nové vlákno pro každou čekající IO operaci.

Ne, nepoužívá.

422

Vývoj / Re:Node.js a multiplexed IO obecně

« kdy: 22. 04. 2017, 22:09:02 »

Má nějakou zvláštní výhodu node.js? Chápu princip epoll (a podobných technologií na jiných OS), ale není mi jasné, proč do toho pletou JS. Proč nepoužít C, C++ nebo třeba Rust či jiný podobný nativně kompilovaný jazyk? Ono i v Javě už jsou lambda výrazy a Java má oproti JS řadu výhod.

Javascript a Node.js jsou od začátku postavené nad jedním defaultním event-loopem. Všechny knihovny provádějící IO to dělají neblokujícím způsobem za použití toho jednoho event-loopu. Ve vámi uváděných jazycím můžete používat jen knihovny kompatibilní s daným event loopem nebo si vypomáhat použitím vláken.

Dnes Javascript obsahuje i jazykové konstrukce usnadňující tento typ konkurentního programování. Vámi uváděné jazyky nemají obdobu async await.

Nepomáhá si ten JS runtime náhodou v případě async IO operací taky vláknama na úrovni OS? Vždyť podpora async IO na Linuxu je poměrně pochybná. Takže mi to přijde jen jako přesun pacienta na plicní, navíc s penalizací vyplývající z používání mimořádně úchylného jazyka.

NIO nemá s vlákny nic společného a upřímně, OS vlákna by byla kontraproduktivní overkill.

423

Vývoj / Re:Node.js a multiplexed IO obecně

« kdy: 22. 04. 2017, 22:07:11 »

Má nějakou zvláštní výhodu node.js? Chápu princip epoll (a podobných technologií na jiných OS), ale není mi jasné, proč do toho pletou JS. Proč nepoužít C, C++ nebo třeba Rust či jiný podobný nativně kompilovaný jazyk? Ono i v Javě už jsou lambda výrazy a Java má oproti JS řadu výhod.

JS nemá s neblokujícím IO nic společného a na straně serveru to je mor. Kdysi dávno se pro každý požadavek dělal na serveru fork, později se přešlo na vlákna (jež jsou na všech OS poměrně těžkotonážní) a multiplexing je výdobytkem poměrně nedávným (ano, už POSIX měl select a poll, ale teprve kqueue přišlo s efektivní implementací). Kqueue (a analogické implementace) jsou jen syscall do jádra, takže logicky to jde nejsnáze v C, C++ nebo nějakém novějším nativním jazyce (Rust, Swift, Go, take your pick of the languages on offer...) Existují ostatně i NIO implementace pro Javu. JS je v tomto případě jen nepodstatná úchylnost. Koho to zajímá do hloubky, může se podívat na zdrojáky Go, tam můžou na běžném PC koexistovat statisíce korutin, aniž by to stálo přespříliš paměti nebo času CPU. Smyčka událostí je obecný koncept, jeden while, syscall pro file deskriptory a pak zpracování příchozích dat. Žádná magie v tom není a celý slavný node.js se dá v C napsat na jednu obrazovku.

424

/dev/null / Re:Predtim nez emigruju na Západ - pěkná místa v ČR?

« kdy: 22. 04. 2017, 21:20:55 »

(..) "gdo mo owce, tyn mo co chce" (ano, tak se tu opravud hovoří, a ne, není to polština).

To hezky sedi k zbojovi a jeho zajmu o jazyky a prekladace. Inu, i Zamenhoffa slezsky jazykovy tyglik pekne inspiroval.

Zamenhof (sic!) se inspiroval polsko-litevským pohraničím, kde vyrůstal. V dětství mluvil jidiš (jsa Židem) a bělorusky. Ale krom právě uvedeného świynto prowda

425

Server / Re:Robustnost serveru napsaného v Go

« kdy: 22. 04. 2017, 18:45:48 »

ale dokud někdo těch "pár" neveme a nezabalí to do standardní knihovny, bude to pořád na hraně. I 1.8 chytá v reálném provozu dost OOM, na uzavřené síti s ní není tolik problémů, po intranetu neběhá totiž tolik robotů.

To jsme si nerozuměli (resp. nepřesně jsem to napsal), ono to už v té standardní knihovně je, je to jen o konfiguraci.

426

Server / Re:Robustnost serveru napsaného v Go

« kdy: 22. 04. 2017, 15:43:55 »

zboj: pro mě je bezpečnost i to, že někdo může vzdáleně celý server poslat do kytek nebo ho vytížit k nepoužití. Samotný kód je v pořádku, ale sám píšeš "když se nastaví", ano, je potřeba desítky drobných úprav a ošetření. Tohle je primárně na vývoj a test, nikoliv na provoz venku, to ale neznamená, že se to k tomu nedá přizpůsobit, jen je potřeba se vyvarovat těm mraky modulům na githubu, které to "chtějí dělat dobře".

Jistě, ale v Go 1.8 už to nejsou desítky, ale jen pár věcí kolem implementace. Od této verze už to je na bezpečný provoz venku. A ano, různým 3rd party modulům je lepší se vyhnout, nejlepší je spolehnout se na standardní knihovnu.

427

/dev/null / Re:Predtim nez emigruju na Západ - pěkná místa v ČR?

« kdy: 22. 04. 2017, 15:30:38 »

Jsou v ČR nějaká pěkná města, kde není nouze o dobře placenou práci v IT? Škrtám Brno, Ostravu a Prahu; Olomouc jde ale problém je s prací. Co nějaká jiná?

Než začnu vážně uvažovat o zdrhnutí z komunistánu pryć, ideálně do Kanady, tak mě napadlo se trochu zamyslet, jestli přecijenom se zde někde nedá bydlet, žít a pracovat na nějakém pěkném místě i jinak, než jako pošťák.

Ano, nejpěknější je Jablunkov. O práci není nouze, ale nejlepší je podnikat, nejlépe chovat ovce, neboť - jak všichni vědí - "gdo mo owce, tyn mo co chce" (ano, tak se tu opravud hovoří, a ne, není to polština).

428

Distribuce / Re:BSD vs. Linux na desktopu

« kdy: 22. 04. 2017, 13:59:14 »

Takový macOS je taky derivát BSD, ovšem jeho větší výhoda je, že je nad Machem.

Je to kombinace BSD a Machu a není to výhoda. A kernel je pro koncového uživatele zajímavý tak akorát v ovladačích, které se s macOSem nedají srovnávat.

Userspace BSD samo o sobě není extra výhoda ani nevýhoda, je to prostě normální Unix, byť má pár hezkých rozšíření, třeba kqueue. Mach je velkou výhodou, ale jen pro specifický druh aplikací, koncový uživatel to v ničem nepozná.

429

Vývoj / Re:Proč je Java pořád tak populární?

« kdy: 21. 04. 2017, 20:10:41 »

Nechci zakladat flame, ale tedy o dost vic se mi libi C# 

Nechci zakladat flame, ale tedy o dost vic nez Java a C# se mi libi Haskell 

Nechcem zakladat flame, ale fakt sa mi nepaci node.js

To nikomu soudnému.

430

Server / Re:Robustnost serveru napsaného v Go

« kdy: 21. 04. 2017, 18:19:09 »

máš důvod ho nepřesadit něčím jako nginx, haproxy, varnish? Tyhle kousky jsou dost hard tested v reálných prostředích, go a třeba zmiňované caddy není špatné, ale bál bych se toho, není to dobře otestované a nasazení je hodně slabé. Implementace neprošla žádným auditem nebo vývoj je tak rychlý, že audit zastará už za měsíc.

Nedávná chyba u cloudflare, kdy si udělali bug v nginx modulu toho je důkazem.

To je zbytečné, na amd64 stačí holé Go, od verze 1.8 je server dostatečně bezpečný, když se nastaví timeouty a limit requestu a hlaviček.

431

Distribuce / Re:BSD vs. Linux na desktopu

« kdy: 21. 04. 2017, 16:39:24 »

Aké výhody / nevýhody má BSD oproti linuxu?

Oplatí sa inštalovať BSD na desktop namiesto linuxu?

Podle toho, jaké BSD. Takový macOS je taky derivát BSD, ovšem jeho větší výhoda je, že je nad Machem. Pokud macOS z nějakého důvodu nepřipadá v úvahu, tak je lepší Linux, má lepší podporu a vůbec celý ekosystém.

432

Vývoj / Re:Proč je Java pořád tak populární?

« kdy: 21. 04. 2017, 15:45:55 »

Ahoj, roky slýchávám, jak je Java stará a už nemá co nabídnout. I proto ji nedělám, ale mrzí mě, že je pořád nejpopulárnější. Proč to tak je? Co má proti třeba Pythonu a novějším jazykům? Nebo je to jen setrvačnost, že lidé se nechtějí učit novější věci? Na škole jsme ji měli, ale moc mě nezaujala. Startupy ji často vůbec nemají, protože potřebují mít rychle výsledky. Tak jen jestli se tu najdou odborníci z praxe, kteří to chápou.

Je to setrvačnost. Java bude brzo něco jako Cobol, s mnoha systémy v provozu, ale bez hypu a vývoje. A není to špatné, stabilita je dobrá. Ještě byl ale aspoň mohli zavést něco jako "var" v C#, Java je z nejpoužívanějších jazyků jediná, co to ještě nemá, a pro někoho je to show stopper.

433

Studium a uplatnění / Re:Studium mimo IT

« kdy: 20. 04. 2017, 21:11:37 »

Je pravda, že neuznání základních předmětů je krávovina, ale zas na druhou stranu pár derivací a integrálů by člověk v takové situaci hravě zvládl. Nicméně s tím PhD je vidět, že víte, o čem mluvíte (na rozdíl od jiných, nebudu jmenovat...).

No, když jsem na to tehdy koukal, zbytečný balast (míněno pro opakování) v případě Bc tvořil řádově 60-70% (inženýrský základ je prostě jeden). Nejde o to, že nezvládnete jednu zbytenou zkoušku. Jde o velké množství toho balastu. Vezmu-li váš příklad, co se ověřuje při zkoušce z derivací a integrálů u absolventa X semestrů VŠ matematiky? Během studia už student prokázal, že je schopen tomu porozumět a používat to. I kdyby látku zapomněl, snadno si ji  případě potřeby připomene v literatuře. To je přece VŠ vzdělání - absolvent umí používat informace a dokáže je aplikovat. Přístup stylem, "to vám přece nemůže vadit si to zopakovat", je vlastně smutným výkřikem " naše diplomy nestojí za nic".

Ano, souhlas, trvat na opakování toho "základu" je nesmysl a ztráta času. Když už tím člověk jednou prošel na srovnatelné škole, je na požadované úrovni a nic mu to nedá. Zajímalo by mne, jak je na tom v tomto ohledu vyspělé zahraničí, ale to už moc odbočuju.

434

Studium a uplatnění / Re:Studium mimo IT

« kdy: 20. 04. 2017, 17:36:53 »

Už jsem to psal zbojovi, to shrnutí platí i pro tebe.
Já tady s tebou mohu stokrát souhlasit s tím, co píšeš (kromě první věty), ale trvám na tom, že jsi ve špatné diskuzi.

V PhD studiu se studuje jenom velmi úzký výsek nějakého oboru. Člověk hlavně dělá na svém tématu a píše doktorandskou práci v tom svém tématu.
A musí mít o čem psát. Musí mít předpoklady, musí ten obor znát. Může ho klidně znát z jiné strany (fyzika vs. technika, ekonomie vs IT), to není tak podstatné. Ale musí ho znát. Není to tak, že se jde na PhD učit základy toho oboru. Vždyť ty sám jsi psal, že bude někdo hodnotit, jestli má dostatečné vzdělání pro dané PhD studium.
Máš pocit, že ty podmínky jsou u Davida splněny? Jako se nás tady ptá, který obor má dělat, který má perspektivu - takže David ten obor zná (i když ještě neví, jaký to je)?

Nehodnotím, jaká alternativa je pro tazatele správná, neboť neposkytl dostatek informací. Pouze reaguji na tvrzení, že navázat Ph.D. v jiném oboru je nesmysl ( k čemuž ani vy nemáte dost informací), nebo že to nejde (což je zjevně nesmysl).

Nicméně, po Ing., Ph.D. a několika letech praxe v IT mě taky napadlo, rozšířit si obzory jen tak pro radost. Jenže školy na tohle nejsou připraveny. Při studiu Bc., Mgr. po vás klidně budou chtít znovu procházet předměty, které jste jíž absolvoval v míře 5x náročnější dříve, máte z nich státníce nebo rovnou diplom, a jako interního doktoranda by vás je klidně nechali učit. Ale hned jak vlezete do Bc studia, bude po vás nějaká kráva, co to celé řídí požadovat absolvování záladních předmětů a dělat zkoušku z derivací a integrálů. Ti lidi jsou často úplně mimo realitu, a nechápou, že na takové kraviny nemáte, čas ani chuť, už tak vás  to stojí úsilí a peníze, a za ně logick očekáváte něco jiného. Tím se vracíme k tomu Ph.D. Tam úplně stačí, že máte na to vyrobit kvalifikovanou práci na dané téma, které zapadne do oboru. Předměty si navolíte jaké chcete, povinných je jen pár a dají se zvládnout i bez předhozího Mgr  studia.

Zcela konkrétně by tazatel mohl dělat nějaké téma Bankovnictví+IT a studovat jenom to co ho zajímá, a nikoliv to co nějaký blb dal do studijního plánu a pak požaduje jeho splnění i po absolventech o 2 stupně vyššího vzdělání. To nemůžete myslet vůbec vážně.

Je pravda, že neuznání základních předmětů je krávovina, ale zas na druhou stranu pár derivací a integrálů by člověk v takové situaci hravě zvládl. Nicméně s tím PhD je vidět, že víte, o čem mluvíte (na rozdíl od jiných, nebudu jmenovat...).

435

Studium a uplatnění / Re:Studium mimo IT

« kdy: 20. 04. 2017, 10:24:16 »

Zejména u technických oborů bývá poměrně široký překryv, takže někdo (garant oboru, nejaka komise) snadno zhodnoti, jestli je predchozi vzdelani dostatecne.

Jsi si jistý, že tu diskutuješ správně? Tady se vychází ze situace, když někdo vystudoval IT - informační systémy a teď by šel studovat PhD nějakého finančního oboru (nejspíš na nějakou ekonomickou fakultu. Tedy oboru o kterém nic netuší (o kterém se chce právě něco dozvědět).

To, že když někdo vystuduje na elektrofakultě silnoproud se zaměřením na motory, tak že může jít dělat PhD na strojárnu na katedru konstrukce točivých strojů, to je celkem jasné, o tom se tady fakt nebavíme :-D

vystudoval IT => měl moře matiky => může jít třeba na ekonometrii

Obecně, jak tu už zaznělo, PhD není o tom něco se o něčem dozvědět. Navíc nevíme, co o čem "tuší", třeba na IT na MFF jsou taky ekonomické předměty (tedy aspoň před nějakými 25 lety byly).

To je jako ve školce. Tak znova a od začátku.
Původní tazatel (David) dokončil IT školu a teď chce studovat jiný obor. Téměř jistě proto, aby získal doménové znalosti v tom oboru a propojil tak své IT vzdělání s konkrétním oborem a stal se tak velmi cenným zaměstnancem.
Neví o jaký obor by se mělo jednat - čili nemá asi k žádnému oboru blízko. V době svého IT studia se zřejmě ani studijně  ani mimostudijně o jiný obor nezajímal - jinak by se nás tu teď neptal na jaký obor má teď jít, pouze velmi obecně zmiňuje finance a bankovnictví - ale nezdá se, že by k tomu měl nějaký vztah - prostě mu to připadá jako perspektivní.

Tenhle člověk prostě nepatří na PhD studium v jiném oboru. S tím PhD jsi začal zboji ty - a to byl od tebe prostě krok vedle. Nejsi schopný uznat chybu a místo toho to okecávaš obecnými pravdami, že se PhD v jiném oboru studovat dá. Jistě že dá - ale ne za podmínek, které tady máme.
PhD není o tom, získat základy v oboru - to jsem psal já - a jsem velmi rád, že se na tom shodneme, protože tím by měla být ukončena debata, jestli je vhodné mu PhD studium doporučovat.

Trochu moc domněnek, zeptej se teda tazatele, jestli to, co mu podsouváš, je pravda, a pak se můžeme bavit dál.