Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - zboj

Stran: 1 ... 11 12 [13] 14 15 ... 101
181
Zedník umí stavět zdi, ale pouze ve známém prostředí. Nespočítá si už například vliv náhrady materiálu izolace na tepelné ztráty zdi.
Zedník nemá nic počítat. Zedník má postavit zeď tak, jak je to v projektu. A s běžným programátorem je to dost často stejně - přílišná invence, která není na místě, k ničemu dobrému nevede. Imho není ani tak důležité znát všechno, důležitější je znát svoje limity a nepouštět se do věcí, na který nemám.

Programování bývalo spíše uměním, dnes je inženýrskou činností, ještě dlouho to nebude jen stavění zdi. Je to řemeslo, ne výroba. A každé řemeslo má v sobě tvůrčí složku, nikdy to není jen prostá reprodukce.
Odtud se nejspíš berou ty různé konflikty mezi "spíše umělci" a "spíše inženýry" (nemluvě o čistě formálních matematicích, i když matematika jakožto věda se taky blíží spíše tomu umění).

182
Zedník umí stavět zdi, ale pouze ve známém prostředí. Nespočítá si už například vliv náhrady materiálu izolace na tepelné ztráty zdi.
Zedník nemá nic počítat. Zedník má postavit zeď tak, jak je to v projektu. A s běžným programátorem je to dost často stejně - přílišná invence, která není na místě, k ničemu dobrému nevede. Imho není ani tak důležité znát všechno, důležitější je znát svoje limity a nepouštět se do věcí, na který nemám.
A nepřijde ti, že přesně to jsem napsal? (jen trochu jinými slovymi  ;))

183
Vývoj / Re:Kontextový „bezkontextový“ jazyk
« kdy: 30. 05. 2017, 08:48:55 »
To asi není kontextový ne? Mohl bys pls naznačit jak by vypadal zásobníkový automat, který jej příjme?
Pokud tomu rozumím správně, zboj myslel bezkontextový jazyk a^k,b^l,v^m, k>0, l>0, m>0 plus podmínka k=l=m, která z něj udělá kontextový.
Ano, tak nějak to vnitřně funguje. Tyto gramatiky se používají v NLP, ani ne kvůli té větší formální síle (přirozené jazyky jsou vesměs bezkontextové až na pár okrajových případů), ale protože se tak mnohem snáze vyjádří různá lingvistická pravidla (třeba jen shoda slovesa s podmětem apod.).

184
P.S. Nikdo tu netvrdí, že všichni musí vědět, jak se TK používá ve FP. Zedník taky nepočítá diferenciální rovnice, když má postavit zeď, a je to OK, když zná své místo. Pokud ale někdo píše třeba knihovny pro Haskell, tak by asi měl tušit, vo co go  ;)

Že ty těm blábolům fakt věříš? Pokud zedník umí skvěle stavět zdi, tak může klidně dělat "knihovny" na stavění zdí. Stejně jako Haskell vývojář k ničemu TK nepotřebuje. Vlastně pokud by byl jako ty, tak by to měl na fóra, kde mu to lopaty budou žrát. V reálu to ale využítí nemá, protože buď programovat umíš a nebo ne. Teorie tam žádné zázračné vylepšení neudělá.

Zedník umí stavět zdi, ale pouze ve známém prostředí. Nespočítá si už například vliv náhrady materiálu izolace na tepelné ztráty zdi. Proto jeho zeď bude například dražší, než by mohla být s jiným materiálem. Tedy bude méně efektivní. Proto se ty rovnice pro vedení tepla vyplatí znát. A s TK je to podobné. Mimo to, že je mimořádně zajímavá.
Zajímavá a relativně jednoduchá v porovnání třeba s teorií množin.

185
Vývoj / Re:Kontextový „bezkontextový“ jazyk
« kdy: 30. 05. 2017, 01:36:59 »
Nedávno tu zaznělo, že bezkontextové jazyky s omezujícími podmínkami umí generovat i kontextové jazyky (a že parsing je NP-těžký). Byl by příklad?
a^n b^n c^n, n>0

To asi není kontextový ne? Mohl bys pls naznačit jak by vypadal zásobníkový automat, který jej příjme?
Přečti si otázku. Je to příklad kontextového jazyka přijímaného bezkontextovou gramatikou s omezujícími podmínkami.

186
P.S. Nikdo tu netvrdí, že všichni musí vědět, jak se TK používá ve FP. Zedník taky nepočítá diferenciální rovnice, když má postavit zeď, a je to OK, když zná své místo. Pokud ale někdo píše třeba knihovny pro Haskell, tak by asi měl tušit, vo co go  ;)

187
To se dělá, odkud myslíš, že se vzaly pojmy kovariantní a kontravariantní u generik? Právě z TK, a pak se tam pracuje s bifunktory, sliced functors etc.  ;)
No vidis - a OOPckarum to necpes ;)
Předpokládám, že to znají ;)

188
pokud by nekdo jo chtel, urcite by pomoci TK slo popsat i OOP
To se dělá, odkud myslíš, že se vzaly pojmy kovariantní a kontravariantní u generik? Právě z TK, a pak se tam pracuje s bifunktory, sliced functors etc.  ;)

189
Vývoj / Re:Kontextový „bezkontextový“ jazyk
« kdy: 29. 05. 2017, 15:28:09 »
Nedávno tu zaznělo, že bezkontextové jazyky s omezujícími podmínkami umí generovat i kontextové jazyky (a že parsing je NP-těžký). Byl by příklad?
a^n b^n c^n, n>0

190
Můžu se jen zeptat, co je na Pecinovského knihách o Javě špatného? Chtěl jsem si ty 2 díly pořídit, ale teď si nejsem jist, zda by to byla dobrá volba.
Nic, jsou to dobré knížky.

191
(..) převážně dívčí část žactva na hodinách cizích jazyků psala písemky, v nichž se zkoušela znalost gramatiky, pravopisu a syntaxe, na jedničky, ale tváří v tvář cizinci byly naprosto nepoužitelné, zatímco my, trojkaři, jsme na žádný nepřekonatelný problém při konverzaci nenarazili, (..)

Nicmene Cada je bohuzel priklad kdysi asi velmi chytryho cloveka, kterej se uplne zblaznil. Jeho doporucenim bych dnes prikladal vahu nulovou az nepatrne zapornou.
Stává se, no.

192
Citace
Většina učebních textů a  kurzů  programování  však  tuto  skutečnost  nebere  v  úvahu  a  je  nadále  koncipována  přede-vším jako kurzy, ve kterých se jejich čtenáři, resp. frekventanti učí především syntaxi použitého jazyka. Opravdu objektový přístup k vývoji programu se proto studenti učí až v nadstav-bových kurzech, kdy ale již mají zažitu řadu zlozvyků, které se musejí postupně odnaučovat.

Myslím si pravý opak. Postupovat se má od konkrétního k obecnému. Nejdřív se pořádně naučit syntax alespoň jednoho jazyka. Až potom řešit nějaká paradigmata. Přeskakování základů produkuje polovzdělance jako zboj.

Teď jde o to, co je zde vlastně to konkrétní a co to obecné. Aby to nevedlo k jevu, jenž znám ze základní a střední školy, kdy převážně dívčí část žactva na hodinách cizích jazyků psala písemky, v nichž se zkoušela znalost gramatiky, pravopisu a syntaxe, na jedničky, ale tváří v tvář cizinci byly naprosto nepoužitelné, zatímco my, trojkaři, jsme na žádný nepřekonatelný problém při konverzaci nenarazili, přestože jsme se v písemkách z všelijakých těch předbudoucích průběhových časů plácali jak velryby na pláži.

Mně při výuce vyhovuje spíše ten postup, kdy se co nejrychleji vybuduje alespoň hrubá stavba od základů po střechu, která se pak postupně doplňuje o další prvky. Třeba při přednáškách z matematiky na VŠ mě dost demotivovalo, že jsem se musel učit něco, čehož smysl mi v tu chvíli ještě unikal, takže nebylo jasné, k čemu to vlastně bude dobré a co z toho, co se učím, je to podstatné. Teprve když to člověk viděl v souvislostech a v aplikacích, tak mu to začalo dávat smysl a začalo být jasné, proč jsou ty věci definované zrovna tak, jak jsou, a ne jinak, a proč se u nich zkoumají zrovna ty vlastnosti, jaké se zkoumají. Kdyby bývali místo striktního postupu zdola nahoru přednášeli tím iteračním, postupně zpřesňujícím stylem, bylo by mi studium mnohem příjemnější a přínosnější.
Takto jsme se např. na algebře nejdříve učili o lineárních funkcionálech, pak o hermitovských formách, pak o kvadratických formách, pak o skalárním součinu ("forma, která splňuje 1)..., 2)..., 3)... 4)... se nazývá skalární součin..."), pak tam byla jakási definice typu "skalární součin (x, ei), kde ei je z báze, se nazývá i-tý Fourierův koeficient..." a teprve o dva roky později na funkcionální analýze člověku docvaklo, proč se to tenkrát v prváku zavedlo takto a že ten Fourierův koeficient z lineární algebry opravdu nějak souvisí s Fourierovými řadami z matematické analýzy.
To je částečně tím, že skok z matiky na úrovni SŠ na VŠ je dost strmý. Obecně je ale pravda, že by se mělo postupovat od praktického (příkladů) k abstraktnímu, zvlášť u algebry apod., kde je míra abstrakce značná. Na druhou stranu někomu dělá problém i trojčlenka, tam pak žádný Komenský nepomůže.

193
Přečetl jsem docela dost knih o programování i OOP. Buhžel musím říci, že v podstatě žádná k ničrmu nebyla. Nejvíce mi dala asi kniha Clean Code od Martina Roberta.

Otázkou je, jestli se OOP vůbec učit. On je to trochu zvrácený způsob myšlení a ne zrovna dobrý. Myslím si, že funkcionální programávání je mnohem lepší, ikdyž všichni propagují OOP.
To původní dynamické OOP je zajímavé a některé jazyky ho dnes částečně implementují (bývá to směska). FP je pochopitelně taky užitečné, když se to nepřehání, jenže je intelektuálně náročnější na pochopení, takže se hůř učí a méně používá. Vot problěma...
(uetoyo, někdy haha)

Proč si myslíte, že je FP náročnější? Pokud je to pure jazyk s naprosto matematickým slovníkem jako Haskell, tak možná ze začátku, ale třeba jazyky jako F# nebo OCaml jsou docela přátelské už od prvního setkání. Spíš vás podezřívám z toho, že si přejete, aby to bylo těžké. Nedávno jsme se tu bavili o Milewskim, který umí spoustu věcí skvěle vysvětlit. To že to neumíte vysvětlit vy, neznamená, že je to těžké na pochopení. Třeba v OOP hodně rychle narazíte jestli Message má zpracovat samu sebe, nebo tam je třeba domodelovat objekt Sender, nebo dokonce Receiver ... to mi přijde těžké, ne napsat funkci, co zpracuje message.
Pochopení FP do hloubky vyžaduje detailní znalost teorie kategorií. Kdo pochopí všechny texty na blogu Milewského, může si říkat Pan Programátor. Obávám se, že ne každý toho je schopen. Ovšem ne každý to potřebuje, takže se není o čem hádat.

194
Vývoj / Re:Částicový filtr na Raspberry Pi v Javě
« kdy: 29. 05. 2017, 11:43:05 »
Otazkou je, jestli ve skutecnosti vubec chces matici 5000x5000 a jeste na ni volat exp(). V kontextu casticovyho filtru a poloh robota si tim zdaleka nejsem jist (podobnou vec jsem delal). Krome toho je teda zjevnej nesmysl delat to na RPi zrovna v Jave (v ni muze bejt klidne zbylejch 99% programu na vyssich vrstvach) a kdyz uz, tak pri kazdym volani znova alokovat pole, to je taky volovina.
Alokace jednoho pole je levná, jenže Java alokuje ještě všechny prvky znova, to je ten problém. C++/C#/Swift/Go/ADL provede jen jednu alokaci a pak počítá. Ten exp má být správně z matice reálných čísel do matice komplexních čísel, když už teda.

195
Přečetl jsem docela dost knih o programování i OOP. Buhžel musím říci, že v podstatě žádná k ničrmu nebyla. Nejvíce mi dala asi kniha Clean Code od Martina Roberta.

Otázkou je, jestli se OOP vůbec učit. On je to trochu zvrácený způsob myšlení a ne zrovna dobrý. Myslím si, že funkcionální programávání je mnohem lepší, ikdyž všichni propagují OOP.
To původní dynamické OOP je zajímavé a některé jazyky ho dnes částečně implementují (bývá to směska). FP je pochopitelně taky užitečné, když se to nepřehání, jenže je intelektuálně náročnější na pochopení, takže se hůř učí a méně používá. Vot problěma...

Stran: 1 ... 11 12 [13] 14 15 ... 101