Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Lenin POWER!

Stran: 1 ... 27 28 [29]
421
Studium a uplatnění / Re: Oplatí sa ísť študovať?
« kdy: 17. 12. 2010, 13:40:09 »
vim ze tu kdysi nekdo ukazoval nejaky diagram, ktery programator povazuje jakeho programatora za nizsiho.
No vseobecny nazor programatoru je ze Javisti jsou nejnize, pronevadz to jsou jen lepici kodu. Je to jen zavist.

422
Bazar / Re: Pomoc s bakalářskou prací
« kdy: 11. 12. 2010, 17:16:50 »
Ty vaše výštěky prakticky ve všech diskuzích už snad všichni berou jen s úsměvem
To mi rikaly od malicka cely zivot. Kdykoliv ale na ne vybehnu tak dobre kamosi, dame kecy stranou a pojdte si porovnat vysledky cinnosti. Ja navalim vystup awstats a vy ho navalite. Uvidime hned kdo ma vic unique ip/day. Na projektu co jsme v poslednim pulroku delali pro saudskou arabii mame 1.2m unique IP/day- Mistni ISP.

a kdo měl možnost srovnat kód vysokoškoláka a středoškoláka, tak dobře ví,  že dát přednost vysokoškolákovi je jasná volba...
Kdo nepozna dobreho programatora od spatneho, rozhoduje se podle CV a titulu. Kdo ho pozna, rozhoduje se podle vysledku jeho cinnosti. Koho zajima CV, nezamestnavam spisovatele. Kdo ho nepozna, nema co delat v managementu. Ja chci a mam v managementu schopny lidi co se rozhoduji podle objektivni reality. Vy mate neschopny, co se rozhodujou podle marketingovych materialu.

423
Bazar / Re: Pomoc s bakalářskou prací
« kdy: 11. 12. 2010, 00:36:39 »
Titul je v IT k nicemu. Pokud si clovek delajici v IT mysli ze potrebuje titul tak by mel jit delat do jineho oboru. Nikdy jsem podle toho lidi neposuzoval.

424
Studium a uplatnění / Nebudte nenarocni
« kdy: 09. 12. 2010, 01:55:44 »
V praci jsem nenarocny a ucim se neco co chvili. Nenarocny jsem proto, protoze vnimam, ze je nejakou praci potreba udelat. Nemam problem priznat si, ze neco neumim, a jsem ochotny se to naucit pro konkretni problem. V mem pripade si sef techto dvou vlastnosti vazi.
To ze vnimate ze je potreba v praci pracovat nema s nenarocnosti nic spolecneho. Tomu se rika zakladni pracovni moralka. Gratuluji ke zjisteni ze vas nikdo zadarmo zivit nebude. Nekdo na to neprijde za cely zivot.
Kazdy sef ma rad jiny druh lidi. Ja mam rad narocny lidi, kteri chteji neco poradneho dokazat a chteji vyniknout, neboji se se mnou pohadat a ne ty co vezmou s pokorou to co nikdo nechce, porad prikyvuji a delaji to jak to sef chce aby nahodou nedostali padaka a porad maji problemy s tim si rict o vice penez. Takovi prikivovaci jsou k nicemu, ti nikdy s inovativnim resenim neprijdou, protoze nemaji odvahu to navrhnout protoze co kdyby to bylo spatne pak by treba dostali padaka nebo by jim byla odmitnuta zadost o zvyseni platu. Cim vice jsme pripoutani k penezum tim jsme vetsi slabosi, ja chci lidi co se neboji riskovat.
Mam rad lidi, co maji svuj nazor a jsou ochotni ho branit. Kdyz se pohadame u prijimaciho pohovoru - no to je super, aspon vim ze maji odvahu. Mam rad lidi co maji svuj osobity styl at uz je jakykoliv.
Napriklad jednou jsme meli pipera v oprave nebot s nim nekdo zase trisknul o pristavaci drahu vic nez bylo zdravo, chciply nejaky gyra a mechanik se potreboval podivat na podvozek a ja mu rikal at nam prohledne i ty kridla, ze s nim casto prekracujeme maximalni povolenou rychlost kdyz delame spiraly. Museli jsme si tedy nejaky letadlo pujcit abychom nemuseli letet sockou, coz je casove velmi narocne. Nase financni manazerka proto sla nejake mensi letadlo shanet abynam ho nazitra pripravili a sehnala nejaky tryskac. Ja jsem predpokladal ze ho sehnala i s pilotem, protoze ty drazsi letadla spolecnosti obvykle nejsou ochotni pujcovat bez pilota. Ona ho ale pujcila bez pilota, protoze by zbytecne zabiral v misto, prohlasila ze poleti (bylo ji asi 50) i kdyz zatim letala jen s cessnou (pravda mela asi 300 hodin). Prostudovali jsme si prirucku k letadlu - konfiguraci pro start a pristani, a vylozene ji prekvapilo "ze ted davaji ty windows i to tech letadel" a dobre ten let az na mensi problemy zvladla. Poprve to pristani nedala, letela prilis rychle, oni ty tryskace vseobecne spatne brzdi protoze nemuzou brzdit odporem vrtule.

Kdo nikdy nepracoval pro Lenina na vysokem pracovnim postu o hodne prisel. Mam tu v managementu samy spravy lidi. V praxi to vypada asi takto:

1. dohaje kdo zase neumi pristavat s letadlem, to ho nemoh aspon rozflakat na hadry aby nam to zatahla pojistovna a my si konecne koupime uz ten king air 200, proc letame v takove pixle jako kdybychom snad neumeli vydelavat ci co.
2. nemame letadlo, beee, budeme muset vztavat v 5:00 na socku abychom tam byli vcas
3. mame letadlo ale lenin nechce letet tak brzo rano a kdyz vezmeme pilota tak se tam zase nevejdeme.
4. ja nemuzu letet, podivejte se kolik je mi let uz jsem stara a nikdy jsem s touhle jet cessnou neletela. to snad nemyslite vazne
5. a nedelaj ty letadla bez tech windows, jen s tema budikama. Je tu strasne tlacitek. jeste se l tomu davaj i tu prirucku prectete mi to nekdo, ja brejle na cteni nebrala
6. boze nechala jsem manual k autopilotovi v aute, to mam jako ridit celou cestu? Budou mne bolet ruce, jeste jsem neprisla na to jak se tahle borgska krychle vyvazuje
7. chcipnul nam motor, ale nevim proc lenin rikal ze natankoval. Asi budeme muset prepnout nadrz, hledejte neco na cem je napsano fuel L/R. Ja zatim budu glidovat, jakou to asi muze mit optimalni glide speed? Podivejte se do ty prirucky. Ze to tam neni? Asi tam chybi nejaky listy. No listy vypadaji ze jsou vsechny, no asi to teda vyrobce neuvadi.
8. tak jsme benzin uspesne pustili, ale motor nevypada ze by se chtel nastartovat, asi budeme muset risknout ten starter, ale tady v priruce pisi ze to nemame za letu delat. Asi tedy chteji abychom doplachtili na zem a tam to nastartovali. To delat nebudeme, to by se nam tam chechtali a navic z travy pak neodstartujeme, ja jdu risknout ten starter. No vidite naskocilo to na prvni pokus, kdyby jsme tu prirucku necetli tak jsme nemuseli zase nabirat 10 000 stop, protoze ja bych to hned zmackla.
9. jdete vzbudit lenina at ted leti on, mne boli ruce. Kdo je tady vlastne nejmladsi? Vzdycky prece ridi ty nejmladsi, ja se nalitala v zivote uz dost a jdu prepadnou palubni lednicku. Lital jsi nekdy? No na pocitaci. To je podobny jen k tomuhle nedavaj mys.  Pristupuj k tomu s vedomim ze mas uz posledni zivot.
10. Vy ze delate do IT? Vzdyt mi ani neumite zapnout toho podelanyho autopilota!
11. Ono to vubec nema NDB? Ja vzdycky litala podle toho.
12. proc na tom ILS misto toho krize delaji jen takovy malinky sipecky na stranach? To dneska setri uz i pixely na monitoru a nemuzou ani udelat poradnou caru?
13. ATC mi rika ze sice pristavam dobre nicmene mam asi o 100 vetsi rychlost a ze by to pristani nedoporucovali. Takze ja to vezmu nizko jako ze pristavam a budu predstirat poruchu vysilacky. Vzdycky mne zajimalo za jak dlouho tam ty hasici dorazi.
14. Videl nekdo dole ty hasice co na nas pry cekaji? Ja nevidela nic, asi fakt letime moc rychle.
15. Uklidnuje mne ze mi nemuzou sebrat pilotak, ten mi sebrali kvuli zdravotni prohlidce uz pred par lety. Ja litam na leninuv.
16. Jsem s timhle letem spokojena. Jsme tu sice o pulhodiny pozdeji ale porusili jsme uspesne vsechny letecke predpisy vcetne tech co jeste nejsou napsane a ATC na nas bude dlouho vzpominat. Konecne jsem poznala co to znamena kdyz se rika ze to ma spotrebu jako proudove letadlo!
17. Upozornuju ze nazpatek neletim pokud mi nestahnete tu PDF dokumentaci k autopilotovi!
18. A proc uz 5 minut krouzime okolo letiste hned po startu, to jsme uz zase zapomeli natankovat? Ne. Mladej se mi tu snazi naprogramovat autopilota a ja si nepamatuju kurz.
19. No a kdyz ho nenaprogramuje tak bude co? No coby proste se zeptas, od ceho je asi tak nouzova frekvence?
20. tohle ze je meterologicky radar? ja myslela ze je to nejaka spina na obrazovce a divim se proc se to porad pohybuje.
21. A vi nekdo co s tim budeme delat az nam ty widle udelaji BSOD? Kdyz jsem chodila pred 35 lety do letecky skoly tak jsme reboot palubnich widli nebrali, zato mi porad instruktor kontroloval rukou podprsenku zda ji mam cistou.
22. Mam namet na novou hru, hodime si kostkou a pak zmakneme ten breaker kterej nam padne!
23. Mate nekdo kostku? Ne. Tak ji naprogramujte. Moment, jdu bootnout linux.

Mam rad spolupracovniky co maji osobnost, odvahu, humor, styl, neboji se priznat chybu, neboji se prace a jsou schopni. Je to proste o tom jaky zivotni styl si zvolite. Jestli budete nekdo nebo se zaradite do sediveho prumeru. Volba je na vas. Bohuzel skupina lidi co mi vyhovuje je dost mala, nabizel jsem tu praci u nas nekolikrat a nikdo ze zajemcu to nedal, vsichni dojeli na to ze by se potrebovali taky neco naucit. Ja vlastne ani nevim proc se to nechteli naucit, asi neverili ze by tu praci pak dostali. Ale vzdyt o to nejde i kdyby ji pak treba nedostali tak ty vedomosti ktere jsou vysoce cenene by jim prece zustaly.

425
Vývoj / Re: Rozdíl mezi SQL a MySQL
« kdy: 03. 12. 2010, 13:33:24 »
Oracle je docela hodne zabugovana DB a kdyz ohlasis chybu na Oracle i s testcase tak na Tebe support Oracle prdi dokud jim nedelas mnohamilionove obraty mesicne. A doba kym vydaji opravu ... skoda mluvit. A kdyz vydaji opravu na bug A, tak rozkopou 10 jinych veci, ktere pred tim jiz byly 2x opraveny, jako kdyby ani nepouzivali unittesty.
Jo nam tam lezi reporty bugu i s prikladama nekolik (i 5) let. Ja jsem empiricky zjistil ze kdyz potrebujeme opravit nejaky bug v oraclu, tak je nejlepsi pouzit me zname v ibm aby ten bug do oraclu nareportovali oni. Pak to oracle opravi tak do 3 tydnu.

426
Studium a uplatnění / Re: Zaměstnání a agentury
« kdy: 03. 12. 2010, 00:12:10 »
Každopádne chce to viac pokory pri hľadaní práce.
Pokora je k hovnu, mne se zveda zaludek z lidi co se u prijimacich pohovoru temer plazi po zemi.

Personalni agentury pochopitelne na draka jsou. Jsem rad ze to tazatel uz zjistil.

427
Vývoj / ora vs db2
« kdy: 01. 12. 2010, 21:39:30 »
Nehnevajte sa ale takmer cokolvek co bezi na mainframe dokaze mat takmer nulovy downtime, pretoze to je uloha mainframeu.
Mainframe neni jenom HW. Pro vysokou dostupnost je potreba aby tuto funkcionalitu podporoval operacni system a aplikace. Je nutna soucinost vsech techto slozek. Pokud na mainframe jedete linux, tak to ho pak pouzivate jen jako nastroj pro virtualizaci.

Takze kdyz na mainframe nainstalujete oracle, tak ty veci co neumeli delat bez downtime na unixu nebude umet delat ani na mainframu. Mainframova DB2 a unixova DB2 jsou dva odlisne produkty, ktere maji jednak uplne rozdilnou administraci a nemaji ani 100% kompatibilni user mode SQL statementy. Mainframova DB2 toho umi vic nez unixova DB2. Kuprikladu unixova neumi index nad vyrazem bez toho aniz by se vytvoril v tabulce generated always sloupecek. Unixova DB2 je slabsi odvar te mainframove, ackoliv to neplati vzdy par drobnosti ma ta unixova zase navic. Mainframovej oracle je ale klasickej oracle jaky zname z unixu.

My mame na mainframu za poslednich 8 let nulovy downtime (planovany i neplanovany). Srovnejte si to s oraclem, ktery donedavna (neco okolo 10 nebo 11) neumel ani tak zakladni vec jako online index build. DB2 podporuje jenom online index build uz od svych ranych verzi pred 25 lety. Proto taky oracle na mainframech prakticky nikdo nepouziva (linuxovou verzi nepocitam to spis pouzivaj zVM virtualizaci).

Ale zabudli ste na jednu podstatnu vec, napr. na ludsky faktor, chyba v aplikacii, tieto veci vam mozu sposobit stratu dat a tu vam mainframe vobec nepomoze.
Ale pomuze, vzdyt u DB2 kdyz mate jeden z toolu co k tomu dodavaji - tusim snad recovery expert tak muzete selektivne vracet jednotlive transakce nebo vratit databazi par minut zpet. Nejsou k tomu zapotrebi zadne specialni upravy aplikace, staci klasicke transakcni logy.

Opravim vas, prv nez Oracle zapise do datafileu, tak pred tym zapise do logu (konkretne do online redo logu) je to prave kvoli tomu, ze ak by doslo k vypadku, urobi takzvane Instance (alebo crash) recovery, kde v ramci rollforward fazy aplikuje vsetky zmeny a potom vramci rollback fazy tie necommitnute odroluje (to uz pri otvorenej DB).
Vidite, ziadna strata.

1. oracle ma spoustu bugu. uz nekolikrat se mi stalo ze mi shutdown immediate zmrsilo databazi tak ze pak nesla nastartovat bez recovery. shutdown abort jsem nekolikrat pouzil a to mi zrovna databazi nezmrsilo, nicmene jsem mel dost vitr ze prijdu o data.

Naproti tomu u db2 shutdowny nedelam nikdy a to asi uz 10 let a nikdy jsem o zadna data neprisel. udelam power off na cely virtualni stroj, je to rychlejsi. Taky delam misto cekani na rollback reset virtualniho stroje. Recovery probiha v nekolika procesech soucasne, tak vyjde rychleji nez uzivatelsky rollback ktery dela jen jeden agent. Pravda, odpraskne to transakce i vsem ostatnim uzivatelum, ale websphere je umi zopakovat na novem pripojeni do db, ktere si automaticky vezme dalsi db2 image ktery je up.

U oracle jsem chtel taky praktikovat resetem delane rollbacky nicmene asi 3 ti den jsem prisel o data a tak jsem toho uz pak nechal. Misti oracle admini mi to nedoporucovali.

Ano, Oracle si opravnene mysli, ze zapisal na disk (aj ked zapisal do cache) pretoze dostal ACK o zapise.
Oracle je kriticky zavisly na tom ze kdyz zapise do logu checkpoint rekord ze musi mit datove stranky opravdu zapsane na disk. Pokud je nema poskodi to databazi pri recovery, nabouraji se mu bloky. Vzhledem k tomu ze tento jev nenastava zrovna malo casto (disky maji casto interni cache a kecaji o zapisu) tak ma oracle funkci block recover. DB2 ji nema nebyl k jejimu napsani duvod, protoze tento jev u ni nenastava, tam bloky zarvou jen v pripade hw chyb.

Chcete snad povedat, ze IBM DB2 kona inak, resp. ze nepise do cache na urovni storage? Za prve to nevie ovplyvnit a za druhe sa riadi tym co jej povie OS.
DB2 nedela nikdy checkpointy, takze jeji suma fuk zda ji ty disky kecaji nebo ne. dokaze se s tim pri recovery vyrovnat. Takove algoritmy existuji. ZFS to umi taky. Oracle by si mel tuto patentovanou technologii koupit.

Mimochodom crash recovery u DB2 je velmi podobna ako u Oracle, je tu par specifickych rozdielov, ale princip je ten isty.
neni. Oracle pouziva checkpoint based system - tedy klasiku. DB2 ma ARIES, coz je checkpoint free algoritmus pro obnovu dat pri vypadku. Z pohledu admina to sice muze vypadat velmi podobne, ale uvitr je to velmi jine. ARIES taky pracuje s tim ktere transakce jsou a ktere nejsou na disku, ale nepotrebuje tuto informaci pro obnovu. ARIES se umi vyporadat se stavem ze ma sice v logu napsano ze tato transakce by mela byt zapsana i v datovych souborech a on kontrolou hlavicek stranek zjisti ze se tam nezapsala tak umi transakci vratit zpet, naproti tomu oracke rozbije ty inkriminovane bloky. Oracle by mohl udelat to same pokud by mel konzistentni rollback segment ale to mit nebude protoze pri tehlech pruserech zarve rollback segment jako prvni.
DB2 pri prvnim startu po rebootu projede cely transakcni log bez ohledu na znacku kam az se to udajne stihlo zapsat na disk a porovna hlavicky logu s hlavickama datovych stranek zda jsou vuci sobe konzistentni. Vetsinou si lidi nechavaji tak 10GB online logu aby to nedelalo dlouhe starty, ty to projede maximalne za 5 minut, vetsinou neco pres minutu.

Ak dovolite, toto necham bez komentara, pretoze evidentne "rozumiete problematike" a nechcem pouzivat invektivy.
Ja problematice databazi rozumim rozhodne lepe nez vy. Mam cerifikaty jak od oraclu tak od ibm a to na unix i mainframe platformu. Jsem v data warehousingu dost dobrej a navic vyrazne vic vydelavam. Za 1 den vydelam asi tolik co vy za rok, kdybyste byl tak dobrej jak tady machrujete tak proc by jste si uz nekoupil nejakou IT firmu. Banky dneska pujcuji na cokoliv levne.

Mozno sa to zda prilis komplikovane, ale presne tak je to komplikovane aj pri inych DB, niekde menej a niekde viacej a prave preto tu mame poziciu DBA.
DBA pozice by mela delat tvurci praci a ne rutini ukoly. Znalosti dba by se meli vlozit do db enginu a nechat ho delat tyto veci automaticky.
1.
DB2 umi jednak automaticky spoustet statistiky kdy jsou potreba (synchrone - necha dotaz cekat nez dojedou nebo asynchrone). To je vyrazne zlepseni vuci oracle, ktery dela statistiky pres pouhy job scheduler.
2.
Umi trasovat dotazy a zjistovat nad kterymi sloupecky jsou potreba podrobnejsi a jak moc podrobne statistiky.
3.
DB2 Executor (technologie LEO) umi kompenzovat statistiky neodpovidajici datum. V pripade ze admin + 1 + 2 selze. Dela si krivku kterou aplikuje na statistiky tak aby odpovidaly skutecnemu stavu. Dokaze pri zjisteni neschody - statistiky vs real v prubehu dotazu spustit novou optimalizaci dotazu a pouzit jiz ty casti ktere se vykonaly aby se nemuseli v novem planu opakovat. Vynikajici vec pro dlouhe warehouse dotazy.
4.
i5/os DB2 umi dokonce sama vytvaret i chybejici a likvidovat nadbytecne indexy. Vynikajici vec. Tahleta edice se povedla a ma MYSQL kompatibilni modul! Proto si LAMP patlalove v bankach oblibili i5/os.

5.
automatickou reorganizaci dat a indexu umi vsechny

6.
taky ma db2 (i unixova) vynikajici vec - workload manager. To je naprosta nutnost, krasne si nadefinujete classy dotazu a muzete pak OLTP dotazy uprednostnovat pred OLAP. Workload managing v zOS je uzasna technologie a hezky to spolupracuje i s websphere.

Shrnuto. DB2 nema neustale srani se se statistikama. V pripade ze to dotaz na zaklade chybnych statistik podela, tak ho to podela jen 1x, pri dalsim vykonavani jiz pojede optimalni trasou. Proto se taky v DB2 manualni hinting prakticky nepouziva, zato v oracle se hintuje fest.

Napriklad ten, ze s Oracle su sustavne problemy... tu mozem povedat len jedno, zamyslite sa nad kvalitou vasich DBA.

Vemte si to tak, mam asi 90+ databazi (instanci v terminologii ora) DB2 a to mi spravuji 2 fulltime lidi. Kdybych mel 90 oraclu tak bych na to potreboval aspon 10 lidi.

Vemte si jaka je poptavka po oracle a db2 adminech. Odpovida trznimu podilu databazi t.j. 2:1 pro oracle? Ne, je zhruba 10:1 pro oracle adminy. Proc tomu asi tak je?

Znate nekoho kdo by mel 200k zamestancu a SAP pod oraclem a nemel na ten Oracle admina? Ja takovy instalace mainframove DB2 znam. Pravda maji tam asi jen 2 TB dat.

Jdu vydelavat. Nemam cas na dlouhe flamewars.

428
Vývoj / Re: Rozdíl mezi SQL a MySQL
« kdy: 29. 11. 2010, 19:38:23 »
Povedzme, ze dostanete ulohu vybrat DB, kde hlavnym kriteriom vyberu vo vyberovej matici by bola "maximalna eliminacia moznosti straty dat" a az potom vsetko ostatne vratane ceny. Ktoru DB by ste preferovali? Ja Oracle, co vy?
DB2 pro zOS. Ta se da provozovat s nulovym downtimem klidne po deset let, umi i major upgrady i vymenu HW bez zastaveni DB, Oracle neumi ani vsechny minor. Neni ani tak draha (asi jen 4x drazsi nez Oracle) a ten mainframe HW taky neni nijak vyjimecne drahy i kdyz pravda oni si to vynahradi na doplnkach. $6k za 1GB RAM. Rozhodne je to idealni prostredi pro 24x7 provoz.
Oracle neni nic moc, toho rozhodi i to ze disk ma write cache zapnutou a keca o tom ze zapsal data na disk do logu. Zapnout write cache u disku a mackat reset, po restartu project db na zmrsene bloky. I kdyz tohle rozhodi vetsinu databazi pokud nejsou specialne napsane tak aby se s timhle pripadem umely vyporadat (vsechen DB soft od IBM a MQ series to umi. IMS taky, TPF nevim.) Pravda porad je Oracle lepsi nez PGSQL, kde se nedopracovali jeste ani k checksumum u stranek, pokud jsem neco neprehlednul u devitky.
Pokud bych se rozhodoval co nacpat zakaznikovi tak to bude mainframova DB2, pripadne Oracle na Sun SPARC Enterprise M9000. DB2 na POWER7 bych mu necpal protoze na tom Oraclu se vyrazne vic vydela za licence a HW. Navic ma Oracle vyrazne obtiznejsi administraci nez Unixova DB2 a proto vydelate i na skolenich, instalaci, supportu a podobne.
Ja unixovej oracle nemam moc rad (nevim zda jeste delaji ten mainframovej) sam bych ho pro inhouse aplikaci nepouzil, porad se v nem neco sere. Potrebuju aby to jelo a mohli jsme delat a vydelavat. To snad uz i ten informix je lepsi protoze se do nej nemusi neustale vrtat.
Naprotitomu unixovou DB2 lidi provozuji pod SAPem bez toho aniz by meli vyhrazeneho db administratora, jen si nechaji delat upgrady od servisnich firem. To by si nikdo s Oraclem nedovolil, tam se porad resi problemy typu dohaje proc to zase jede tak pomalu, to zase jsou statistiky v hajzlu nebo co?
Koncim flamewar, jdu vydelavat USD.

429
Vývoj / trzni podil RDBMS
« kdy: 29. 11. 2010, 18:28:52 »
Dalsia vec je, ze tvoj general statement vyznel ako keby Oracle a MSSQL su nevyhovujuce, pricom prave tieto dva spomenute maju najvacsi trhovy podiel v tejto oblasti.
Trojka Oracle, DB2 a MSSQL zabira dohromady 85% trhu. Na ostatni databaze toho moc nezbyde. Navic Oracle ma asi dvojnasobny naskok oproti DB2 ktera je druha.
Skoda jen je, ze z techto srovnani je vynechan IMS (aka DB1) neb neni RDBMS. Ten ve sve kategorii po 40 let vpodstate nema konkurenci kdyz nepocitame TPF. IMS neni vubec levny software, vyrazne drazsi nez Oracle/DB2, dival jsem se do ShopZ a projistotu tam nemaji IMS cenu ani uvedenou.

430
Vývoj / Re: Rozdíl mezi SQL a MySQL
« kdy: 26. 11. 2010, 17:36:43 »
No ty si aky kaskader? Taky kyd som snad videl iba na volebnych billboardoch. Vidim, ze z teba hovoria same skusenosti - nechces este vysvetlit podstatu sveta nam jednoduchym, pan manazer?
Vzdyt ma pravdu, jen blazen by riskoval s PGSQL kde dela komercni support snad jen jedna firma - EDB. Kdyz si koupi cokoliv jineho tak se tim jeho sance na poskytnuti podpory pri pripadnych problemech zvysi. Na pohadky o genialnich inhouse administratorech snad uz dospeli lide neveri. Rika se tomu management rizik.
Reseni ktere je zadarmo, jeste nemusi byt nejlevnejsi. Downtime je zatracene draha zalezitost.

431
Server / Re: U-Servery či standardní Case ?
« kdy: 03. 09. 2010, 18:03:35 »
Cemu rikate "mala kancelar"?

Takovych rekneme 4-10 lidi. V mensich se nevyplati lokalni PC ani instalovat, da se tam Sun Ray http://www.oracle.com/us/technologies/virtualization/061984.html ci ekvivalent a jede se vzdalene.

Pokud se správně dívám, tak PRÁZDNÉ CHASIS tohodle stroje stojí dva a půl tisíce dolarů... Kolik stojí blady a disky jsem neměl odvahu se podívat.
Nejlevnejsi blady budou stat neco pres tisicovku catalog price.

Čili tam budu mít jeden SPARE blade jenom pro případ, že by nějaký z těch ostatních vypadl.
Presne tak. Ceny bladu jsou natolik nizke ze je zaplati prvni downtime.

Čili ona "malá kancelář", které bohatě stačí JEDEN server tam bude mít DVA.

Bude mit dva aby v pripade incidentu nebyla bez systemu nez dorazi NBD repair.

Asi máme různé představy o efektivitě, protože já bych řekl, že stejného efektu by ona malá kancelář dosáhla podstatně levněji tak, že si koupí dva stejné lowend servery a v případě výpadku je prostě přepojí (otázka tak deseti minut).

Ano. Prendat disky z jednoho case do druheho case je otazka tak rekneme 20ti minut pokud mate on site technika. Bezni zamestnanci toto neumi. Technik se pro malou kancelar nevyplati, musi si najmout externiho. U toho je otazka kdy vubec dorazi, protoze toho bude mit nastarosti vic. Kdyz dorazi stejny den co mu zavolate tak to budu povazovat za uspech.
Technik taky nebude pracovat zadarmo. Bezna cena je $250/hodinu + cestovni vylohy takze ten jeden blade server navic coz je podle vas luxus se zaplati za 2-3 navstevy technika co bude opravovat vase noname servery. Pocitejte s tim, ze vetsina BFU neni schopna diagnostikovat chyby jinak nez nejde to - vola se technik. Proc to nejde muze byt zpusobeno banalnimi problemy jako treba vykopnuta kabelaz.
Kdyz jsem zacinal v IT v USA jako pouhy zamestnanec tak jsem delal technika a naprosta vetsina problemu byla zpusobena 1. vykopnuta kabelaz 2. pocitac nebyl v zasuvce. 3. stacilo restartovat Kdyz jsem se to naucil tak jsem posilal manzelku napred, prodala jim nejake bible a zkontrolovala draty a zrebootovala siroke okoli kdyz to porad neslo. 90 procent pripadu timto eliminovala.

Takze si koupite bladecenter S, zapojite ho do site s tim ze to ma diskove pole + blady. Da se u toho delat vzdalena sprava a neni okolo toho klubko kabelu o ktery by pak lidi zakopavali. Kdyz dorazi zarucni technik tak jen vymeni blade ci disky, nakopnout novy blade pres GUI naucite sekretarku date jim k tomu prirucku se screenshoty kam ma kliknout, pripadne telefon kde se dohulaka vzdalene podpory ktera ten novy blejd nakopne pres net.

Ja znam management co se snazi za kazdou cenu minimalizovat vydaje bez ohledu na efekt ktery to prinese - vetsina techto podniku krachne velmi rychle pote co jej opusti schopni lide. Vemte si ze zivotnost takoveho zarizeni jako bladecenter se pocita tak na 5-7 let a za tu dobu si na sebe vpohode vydela.

432
Server / Re: U-Servery či standardní Case ?
« kdy: 03. 09. 2010, 12:17:01 »
HS12 blade (entry model) http://www-03.ibm.com/systems/bladecenter/hardware/servers/hs12/index.html je mimo ekonomickou realitu? V tom pripade si server na hostovani pronajmete, stoji to tak $250 USD/mesic. Taky reseni ale zalezi jak vam budou dobre delat servis.
Nechat si hostovat vlastni server v casech nema cenu, kdyz se to rozbije musite tam obvykle nekoho poslat, to stoji cas a naklady. U blade serveru proste zapnete vzdalene dalsi a poslete tam smluvniho technika at ten nefunkcni vymeni. Pracujte efektivne.

Pro startupy bych doporucil Bladecenter S http://www-03.ibm.com/systems/bladecenter/hardware/chassis/blades/index.html Je to server + storage. Velmi dobra vec pro maly kancelare. Dostanou profi reseni a muzou se v klidu venovat svy praci. Je potreba generovat zisk a ne porad skakat okolo low end infrastruktury. downtime stoji prachy. Investice do infrastruktury se vzdy vrati. Delat vsechno tak aby to melo co nejnizsi porizovaci naklady je hloupost.

433
Server / Re: U-Servery či standardní Case ?
« kdy: 03. 09. 2010, 09:23:18 »
Standardni case v zadnem pripade nebrat a rack servery brat jen v pripade ze potrebujete neco vic multisocket - rekneme 4 ci 8 socketu. Vsechno ostatni cpat do blades - zere to malo elektriky, ma to vestaveny switch, zdvojene komponenty, takze je to spolehlive a zabira to malo mista a chlazeni. Velmi dobre se to adminuje, muzete si vzdalene zapinat blade podle potreby. Taky je potreba zohlednit vahu komponentu, protoze ty case jsou tezky.

Nejvice se nam osvedcilo zatim http://www-03.ibm.com/systems/bladecenter/hardware/chassis/bladee/index.html Umi to i POWER blady pro provozovani db systemu. Zvlast POWER7 blades jsou velmi levne, dokonce levnejsi nez POWER6 blades a maji vice nez dvojnasobny vykon -> usetrite za databazove licence radove detetitisice USD.

434
Vývoj / Re: Single-file databáze pro Javu
« kdy: 26. 03. 2010, 18:34:19 »
Apache Derby AKA cloudscape.

Stran: 1 ... 27 28 [29]