Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Referencovat NULL nejde, ale jde dereferencovat pointer s hodnotou NULL.Což není divu, když pointer s hodnotou NULL má právě jinej typ než NULL samotný.
18.1.3
The macro NULL is an implementation-defined C++ null pointer constant in this International Standard (4.10). *188)
188) Possible definitions include 0 and 0L, but not (void*)0.
4.10.1
A null pointer constant is an integral constant expression (5.19) rvalue of integer type that evaluates to zero. A null pointer constant can be converted to a pointer type; the result is the null pointer value of that type and is distinguishable from every other value of pointer to object or pointer to function type. Two null pointer values of the same type shall compare equal. The conversion of a null pointer constant to a pointer to cv-qualified type is a single conversion, and not the sequence of a pointer conversion followed by a qualification conversion (4.4).
#ifndef NULL
#if defined(_KERNEL) || !defined(__cplusplus)
#define NULL ((void *)0)
#else
#if defined(__LP64__)
#define NULL (0L)
#else
#define NULL 0
#endif /* __LP64__ */
#endif /* _KERNEL || !__cplusplus */
#endif
1) když chce programátor používat exception.. proč tam píše podmínku... zvlášť když...Nemusí to být jeho metoda, popř. ta metoda se může chtít používat jinde bez výjimky, popř.
3) tu exception by měla vyhodit už ta metoda
2) ..ta metoda zřejmě vrací referenci, takže z ní dělat ošklivý pointer je nesmysl..No jsou dvě možnosti - buďto metoda může vrátit "neplatnej objekt" (NULL) - pak je ale totální prasárna (že to musim napsat takhle) aby vracela referenci. Nebo nemůže vrátit NULL (ať už nevrací referenci nebo vrací ale nevrátí nikdy NULL) a pak nemá podmínka smysl.
Ukazuješ to nikoli "skoro stejným tvrzením jako indukčním krokem", ale přímo indukčním krokem.1) Výraz nic => B v logice neexistuje. Takže v prvním případě máš výraz typu
Matematická analýza nejen že potřebuje teorii množin, ale dokonce i teorii množin s axiomem výběru.To není pravda, alespoň matematická analýza tak, jak se učí na MFF. Tam se prostě zadefinují axiomy tělesa as jede se. Jestli pak existuje nějaká teorie (ať už ZFC nebo třeba Vopěnkova), ve který se daj axiomy MA dokázat z jejich axiomů, je možné, ale to nic nemění na tom, že MA má svoje axiomy a vyvozuje z nich.
Ano, Goodsteinovu větu nelze dokázat v Peanově aritmetice, a lze ji dokázat v teorii množin. JenomžeGoodsteinova věta se dokazuje pomocí aritmetiky s nekonečny. A tato aritmetika z axiomů MA nijak nevyplývá. V MA se totiž sice používají objekty, které se v TEMNU modelují pomocí axiomu nekonečna, to ale neznamená, že v MA tyto objekty mají vlastnosti dané axiomem nekonečna.
matematická analýza <> Peanova aritmetika.
Peanova aritmetika je něco diametrálně odlišného od MA: PA zkoumá pouze konečně velké objekty.
Pokud by ses spokojil s teorií založenou na axiomech tělesa, nemohl bys definovat pojmy jako posloupnost, funkce, míra.Ehm? Proč ne? Běžně se to tak dělá. Ono když použiješ termín množina, tak to ještě neznamená, že používáš teorii množin. Použití teorie množin znamená použití axiomů TEMNA a definic čísel pomocí množin, a to se prostě v MA nedělá. Např. čísla nejsou definované jako speciální typ množin, ale jako entity na množinách nezávislé.
Matematická analýza nejen že potřebuje teorii množin, ale dokonce i teorii množin s axiomem výběru.No jsem na informatice, takže možná nám něco zamlčeli, ale za celý studium nikdo axiom výběru při analýze nepotřeboval. Máš pro to nějaký důkaz?
.... Jakmile definuješ pojem "2" a věty, které popisují potřebné vlastnosti přirozených čísel, můžeš klidně zapomenout jak bylo "2" zkonstruováno a jaké jsou její prvky a podmnožiny. ....Ty jsi sem dal větu, kteorus nazval větou o MI kterou prej používáš. No a v tý se o podmnožinách mluví. Takže s nima pracovat musíš.
Stejně tak se dopracuješ k větě o transfinitní indukci (posílal jsi na ni odkaz), která pojem podmnožina nebo prvek vůbec nezná, a mluví jenom o uspořádání.
Myslím tu teorii množin, kterou vám přednášeli na mff v prvním ročníku, a o kterou se opírá většina přednášek na mff, včetně MA. To znamená ZFC nebo GB, které jsou ekvivalentní.Na MFF se v prvním ročníku žádná teorie množin nepřednáší (a na informatice se npřednáší nyní vůbec, za mého studia to byl nepovinný předmět k souborkám, které obsahovali totální základy TEMNA, na které ta přednáška potřeba v podstatě nebyla). A žádná přednáška (mimo ty vyloženě na TEMNO navazující) nestaví na temnu, nýbrž si definuje vlastní axiomy a z nich pak dokazuje.
Relaci < musím nejprve definovat, ale jakmile to udělám, je to stejné < jako v analýze.Ano? Jenže jaksi v analýze existují pouze menší čísla, nic jiného, zatímco v TEMNU je těch podmnožin trochu více (např. {{0}}). Takže při tvrzení o podmnožinách množiny musíš udělat více práce, než při tvrzení o číslech menších než n.
Rád se nechám poučit. Jaké vlastní axiomy má MA?Mimo axiomy predikátové logiky s rovností axiomy definující vlastnosti tělesa reálných čísel a operací nad nimi (doufám, že si to pamatuju +- přesně).
A zajímal by mě příklad tvrzení, které nelze dokázat v analýze, ale v teorii množin ano.http://cs.wikipedia.org/wiki/Goodsteinova_v%C4%9Bta
f(n)=min (f(i)+ f(j) ....)=min (P(i)+ P(j) ....)=P(n)Pokud neukážeš, že existuje bod, tzn. n_0, pro které tvrzení platí nezávisle na platnosti tvrzení pro jiné n, je důkaz nekorektní. Protože takovej důkaz prostě nerozlišíš od důkazu, že a+1=a.
funguje i pro počátek, tedy pro n=1. Je zbytečné dokazovat zvlášť, že P(1)=f(1)
Osobně bych vybíral jazyk podle toho, co chcete vytvářetTo je s prominutím blbina. Důležitý je naučit se algoritmizaci, progr. myšlení atd... a
Tie upgrade skripty ako by som tam mal ukladať?no je tisíc možností. Od nejhloupější varianty jednoho obrovskýho dumpu - kdy prostě provedeš merge dvou souborů a občas to budeš muset řešit rúčo, po systém, kdy je databáze rozdělená např. po tabulkách - málokdy se sejdou updaty stejnejch tabulek (imho nejčistší řešení), nebo kdy má každej vývojář "svoje" soubory (např. ve tvaru datum.vyvojar.sql) a skript je pak provede ve spravnym pořadí.
Ok a v případě že neplánuji RAID a ani rozšiřitelnosto oddílu? Například mám a plánuji mít jen jeden disk s externím zálohovánímTo si seš tak jistej, že nikdy nebudeš chtít přidat druhej disk?
Pro a=0 to znamená, že důkaz musí fungovat, aniž by bylo možné se opřít o jakéhokoli předchůdce.A sme doma. A že takové bod (tvrzení) existuje musíš ukázat, jinak není důkaz korektní. jinými slovy - musíš věnovat extra pozornost existenci pevného bodu.
MI definovaná pro celá čísla? Tomu nerozumím.No indukci můžeš použít i pro všechna záporná čísla, pro čísla větší než -10 atd.... Co je na tom k nechápání? Jediné co potřebuješ je platnost pro n0 a indukční krok.
Teorie množin není žádná uzavřená exotická část matematiky,Která teorie množin? ZFC? Vopěnkova alternativní? Goldstein-bernsteinova? A s jakým modelem?
naopak se "spojitě" rozvětvuje do ostatních disciplín matematiky.Nikoli. Např. analýza má svoje vlastní axiomy a pracuje pozue s nimi. TEMNO se snaží vytvořit logické teorie a modely, které by splňovali axiomy této teorie, není však pravda, že TEMNO = Analýza.
Číslo 2 nebo pojmy "funkce", "matematická indukce" jsou nějak teorií množin definované.V každé teorii množin jsou definovány jinak, mají třeba i jiný model, popř. mají víc možných modelů, jdou pro ně dokázat různě silná tvrzení... Takže jestli chceš použít TEMNO, tak bys nejdříve měl říct kteoru vlastně teorii používáš a co pro ni platí.
Jakmile je definuji, mohu je pak normálně používat, bez axiomů.Jo, ale furt sou to objekty TEMNA. Tzn. např. věta o MI pracuje s podmnožinou. Tzn. abys byl korektní, tak to musíš dokázat pro všechny ordinální konečné podmnožiny dané množiny (jestli Ti je od pohledu jasné, že veškeré ordinální podmnožiny N musí být přirozená čísla, tak mě teda ne - existují i pěkně divoký modely ZFC TEMNA. Pozor, netvrdim, že to tak neni, jen že to není "zřejmé"). Atd. postě přirozený číslo v ZFC není až tak "jednoduchá věc" jako v analýze.
a) souhlasím, nevidím žádný rozdíl, kromě toho, že v analýze se zřejmě vždy pracuje s konstrukcí M ={n z N; tvrzení T(n) platí}No právě takhle se v MA s MI nepracuje. V MA se pracuje s větou o slabíém či silném principu MI, které jsou založeny tuším na axiomech indukce.
A v každém matematickém odvětví, ať je to teorie množin nebo analýza nebo cokoli jiného, mohu dělat důkazy... ....tak je to taky teorie množin, i když pouze neformální.Ano, jde programovat eshop v strojovém kódu. Já bych to nedělal.
Mimochodem, někdy někde jsem viděl Godel-Bernaysovu teorii množin, včetně pasáže o přirozených číslech a definice MI (včetně "Fin(x)", na které jsem o pár příspěvků výše zapomněl).A už je to tady - tak používáme ZFC nebo GB? A co axiom výběru? Ano nebo ne? A jaký model teda používáme? To všechno musíš říct, aby byl tvůj důkaz korektní a vůbec srozumitelnej....
Napsal jsem hloupost, je jedno z které strany začneš. V každém případě f nemůžešTakže f nemůžu ani definovat, protože k její definici musím prostě použít musím?
používat, pokud nevíš, jestli existuje jako celek: existence f(i), f(j) nestačí.
Zřejmě platí následující tvrzení:Právě si napsal větu o konstrukci rekurzí. A ta kupodivu platí. (algoritmus je funkce, viz věta o ekvivalenci TS a částečně rekurzivních funkcí).
jestliže je předpis rekurzivní, tj. jestliže pro každé n je hodnota funkce určena na základě hodnot předchůdců, lze na základě tohoto předpisu algoritmus sestavit.
Říkal jsem, že na důkaz Lemmatu nepotřebuješ indukci.Nikoli. Říkal jsi:
Pokud je f(n) definována korektně, P(n) = f(n) plyne okamžitě z Lemmatu, na to indukci nepotřebuješ.Což jsi se pak snažil obhájit tím, že použiješ větu o konstrukci rekurzí. Která se sama dokazuje indukcí....
Jinak TI a MI říká to samé, jenom to říká o jiné množině.IMHO v teorii množin se o matematické indukci v podstatě nemluví. Přirozený čísla jako objekt v TEMNU je vcelku nezajímavej objekt a TEMNO se mj. na zkoumání spočetnejch věcí moc nehodí (byť je na něco nutná). V TEMNU se používá transfinitní indukce, protože ta se týká toho, čemu se TEMNO mj. věnuje hlavně - nekonečnejm množinám. Je možný, že někdo MI v rámci teorie množin definuje, to je pak ale nejspíše z didaktickejch důvodů, aby člověku nepřišla TI tak divná.
Tvrdit to můžeš, ale nemůžeš to dokazovat žádnou indukcí, protože ta funguje pouze pro dobře uspořádané množiny.Dík TomK, opravils mi to perfektně :-).
Při řešení problému pak definujeme M ={n z N; tvrzení T(n) platí}. A použijeme MICo to znamená a použijeme MI. To znamená ověřit předpoklady. Předpoklad pak je, že je-li x podmnožinou a ordinálem (tos tam taky zapoměl, bez toho to imho nejde), pak je i prvkem. To celé bys měl ověřit prostředky TEMNA (axiomy, množiny, ne žádný čísla a podobný "výdobytky civilizace"). Vopruz.
To bys ale nesměl začít psát důkaz rovnostíProč ne? Indukcí mám přeci zajištěnou existenci f(i) a f(j). Ten důkaz zároveň dokazuje existenci i rovnost.
f(n) = min (f(i)+ f(j) ....)
Musel bys začít z druhé strany P(n)=...
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.