Příspěvky

481

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 06. 02. 2014, 13:34:42 »

Filip: Slowthinker už napsal, že citujete diskusi více než deset let starou z doby, kdy platili jiné zákony a Josef Aujezdský byl v oblasti autorského práva "zelenáč".

Navíc - kdybyste si tu diskusi přečetl pořádně, tak i v té starší úpravě už existovali právníci, kteří se přikláněli k tomuto výkladu AZ, a to byl tenkrát v tomto ohledu AZ trochu vágnější (konkrétně Jiří Buryan, vedoucí jeho diplomové práce a pravděpodobně i oponent, Jiří Tyll)  - defakto byl Aujezdský se svým názorem osamocen a evidentně od té doby (dle diskuse nikterak pevný) názor. Což byste zjistil, kdybyste místo implicitní úvahy - určitě je to tam jak myslím: pořádně četl linkované texty, neboť se tam explicitně např. píše: "Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou."

Jinak k prostudování doporučuji i směrnici 91/250 ES, kde se rozlišuje mezi "nabyvatelem licence" a "oprávněným uživatelem" a používá je (např. rozklad bod 1) takovým způsobem, že jsou evidetně disjunktní: spojuje je spojkou nebo, tj kdyby jak tvrdíš byl každý oprávněný uživatel nabyvatel licence, nemělo by toto spojení smysl. Když řekneš každý člověk nebo žena, tak se tím automaticky chápe, že ne každá žena je nutně člověk.

----

Jinak já fakt nemám potřebu aplikovat nějaký výklad. Nejprve je totiž třeba se shodnout na tom, co zákonné ustanovení vlastně tvrdí a pak teprv je možno z toho vyvozovat důsledky. Váš postup: zákon (des)interpretuji podle toho, jaké se mi líbí důsledky je naprosto zcestný.

482

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 06. 02. 2014, 10:18:16 »

Filip: Doporučuji Ti dvě věci:

a) Něco si o problému přečíst, než Tu budeš sáhodlouze hájit blbiny, např.:
http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/novela-autorskeho-zakona-a-pocitacove-programy.html
http://www.root.cz/specialy/licence/opravneni-uzit-pocitacovy-program-na-zaklade/
právníci se evidentně shodují s mým výkladem pojmu oprávněný uživatel

(že je Tvá definice nesmysl je vidět i z toho, že práva daná AZ §66 se netýkají jen práv "při běhu programu", ale např. možnosti program zkoumat, možnosti dělat záložní kopii atd... - když dělám záložní kopii, tak přeci program nijak nepoužívám, anžto podle Tebe nejsem oprávněný uživatel. Nebo to jako mohu dělat záložní kopii pouze pokud mám ten program spuštěnej??? A co když si pouštím OEM licenci na dvou počítačích - jsem v tu chvíli oprávněný uživatel, nebo ne? Dle principu sporu buďto op.už. jsem, nebo nejsem, obojí možné není atd....).

b) Pokud jsi schopen tvrdit, že A je B, i když je v zákoně jasně napsáno, že A je C, radši si ke každému významnějšímu právnímu aktu vzít někoho, kdo trochu rozumí právu a interpretuje zákony. :-) Protože na Tvou interpretaci zákonů: to co je výslovně napsané v zákoně je vlastně úplně jinak, protože by z toho plynuly věci, který se mi nelíbjej, sice máš právo, ale to neznamená, že s ní u případného soudu uspěješ.

Honzas:

Na to myslím zcela odpověděl Filip Jirsák, pokud autor nestanovil jinak, bez licence nejste oprávněným uživatelem.

Zaprve nemusíš mít licenci, stačí oprávněně nabytou rozmnoženinu. Viz AZ §66 a odkazy výše. Jde ale o to, že to co dělám nezasahuje dle AZ §66 do autorských práv a proto pro tuto konkrétní činnost nepotřebuji licenci (jsem-li oprávněný uživatel, např. vlastník licence). TJ potřebuji splňit definici oprávněného uživatele (ta viz rozbor v odkazech výše), ale pak už užívám program dle AZ a tedy konkrétní ustanovení LS nemají na legalitu tohoto užívání vliv.

Ad dosbox - proč furt dokolečka opakuješ totéž a neodpovídáš na argumnety? Dosbox jen NEEMULUJE prostředí. Dosbox NENÍ na stejném principu, jako např. WINE. Dosbox kromě emulace prostředí MODIFIKUJE samotný kód programu tak, aby v cílovém prostředí (zde nasimulovaném DOSU) běžel.

483

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 05. 02. 2014, 20:02:28 »

Honzas:
- lex specialis se netýká celého zákoníku či zákona, ale jeho jednotlivých ustanovení. A §66 AZ je speciálnější než OZ §2375, neboť se týká užšího kruhu autorských děl. Proto je správné aplikovat ji. Nicméně je to jedno, protože jak jsem psal, ty ustanovení se týkají něčeho jiného.

- čím se liší transformace provedená dosboxem za účelem spustit program určený pro jeden druh počítače (realmode x86) na jiném (AMD64) od transformace mým loaderem, který umožní běh programu určeného pro běh na dvoujádru na čtyřjádru? Neříkám, že tam rozdíl není - jen nevidím, že by ten rozdíl byl podchycen AZ.

-

Pokud program upravíte, aby jste získal novou funkčnost, či překonal omezení autora, zasahujete do autorského díla.

To ano, otázka je, zdali zasahuji do autorských práv. Protože dle odst 1 mohu program měnit, aniž bych do autorských práv zasáhl.
Pokud zasahuji, tak je to samozřejmě problém, ale celá má argumentace je postavena na tom, že to činím abych program rozběhl, což dle bodu 1 mohu i bez porušení autorských práv. Ale argumentace kolem vytváření patche atd... je samozřejmě trochu složitější, protože je otázka, co ještě spadá pod pojem "nezbytné k využití".

-

Každá platná smlouva zavazuje smluvní strany a musí být jimi plněna v dobré víře.

Nikoli - každá platná smlouva zavazuje smluvní strany svými PLATNÝMI ujednáními. Smlouva může být platná a přitom mít neplatná ujednání, které strany nezavazují.

Jak jsem psal, možnost používat program dle §66 AZ není výkonem autorských práv - neboť takové chování NEZASAHUJE do autorských práv autora programu. Proto chování dle tohoto paragrafu ani nemůže být ve sporu s licenční smlouvou, protože ta upravuje výkon autorských práv (a smlouva ani nemůže upravovat něco, co je dané zákonem, pokud to v zákoně není explicitně napsáno).

Takže já budu klidně plnit licenční smlouvu, ale vedle toho budu požívat výhod daných mi AZ, neboť tím nijak smlouvu neporušuji.

484

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 05. 02. 2014, 19:27:43 »

Filip: Nejenže neuznáš, že sis ten zákon nepřečetl, ale ještě se dál navážíš, čímž jen dokazuješ, žes asi nečetl pořádně moje příspěvky... anebo nepochopil.

Ano, licenční smlouva není cár papíru, je to mj. jeden z prostředků, jak se stát oprávněným uživatelem dle definice AZ. Druhá možnost je být vlastníkem rozmnoženiny. Pokud pro Tebe platí jedna z těchto podmínek: pak jsi opr. uživatel. Pokud ne nejsi. Tak přesně definuji oprávněného uživatele celou dobu, nikoli dle odstavce jedna, jak se snažíš tvrdit. Je to i v minulém příspěvku v PS, kdybys četl pořádně.

Z toho plyne, že oprávněným uživatelem jsi nezávisle na tom, co zrovna v daném okamžiku děláš, ať už jezdíš autem na autodromu, požíráš chrousty, nebo třeba ten program hackuješ. Furt buďto si, nebo nejsi, oprávněný uživatel a tedy užívání programu dle AZ porušuje nebo neporušuje autorská práva autora programu.

Uzavřením licenční smlouvy tedy jednak získáš práva daná licenční smlouvou - a ty má za podmínek stanovených v lic. smlouvě (nejsou li v rozporu se zákony) a jednak možnost legálně program užívat z toho titulu, že jsi oprávněný uživatel dle AZ. A této možnosti legálně program užívat se podmínky v licenční smlouvě netýkají.

PS: A ani nepřestanu být oprávněným uživatelem, když lic. smlouvu "poruší" využitím práv dle AZ, protože
A) i když smlouvu porušuji, pořád jsem jejím nabyvatelem, takže oprávněným uživatelem. Když porušuji smlouvu, tím nijak neruším její platnost.
B) využitím AZ nijak nezasahuji do autorských práv, tedy ani nemohu porušovat smlouvu, která se týká využití autorských práv.

PPS: Honzas: odpovím za chvíli :-)

485

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 05. 02. 2014, 18:08:21 »

„Oprávněný uživatel“ znamená...

Prosím, přečti si autorský zákon, než budeš vymýšlet kolo. Definici oprávněného uživatele tam máš a je úplně jiná, než tvrdíš.

To je klidně možné. Ale protože nic jako vlastník licence neexistuje, nenastává tento případ nikdy.

Vlastníkem licence myslím člověka dle definice AZ §66 odstavec 6 (tedy oprávněného uživatele, ale nikoli člověka užívajícího program dle licenční smlouvy, jak se snažíš furt v rozporu s AZ oprávněného uživatele definovat) - jak v tom PS píšu a jak bys i pochopil, kdybys místo vymejšlení vlastních teorií si ten AZ přečetl.

Pokud jste získal právo používat program na hardwaru A, při použití na hardwaru B vaše právo netrvá, nejste oprávněný uživatel a tudíž se na vás § 66 nevztahuje.

Jsem oprávněný uživatel a tedy to právo trvá. Opět viz definice oprávněného uživatele v AZ §66 odstavec 6

Je to právě naopak, používáte nepřesný termín licence, a z té nepřesnosti pak odvozujete dalekosáhlé závěry.

Uffff - kdo se tady snaží definovat oprávněného uživatele úplně jinak, než je definován zákonem?
Ano, má definice vlastníka licence - tedy oprávněného uživatele - je jiná než Vaše. Problém ale je, že má definice se kryje s  AZ §66 odstavec 6, zatímco Vaše je fabulací a díky tomu i Vaše dalekosáhlé závěry stojí na vodě (či se v ní spíše topí :-)).

486

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 05. 02. 2014, 17:10:08 »

Ale ta práva máte jenom tehdy, když ten program užíváte v souladu s licencí, tedy v úterý na počítači s daným procesorem......
.... AZ vám k tomu v § 66 odst 1a) jako bonus nadělí další oprávnění, která máte během toho provozu programu v souladu s licenčním ujednáním.

A na základě čeho to tvrdíte? Přečtěte si ten AZ prosím znovu:

Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu

Je tam někde napsáno "při použití v souladu s licenční smlouvou"? Není. Prostě pokud jsem oprávněným uživatelem rozmnoženiny, což je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny za účelem ji užívat (odstavec 6), tak mohu dělat věci dle odstavce 1. To, jak program AKTUÁLNĚ využívám na to nemá vůbec vliv, o tom se nikde v daném paragrafu nepíše.

Odstavce d) a e) jsou na tom podobně, opět nejprve vyžadují, abyste vůbec měl nějaká práva od autora, a pak k nim přidá práva další.

(Kromě výhrady níže, což lze opravit reformulací) souhlasím. To ale nic nemění na podstatě sporu. Jde o to, jak široká jsou ta "nová práva". Vy tvrdíte, že platí pouze, pokud aktuálně používam SW dle podmínek licenční smlouvy. Já tvrdím, že kdyby to tak bylo, tak by to v zákoně muselo být tak napsáno, ale že je tam napsáno, že ta práva mám, když mám libovolnou "licenci" k užití a program "pouštím", žádná jiná podmínka tam není.

Navíc, licenční smlouva s těmi "právy" v §66 v podstatě nemá co dělat! Ono se v §66 AZ totiž vůbec neřeší nějaký převod dodatečných autorských práv. §66 AZ říká, co mohu dělat, aniž by to bylo v rozporu s autorským právem, jinými slovy, specifikuje, čeho se autorská práva vůbec NETÝKAJÍ.

Nesmysl. Pokud zákon podmiňuje nějaké právo (třeba na kopírování) tím, že nastane nějaký stav (provoz programu oprávněným uživatelem), neznamená to v žádném případě, že ten stav nastává vždy ze zákona. To by tam pak ta podmínka vůbec nemusela být.

Nechápu, co tím chceš sdělit. Já netvrdím, že ten stav nastává vždy. Nastává jen u vlastníka "licence". Jen tvrdím, že to, co člověk může dělat dle §66 je omezeno pouze těma podmínkama, které jsou v tom §66 vyjmenovány a že mezi tím, čím je podmíněna tato legální možnost nakládání se SW, nikde není napsáno, že to překládání, upravování atd... nebo vůbec využití SW musí být v souladu s licenční smlouvou.

Nejprve musíte získat právo program užívat, a zákon vám k tomu pak přidá právo na úpravy při provozování programu. To je ale opět podmíněné tím užívacím právem k programu, pokud nejste oprávněným uživatelem, § 66 odst 1. se na vás nevztahuje.

Ale já právo užívat program mám. Akorát třeba ne na daném HW, ale o tom už v §66 nic není, čili to podmínkou pro vznik dalších práv není.

Když si koupím věc, AUTOMATICKY ze zákona vznikne právo na reklamaci (opět trochu zjednodušuji termíny). Toto právo trvá, dokud trvá kupní smlouva, ale jinak je platné takové, jak je napsané v zákoně a nic, co je napsané v kupní smlouvě nemůže rozsah tohoto práva omezit. Právo vznikne, i když o něm bude kupní smlouva mlčet, i když bude v kupní smlouvě explicitně uvedeno, že to právo nemám.

Stejnětak když koupím "licenci SW", tak mi tím automaticky vzniknou další "práva" vůči autorovi SW. A úplně stejně jako v případě reklamace tato práva jsou specifikována nikoli tím, co je napsáno v licenční smlouvě, ale tím, co je napsáno v zákoně. Pokud tedy v zákoně není toto "právo" omezeno na používání dle licenční smlouvy, pak tím omezeno prostě není. Je omezeno čistě tím, že je platné pouze pokud "rozmnožuji, překládám, zpracovávám, upravuji či jinak měním počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně NABYTÉ (tedy nikoli oprávněně UŽÍVANÉ) rozmnoženiny počítačového programu"

Jediné, jak bys mohl podle mě argumentovat je to, že užívám program je něco více, než "rozmnožuji, překládám, zpracovávám, upravuji či jinak měním" a tedy že k spuštění a běhu programu potřebuji ještě nějaké další právo, než výše jmenované. Tomuto výkladu ale odporuje odstavec 6, který definuje, že výše jmenované činnosti dohromady je užívání programu.




PS: Ppoužívám termín licence, protože to je zkratka za dokolečka opisování definic z AZ §66 odst 1 potažmo AZ §66 odst 6 potažmo OZ hlava 2 díl II poddíl 2 - je to IMHO lepší postup než používat právnické termíny, které nejsou v tomto případě přesné.

487

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 05. 02. 2014, 16:20:28 »

Odkaz na nový OZ je zajímavý a je to další hledisko, které je třeba zohlednit, v tom máte plnou pravdu. Nicméně myslím moji argumentaci neruší, a to hned ze dvou důvodů

1) AZ §66 je věnován speciálně programům, zatímco OZ se věnuje obecně dílům podléhajícím AZ. Proto je AZ lex specialis a tedy má v případě, kdy jdou proti sobě (tj. OZ něco vlastníkovi práv umožňuje a AZ zakazuje) přednost.

2) Zmíněný paragraf OZ a celkově poddodíl 2 se věnuje právům plynoucím z licenční smlouvy. Tj. za jakých podmínek může vlastník autorských práv (teď asi nepoužiju správnou terminologii) převést autorské právo využít dílo na jinou osobu. AZ §66 ovšem mluví o něčem jiném. Nikoli o výkonu autorských práv, ale o tom, co vše může dělat majitel, na něhož bylo autorské právo využít dílo převedeno, aniž by tím zasáhnul do autorských práv autora. TJ. práva plynoucí z AZ §66 nejsou autorská práva a proto se na ně ani OZ §2375 nevztahuje.


PS: Dosbox není totéž co WINE, dosbox je emulátor a tedy transformuje kód před provedením (jak by jinak spouštěl 16bit programy v 64bit prostředí??)

488

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 05. 02. 2014, 14:18:17 »

Jenže to právo pustit program vám dává licence, a ta ty okolnosti může omezit

Nemůže, protože v zákoně je defakto stanoveno, jaká minimální práva máš, jseš-li vlastníkem licence. Smlouva má menší právní sílu než zákon a proto jsou neplatná veškerá ujednání, která by rušila práva daná ti AZ. Ale to neznamená, že je neplatná celá licence: tu licenci člověk má, i když jsou v ní neplatná ujednání.

Je to stejný případ, jako když podepíšeš nájemní smlouvu kde bude, že výpovědní doba je jednoměsíční. Platnou nájemní smlouvu máš, ale výpovědní doba bude tři měsíce, protože tak je to v zákoně a ten nemůžeš smlouvou předefinovat (nejsem si teď jist, jestli by nešla smluvně prodloužit, ale zkrátit nelze určitě). Stejnětak nemůžeš ani napsat licenční smlouvu, která by zužovala rozsah práv, daných AZ. Pokud chceš někomu dát licenci, musíš tak udělat minimálně v rozsahu daném AZ.

---

Jestli se tím snažíš říci, že existuje něco jako "právo ke spuštění programu", které musíš mít navíc mimo práv v AZ §66 1a, tak to je IMHO špatná interpretace zákona. Protože podle odstavce 1a nezasahuje do autorského práva oprávněný uživatel (tj. kdokoli, kdo má uzavřenou licenční smlouvu, ať už jsou v ní podmínky jakékoli - stačí že máš licenci), kdo nějak "manipuluje" s programem při jeho spouštění. Čili právo ke spuštění programu nemáš z titulu licenční smlouvy, ale přímo z AZ - žádné další právo mimo to z AZ nepotřebuješ - a proto ani není co regulovat licenční smlouvou.

---

(co jsi se snažil říci tou reklamací nějak nechápu, ale to je asi jedno).


---
Honzas:

Co to znamená vyžadovat? Právo požadovat po autorovi úpravu samozřejmě nemám. Jde o to, jestli
a) mám právo ten software rozběhnout na stroji v rozporu s licenční smlouvou
K tomu podle mne právo z AZ§66 mám.

b) mám právo program hacknout tak, abych odstranil případné umělé omezení, díky kterému program nepoběží?
Tady je to dosti diskutabilní. O opravu chyb se nejdená, takže mám právo tak činit pouze při zavádění programu. Ale teoreticky, čím se liší crack, který nahraje kód, modifikuje ho tak, aby běžel na daném HW a spustí od např. remapování adres ve sdílených knihovnách nebo překladu bytekódu do strojového kódu cílového stroje?

Samozřejmě furt trochu otázka je, zdali je to nutné, argumentace by mohla znít: není, stačí si koupit jiný HW. Ale to bych mohl tvrdit i to, že Javu nesmím překládat do bytekódu, když tady jsou ARMy, které umí javu nativně... Nebo že na spuštění programu v dosboxu potřebuju spešl licenci...

489

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 05. 02. 2014, 10:30:52 »

Filip:

Nikoli, podle § 66 odst. 1 má oprávněný uživatel při běžném provozu programu určitá minimální práva. Tato práva mu nelze upřít ani v licenčním ujednání. Omezení na konkrétní počítač nebo počet procesorů ale možné je, to není v rozporu s těmi minimálními právy - k takovému omezení není potřeba v zákoně povolení, protože co není zákonem zakázáno, je povoleno.

No s tím právě nesouhlasím. Pokud mám právo program pustit, tak to znamená, že mám právo program pustit za jakýchkoli okolností - právě proto, že co není zakázáno, je povoleno. To je silnější právo než pustit program za určitých podmínek. Tedy ujednání v licenční smlouvě, které moje právo ze zákona zužuje, je neplatné. To by tam ta možnost zúžení musela být explicitně zmíněna.

Úplně stejný příklad je např. ujednání o reklamacích - když mám dvouletou lhůtu na reklamaci, tak prodejce ji nemůže zúžit např. tím, že jí mám, ale uplatňovat ji mohu pouze na severním pólu u ledního medvěda.
 
Slowthinker:
Já rozhodnutí ESD chápu tak, že přesně určuje kdo je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, a že se jedná nejen o koupi CD, ale např. i o stažení z internetu. Alespoň jestli jsem dobře pochopil, tak to bylo jádro sporu, že Oracle tvrdil, že oni si koupili právo to stáhnout z netu, takže defakto nenabyli rozmnoženinu.
Jestli to chápu dobře, tak to rozhodnutí specifikovalo, kdy se vyčerpávají autorská práva vlastníka autorských práv a tím pádem odkdy má vlastník licence volnou ruku v tom, prodat tu svoji licenci někomu dalšímu.

Jinak s tím b) máš asi pravdu - protože oprávněný nabyvatel jsem, ale po vypršení licence už asi opravdu nejsem nabyvatel, který vlastní rozmnoženinu za účelem běhu. Teď ji vlastním opravdu asi kvůli té vitríně...

490

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 04. 02. 2014, 18:32:37 »

Tiger: A co když jsou šmejdi nikoli ten vyhodny software, ale MS? Kdo rozsoudí, jestli je cena, za kterou prodávají SW enduserovi správná, nebo příliš drahá? Respektive - když existují tak levné hromadně prodávané OEM licence, neukazuje to, že verze pro koncáka je předražená (tj. zneužití monopolu)?
Můžeš argumentovat tím, že s koncákem má microsoft spoustu práce. Jistě má a to opravňuje vyšší cenu licence - pak ale nic nemůžeš mít proti tomu, když někdo přeprodává ty levnější OEM, protože o co jsou levnější je jen ta práce, kterou MS nemá...

Slowthinker: Jasně, ale já se nebavím o právech vyplívajících z rozhodnutí ESD, ale z AZ §66. A tam je oprávněným uživatelem ten, kdo oprávněně nabyl rozmnoženinu - a tu nabydeš oprávněně, i když máš licenci prodanou jen na půl roku. Tj. interpretace by mohla být, že to pak můžeš používat furt, akorát nemůžeš aplikovat to rozhodnutí ESD a tedy právo to používat převést na někoho jiného, ne?

491

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 04. 02. 2014, 17:20:02 »

Ne že bych se zastával všech zákonů "na ochranu ovčana", ale tadle argumentace je imho zcestná. Takto totiž obhájíš zrušení jakékoli regulace - a kapitalismus bez regulace tu již také byl a také to nebyla žádná sláva.

492

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 04. 02. 2014, 16:59:02 »

Jo, vidíš, to jsem přehlíd. Ale to je v rozsudku, kterej říkal, že stažení z netu je totéž jako nabytí rozmnoženiny.

Pokud např. koupím roční licenci a dostanu k tomu CD, tak jsem furt oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, ne? Akorát ji dle licence pak už nesmím používat, ale to CD mi přeci nevezmnou...

Ale je pravda, že roční licence se zpravidla prodávají jen online... Možná je právě todle důvod??

493

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 04. 02. 2014, 16:24:26 »

* Pokud si koupím OEM licenci, tak jsem oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - a to i když ji stáhnu z webu. Na to je rozhodnutí soudního dvora.

* Podle rozhodnutí ESD tuto licenci mohu převést na jiný subjekt - on je pak oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, já už nikoli.

* Podle §66 odst. 1 má právo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny tuto provozovat. Není tam nijak specifikováno, že toto právo lze omezit na konkrétní počítač, ale např. ani na konfiguraci počítače (tzn. např. licence na max jeden procesor).

Pokud by platila tadle argumentace, defakto by to IMHO znamenalo neplatnost jakýchkoli licenčních ujednání, které znemožňují převod licence, ale např. i omezení na hardware počítače atd... A to nikoli u druhého a dalšího vlastníka licence, ale u každého. Jsem vlastník licence a zákon mi garantuje daná práva...

Díru v tom nevidím, byť se mi to trochu zdá divné - na druhou stranu to, že MS proti přeprodeji nijak právně nezasahuje, svědčí pro tuto argumentaci.

Legrace, která z toho plyne ale je např. i to, že když si koupím licenci na rok, tak jsem oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, takže podle odstavce 6 oprávněným uživatelem a můžu to teda používat furt. To už je fakt divný, ale kde je tam díra?

494

Vývoj / Re:C# nebo Python?

« kdy: 28. 01. 2014, 10:20:13 »

Ale já přeci nikde netvrdím něco o umění hrát. Já celou dobu hovořím o nástrojích. A tam by opravdu blbost byla: vyrábět pouze housle pro virtuosy, do jejichž pořízení musí člověk investovat několik milionů.

Druhá věc pak je, že to není přesné přirovnání, protože to není tak, že např. python je nástroj pro začínající hráče a haskell pro virtuosy. Každej jazyk má trochu jiný přednosti a tak se dají najít situace, kdy je vhodnější jeden nebo druhej (pomíjím teda PHP, který má nedostatků přehršel, ale výhody aby člověk pohledal, snad jen Ti levní vývojáři a tedy rychlá křivka učení ;-)).

Radkem prezentovaný výhody jazyků typu formální verifikovatelnost atd... jsou prostě vlastnosti, které člověk pro běžný vývoj nepotřebuje. A za to, že tam ty vlastnosti jsou, se nějak platí. Např. tím, že když máš striktní typový systém, tak bývá vhodné na začátku si nějak promyslet jak teda budou ty typy v danym případě vypadat. A to se např. nemusí hodit do agilních metodik, kdy začínáš psát slona a výsledkem je růžovej robotickej vysavač. (To, že to i v agilních metodikách často pomůže a že problém agilních metodik je mj. blivajz, co z nich leze, nepopírám, vše má + a -). Statická kontrola někdy zdržuje při mockování pro účely testů apod...

Další věc je ta, na kterou si přesně narazil s Haskellem. Je krásné být virtuos na liru, ale když pak neseženeš noty a ani se nebudeš mít od koho zdokonalovat, může Ti být houby platné, že na liru zahraješ víc, než na housle. To, že jazyk má rychlou křivku učení zpravidla znamená, že pro něj existuje více zdrojů, více knihoven atd...

O výše uvedené ilustrace se samozřejmě můžem zas dokola hádat, ale není to to podstatné, co tvrdím. A rozhodně tím nechci tvrdit, že je statická typová kontrola špatná. Není, je dobrá a užitečná, jen má jako každý nástroj své limity a nevýhody. To, co tvrdím, je, že to, že v komerční praxi převažují některé jazyky (byť jsou to třeba jazyky dle akademických kritérií méněcené) není blbostí komerčních programátorů, ale že to má své důvody.
 

495

Vývoj / Re:C# nebo Python?

« kdy: 26. 01. 2014, 20:27:27 »

Proč ty invektivy? Chceš tvrdit, že vývoj většiny dnes psaných komerčních softů bys dokázal zařídit v Haskellu stejně draho, jako i třeba v PHP nebo Pythonu nebo C#? To, že existují i software, u kterého se vyplatí investovat do dlouhodobé udržovatelnosti kódu, verifikovatelnosti atd... je přeci jasné - ale je i jasné, že takových kódů je v komerční praxi menšina.

To, že jsou lépe placené je pravda - ale to je právě proto, že je složitější je zvládnout. Proto je blbina tvrdit, že enterprise jazyky jsou lepší než bastlířské. Nejsou. Jsou na něco dobré na něco ne. Akorát komerční praxe a zájem o programátory ukazuje, že těch věcí, kde se firmám vyplatí je používat je menšina.