Příspěvky

466

Windows a jiné systémy / Re:Problém z neidentifikovaným programem, zapínajícím se cca po 2. min.

« kdy: 11. 05. 2014, 13:32:58 »

Proskenoval sis PC antivirem?

467

Vývoj / Re:PHP - Hledám vhodný název třídy

« kdy: 06. 05. 2014, 12:17:07 »

Už to tady v podstatě zaznělo, ale jedna ze zásad OOP je, že pokud máš něco problém pojmenovat, tak to je špatně navržený.

Každá třída by měla dělat pokudmožno pouze jednu věc a měla bys o ní být schopna říci, co dělá (jaká je její zodpovědnost). Pokud to má být nějaká třída starající se o celý běh webové aplikace, zkus z ní jednotlivé činnosti vyčlenit do samostatných tříd...

468

Vývoj / Re:Oprava dotazu do MySQL

« kdy: 07. 04. 2014, 21:33:25 »

Hoď sem chybovou hlášku, bez toho Ti to luštit nebudem :-)

469

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 14. 02. 2014, 18:29:24 »

A)

a3) že novela autorského zákona z roku 2006 nic nezměnila na tom, jak lze chápat pojem oprávněný uživatel a/nebo oprávněný nabyvatel
Ne

Chápu dobře že říkáte, že tvrzení je nepravdivé?

Aujezdský ve zmíněné diskusi tvrdil:

To, že jsem vlasníkem média nemá dle mého názoru vůbec žádný vztah k oprávněnosti užívaní programu

Jelikož novela AZ tvrdí opak (např. oprávněný uživatel je .... mající vlastnické právo k rozmnoženině), pak evidentně Aujezdský v roce 2003 chápal význam těchto termínů jinak, než jak je specifikuje novela.

Nevyplývá z těchto dvou faktů to, že stanoviska Aujezdského z roku 2003 k tomu, co znamená oprávněný uživatel a oprávněný nabyvatel po přijetí novely jsou irelevantní, protože defakto mluví o jiných pojmech?
 (stejně jako když podle nového zákona je definován termín pacht, tak právní názor člověka, který před uveřejněním zákona tvrdil, že pacht je když se člověk za něčím pachtí je irelevantní k diskusi o tom, co je po přijetí OZ pacht dle zákona).

a1) že Aujezdský netvrdí, že člověk nabytím vlastnického práva k rozmnoženině (legálně zcizené) nabyde právo k užívání software na té rozmnoženině
Ano. Přičemž "netvrdí" se vztahuje k té odkazované diskusi.

Neodpověděl na otázku, tak se ptám znovu. Je pravda a1?
Tedy se ptám se na to, co tvrdíte o současném názoru Aujezdského, tedy po novele AZ, nikoli před ní.

K a2 se vyjádřím, až odpovíte.

-----

B)

Tím podle mne tvrdíš to, že po implementaci směrnice do českého práva musí termíny (a konkrétně termín "oprávněný uživatel") v české legislativě mít stejný význam jako termíny v Evropské směrnici.
NE

6.2. v 19:30 jsi napsal

(b1) Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé,
(b2) je to základní účel celé té šarády

Svůj podvýrok b2 jsi teď právě popřel.
Podvýrok b1 jsi sice nepopřel, ale zbavil jsi ho jakéhokoli podkladu. Máš pro něj tedy nějaký jiný argument, kterým tvrzení b1 podpoříš, nebo ho budeme považovat za vyvrácené? (Své argumenty proti němu jsem uváděl).

---------------------------

D)

    Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.

Dejme tomu, že ano.

Dejmetomu, že ano znamená co? Ano? Nebo ano, ale nechávám si zadní vrátka? Nebo s něčím v té formulaci nesouhlasíš?

----------
C)

  V starém občanském zákoníku, který je východiskem zákona autorského (neboť zákon autorský mj. rozpracovává pojem licenční smlouvy, definovaný v OZ) je použit termín oprávněné držby

Ne. Ve starém OZ nebyla licenční smlouva definována, byla definována v AZ. S novelou OZ se definice přesunula do OZ.

Jo, to máš pravdu, v OZ byla  a proto je třeba hledat význam predikací nabývání definována jen smlouva jako taková, což na argumentaci příliš nemění. Nicméně abych teda zpřesnil, tak se zde bavíme o oprávněném nabytí.

(Dle legislativy z roku 2006) se věc (tedy i rozmnoženina) nabývá dle §132 OZ. Nabytí je tedy termín z OZ.
Souhlasíš s tvrzením, že když je v zákoně použit nějaký termín, tak terminologii použitou v souvislosti s tímto termínem je třeba vykládat v kontextu zákona, kde je tento termín definován?

----------------------------
E)

    Pro X z množiny {Aujezdský, Jansta , Tyll, Čermák a Bureš } (poslední tři jsou právníci z Tebou linkované diskuse
    http://www.itpravo.cz/fulltextdisc.shtml?AA_SL_Session=a57469b2a6a0562863c1fc94f29ed60c&sh_itm=79bca0eea13b8172cfcf321cc9c49b87&all_ids=1#disc )
    tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.

Mají to dotyční tvrdit v odkazované diskusi nebo někde jinde?

Co se týče Aujezdského, nikoli, tvrdím to na základě např. linkovaného článku z rootu.
Co se týče Jansty, tak tam jsem popletl jméno, myslím tím Jansu na základě níže odkazovaného článku
http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft
tedy jde vlastně nikoli o jednoho právníka, ale o tři, protože jelikož bylo stanovisko uvedeno na stránkách té právní kanceláře, jde o evidetně o názor, se kterým souhlasí všichni společníci kanceláře.

e1,2) Takže, platí výše uvedené tvrzení pro Aujezdského a pro (Jansu, Mokrého a Otevřela)?

---
Co se týká posledních třech tak ano, na základě této debaty. Tak prosím odpověz, v odpovědi samozřejmě můžeš užít i "nelze určit".

Opravdu se chcete ptát na to, zda z AZ 2003 přímo plyne něco o nabyvateli rozmnoženiny?

Právě jsi ukázal jeden ze svých demagogických triků: pokud šlo o názor Aujezdského, který v dané diskusi nebyl o našem výkladu zákona přesvědčen (přesvědčila ho až novela, která zpřesnila termíny), tak diskusi plameně hájíš, jak je to vlastně diskuse o současném stavu. V okamžiku, kdy poukážeme na to, že v té diskusi jsou další tři právníci, kteří s Tebou nesouhlasí opak, najednou podle Tebe diskuse relevanci nemá.

Tak prosím, další otázka na Tebe je:

Lze tedy z této diskuse odvozovat názory na výklad současného znění autorského zákona, či nikoli?

A protože se ptáš Ty mě, tak já Ti rovnou odpovím:
Ano, ale pouze u lidí, jejichž stanoviska nejsou v rozporu s tím, co se v právu změnilo mezi tím, kdy byla diskuse vedena, a současností.

 TJ. pokud např. Tyll tvrdil totéž, co pak bylo kodifikováno v novele AZ, lze jeho názory vztáhnout i na současnou úpravu. Pokud Aujezdský tvrdil věci, které jsou v rozporu s novelou (jeden příklad jsem dal výše), pak z jeho tehdejšího názoru vyvozovat něco o jeho názoru po přijetí novely nelze. Obzvláště pokud existují jeho novější vyjádření, které jsou s jeho tehdejším vyjádřením v rozporu.

470

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 13. 02. 2014, 16:51:13 »

U tvrzení E mi vypadlo:

E) Pro X z množiny {Aujezdský, Jansta , Tyll, Čermák a Bureš } platí, že X tvrdí, že....

471

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 13. 02. 2014, 16:04:59 »

Filip:

Problém těch vašich tvrzení je, že jste si sám vymyslel nějaké tvrzení, o toto tvrzení jste mi připsal

A co být trochu konkrétní? Co konkrétně Ti vkládám do úst a neřekl jste? Toto je typická argumentace, když už člověk neví, jak svá předchozí tvrzení obhájit a odmítá uznat omyl, tak obviní druhého z blábolení a dezinterpretace. Tak si probereme jednolivých mých pět tvrzení, zdali jsou nesmysly.

Z mých pěti tvrzení první tři polemizovali s Tvými názory - tak abychom si to ujasnili, napíšu přesně s čím polemizují. Prosím, stručně! odpověz na následující otázky

1) Zdali to, co si myslím že tvrdíš (označené např. a1, a2) opravdu tvrdíš, nebo ne, a zdali jsi je (pokud je uveden úryvek) tvrdil v době, kdy jsi psal ten úryvek.
2) Pokud Tvůj názor interpretuji špatně, tak zkus co nejpodobnějšími slovy stejně stručně zformulovat obdobné tvrzení, se kterým souhlasíš.

Další svoji argumentaci budu obhajovat až poté, co se shodnem na podstatě sporu.

A) 6.2. 10:18:16 jsi napsal:

"Jehož výklad navíc špatně chápete, protože dotyčný právník už diskusi podobné této <a href="http://www.itpravo.cz/fulltextdisc.shtml?AA_SL_Session=a57469b2a6a0562863c1fc94f29ed60c&amp;sh_itm=79bca0eea13b8172cfcf321cc9c49b87&amp;all_ids=1#disc" rel="nofollow" class="bbc_link" target="_blank">absolvoval[/url], lidé s vaším výkladem se v ní vyskytovali a dotyčný právník argumentoval proti nim"

Z toho podle mne plyne že tvrdíš,
a1) že Aujezdský netvrdí, že člověk nabytím vlastnického práva k rozmnoženině (legálně zcizené) nabyde právo k užívání software na té rozmnoženině
a2) že jsem Aujezdského nepochopil
a3) že novela autorského zákona z roku 2006 nic nezměnila na tom, jak lze chápat pojem oprávněný uživatel a/nebo oprávněný nabyvatel

B) 6.2. v 19:30 jsi napsal

Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé, je to základní účel celé té šarády

Tím podle mne tvrdíš to, že po implementaci směrnice do českého práva musí termíny (a konkrétně termín "oprávněný uživatel") v české legislativě mít stejný význam jako termíny v Evropské směrnici.

D) Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.

Tvrzení c a e jsou faktická tvrzení, u nich tedy netvrdím, že něco tvrdíš, ale je to výchozý bod mé argumentace. Prosím čistě odpověz, zdali s nimi souhlasíš nebo ne a jestli je to

Tím vaším nesmyslem jste nedokázal vůbec nic.

nesmysl nebo ne.

C) V starém občanském zákoníku, který je východiskem zákona autorského (neboť zákon autorský mj. rozpracovává pojem licenční smlouvy, definovaný v OZ) je použit termín oprávněné držby

Tvrzení e je vlastně pět tvrzení v jednom, odpověz klidně na každé zvlášť 
E) Pro X z množiny {Aujezdský, Jansta , Tyll, Čermák a Bureš } (poslední tři jsou právníci z Tebou linkované diskuse
http://www.itpravo.cz/fulltextdisc.shtml?AA_SL_Session=a57469b2a6a0562863c1fc94f29ed60c&amp;sh_itm=79bca0eea13b8172cfcf321cc9c49b87&amp;all_ids=1#disc )
tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.


Všimni si, že po Tobě nechci nic jiného, než abys bez vytáček napsal, co tedy vlastně tvrdíš, nic jiného, a to pokud možno pomocí jednoduchých odpovědí ANO, NE, tak doufám, že se zas nebudeš schovávat za obvinění z desinterpretace.

472

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 12. 02. 2014, 14:04:09 »

Tím vaším nesmyslem jste nedokázal vůbec nic.

Slušný člověk, když s něčím nesouhlasí, napíše proč. Označit něco za nesmysl bez argumentu je v diskusi nepřípustné.
Konkrétně jsem Vám dokázal:
a) že moje interpretace Aujezdskéhop textu je správná, ač jste tvrdil opak - tedy že Aujezdský tvrdí, že oprávněný nabyvatel je defakto totéž jako oprávněný držitel rozmnoženiny je správná a tedy že jste neměl pravdu. To jsem doložil úryvkem z jeho textu, který jste již nerozporoval. (pokud nesouhlasíte, vyložte co myslel Aujezdský posledním citovaným úryvkem)
b) že směrnice EU slouží k harmonizaci a sblížení práva a maximálně k praktické unifikaci, nikoli unifikaci na úrovni termínů - doložil jsem to odkazy na několik výkladů toho, co znamená harmonizace EU. (pokud nesouhlasíte, doložte jakýkoli materiál, který tvrdí, že termíny obsažené v Evropských směrnicích znamenají totéž co termíny v českém právu).
c) že v českém právním řádu je definován termín oprávněný držitel a tedy termín oprávněný nabyvatel je třeba vykládat analogicky
(viz §130 starého OZ) - tady fakt nechápu, jak byste tento argument chtěl vyvrátit
d) že termín oprávněný nabyvatel není totéž, co vlastník či majitel jiných práv k licenci (argumentace je shrnuta níže)
e) že existuje nejméně pět právníků, kteří se shodují s naším výkladem toho, co znamená oprávněný uživatel (tedy že stačí vlastnit rozmnoženinu), zatímco vy jste nenašel žádného, který by po novele AZ tvrdil opak (pokud nesouhlasíte, doložte alespoň jediného)

Pokud z výše uvedeným nesouhlasíte, tak tam máte rovnou napsáno v závorce, čím byste měl doložit Váš nesouhlas. To, co v následujícím příspěvku nebudete rozporovat budu dále považovat za dokázané.

Reálných argumentů jsem napsal spoustu.

Spoustu toho jste napsal, ale argumentů tam bylo pomálu (např. pořád dokolečka se snažíte dokazovat svá tvrzení způsobem: plynulo by z toho A, to se mi nelíbí, takže je jasné, že to tak není - což je argument jak noha). Já se ptám po nějakém kvalifikovaném argumentu, tj. vyjádření odborníka, rozsudek, kde za dané chování byl někdo odsouzen (po novele AZ!), autorizovaný výklad aktuálního znění AZ atd.... Narozdíl ode mne jste nikdy nedal jediný odkaz na něco, co by Vaše vývody dokázalo.

Je naprosto přirozené, že pokud se dva lidé na něčem neshodnou, tak jako arbitra vezmou někoho třetího, přitom ten třetí by měl být kompetentnější k problému. Pokud tedy Vy tvrdíte A, já B - a najde se několik odborníků v oboru, kteří také tvrdí B, tak dokud nenajdete odborníka, který tvrdí A, tak podle pravidel slušné diskuse se bere B za prokázané.

Co se týče interpretace, zatím jsme se shodli na jediné věci: že Aujezdského tvrzení v článku na Lupě, že další nabyvatel rozmnoženiny může být ve výhodnějším postavení, než první nabyvatel licence, není pravdivé - protože všechna práva (až na nepodstatné písmeno b) § 66 odst. 1), která má další nabyvatel rozmnoženiny, měl i první nabyvatel licence.

Když si ten článek přečtete znovu, tak to za a netvrdí zcela jistě ("by mohlo být výhodnější", nikoli "může být výhodnější"), zadruhé to jeho samotné tvrzení je v rozporu s předchozím tvrzením:

Užití počítačového programu, a to i pro osobní potřebu fyzické osoby, je tedy možné pouze na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem.

kterým jasně říká, že práva daná §66 nikterak nesouvisí s licenční smlouvou (a tedy jí ani nejdou omezovat).

Užití počítačového programu, a to i pro osobní potřebu fyzické osoby, je tedy možné pouze na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem.

Takže ani vaše argumentace autoritami není zas taková sláva, když s nimi pak sám nesouhlasíte.

1) No ale toto je jeho názor na věc, ve které nemáme spor.
2) Aujezdský není jediný právník, kterým argumentujeme, těch právníků jsme Vám snesli dohromady asi pět. Máte alespoň jednoho právníka, který tvrdí opak?
3) Pokud se někde liší názor větší skupiny laiků od jednoho odborníka, je docela dobře možné, že konkrétní odborník se v té věci spletl. Pokud ale existuje x právníků, které na konkrétní problém všichni říkají to samé, a pak existuje nějaký Filip Jirsák bez právního vzdělání, který tvrdí opak (ačkoli ho dost lidí v diskusi přesvědčuje o opaku), tak je myslím situace zcela jasná.

Proti vašemu argumentu, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" znamená "ten, kdo se stal legálně vlastníkem rozmnoženiny" jsem argumentoval tím, že o vlastnictví rozmnoženiny se v zákoně mluví hned po té, a nedává smysl, aby bylo v zákoně uvedeno dvakrát, že jde o oprávněného vlastníka: "oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je takový, uživatel, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, ..." To nezní zrovna logicky. Na to vy jste nereagoval nijak - tak co k tomu mám dalšího dodávat?

Tak když nevíte, co k tomu dodat, tak k tomu dodám já - zkuste příště pečlivěji číst to, co píše Váš oponent v diskusi a ne jen dokolečka opakovat svůj názor. Protože jsem na to reagoval hned čtyřmi argumenty (od nejslabšího po nejsilnější):

1) vedlejší příslovečná věta "...který má vlastnické právo.... " je další větou zúžená, takže může jít o zpřesnění - zúžení - požadovaného oprávněného nabytí, které je ze stylistických důvodů zopakováno (aby bylo jasné, co se zužuje).

2) Termín oprávněný nabyvatel znamená trochu něco jiného, než to že mám vlastnické či jiné právo. Obojí mluví o něčem jiném:
vlastník mluví o současném stavu (mám nebo nemám právo), oprávněné nabytí o oprávněnosti aktu nabytí.  I pokud by jedna věc implikovala druhou a naopak, pořád jde o dvě různé skutečnosti, tedy další novela nějakého jiného zákona by mohla tuto ekvivalenci porušit, takže zmínění obou stran (potenciální) ekvivalence má smysl.

3) Jelikož dle §130 starého OZ (nový OZ používá jinou terminologii, ale je jasné, že AZ vyševší dříve než NOZ používá terminologii starou) je oprávněná držba definována "jako dobrá víra v to, že mám oprávnění k držení", tak je zřejmé, že výše zmíněná ekvivalence neplatí ani dnes. Oprávněný nabyvatel je evidentně širší pojem než držitel práv. Např. člověk, který je přesvědčen, že má legálně rozmnoženinu půjčenou, i když ji má půjčenou nelegálně, je oprávněný nabyvatel, ale žádná práva k rozmnoženině nemá.

4) A naposled: že termín "oprávněný (držitel)" je v českém právním řádu (viz §130 starého OZ) zakotven a je definován tak, jak tvrdím já.

Navíc je logické, že "oprávněný nabyvatel" se týká práv, o kterých je zákon, ve kterém ten text je - tedy užívacích práv dle autorského zákona.

Licenční smlouva upravuje podmínky převodu autorských práv.
Práva daná §66 AZ jsou práva k činnostem, které do autorských práv nezasahují.
Proč by se měli termíny v paragrafu, který vůbec nemluví o autorských právech, ale naopak o tom, co autorské právo nezahrnuje, být vysvětlovány jako věci týkající se autorských práv?
Všimni si, že u všech podobných práv "mimo autorské právo" (např. §30) je možnost aplikace dalších paragrafů autorského zákona explicitně zmíněna (odst. 6), takže se eviedně nepředpokládá Tvůj implicitní výklad.
Stejnětak je vidět, že pokud autor zákona předpokládal oprávnění pouze na základě licenční smlouvy, výslovně to do zákona napsal, jako např. v §61 odst. 1

2) V §106 odst. 3 autorského zákona se praví:

Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho účinnosti.

Je zde použit termín oprávněně pořízené. To oprávněně zde ale evidetněně nemůže být ve smyslu oprávněně pořízené dle licenční smlouvy, protože se evidentně jedná i o díla, ke kterým už mohla autorská práva dle předchozího znění zákona "vyprchat". Z toho je vidět, že termín oprávněný ani v kontextu AZ se nepoužívá ve smyslu "oprávněný autorem", ale ten, kdo něco "udělal dle práva" (viz výklad toho co to znamená opět viz (starý) OZ §130)

Tento argument lze v podstatě použít i výše jako bod pět k argumentaci, co znamená oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.

473

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 09. 02. 2014, 13:10:24 »

Jasně, když napíšeš že se o něčem nebavíš a přitom o dva posty zpátky ses o tom bavil a já Ti to dokážu, co taky na to odpovědět....
Stejně jako když se po Tobě chce nějaký reálný argument. To se prostě z diskuse nějak utéct musí, že :-)

474

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 08. 02. 2014, 23:11:02 »

přesto že já píšu o obsahu.

1) Pokud termín "oprávněný nabyvatel" v kontextu ES není totéž co "oprávněný nabyvatel" v českém právním řádu, pak debata o tom, co je oprávněný nabyvatel dle ES nemá stejný obsah, jako debata o tom, co je oprávněný nabyvatel v AZ.
Stejnětak pokud AZ z roku 2006 je implementací směrnice z roku 2006, neznamená to, že AZ z roku 2006 dává stejná práva stejným subjektům, jako to požaduje směrnice. Může totiž dávat větší práva či dávat ta práva více subjektům.
Takže debata o termínu "oprávněný nabyvatel" je debatou o obsahu Vámi linkované debaty, o které jste tvrdil, že je debatou o oprávněném nabyvateli dle (nového) AZ. Už to tedy netvrdíte? Nebo s něčím výše nesouhlasíte - pak napište s čím a konkrétně proč a zkuste to podložit nějakým jiným argumentem, než "já si myslím". Já jsem podklady pro výše uvedená tvrzení uvedl.

2) Kdo prosím položil následující otázku? Děda Mráz?

Takže pro termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu", který se vyskytuje ve Směrnici EU a je implementován českým AZ, používá český AZ jaký termín?

Chápete rozdíl mezi slovy originál a kopie?

No víš, když svůj rozbor zakončíš:

U originálu bylo zjevně vyčerpáno autorovo právo na rozšiřování, takže ji můžu prodat.

, tak pokud bys zájmenem ji odkazoval na originál, tak by muselo být mužského rodu. Takže holt takovou větu normální člověk pochopí, že tím myslíš, že můžeš prodat kopii. Buď piš česky, anebo se nečerti, že Ti lidé nerozumí.
Nabytím se myslí právní akt, kterým něco získáš. Vytvoření kopie není právní akt, takže jejím vytvořením nejsi oprávněný nabyvatel - nic si tím nenabyl (nabyl jsi např. prázdné CD, rozmnoženinu si z ní pak vyrobil). Takže když prodáš originál, tak jsi ztratil status oprávněného nabyvatele.

Z vlastnictví rozmnoženiny má firma také právo software provozovat?

Nikoli, pouze užívat. Četl jsi vůbec ten zákon? Pokud ano, proč píšeš něco, co tam evidetně není? (Provoz programu a provozování programu jsou dvě rúzné věci).

Navíc se přiznám, že si nejsem jist, jestli chápu dobře právní mechanismus převodu vztahu mezi právnickou osobou a jejím zaměstnancem:
je také možné, že porgram spouští furt právnická osoba, tedy firma - a její zaměstnanci jsou pouze "nástroje ke spuštění programu". Pro zodpovězení otázky, jak je to přesně, když má nějaká práva k programu firma, a z jakého titulu pouští program zaměstnanci, by to asi chtělo právníka, není to vůbec jednoduchá otázka, ve výsledku to může znamenat, že buďto je firma oprávněná převádět svá práva k SW na zaměstnance automaticky (stejně ale pak může dle AZ pustit jen jednu kopii, protože druhá spuštěná kopie už není nutná k užívání programu) nebo ho k tomu musí něco explicitně zmocnit (pak může dle AZ zaměstnanci propůjčit práva k nosiči a zas může existovat jen jedna "legální" běžící kopie).
Takže ať tak či tak, problém tam není, takže diskuse, co vlastně znamená "provozovat" v licenční smlouvě je k problému irelevatní.

A když ten program má ovládání z příkazové řádky i z GUI, tak oprávněný nabyvatel rozmnoženiny nemá právo GUI používat, protože to není nutné, ale pouze příjemné.

Blbina. Buďto bereš program jako jeden celek. Pak máš nebo nemáš právo ho užít. Tedy nemůžeš mít právo užít commandline a ne GUI. Nebo to bereš jako dva spolupracující programy. Pak jseš oprávněným nabyvatelem obou.

---

Hele, co kdybysi místo vymejšlení jednoho nesmyslnýho protipříkladu za druhym místo toho vymyslel alespoň jeden argument, který podporuje Tvou verzi? Cokoli relevantního, tzn. vyjádření nějakého právníka (my jsme Ti dodali vyjádření nejméně pěti právníků - tři v té diskusi, Aujezdský, Jansta), nějaký rozsudek, výklad zákona, cokoli?

475

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 08. 02. 2014, 11:16:46 »

implementace toho

Odkazy na to, co znamená implementace a tedy doložení toho, že se rozhodně netýká terminologie, tj. že když je v evropské směrnici nějaký termín, tak ta samá slova v českém právu nemusí znamenat totéž (už např. kvůli §130 (Starého) OZ, který v českém právu je, zatímco v Evropské legislativě nikoli) - jinými slovy, že se jedná o harmoziaci a nikoli sjednocení legislativy, jsem Vám dal. To, že na argumenty nereagujete a dál dokolečka omíláte kolovrátek je Vaše věc, na toto téma nebudu reagovat do té doby, než přinesete nějaký argument na podporu Vašeho tvrzení.

U originálu bylo zjevně vyčerpáno autorovo právo na rozšiřování, takže ji můžu prodat.

To je s odpuštěním fakt tragikomedie.
1) Vyčerpáno bylo právo na prodej toho originálu, nikoli už u té kopie. Vy jste fakt ten zákon ještě doteď nepochopil nejen co se týče sporného termínu, ale
2) Kopii prodat nemohu, protože by to nebyla kopie pořízená pro účely běhu programu, takže by nebyla legální. Stejně jako nemohu prodat např. kopii obrazu, kterou jsem si udělal pro osobní potřebu, protože by to už nebyla kopie pro osobní potřebu.

Pokud firma měla nějaká práva získaná navíc z licence, má smůlu - mohla by je užívat jen jako firma a přitom firma nemůže být uživatelem.

Firma má z licence právo nikoli jen SW užívat, ale provozovat, tedy určit, kdo ho bude užívat. Např. licence k office 2010:
"V rámci této licence vám udělujeme právo k instalaci a provozování jedné kopie v jednom počítači (licencovaný počítač), v každém okamžiku pro jednoho uživatele"

To, že je něco nutné pro používání programu, samozřejmě neimplikuje, že jde o užívání programu na jednom počítači. Takový software pro výpočetní cluster určitě nemá smysl používat jenom na jednom počítači.

Pokud ten program potřebuje více PC na to, aby vůbec něco smysluplného spočítal, tak ano - z AZ máte právo ho pustit na více PC. Pokud to je jen benefit, tj. spočítá něco i na jednom PC, jen pomaleji, tak to přeci není nutné, pouze přijemné...

A když si budu chtít na jednom počítači brouzdat po internetu a na druhém pouštět hudbu, na obou potřebuju operační systém, na obou tedy podle zákonných práv mám právo vytvořit rozmnoženinu.

Zamyslel jste se alespoň trochu než napíšete takovouto s prominutím koninu? Ty dvě kopie OS jsou nutné k běhu toho prohlížeče a přehrávače, nikoli pro užívání samotného OS. V okamžiku, kdy pustíte na jednom PC hudbu, tak evidetně ten OS užíváte. Je v tu chvíli nutné dělat cokoli pro to, abyste ho mohl užít? Ne, už ho přeci užíváte. Takže kde máte tu nutnost opravňující ho instalovat na druhý PC? Že se Vám chce??? O tom v zákoně nic není. V zákoně je garantováno právo minimálního užití, nikoli užití způsobem, jakým se mi chce.

476

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 08. 02. 2014, 01:24:34 »

Vidíš, to mi ušlo, to asi budeš mít pravdu. Jen je otázkou, když mám např. doma PC a vozím si s sebou ntb., tak jestli ho nemůžu mít nainstalovaný i na tom notebooku, protože, když mám program nainstalovaný, ale někde jinde než jsem, tak ho těžko můžu užívat. Tzn. jestli se nutným k užíváním myslí k okamžitému užívání, nebo stačí teoretická možnost užívání.

 Ale to už je možná za hranou toho "nutné", za tím si nestojím - jen že je to názor na zvážení.
V podstatě totéž se týká SJM a manželky: moje manželka je také dle SJM oprávněná nabyvatelka, když jsem já. Ale když já sedím u svého počítače, ona SW používat nemůže. Takže k tomu, aby ten SW používat mohla ho může nainstalovat? To mi přijde silnější než předchozí případ, ale jistej si tim nejsem.

477

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 07. 02. 2014, 23:52:32 »

Ohledně toho, že jsi nepochopil tamtu diskusi právníků už nereaguji. Argumenty Ti evidentně došly (nebo snad chceš tvrdit, že libovolná z těch citací Aujezdského je z jiné diskuse?), tak se to prostě snažíš zahrát do autu.

Totéž viz směrnice - tam jsem schopen vysledovat alespoň jedno Tvé tvrzení, kterým oponuješ, a to, že furt bez jakéhokoli argumentu dokola jak kolovrátek tvrdíš, že terminologie obsažená ve směrnici je součástí českého právního řádu.

No tak doporučuju si přečíst alespoň "blbou wiki", i tam máš:

"směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům."

Nebo
http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&refresh=yes&levelid=eu_262.htm
cituji

Forma směrnice se používá (narozdíl od nařízení) tam, kde je třeba sblížit či prakticky unifikovat vnitrostátní právní předpisy členských států

Z toho, že směrnice může sloužit pouze k sblížení právních předpisů je jasné, že nepředpokládá sjednocení terminologie (když je něco blízké, není to stejné). Také si všimni, že maximálním výsledkem může být praktická unifikace, a nikoli teoretická: tj. i když dle směrnice výsledek - tj. praktické dopady právních norem implementujích směrnici - musí být stejný, znění předpisů (tedy "teorie") je v kompetenci jednotlivých členů a tedy se může libovolně lišit.

Máš nějaké jedinný argument, který prokazuje opak, nebo budeš pokračovat svým tradičním způsobem strašně jistě to tvrdím, ale žádný důkaz nepřinesu (jako např. u významu oprávněný uživatel, kde jsi neodkázal ani na jeden nezávislý dokument od nějakého odborníka či autority, který by tvrdil totéž co ty, ale přesto i když Ti lidé doložili vyjádření několika právníků, kteří tvrdí opak a další nepřímé důkazy - např. že Microsoft od schválení nového AZ proti praxi z toho plynoucí nijak nezakročil, na svém názoru trváš)?

----

Jinak k Tvým ohromným dilematům:

Kopii si smíš udělat (dle 66 AZ) jen za účelem běhu programu, nikoli za účelem dalšího převodu: takže když prodáš originál, nejsi oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. A když prodáš kopii, není oprávněný nabyvatel kupující (pokud si může být "nelegálnosti" té kopie vědom, např. díky nízké ceně).

Nu a proč firmy kupují desítky licencí? Jednoduše - firma jaksi něco užívá těžko. Užívat programu může leda zaměstnanec. No a firma může převést práva k rozmnoženině a z toho plynoucí možnost užít dílo jaksi jen jednomu uživateli. To to bylo složité, že?

Jediné, v čem máš pravdu je to, že si asi opravdu můžu software od kterého mám rozmnoženinu nainstalovat na více PC. Za podmínek, že budu tu instalace provozovat pouze sám (Maximálně ještě asi díky SJM může manželka....?).

slowthinker: nejsem naivka, já se bavim. Mě zajímá, jak velkou blbost je Filip schopnej vymyslet, aby nemusel uznat, že se v něčem splet - a naopak jestli alespoň u jedný věci dokáže uznat, že se splet. :-)

478

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 07. 02. 2014, 17:26:09 »

Škoda, že jste si nepřečetl, k čemu se vyjadřujete. Zjistil byste, že se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny.
....
Takže jste si tu diskusi nepřečetl.

Přečetl. Jenže evidentně narozdíl Vás i pochopil podstatu sporu. Celá diskuse je, jak jsem psal, o tom, co to znamená oprávněný uživatel. Je tam chvíli debata která by šla interpretovat i tak, že se baví o tom, co je to oprávněný nabyvatel, pořád není jasné, zdali jde o oprávněného nabyvatele licence, nebo rozmnoženiny (tj. fyzického média obsahujícího program) - koneckonců, ono to neníjasné ani z Evropské směrnice, ze které diskuse vychází. (Navíc i kdyby šlo o oprávněného nabyvatele rozmnoženiny, furt ta samá slova mohou v českém zákoně znamenat něco jiného - neboť slovo oprávněný se v našem právním řádu používá v nějakém významu a zdaleka ne vždy stejném jako v legislativě Evropské).

Klíčový bod k pochopení postoje Aujezdského je jeden z jeho posledních postů:
 

Buď připustíme, že oprávněným uživatelem se stanete pouze na základě licenční smlouvy (jak jsem uváděl v článku) nebo je nutné chránit dobrou víru nabyvatele, přičemž se oprávněným uživatelem může stát i někdo, kdo získal nelegální rozmnoženinu (pokud o tom neví). Nevím jestli se ten druhý závěr bude líbit softwareovým společnostem:)

V konktextu diskuse je evidentně jasné, že zde myslí nabyvatele fyzického média (ono je by to jinak nedávalo smysl ani bez kontextu). Čili jádro sporu v této diskusi není v tom, jak definovat oprávněného nabyvatele rozmnoženiny, ale
1) zdali vůbec jde v legislativě EU o oprávněného nabyvatele rozmnoženiny a nemyslí se nabyvatele licence (viz např.

Také si myslím, že ve spoustě příspěvků se zde objevoval přílišný důraz na oprávněnost držení média  - kdy je rozmnoženina chápána jako celek (tzn. jak medium, tak program)

2) zdali vůbec oprávněný nabyvatel (fyzické) rozmnoženiny spadá pod oprávněného uživatele programu
(viz např.

ale dle mého názoru přece neznamená, že když jste oprávněným uživatelem CD-ROM, tak jste i oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového program

Aujezdský ani jednou v diskusi nevyslovil Vaší právní doměnku, že oprávněný nabyvatel rozmnoženiny ve smyslu fyzického média je ve skutečnosti nabyvatel fyzického média s oprávněním užívat autorských práv k médiu. Naopak připustil, že pokud by výše uvedené otázky byly rozřešeny tak, jak jsou rozřešeny novým AZ a současným rozhodnutím soudního dvora (co je to rozmnoženina), tak souhlasí se závěry ostatních právníků v diskusi (viz úvodní citace).

Vzhledem k tomu, že obě Aujezdského námitky (za kterými si btw. na konci diskuse příliš pevně nestál) vyvrátila přesnější formulace v AZ 2006, tak je prostě jasné, že ta diskuse je k problému, co se míní oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny ve smyslu dotčeného zákona a současného právního stavu (kdy je už např. vyjasněno, co je to rozmnoženina)  irelevantní.

Jenom si myslíte, že Aujezdský byl věštec a už v roce 2003 se bavil o zákoně schváleném v roce 2005.

To, co jsem v minulém postu tvrdil bylo, že ta diskuse nemá k tomu zákonu žádnou relevanci. To, že relevanci má - a tedy že se Aujezdský v roce 2003 věštecky bavil o zákoně z roku 2005 - tvrdíš Ty.

Takže na oprávněného uživatele rozmnoženiny počítačového programu na základě licenční smlouvy se minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1 nevztahují? (Ponechme teď stranou písmeno b), které je z našeho pohledu nepodstatné.)

Ale vztahují, ale nejsou to práva daná uživateli licenční smlouvou.

Takže pro termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu", který se vyskytuje ve Směrnici EU a je implementován českým AZ, používá český AZ jaký termín?

Žádný.Psal jsem to snad již desetkrát. Směrnice neharmonizují Evropské právo na úrovni terminologie (to ani v tak navzájem odlišných právních systémech není ani možné), ale na úrovni práv. Jaké prostředky a vyjádření těchto práv si zvolí jednotlivé členské země je necháno na libovůli členských zemí. Furt dokolečka - zjistěte si něco o problému, než budete dělat sáhodlouhé závěry.

Co to je "zákonně nabýt rozmnoženinu", který zákon to definuje? Jak může někdo zákonně nabýt rozmnoženinu a zároveň k ní nemít vlastnické nebo jiné právo?

A co takhle se kouknout, co ten termín "oprávněný" znamená v jiných ustanoveních českého právního řádu? Např. §130 starého OZ a následné paragrafy?
Např. koupím CD, které ale spadá do konkurzní podstaty a tedy je kupní smlouva neplatná. Vlastníkem CD tedy nejsem, ale nabyl jsem ho oprávněně/zákonně - tedy o CD přijdu, ale nikdo mě za to nemůže popotahovat. Když CD ukradnu, tak také nejsem vlastníkem, ale nabyl jsem ho neoprávněně a tedy problémy mít budu.

• „OEM“ ustanovení v jakékoli licenci je neplatné, protože omezuje práva zaručená § 66 odst. 1 AZ
• uživatel bazarové licence má jen minimální zákonem (§ 66 odst. 1) zaručená práva, a to je víc práv, než první uživatel, protože ten nemá ani ta minimální zákonem zaručená práva

Já si s dovolením stále myslím, že druhá varianta je evidentní nesmysl...

To neni možný, tys to fakt za celou tu dlouho dobu nepochopil. AZ §66 nijak nemluví o autorských právech, ale o tom, co můžeš dělat mimo autorská práva. Takže licenční smlouva tyto práva ani nemůže nijak omezovat a naopak AZ nijak neomezuje licenční smlouvu. Výsledná práva jsou prostě součtem práv dle licence a dle AZ. (Navíc první uživatel licence je naprosto stejný nabyvatel rozmnoženiny jako druhý, tak proč by mezi nimi měl být rozdíl??.)

Tak se o tom klidně bavte dál, ale sám. Nikoho jiného to nezajímá.

Zopakujeme si to:

Já jsem argumentoval názorem právníka. Vy jste protiargumentoval, že jsem ten názor cituji "špatně pochopil". Já jsem Vám na to doložil, že jsem ho pochopil dobře. Stálo mě to asi dva nebo tři posty, než jsem našel takový úryvek, ze kterého jste již nevěděl jak se vykroutit. Tak jste odpověděl výše uvedenou větou.

Co z toho plyne? Neumíte uznat svoji chybu.

479

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 06. 02. 2014, 22:17:21 »

Škoda, že jste si nepřečetl, k čemu se vyjadřujete. Zjistil byste, že se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny.

To sis naběh na vlastní pěst - pokud jestli se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny, pak Tvůj argument diskusí z roku 2003, kdy v autorském zákoně žádný oprávněný nabyvatel zmíněn nebyl, je naprosto nesmyslný. Já jsem jen vyvracel Tvoji argumentaci touto diskusí - teď sis ji dokonale vyvrátit sám.

Chceš pořád tvrdit, že tam nepřipouští možnost, že (stručně) (pouhé) oprávněné vlastnictví rozmnoženiny stačí k tomu být oprávněný uživatel? A pokud to netvrdíš, tak doufám, že se mi omluvíš za to, že cituji "jeho výklad špatně chápu".

Pouhé oprávněné vlastnictví rozmnoženiny, ať už je to cokoli, nestačí k tomu být oprávněný uživatel. Porovnejte si následující dva texty. Jenom ten první je skutečná citace zákona.

Já se tady teď nebavím o tom jak to je, ale co tvrdí autor toho článku:

Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou. Pokud společně s vlastnictvím rozmnoženiny software lze získat na základě autorského zákona i oprávnění tento software užít..... atd....

A dál se celý odstavec právě věnuje tomu, co z toho plyne - že to ještě není dané jasně soudními judikáty, ale že to tak s největší pravděpobodností je. V tom článku na rootu, vyšlém později čili po nějaké době, kdy si mohla právnickýá obec poněkud sjednotit názor je to už bez otázníků a vyjádřeno naprosto explicitně:

V této souvislosti je z autorsko­právního pohledu zajímavé, že oprávnění osob dle bodu a) a c) se podle našeho názoru odvíjí od jejich právního vztahu k rozmnoženině počítačového programu a nikoliv od jejich právního vztahu k poskytovateli licence, jak je tomu u bodu b).

To sis to fakt doteď nepřečet, nebo neumíš česky? Anebo se vykrucuješ a překrucuješ, jen abys nemusel uznat pravdu, že to ten Aujezdský prostě tvrdí?

Porovnejte si následující dva texty...

Opět demagogie, tentokrát vytržení z kontextu. Protože:

Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, ...

pokračuje

....a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu

čili je jasné, že opakování té oprávněnosti (jednou predikací, jednou vedlejší větou) je tam z toho důvodu, protože ta vedlejší věta tu predikaci zužuje. Samozřejmě, když z toho vytrhneš kus, tak to smysl dávat přestane.

Směrnice EU není v právním řádu žádné členské země platná přímo. Směrnice EU je závazná pro stát, a ten ji svým zákonem implementuje do svého právního řádu. Při případných sporech se pak Směrnice EU používá jako pomocný pramen, který říká, co měl zákonodárce zákonem implementovat. Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé, je to základní účel celé té šarády se směrnicemi a jejich implementací.

Ach jo. Má vůbec smysl se bavit s člověkem, co nezná základy práva... Už mě to fakt přestává bavit. Směrnice EU nejsou součástí našeho právního řádu a proto je používat při výkladu českého práva je prostě nesprávné. To, že při implementaci směrnic je možné některé formulace převzít ze směrnice je samozřejmě možné, ale není to ničím zaručeno. Naopak směrnice počítá s tím, že forma uplatnění směrnice bude rozdílná.  Např. směrnici EU splní i zákon, který definuje stejná práva pro širší okruh osob než je požadováno ve směrnici apod. Nebo směrnice může použít termíny, které jsou již ve vnitrostátním právu definované jinak. Atd... Takže citovaný odstavec je prostě nepravdivý.

"třetí osoba se stane oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a získá tak víc práv, než měl první uživatel z licenční smlouvy"

"oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu má jen minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1"

Nikde tam spor není. Akorát zřejmě nerozumíte pojmu "minimální zákonná práva dle §66" a "práva z licenční smlouvy". To jsou naprosto nesouvisející pojmy.

---------

Na závěr: vzhledem k tomu, že v §66 je kromě oprávněný nabyvatel hned v další větě "oprávněně nabytou rozmnoženinu", tak i průměrně inteligentní osel pochopí, že to oprávněně v kontextu nabytí/nabyvatel je ve smyslu zákonně nabýt rozmnoženinu. ÍÁ

480

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 06. 02. 2014, 16:34:40 »

Zatímco on cituje diskusi dva roky starou z doby, kdy platily jiné zákony.

Máte nějaké kvalifikované vyjádření z doby, kdy už platil nový OZ? Nemyslíte si, že čím je větší rozdíl v zákonech, tím mají vývody z nich menší pravděpodobnost, že stále platí? A co změnil nový OZ na definici oprávněného uživatele uvedenou v AZ? Konkrétně?
Nemyslíte, že je to v případě diskuse o tom, co znamená oprávněný uživatel, naprosto jiný případ, než novela AZ, ve které mj. přibyl odstavec přesně definující, co se myslí oprávněným uživatelem? Nepřipadáte si jako demagog?

Zatím si můžu vybrat, zda budu věřit spíš výkladu z roku 2003 nebo absurdnímu výkladu z roku 2012....

No můžete si vybrat - buďto věříte výkaldu začínajícího právníka podle již neplatného zákona, nebo vyjádření právníka s desetiletou praxí v oboru autorského práva na základě zákona platného. Co dodat...

Pokud pochopil, že se tehdy mýlil, bylo by docela zajímavé si přečíst, v čem ten jeho omyl spočíval a co je ten argument, který jej přesvědčil.

Že by ta změna byla způsobena třeba změnou dotyčného zákona, který předtím nedefinoval pojem oprávněný uživatel, zatímco od roku 2006 ho právě proto, aby vyloučil spory co se tím oprávněným uživatelem myslí? Na toto prosím opravdu a poctivě odpovězte: našel jste si před položením této otázky znění autorského zákona z roku 2000? Děkuji za odpověď.

Každopádně to nic nemění na faktu, že odkazovat na názor jednoho právníka (když se ten názor navíc v čase vyvíjí), není příklad zrovna silného argumentu.

Vám připadá názor právníka, systematicky se více než deset let odborně působícímu v oblasti autorského práva, jako slabý argument? Co byste chtěl silnějšího? Rozsudek soudu? To, že za více než deset let žádný na toto téma neexituje je jen dalším dokladem toho, že je to natolik jasná věc, že se nikdo (MS a spol) ani nepokusili o soud. A přinesl jste nějaký alespoň stejně odborně podložený názor, co znamená oprávněný uživatel? A nemluví fakt, že právník s odlišným právním názorem na základně zpřesňující novely ten názor změnil jen důkazem toho, že původní (a Vaše současná) interpretace je prostě neudržitelná?

Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou.

To tady nikdo nerozporuje.

A na základě čeho tedy se podle Tebe můžeš stát oprávněným uživatelem, když ne uzavřením licenční smlouvy s autorem? Konkrétně? Upozorňuji, že jakékoli ujednání mezi Tebou a autorem je smlouva a smlouva, která "poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví"?

Ale to je vcelku jedno, níže v článku autor rozebírá jednotlivé možnosti, jak se stát oprávněným uživatelem naprosto konkrétně.
http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/novela-autorskeho-zakona-a-pocitacove-programy.html kapitola Oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, bod a)

Chceš pořád tvrdit, že tam nepřipouští možnost, že (stručně) (pouhé) oprávněné vlastnictví rozmnoženiny stačí k tomu být oprávněný uživatel? A pokud to netvrdíš, tak doufám, že se mi omluvíš za to, že cituji "jeho výklad špatně chápu".

Takže pro nabyvatele licence neplatí §§ 66 odstavec 1, protože ten se vztahuje jen na oprávněného uživatele?

S Tebou se fakt nemá smysl bavit o legislativě, když Ti ucházej naprostý základy z teorie práva. Termín oprávněný uživatel v Evropské směrnici nemá nic co dělat s termínem oprávněný uživatel v AZ §66. Jaký je přesný význam toho "oprávněný uživatel" v té směrnici je na hlubší rozbor - je velmi pravděpodobné, že se tento termín liší od oprávněného uživatele v AZ §66, ale k vyvrácení Tvé argumentace stačí fakt, že se tento termín evidetnně používá pro označení něčeho, co nesplývá s "tím, koho autor oprávnil", čili vlastníkem licence.

Pokud chceme zjistit, co se myslí oprávněným uživatelem v kontextu evropské směrnice, je třeba prostudovat evropskou legislativu. Pokud chceme vědět, co znamená oprávněný uživatel v kontextu AZ, je třeba prostudovat AZ. Teprve pokud bychom nenašli definici tohoto pojmu, pak je teprv na místě mu přiřazovat implicitní významy. Vzhledem k tomu, že v AZ je definice tohoto termínu uvedena explicitně, to ale nejneže není třeba, ale je to prostě špatně.

Pokud tápete...

Nemohu než zopakovat, že výklad termínů v zákoně nelze soudit podle toho, jak by se aplikoval. To je prostě zvěrstvo. Protože to vede k tomu, že si člověk překroutí zákon tak, jak se mu libí. Vy sám jste toho exemplárním příkladem.

Navíc tazatel se na začátku neptal na výklad, ale na jeho aplikaci.

To ano, ale pokud není jasný výklad, tak nelze dělat aplikaci. Takže i když se tazatel ptal na aplikaci, je nutné nejprve řešit výklad.