Příspěvky

451

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 09. 10. 2014, 19:33:03 »

Naopak říkají, že nějaký způsob užití nezasahuje do práva autorského - tedy dávají uživateli oprávnění k takovému užití, dávají mu licenci. Což je - pro vás asi překvapivě - ta druhá část nadpisu oddílu, tedy zákonné licence.

Na tento způsob argumentace lze přistoupit - jde o to jak inkluzivní význam (nikde nedefinovaného) slova licence užijeme, pak by ovšem zas Tvůj argument, že §66 nemůe dávat práva, protože práva má člověk pouze z titulu nějaké licence byl nevalidní. Protože v takto široce pojatém termínu licence je i §66 licencí.

Bohužel to vaše "prostě řeknu paragraf" způsobilo, že jste si ten paragraf nepřečetl, a teď se neustále snažíte tvrdit, že v tom paragrafu 66 je ustanovení "pokud jsou splněny podmínky paragrafu 66, jsou splněny podmínky paragrafu 66". Takže si ten paragraf laskavě přečtěte znova, a pokud tvrdíte, že váš uživatel má práva podle § 66 odst. 1, který má jako podmínku např. zavedení nebo provoz počítačového programu, odpovězte na jednoduchou otázku, odkud má ten uživatel práva na zavedení a provoz počítačového programu. A prosím pokuste se tentokrát vyhnout zacyklení a vynechat § 66 odst. 1 písmeno a).

Jedinej, kdo se tady cyklíš seš ty. Argumentuješ podobně, jako bys tvrdil, že je nějaký cyklus v následujícím tvrzení: Člověk má právo k jízdě MHD zadarmo, pouze pokud jede v MHD v sobotu. A tvrdil bys, že nemůže jet zadarmo v sobotu v MHD, protože nemá právo jet zadarmo v MHD, tedy tam nemůže jet ani v sobotu, a proto tam nemůže jet.

Naopak já tvrdím, že v sobotu v MHD může jet zdarma, protože splnil veškeré podmínky, co na něj zákon klade: jede v MHD v sobotu. Stejnětak když provozuješ software, tak když splníš podmínky dané §66 tak "smíš jet zadarmo".

Jediný protiargument by byl, pokud by provozování software zahrnovalo nějakou činnost, která je autorsky chráněná a není vyjmenovaná v §66 - žádnou takovou činnost jsi ale nedoložil.

> 4) §14 jsem už rozebíral a na jednoduchou otázku: kde se vzala práva, která má vlastník rozmnoženiny, když be §14 odst 1 by je neměl a s tímto odstavcem je má si neodpověděl.

Protože to, že ta práva "s tímto odstavcem má" je vaše nedokázané tvrzení.

Dokazoval jsem ho už asi dvakrát - to není moje vina, že místo vyvracení argumentů se soustředíš na omýlání svých pravd.
Chceš popřít, že bez toho paragrafu nemám právo prodat rozmnoženinu, nebo chceš popřít, že s tímto paragrafem to právo mám?
A pokud nepopřeš ani jedno, co jiného než tento paragraf může být zdrojem toho práva, když se nic jiného nezměnilo?

Tu chybí odkaz na to, že se oprávněním nemyslí oprávnění dle AZ ale dle úplně jiného zákona...

Už jsem Ti snad dostatečně jasně vysvětlilm že termín oprávněné nabytí se nevztahuje k nějakému konkrétnímu zákonu, jak se mi furt snažíš marně ale zato vytrvale podsouvat, ale ke všem právním normám. Proto tam žádné "dle jiného zákona" nechybí a tedy pokud tvrdíš, že tvrdím, že tam autor zákona něco zapoměl, tak jen ukazuješ, žes to doteď furt nepochopil.

Ne, "nabýt věc podle práva" je nabýt věc dle všech ustanovení právního řádu, která se na to nabytí věci vztahují.

No vidíš, nakonec Ti to doklaplo. Samozřejmě že jde o nabytí dle všech zákonů. Ovšem autorský zákon nabývání rozmnoženin jaksi neřeší - mimo právo na rozšiřování, které je ale u rozmnoženin zpravidla vyčerpané a tedy neaplikovatelné - takže evidentně jde o oprávnění z jiného zákona.

Ty se furt na nabývání snažíš napasovat právo k užití - ale právo užít k oprávněnému nabytí opravdu nepotřebuji. Viz např. distributor, který je bezpochyby oprávněný nabyvatel. Nebo snad chceš říci, že není? Stejnětak jsem já oprávněný nabyvatel, když koupím od distributora rozmnoženinu s tím, že licenční smlouvu uzavřu později s autorem. Nebo snad chceš tvrdit, že nikoli?

...tu "zvláštní právní předpis" má vlastně znamenat "tento zákon"...

Už jsem Ti snad doložil na dost případech, že lex specialis může být i ustanovení toho samého zákon a to i když "původní" ustanovení ten lex specialis nijak nezmiňuje. Doložka v §9 odst. 3 slouží k tomu, aby šlo u jiných právních předpisů (které mohou být také velmi obecné a hlavně při tvorbě zákona ani nemuselo být jasno, o které půjde) jasně určit, který zákon má přednost. U §66 AZ není pochyb, že jde o lex specialis k §9 a proto ho zde zmiňovat není třeba.

Opět jen ukazuješ, že prostě nemáš praxi ve čtení zákonů a tak z nich pak vyvozuješ falešné závěry.

Ještě víc zkrácená verze, abyste to podstatné měl u sebe:
Z předcházejících úvah vyplývá, že lze mít za to, že [druhý nabyvatel uvedené licence] je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...

To je podobný způsob argumentace jako kdybys tvrdíl, že z implikací: "Protože sem azora zavolal, tak sem přiběhl" a "Protože tu byla kočka, tak Azor zaštěkal", vyplývalo, že když zavolám Azora, tak zaštěká. V minulém mailu jsem Ti dal řetěz implikací, z kterých se skládá výrok ESD. Máš pravdu, že na začátku implikací je licence, ale to neznamená, že závěr té složené implikace je podmíněn úvodem, stejně jako neplatí, že zaštěkání Azora je podmíněno mým zavoláním.

Mé zavolání pouze nastavilo další jiné podmínky, které podmínili Azorovo zaštěkání. Stejnětak vlastnictví licence podmínilo jiné podmínky (nabytí rozmnoženiny v souladu s právem díky vyčerpání práva na rozšiřování dané rozmnoženiny) a teprve ty podmínky jsou pak příčinou závěru ESD

Z toho, že v tomto konkrétním případě opravdu platí, že je-li X nabyvatel licence => pak je X nabyvatel rozmnoženiny se snažíš vyvozovat, že nabyvatel rozmnoženiny musí mít licenci, což je ovšem implikace opačná:
Je-li X nabyvatel rozmnoženiny => pak je X nabyvatel licence

Tj. z implikace pes je savec děláš implikaci savec je pes.

Aha, takže licence a rozmnoženina jsou neoddělitelné, ale když se na licenci zapomene, tak se klidně oddělit může. Je to jistě zajímavý výklad, nicméně ESD o takovéto možnosti vůbec nehovoří, naopak důsledně až do konce argumentuje tím, že druhý nabyvatel získal licenci a z toho důvodu je i oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

Pokolikáté píšu, že ESD řeší konkrétní případ, kdy je opravdu licence od rozmnoženiny neoddělitelná - a kdy primární věc, která se prodávala byla licence a proto samozřejmě argumentace ESD začíná od licence, zatímco my se zde bavíme o §66, který platí obecně a tedy v jeho případě je nutno o licenci a rozmnoženině smýšlet jako o dvou nezávislých entitách? Po páte?

A to, že od třetí implikace je licence šumák znamená, že ta implikace je platná nezávisle na tom, jestli člověk má nebo nemá licenci. Stejně jako to, že Azor zaštěká na kočku je úplně nezávislé na tom, jestli ho zavolám. A je tedy úplně jedno, jestli se zrovna bavíme o případu kdy jsem ho zavolal nebo ne.

Akorát jste pořád nepopsal ten způsob, jakým se ta rozmnoženina od licence legálně oddělí a začne žít svým vlastním životem.

Trhat od sebe jednou "sloučené" licence a rozmnoženiny se furt snažíš Ty, nikoli já. Pro platnost moji argumentace, že je třeba na tento paragraf nahlížet optikou, že licence a rozmnoženina jsou dvě různé věci, naprosto stačí, když existují rozmnoženiny bez licence a takové rozmnoženiny existují.

A já si vybírat nemůžu? K čemu tam pak ta licence je, když vy (a asi ani já, podle odpovědi na první otázku) ji nepotřebujete?

Např. k tomu, že když o tu rozmnoženinu přijdu (např. omylem zničím CD), tak mi licence zůstane, zatímco práva dle AZ §66 ne?

Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.

Ne, nechci to tvrdit, nikdy jsem také nic takového nenapsal.

Ne? V citovaném úryvku výše jsi tvrdil, že kamarád bude nabyvatel CD. Ale Ok, aspoň že už to netvrdíš teď. V případě, kdy bude kamarád oprávněný nabyvatel - např. mu CD oprávněně daruješ a on ho bude vlastnit za účelem užití - tak ano, pak bude oprávněný uživatel. Z rozsudku ESD a dalších vyjádření k zákonu ale plyne, že k oprávněnému darování nejprve musíš zničit veškeré své kopie programu.

452

Sítě / Re:Potřebuji dneska ještě IPv4 nebo stačí úplně IPv6

« kdy: 09. 10. 2014, 17:06:30 »

Nedostane. Spíš se dostane menšina.

453

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 09. 10. 2014, 10:00:09 »

Přečetl jsem si to pětkrát, a stále nechápu váš argument, že § 66 a neexistence nějakého paragrafu je jedno a totéž.

Tak pokračuj ve čtení. Nic takového totiž netvrdím. To co děláš je, že z Tvé interpretace §66 dokazuješ tu samou interpretaci §66.

"Právo autora je vyčerpáno" znamená "autor musí dát právo"? Opravdu? Proč se v celém zákoně práva udělují tak, že je tam napsáno "má právo" nebo "uděluje právo", a v tomto jediném případě je tam najednou "právo autora je vyčerpáno"? To to poslancům připadalo moc jednotvárné?

Neznamená. Autor ho nikomu nedává, dává ho to ustanovení zákona - a je to jiné právo než to, co má autor. Autor to právo pořád má, protože autorská práva jsou nezcizitelná, ale je vyčerpáno: tedy neopravňuje již autora ohledně té rozmnoženiny k ničemu. Právě proto, že se nestalo to co popisujete, tak autor zákona nepoužil Vaše formulace.

Defakto AZ mj. omezuje vlastnická práva majitelů uměleckých děl. §14 pak toto omezení za určitých podmínek ruší a tedy opět vlastnická práva přiznává.

Paragrafy 30 až 33 buď nejsou užitím díla nebo jsou to zákonné licence. § 14 odst. 2 není zdrojem práv, celý § 66 také ne, dokonce ani jeho odstavec 1. § 66 odstavec 1 jenom říká, že pokud autor udělí nějaká práva, musí jejich součástí být i možnosti tam zmíněné. Takže jediný tento odstavec z vámi jmenovaného by bylo možné se zavřením obou očí nazývat "zdrojem práv".

1) Ptal ses na zdroje práv, nikoli na zdroje práv k užití díla.
2) Umíš vůbec číst? "§31 Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije... " ve svém díle. Snad nechceš tvrdit, že když cituji, tak mám licenci? To patří mezi tzn. volná užití díla. Zákonné licence jsou až od §34.
3) ad §66:  to, když se točíš na tom, že místo abych vyjmenovával přesné kusy odstavců, tak prostě řeknu paragraf s tím, že předpokládám u Tebe určitou inteligenci a že si z těch pěti odstavců dokážeš najít ty kusy, kde se o právech mluví - obzvlášť poté, co se o tom bavíme už nějakou dobu, tak na tom je vidět, že Ti rozumné argumenty došly.
Jinak rozšíření oprávnění pro nakládání se SW je např. i v odst. 3, nebo v odst. 8.
4) §14 jsem už rozebíral a na jednoduchou otázku: kde se vzala práva, která má vlastník rozmnoženiny, když be §14 odst 1 by je neměl a s tímto odstavcem je má si neodpověděl. Místo toho jsi zcela v Jirsákovském stylu zopakoval to, co již bylo vyvráceno.

Takže ten program smím rozmnožovat, pokud ho legálně rozmnožuj

Ne, smíš ho rozmnožovat, pokud je to rozmnožování zrovna provozem programu.
Stejně jako např. §39 netvrdí, že je legální věc půjčovat, pokud legálně půjčuju.

Jo, a na to pouze zase zákonodárce zapomněl. To je zvláštní, jak váš výklad zákona spočívá převážně na to, co je kde v zákoně zapomenuté nebo napsané nepřesně.

Takže když Vám něco nesedí do Vašeho překroucení zákona, tak se to prostě prohlásí za nepřesné, že to tam autor zákona zapoměl??? a tedy že to neplatí?
Uvědomujete si, co děláte? V AZ jsou taxativně vyjmenovaná práva se zmíněnou možností, že ještě něco existuje. Vy si vymyslíte nějaká další právo, které tam není zmíněné. A na mojí argumentaci, že jednak ta činnost, ke které podle Vás člověk potřebuje další oprávnění - se ve skutečnosti sestává z činností, ke kterým již práva v AZ taxativně vyjmenovaná jsou, takže proč definovat další oprávnění -  jednak že je to ve sporu s dalšíma ustanoveníma zákona, tak první půlku argumentu nepochopíte a ignorujete a o druhé prohlásíte, ne že jste se mýlil Vy, ale že je špatně zákon?

Přitom pro Váš výklad zákona - že existuje nějaké majetkové právo provozovat software - jste dosud nepřinesl jediný argument, jen dokolečka opakujete že existuje.

Nad variantou, že je to v tom zákoně správně, ale vy to vykládáte špatně, jste neuvažoval?

Proč to píšete mě? Já snad tvrdím, že zákonodárce něco zapoměl nebo že je tam něco zapomenuté a nepřesně???

Znamená to přesně to, co je tam napsáno. Že pokud jde o formu software, díváme se na něj jako na dílo literární. Můžete studovat funkčnost knihy? Můžete funkčně propojovat dvě nezávislé knihy? Můžete překládat formu kódu knihy?

Nemůžu. Proto tyto činnosti by nebyly chráněny AZ, pokud by při tom člověk nedělal věci, které jsou AZ chráněny, jako např. rozmnožování či modifikace textu knihy. A?

A není to málo? Nemělo by to v tom zákoně být aspoň pětkrát za sebou?

Sorry, ale todle píšu asi po čtvrtý a nijak na to nereaguješ a jen se opakuješ kolovrátek:
Ten kdo má vlastnická práva nemusí být oprávněný nabyvatel - neboť mohla být při převodu vlastnických práv porušena práva jiná (např. právo na rozšiřování). Ten, kdo je oprávněný nabyvatel, tak někdy nabyl rozmnoženinu, není zcela jasné, zdali se ji zatím nezbavil. Takže obě části ustanovení jsou třeba - jen je jim třeba také rozumět.

Jenže odstavec 6 nezavádí nové typy užití, odstavec 6 jenom definuje pojem "oprávněný uživatel" pomocí již existujících pojmů.

Nezavádí a? Proč by měl? Ten jen definuje, kdo má právo nezávisle na licenci užít dílo tak, jak je definováno v §66 odst. 1.

Myslel jsem, že se vám tím dotazem třeba rozsvítí. "Nabýt věc podle práva" je zkratka pro "nabýt věc podle zákona toho a toho", případně podle více zákonů.

Ne, to není. Nabýt věc podle práva je nabýt věc dle kteréhokoli ustanovení právního řádu. Zatímco nabýt věc nabýt věc podle zákona toho a toho" je svázáno s konkrétním právním předpisem a tedy to má význam užší. Mohu tedy něco nabýt podle práva, aniž bych to nabyl podle zákona XY", např. proto, že to nabydu podle zákona YZ. Nebo třeba proto, že to vůbec nenabudu dle žádného zákona, ale třeba dle mezinárodní smlouvy, přímo inkorporované do národního práva.

Překvápko, co? Holt když neznáš základy práva a chceš se hádat o detailech, tak si často nabiješ čumec...

Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda...

Takže ještě jednou. Rozmnoženinu software má ve vlastnictví kamarád, neukradl jí...

Auuuuuuu. To chceš tvrdit, že když si zaparkuju auto u Tebe v garáži, tak se stáváš vlastníkem auta? Proč se bavím s takovým právním analfabetem?

V zákoně jsou jen varianty za účelem využití nebo dalšího převodu, takže si asi budete muset vybrat. Každopádně za účelem převodu kamarád tu rozmnoženinu nemá. Za účelem využití možná ano, proč by ne?

Takže vy uděláte modelový případ a ptáte se mě na jeho zadání? Jak to mám vědět, za jakým účelem kamarádovi půjčujete CDčka?
V každém případě pokud jste si u kamaráda něco schoval, tak prostě není oprávněný nabyvatel, protože není ani nabyvatel, takže je to bezpředmětné.

Tam je to tak, že je první vždy licence, a na základě té licence je její držitel oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

Ne, tam to akorát Jirsák tak blbě čte. Nikde tam není napsáno, že oprávněné vlastnictví rozmnoženiny je podmíněno vlastnictvím licence,
akorát že

s prodejem licence autorem došlo k prodeji rozmnoženiny (neboť jsou v tomto konkrétním případě nedělitelné) => došlo k vyčerpání AZ práv na rozmnožování
rozmnoženina je nedělitelná s licencí => při druhém prodeji licence došlo k prodeji rozmnoženiny
práva k rozmnoženině jsou vyčerpána => druhý prodej rozmnoženiny byl oprávněný
prodej byl oprávněný => další majitel je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny
je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny => má práva k dílu daná směrnicí.

Od třetí implikace je existence nějaké licence šumák, pokud by platili předpoklady, tak i kdyby se licence nějakým způsobem ztratila, tak implikace platí.

Výborně. Prodávají se nedílně, nabytí rozmnoženiny je podmíněno tou licencí. Takže co dál? Koupil jsem licenci, na jejím základě jsem se stela oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - a teď to oprávnění chcete získat vy. Jak budeme postupovat? Nedílné součásti od sebe oddělím?

Ne normálně mi prodáte rozmnoženinu i s licencí. No a pak si mohu vybrat, zda budu dílo užívat dle převedené licence, nebo dle AZ §66, podle toho, co bude pro mne výhodnější. Pokud mi licence dá např. možnost instalace na třech strojích, vyberu si licenci, pokud např. licence zakazuje spustit program na jiném než Tvém počítači, tak si vyberu AZ §66, protože mi umožní to spustit na svém počítači. Stejně jako při reklamaci si mohu vybrat, zda se budu řídit reklamačním řádem obchodu, nebo občanským zákoníkem.

Opakuji - to, že v některých případech je licence pevně spjata s rozmnoženinou, nijak nemění to, že principiálně jsou to dvě různé věci, a tedy obecný §66 nelze vykládat, jako by to byly dvě od sebe nedělitelné věci.

454

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 08. 10. 2014, 23:45:13 »

Omlouvám se ale tady bych chtěl jen mírně nesouhlasit s použitým výrazem " získám vlastnická práva.", který jsi použil. Podle mne tam správně má být "užívací práva" neboť tyto správně oprávněný nabyvatel nabude.

Nene, vlastnická práva je tam správně. Získám vlastnická práva.. tedy nabudu věc.

Že pak z titulu těch vlastnických práv získám i nějaká užívací práva je věc druhá.

455

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 08. 10. 2014, 22:33:45 »

Nějak jste se v tom zamotal. Navíc reagujete na něco jiného, než jsem napsal.

Ne, akoráts to nepochopil. Prostě jsem Ti dokázal, že Tvůj argument, že jediným zdrojem práv k software je licence, je nesmysl, protože staví na tom, co dokazuje. Přečti si to ještě pětkrát a třeba to pochopíš. Sorry za sarkasmus, můžeš si za něj sám.

> Kdyby to ustanovení v zákoně nebylo, měl by majitel dotčené rozmnoženiny právo ji prodat? Ne.
Nebo taky ano. Podle toho, jaká práva by mu dal autor.

Opět jsi nepochopil elementární myšlenku a odvádíš hovor jinam. Fór je v tom, že zatímco bez tohoto ustanovení mi to právo musí dát autor, s tímto ustanovením to právo mám ať autor chce nebo nechce a i když mi ho nedal. Tedy mi to právo dává toto ustanovení a tedy Tvé tvrzení, že toto ustanovení nikomu práva nedává je blbost.

> AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence
Konkrétně? Paragraf, odstavec?

Třetí kolo? Ty si fakt natvrdlej. §30-33,  §14 odst.2, §66 a asi i jné - vše z toho jsem nejméně již třikrát zmiňoval, evidentně vůbec nečteš, co píšu.

Takže uživatel má právo program rozmnožovat, pokud tak činí při roznožování programu, případně při rozmnožování programu.

To, že když provozuji program, tak ho rozmnožuji a upravuji neznamená, že každé rozmnožování programu je provozování.. Takže podmínka při provozování je prostě omezení, že podle tohoto paragrafu nesmím jen tak rozmnožovat, ale pouze rozmnožovat za určitým účelem. Základní logika, kterou chápe i krtek.
A naopak provozování software zahrnuje i další činnosti (např. hejbání myší), to ovšem jaksi autorským právem chráněno není. Autorským právem je chráněno softwarové dílo POUZE jako literární dílo.

To je spíš nesporná hloupost. To, že software je bez ohledu na formu vyjádření chráněn jako dílo literární, neříká vůbec nic o způsobech užití.

Souhlasím. Je. Tvoje. Pokud je něco chráněno jako literární dílo, tak to znamená, že se s ním nesmí dělat (bez povolení autora či zákona) přesně ty věci, jako bych nesměl dělat s literárním dílem. Co by to mělo podle Tebe znamenat jiného?

Neřešíme nabytí rozmnoženiny, řešíme oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Nevidím jediný důvod, proč by oprávněný nabyvatel rozmnoženiny mělo znamenat zrovna jen nabyvatel vlastnických práv k rozmnoženině.

Tak se prosím vrať do druhé třídy a zopakuj si slovotvorbu. Řešitel je ten co něco řeší či vyřešil, vykonavatel je ten co něco vykonává.. no a nabyvatel je ten, co něco nabývá. Nabyvatel rozmnoženiny je tedy ten, co nabývá rozmnoženiny. No a něčeho oprávněně nabudu tak, že  k tomu získám vlastnická práva.

Navíc je to vcelku častý právnický termín s kodifikovaným užitím, ale to je bohužel argumentem jen pro člověka znalého práva.

Takže podle vás zákon říká, že oprávněným uživatelem je vlastník rozmnoženiny, který je navíc vlastníkem té rozmnoženiny?

Ano, tedy nabyvatel, který např. tu rozmnoženinu dál neprodal. Oprávněný nabyvatel řeší oprávněnost nabytí, tedy minulost, zatímco vlastnictví práv řeší přítomnost. Obojí musí být v pořádku, abych měl ta práva. Co je na tom divného? Navíc ta vlastnická práva jsou ještě zmíněna proto, že to nemohou být všechna vlastnická práva, ale jen ta která jsou určena k užití software.
A to oprávněný nabyvatel tam zmínit musím, protože to, že mám vlastnická práva nestačí, to nabytí také muselo být dle zákona, tedy např. nebýt v rozporu s majetkovým právem na rozšiřování software apod.

Ano, jsou to dvě věci, to tvrdím celou dobu. Takže to, že má někdo vlastnické právo k rozmnoženině, ještě neznamená, že má automaticky i užívací právo k rozmnoženině.

Neznamená - a právě proto je tu AZ §66 odst 6, který mj. říká, že oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným uživatelem rozmnoženinya §66 odst. 1, který oprávněnému uživateli rozmnoženiny (a tedy mj. oprávněnému nabyvateli rozmnoženiny) dává určitá užívací práva. To se Ti tady snažíme vysvětlit už poměrně dlouho - ještě bych pochopil, kdybys s tím z nějakého důvodu nesouhlasil, ale ty to snad furt nechápeš...

>  Nabyvatel oprávněný ... je nabyvatel, který má nějaké další právo a je třeba specifikovat které. Naopak oprávněný nabyvatel je nabyvatel dle práva.

Dle práva? Co to je? To ještě nad zákony stojí nějaké právo? Nebo vedle nich? Nebo jste chtěl místo "dle práva" napsat "dle (konkrétního) zákona"?

Ne, ale nabýt věc můžeš dle práva, anebo protiprávně. Zas naprosto jednoduchá věc, nechápu proč se na ni ptáš.

To nejsou dva významy, ale jeden význam. Pouze je přívlastek jednou před jménem, podruhé za jménem. Jediný rozdíl je v tom, že hodně rozvitý přívlastek shodný se zpravidla píše až za jménem, zatímco jednoduchý přívlastek shodný se píše zpravidla před jménem. Je možné napsat i "oprávněný dle zákona toho a toho nabyvatel", ale to nezní moc česky (právě proto, že rozvité přívlastky jsme zvyklí dávat až za jméno).

Toto je ještě možné, byť archaické, ale nabyvatel oprávněný již česky prostě není. Tam prostě musíš uvést rozvitý přívlastek a ten prostě bud e (teda nevylučuju nějakou obskurní konstrukci) s jiným významem než přívlastek jednoduchý. Jakmile píšeš oprávněný dle toho a toho zákona nabyvatel, tak už to je něco jiného než oprávněný nabyvatel - je to užší význam, protože nabýt věci můžeš dle různých zákonů. A když napíšeš nabyvatel oprávněný k užití, je to zas spojení s jiným významem - zde může jít klidně o neoprávněného nabyvatele s oprávněním užít (např. zloděje, co si jindy koupil licenci). Ty tydle tři různé významy směšuješ a zaměňuješ.

Akorát taková drobnost - bavíme se o autorském zákonu, který je celý o právu dílo užít. Když se v autorském zákonu píše o právu, logicky to bude právo dílo užít a ne právo první noci.

Zas ani nečteš, co jsem psal, protože tento argument jsem předjímal a předem vyvracel - samozřejmě, že v autorském zákoně se mluví o spoustě práv (autorských právech, licencích, právech zastupovat větší množsví autorů atd... atd....), takže opravdu není důvod vytáhnout jedno konkrétní právo a tvrdit, že AZ je jen o něm.

Odpovídám přímo. V nějakém kontextu to může být tak, v jiném jinak.

Tak mi ukaž nějakej konkrétní případ, kdy tomu tak nebude.

To by mne právě zajímalo, jak je to s tou rozmnoženinou a rozšiřováním. Takže já na začátku uzavřu licenční smlouvu s Microsoftem a získám licenci. Vy chcete dosáhnout toho, abyste na konci byl oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Jaké budou jednotlivé kroky, podle kterých paragrafů a odstavců zákona budeme přesně postupovat? Hádám, že tam někde bude muset dojít k nějakému nabytí rozmnoženiny, ale zajímá mne ten proces přesně krok za krokem.

Většinou jsem dřív majitelem rozmnoženiny, než majitelem licence. Tu zpravidla uzavřu až při prvním spuštění programu dávno po koupi. Ale jsou i případy, kdy je to naopak - pak uzavřu s MS smlouvu dle OZ, podle které mi dá práva na užití programu dle AZ a zároveň odkaz na stažení programu. A stažením toho programu se stanu oprávněným majitelem rozmnoženiny.

Mimochodem právě tento mechanismus je vysvětlován v tom rozsudku, ty si ho nečetl, nebo nepochopil?

>A čo je to tedy takové nabytí, vojín Kefalín?
 
Myslíte třeba "zákonem nabyté výhradní oprávnění"? Nebo "nabytí oprávnění k výkonu práv"? No je to získání něčeho, ne jen vlastnických práv. Jak jsem byl pravil.

Auuuuuuuu - takže nabytí rozmnoženiny je zákonem nabyté výhradní oprávnění rozmnoženiny? Nebo nabytí oprávnění k výkonu práv rozmnoženiny? No není, no. Nabytí bylo a je získání do vlastnictví. Oprávněné nabytí pak oprávněné získání do vlastnictví, tedy získání vlastnických práv.

Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.

Není nabyvatel, protože CD nenabyl (do vlastnictví). Když neznáš základní termíny, tak prosím nefušuj do práva. (A i kdyby nabyl, tak není nabyvatel za účelem provozu programu, takže opět se ho AZ §66 netýká.)

> Ty tomu fakt nerozumíš vůbec. Právo na rozšiřování se vůbec netýká licence, ale samotného díla respektive jeho rozmnoženiny. Viz §14 AZ.
 
Jak se to týká samotného díla nebo rozmnoženiny? Co to s tou rozmnoženinou udělá?

Právo? Neudělá s ní nic. Co by s ní mělo dělat. Nechápu na co se ptáš. Prostě právo rozšiřovat je autorským právem, které umožňuje autorovi kontrolovat co se děje s rozmnoženinami, nikoli s licencemi k těm rozmnoženinám, jaks tvrdil. K tomu prostě není co dodat.

Takže konečně uznáváte, že se zde licence a rozmnoženina prodávají najednou, nedílně.
...
Co může vyhodny-software.cz udělat, co UsedSoftware nemohl? A podle kterých přesně paragrafů?

V tomto konkrétním případě se prodávají nedílně. V obecném případě nikoli - může existovat jak oprávněný nabyvatel bez licence (např. distributor), tak i licence bez oprávněného vlastnictví rozmnoženiny (autor mi udělil licenci, ale já jsem si od něj software ještě nestáhl).
AZ §66 pak nemluví o tomto konkrétním případě, ale obecně. Takže Vaše argumentace, že oprávněný nabyvatel znamená licenčně oprávněný nabyvatel je nesmyslná, protože existuje oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, který vůbec nemá licenční smlouvu s autorem.

Fakt? A jak se rozhodne, který z těch paragrafů je lex specialis a který lex generalis? Hodím si korunou?
....
To je jiný případ. Tady jde o soubor ustanovení na stejné úrovni, z nichž se vybere to, které nejlépe popisuje daný čin.   

No vidíte, že to umíte poznat. Prostě to, které je více "specialis", tak je ten specialis. Ani nepotřebujete tu korunu. Stejnětak když bude nějaký odstavec v AZ o autorském díle a další konkrétně o software (což byl náš případ, u kterého jsme začali), tak když se nad tím hluboce zamyslíte, tak na to třeba také časem přijdete, který odstavec platí.

456

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 08. 10. 2014, 18:44:05 »

Je to v uvedeném paragrafu v kombinaci s tím, že žádné jiné ustanovení zákona taková oprávnění pro software nedává.

Jo, takže AZ §66 nemůže dávat práva mimo licenci proto, že dle AZ můžeš mít práva pouze podle licence. A to plyne z toho, že v AZ žádný paragraf tato práva nedává. Říká ti něco slovo tautologie?

Navíc ani v případě software nemáš pravdu i když pominu §66, např.:

Další zdroj práva užívat autorské dílo je např. ustanovení o vyčerpání práva na rozmnožování při prvním prodeji díla.

Není. V tom ustanovení není ani čárka o tom, že někdo nějaká práva získá.

Neeeee? Kdyby to ustanovení v zákoně nebylo, měl by majitel dotčené rozmnoženiny právo ji prodat? Ne. Po zavedení tohoto ustanovení má právo ji prodat? Ano. Tedy tímto ustanovením dostal majitel rozmnoženiny nějaké právo? Podle Jirsáka Ne. To právo tu rozmnoženinu prodat se asi zrodilo z praještírka.

Nebo

" Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
Ano, a tyto další paragrafy definují zákonné licence. Takže v těchto případech získává uživatel licenci ze zákona.

Opět ses chytil, toto je citace z §32, takže nejde o zákonnou licenci, ale spadá to ještě pod volná užití. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jak moc je daný paragraf aplikovatelný na výstavu (ale vystavovat mohu i software), ale jde hlavně o princip - v AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence - a je vlastně úplně jedno, jestli jsou aplikovatelné na software nebo ne - tedy Tvůj argument, že §66 nelze aplikovat jako zdroj dalších práv mimo licenci, protože to AZ neumožňuje, je prostě chybný.

=============

Takže znovu: které konkrétní právo opravdu potřebuji a nemám ho? Jdi do takové granularity, v jaké jsou vyjmenována práva v §66.

Odpovídám znovu: Právo na zavedení, provoz, zobrazení, přenos…

Zavedení programu je rozmnožení, zpracování a úprava - to právo dle §66 mám. 
Přenos je rozmnožení, dto.
Program nezobrazuji, zobrazuji výstup z programu, a to je opět úprava a rozmnožení autorského díla - obrazu GUI. Dto.
Provozování programu se skládá z věcí výše uvedených, s programem nedělám nic navíc, co by bylo chráněno dle AZ. Pokud tvrdíš že ještě něco, tak řekni co a kde v AZ je to zakázáno.

Nesporný důkaz je i §65: Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Tzn. práva která mám k programu mohu mít úplně stejně ke knize. Existuje něco jako provozování knihy? Ne? Pak nemohu mít nějaké právo provozovat program, protože by program byl chráněn více, než je chráněna kniha.

=============

Souhlas, přesně to tvrdím celou dobu. Takže oprávněnost nabytí rozmnoženiny nelze odvozovat z oprávněnosti vlastnického práva, pokud tak není výslovně napsáno.

Ale nabytí rozmnoženiny je přece nabytí vlastnického práva k té rozmnoženině. Co by to bylo jiného??? To už je jak s trollem.
Dvě věci je nabytí vlastnického práva k rozmnoženině a nabytí užívacího práva k rozmnoženině.

=============

Už několikrát jsem Ti psal, že to co tvrdíš by muselo být vyjádřeno spojením "nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití".

Nemuselo, stejně jako to není na spoustě dalších míst zákona.

- Nemuselo by tam být nutně 'dle tohoto zákona' - ale většinou je to zdůrazněno, že nejde o jen tak nějaké užití, např  "užití dle tohoto zákona", "práva užít".
- Muselo by tam být užít, protože něco nabýt a něco užít jsou dvě různá práva.

Naopak by tam s největší pravděpodobností bylo „nabyvatel oprávněný podle jiného zákona“.

Nabyvatel oprávněný k čemu? Auuuuuuu, tys to do teďka nepochopil, nebo neumíš česky nebo nevim. Nabyvatel oprávněný ... je nabyvatel, který má nějaké další právo a je třeba specifikovat které. Naopak oprávněný nabyvatel je nabyvatel dle práva. Tydle dva významy slova oprávněný nejdou zaměňovat. Slovosled nejde jen tak prohazovat bez změny významu.

Tzn. bys to musel opsat ten, kdo "oprávněně nabyde dle jiného zákona" - a to se fakt nepoužívá. Když se mluví o nabytí vlastnického práva - tedy o oprávněném nabytí - tak se tam žádný odkaz na jiný zákon nedává, např. v §9: "Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. "?

Hlavně ale furt neodpovídáš ná jádro argumentu: právo vlastnické - nabytí rozmnoženiny - a právo užívací - licence k rozmnoženině, jsou dvě různá nezávislá práva.
Proto Tvrdit, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel s zrovna s právem dílo užít je blbina. Kromě toho, že zaměňuješ "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" a "nabyvatel rozmnoženiny, oprávněný k....," tak není jediný důvod, proč by to oprávněný se mělo zrovna vztahovat k právu užít, když je X dalších práv, které může nabyvatel té rozmnoženiny mít (a o kterých mluví AZ, jestli se chceš odovolat na kontext).

- Souhlasíš s tím, že oprávněný nabyvatel X je ten, kdo X oprávněně nabyl?
Může to tak být, ale pořád platí, že to „oprávněný“ a „oprávněně“ se vztahuje ke stejným právům. Neznamená to, že kdo „nějak oprávněně“ nabyl, je najednou „oprávněný k čemukoli“

Může? Proč na takhle jednoduchou otázku neodpovíš přímo? Bojíš se, co? Protože už jsme doma.

Jediné majetkové právo, které má vliv na oprávněnost nabytí dle oddílu 3 AZ je právo na rozšiřování. Nabytí není ani užití, pronájem, půjčování ani vystavování atd... A to jediné aplikovatelné právo - na rozšiřování - se netýká toho, kdo dílo nabyl, ale toho, kdo dílo prodal - ten ho rozšiřuje (proto také to vyčerpání práva na rozšiřování - aby mohl vlastník software to prodat). Takže pro oprávněné nabytí rozmnoženiny rozhodně  nepotřebuji žádné majetkové právo z AZ. Proto také spojovat pojem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny s licencí je prostě blbina. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je ten, kdo ji nabyl oprávněně, tj. neukradl ji, nebyla mu prodána při porušení majetkového práva na rozšiřování atd...

Oprávnění nebo neoprávnění nemusí plynout jenom z Občanského zákoníku. O oprávnění či neoprávnění hovoří hodně i jiné zákony – například zákon autorský.

To samozřejmě ano, ovšem autorský zákon neřeší nabývání rozmnoženin (s výjimkou zmíněného práva na rozšiřování).

Takže oprávněnost nabytí rozmnoženiny nelze odvozovat z oprávněnosti vlastnického práva, pokud tak není výslovně napsáno.

A čo je to tedy takové nabytí, vojín Kefalín?

A když už jsme u toho, tak to, jaks do toho zamotanej ukazuje i to, že seš schopnej vypustit takovou věc jako oprávněnost vlastnického práva. Už si někdy viděl neoprávněné právo?

Mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny, ale jediný způsob nabytí je licence.

Auuuuuuuuuu. Licence je právo k užití. Nabytí se vůůůůůůůůůůbec netýká. Když koupím knížku, tak jsem oprávněný nabyvatel knihy, ale licenci na tu knihu fakt ale opravdu fakt nemám.

Nebo ještě jinak: je distributor software neoprávněný nabyvatel? Těžko že... Rozmnoženiny nabyl zcela oprávněně dle smlouvy. Přesto neuzavřel s autorem licenční smlouvu.
 

Ano, správně. Dává práva navíc, k jiným právům, které autor musí mít už předem – tedy na základě licence.

Anebo třeba k vlastnickým právům získaným nabytím vlastnických práv k rozmnoženině - tedy oprávněným nabytím. Licenční práva nejsou jediná práva, které může člověk mít. Dokonce to, že to mohou být jiná práva je explicitně zmíněno v §66 odst. 6:  "Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu."
Při tvojí nesmyslné interpretaci by ten celý odstavec šel shrnout do "oprávněný nabyvatel licence.", protože podle Tebe zaprve jiné oprávnění než licence k programu neexistuje (takže neexistuje jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu) a oprávněný nabyvatel rozmnoženiny má dle Tebe taky licenci. Kupodivu - autor zákona tam dal celý takhle dlouhý odstavec, chceš tvrdit, že nechápal, co píše a je tam celý odstavec redundantní? Nebo spíš ty termíny nechápeš ty?


 
=================================

a protože zároveň vyčerpání práva na rozšiřování znamená, že autor nemůže tomu převodu licence bránit.

Ty tomu fakt nerozumíš vůbec. Právo na rozšiřování se vůbec netýká licence, ale samotného díla respektive jeho rozmnoženiny. Viz §14 AZ.

„Je nabyvatel licence, tudíž je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.“ Oprávněnost druhého závisí na oprávněnosti prvního.

Ani toto jsi nepochopil. V tomto odstavci ESD řeší oprávněnost nabytí z toho pohledu, zdali Oracle může zákazem převodu licence - neboť v tomto případě se vždy licence prodává zároveň a nedílně s rozmnoženinou - zabránit i prodeji samotné rozmnoženiny. Čili řeší, zdali nebylo porušeno výlučné právo společnosti Oracle na rozšiřování software. ESD došel k tomu, že v tomto případě je toto právo vyčerpáno ze zákona (tedy ustanovení licenšní smlouvy toto zakazující je neplatné) a tedy první majitel směl prodat licenci a rozmnoženinu dalšímu. Proto to není neoprávněné nabytí - tj. nabytí porušující práva Oracle - a je to tedy nabytí oprávněné.

Implikace nabyvatel licence => nabyvatel rozmnoženiny je tu pak uvedena pouze v tom smyslu, že prodej rozmnoženiny je v tomto případě nutně spjat s prodejem licence (a naopak), nikoli v tom smyslu, jak se to snažíš překroutit.

=================================

Proč by ESD vůbec psal něco o „dalším prodeji uživatelské licence“ a „druhém nabyvateli uvedené licence“, když podle vás druhý uživatel žádnou licenci nemá ani nepotřebuje?

Má ji, ale dle českého práva ji nepotřebuje. Evropské právo je v tomto nejasné. Navíc v konkrétním případu - zde se bavíme ne o teorii, ale o aplikaci práva, konkrétním rozsudku - nabyvatel licence a nabyvatel rozmnoženiny je jedna a ta samá osoba.

=================================

Pokud jsou dva platné paragrafy jednoho zákona v rozporu, je to problém.

Není to problém, je to normální situace na kterou se normálně aplikuje pravidlo lex specialis. Jen je třeba před vynášením soudů o něčem znát alespoň základní principy, které se v oboru používají. Wiki není všechno vědění na světě.

Pokud má být jeden obecný a druhý konkrétní (přebíjí první paragraf pro určitou situaci), je v zákoně u prvního paragrafu uvedeno „pokud není dále stanoveno jinak“ nebo „pokud tento zákon nestanoví jinak“ nebo „pokud zákon nestanoví jinak“ (pak to může být přebito i v jiném zákoně)

Nemáš prostě pravdu, ve spoustě případů tomu tak není. Velmi často např. následující paragrafy omezují předchozí generalizační tvrzení.
Např. konkrétní případ je NOZ, kde v paragrafu 1757 se říká, že smlouva nemusí být písemná a spousta paragrafů pak říká, že musí (např. 2057). Je snaha pro snažší orientaci v zákonech tato místa označit tak, jak zmiňuješ, ale rozhodně se to netýká všech kolizních paragrafů v rámci jednoho zákona.
Další dobrý případ je např. §146a trestního zákoníku, který modifikuje předchozí §146, aniž by o tom v paragrafu §146 byla zmíňka. §146a je tady příkladem lex specialis k §146.

457

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 08. 10. 2014, 11:41:13 »

Pokud tvrdíš, že jediným možným zdrojem práv k užití programu je licence, očekávám citaci paragrafu, z kterého to vyplývá.

§ 12 odst. 1 "jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."

Ano - ovšem to nijak nedokazuje, že AZ tvrdí, že užít dílo lze pouze dle licence. Z té formulace nijak nevyplývá, že AZ ty práva dává jen na základě licence a ne na základě jiných ustanovení zákona. To, že to oprávnění je vždy formou licence je podle Tebe v kterém paragrafu?
Naopak právě i formulace zde počítá s jinými formami oprávnění, než licencí (udělení oprávnění autorem = licence... a pak ty jiné případy).

Další zdroj práva užívat autorské dílo je např. ustanovení o vyčerpání práva na rozmnožování při prvním prodeji díla.

Neexistuje žádný jiný zdroj práv než licence. Není v mezinárodních smlouvách, není v zákonech okolních států a nevzniká ani podivnou interpretací jediného slova v českém autorském zákoně (ani tím, že se budete tvářit že tam to slovo vůbec není).

Tak si prosím přečti v AZ, díl 4. Tam ve spoustě případů nemáš licenci a máš právo dílo užít.

"Volná užití - (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití"...
Nejedná se o užití podle zákona, takže k němu není potřeba oprávnění.

Ano, to je formulace v jednom paragrafu z mnoha, kterých Ti dávají nějaká práva k autorským dílům. V dalších paragrafech je užita formulace jiná, kde se výslovně mluví o užití, např.: " Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
 
=============================================

§ 12 odst. 1: "Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."

Vykecáváš se z toho hezky - jenže blbě. Součástí práva užít je např. právo vystavit software a to rozhodně k jeho provozu nepotřebuji. Takže celé právo užít rozhodně nepotřebuji. Takže znovu: které konkrétní právo opravdu potřebuji a nemám ho? Jdi do takové granularity, v jaké jsou vyjmenována práva v §66.

=============================================

Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.

Nejen, že to právně souvisí, ono je to to samé. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je takový nabyvatel rozmnoženiny, který má práva podle autorského zákona.

Protiřečíš si: když legálně = oprávněně vlastním rozmnoženinu, jsem její legální = oprávněný vlastník, tedy i legální - oprávněný nabyvatel.
Pokud je převod licence a převod vlastnického práva k rozmnoženině dvě různé věci (byť jsou v tomto případě spojené, to nic nemění že obecně nikoli), nelze prostě oprávněnost jedné věci odvozovat od druhé, pokud tak není výslovně napsáno. Pokud tedy to činíš, tak prosím odkaz, kde je implikace oprávněný uživatel => oprávněný nabyvatel zachycena.

Už několikrát jsem Ti psal, že to co tvrdíš by muselo být vyjádřeno spojením "nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití". Na tento argument nijak nereaguješ a jen dokolečka meleš furt to samé.

Přečti si ten rozsudej Evropského soudního dvora, konkrétně bod 88:

...se druhý nabyvatel uvedené licence .... jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ....

Jednoznačně se zde tvrdí, že oprávněnost nabytí rozmnoženiny je z toho titulu, že prodej té rozmnoženiny je oprávněný, neboť právo na rozšiřování dané rozmnoženiny se vyčerpalo. Tj. je evidentní, že oprávněnost nabyvatele je oprávněností prodeje rozmnoženiny, nikoli z vlastnictví licence.

Souhlasíš s tím, že oprávněný nabyvatel X je ten, kdo X oprávněně nabyl?

=============================================

Pokud dané ustanovení může přebít jiné ustanovení téhož zákona, používá se formulace "pokud tento zákon nestanoví jinak".

To, že je zvykem psát zákony co nejvíce bezesporně nic nemění na základních principech práva. Nebo to chceš tvrdit, že když jsou v rozporu dva platné paragrafy jednoho zákona, že platí oba a že si člověk může vybrat, kterej použije? Nebo podle jakého jiného pravidla se vybere ten, který platí...?

=============================================

Není. § 66 omezuje rozsah práv autora, nepřidává žádná práva uživateli.

Kdyby §66 nedával žádná další práva uživateli, jak by prosím omezoval autora? Už ti došlo, cos právě napsal za nesmysl?

Pokud tvrdíš, že  § 66 omezuje rozsah práv autora, pak z toho automaticky plyne, že to někomu - konkrétně vlastníkovi rozmnoženiny (komu jinému) - prává dává.

Mimochodem, pokud by § 66 přidával specificky český nelicenční způsob užití, proč by vyhodny-software.cz argumentoval nějakým soudním sporem o německých zákonech, když celý jejich byznys by byl postaven na tom specificky českém § 66?

Protože
1) i to evropské právo mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny - ani ta směrnice není jasná, náš právní řád je pouze explicitnější. Např. v již citované zprávě:  http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-07/cp120094cs.pdf se defakto výhradně mluví o
legalitě prodeje rozmnoženiny, o tom zdali je možné prodat samotná licenční práva vůbec nemluví. Podstata citovaného sporu byla v tom, že Oracle se snažil zamezit přeprodeji tím, že tvrdil, že NEPRODÁVÁ ROZMNOŽENINY. Protože věděl, že jakmile prodává rozmnoženiny, tak má smůlu.

2) Protože v české judikatuře je právě situace tak jasná, že se narozdíl od Evropské o nějakou žalobu nikdo ani nepokusil.

=============================================

A nemyslím si, že licenční smlouva omezuje práva uživatele, ale že mu je naopak uděluje.

To ano - ale §66 v určitém případě dává "práva navíc". Je to analogické s případem, kdy si něco koupíte. Také Vám obchodní podmínky udělují nějaká další práva, ale to nic nemění na tom, že dle zákona máte dvouletou záruční lhůtu z toho titulu, že jste to koupil. Podobně i podle mého názoru "minimální" práva dává i §66 a.z. každému kdo oprávněně nabyde rozmnoženinu programu.

Z rozsudku ESD je vcelku jasné, že se má za to, že s prodejem rozmnoženiny se v tomto konkrétním případě prodává zároveň i licence - proto se někdy mluví i o nabyvateli licence. To ale nic nemění na tom, že nabytí licence a nabytí rozmnoženiny jsou dvě (byť v tomto případě spojené) různé změny stavu. Oprávněnost každé z nich je proto třeba řešit zvlášť a tak je nesmysl tvrdit, že je oprávněnost jednoho závisí na oprávněnosti druhého...

 

Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software,

Myslíš tento článek?
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
A tuto citaci

Jak bylo zmiňováno, tato osoba (druhý a další nabyvatel) je oprávněna počítačový program užít přímo na základě zákona, konkrétně na základě ustanovení § 66 odst. 1 autorského zákona.

?

458

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 06. 10. 2014, 19:44:02 »

Klíčový spor je zřejmě o toto:

Žádnou licenční smlouvu s autorem také uzavírat nepotřebujete, protože licenci získáte od předchozího uživatele.

Nu, právě o tom rozhodoval ten soud, jestli se prodává "licence", nebo stačí prodej rozmnoženiny. Citace z rozsudku:

      Argument společnosti Oracle, Irska, jakož i francouzské a italské vlády, podle něhož se pojem „oprávněný nabyvatel“ uvedený v čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 týká pouze nabyvatele, který je oprávněn počítačový program užívat podle licenční smlouvy uzavřené přímo s nositelem autorského práva, nelze přijmout.

Co dodat - přesně toto tu celou dobu hájíš.
Máš pravdu v tom, že s prodejem rozmnoženiny se prodává zároveň i licence. V čem nemáš pravdu, že §66 je touto licencí podmíněn. Jsou to dva různé zroje práv k tomu software.

Navíc § 66 odst. 1 AZ neříká nic o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít.
....

A jaká práva, která nejsou zmíněna v  § 66 odst. 1, potřebuji např. k tomu, abych pomocí Wordu napsal dopis, když podle Tebe jsou tam zmíněny pouze "specifické nuance"? Které konkrétní užití díla dle §12 odst. 4 potřebuji "vykonat" a §66 odst. 1 mi k tomu nedává práva?

Např. zavedení a provoz počítačového programu.

Takové užití díla neexistuje. V AZ jsou tzn. majetková práva, mimo jiné právo k užití díla, explicitně vyjmenována (nás se týká §12). §66 pak ti dává některá z těchto práv. Tak se ptám znovu: které autorovo právo neobsažené v §66 porušuješ když píšeš dopis ve wordu? V odpovědi očekávám citaci/odkaz kde je definováno konkrétní právo, které bude porušováno.

V celém kontextu AZ se oprávněný používá ve smyslu: mající k danému práva. Tj. oprávněný uživatel je ten, kdo užívá a má k tomu právo. Oprávněné zveřejnění je zveřejnění, ke kterému má zveřejňovatel právo. 

Ano, souhlas. Takže oprávněný uživatel je ten, který má k danému užívání práva. Nestačí, že má nějaká libovolná práva, třeba vlastnická, musí mít práva k užívání.

Opět nesmysl. Oprávněný uživatel rozmnoženiny je v AZ §66 odst. 6 definován a explicitní definice je vždy silnější, než implicitní význam, takže zde se implicitní význam termínu oprávněný nepoužije.

Bavíme se ale nikoli o termínu "oprávněný uživatel rozmnoženiny", nýbrž "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", který je k definici výše zmíněného termínu užit. A to je dle Tebou právě odsouhlaseného principu ten, kdo "měl právo k nabytí rozmnoženiny". A dle toho, s čím souhlasíš dále:

Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.

toto oprávnění k nabytí nijak právně (v obecném případě) nesouvisí s nabytím oprávnění k užití a proto nelze podmiňovat oprávněnost nabytí nějakým užívacím právem, jak se to snažíš činit. To potvrzuje i citace z rozsudku ES.

A právě to je smysl toho AZ §66 - garantuje mi, že když koupím takto nosič software rozmnožený v souladu s AZ (neboť ono rozmnožování spadá pod užití díla), tak mám práva k užití díla, i když nejsem v smluvním vztahu s autorem.

Nikoli, smyslem § 66 je to, aby autor nemohl zabránit oprávněnému uživateli ve zkoumání a upravování programu, pokud je to potřeba k zamýšlenému účelu užití programu. AZ § 66 implementuje (a bohužel zatemňuje) důvody 13 – 16 Směrnice 2009/24/ES

1) I kdyby, tak tady se řídíme dle českého práva a tedy dle AZ - pokud by povoloval něco navíc, tak prostě povoluje něco navíc.
2) Opět překrucuješ:

14)... To znamená, že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu...

Výslovně se tu mluví o nahrání a provozování programu, nejde jak tvrdíš jen o zkoumání a upravování programu, k jehož provozování mám práva odjinuď.

Zvláštní (nebo také speciální) právní předpis je právní předpis, který upravuje nějakou konkrétní situaci, a přebíjí ustanovení obecného právního předpisu – Lex specialis derogat generali. Autorský zákon nemůže být sám sobě zákonem obecným i speciálním.

Hezky si to rčení zkopíroval z wiki, ale evidentně nerozumíš jeho smyslu. Zákon sám sobě být lex specialis být klidně může: je to obecné pravidlo, které se použije při konfliktu jakýchkoli právních ustanovení. (To, že v  rámci jednoho zákona pak většinou na to bývá pamatováno a ta možnost je explicitně zmíněna, jako třeba zde - a tím pádem i kdyby to tak nebylo, tak má argumentace platí - je věc druhá)

Ve skutečnosti ale ta rozmnoženina není na licenci nezávislá.

A toto tvrzení vyplývá z kterého konkrétního paragrafu?

§ 66 odst. 6.

Cože? A prosím kde tam je něco takového řečeno? Opakuji že se bavíme o tom, co je to oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a zdali má tento výraz nějaký vztah k vlastnictví licence.

Ve skutečnosti dle §9 odst. 3 evidetnně mohu mít vlastnické právo k rozmnoženině aniž bych s autorem uzavřel nějakou licenční smlouvu a mohl rozmnoženinu dle té smlouvy užívat - a naopak zničím-li si rozmnoženinu, licenční práva mi daná licenční smlouvou nepozbývám. Z toho je vidět, že vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny jsou dvě nezávislé věci, které se nijak neimplikují.

Ano, přesně to tvrdím celou dobu. To, že jsem vlastníkem rozmnoženiny, vůbec neznamená, že bych měl práva k užití té rozmnoženiny. Ta práva musím získat nějak jinak, ....

Pocud se shodujeme

z licence.

A toto je tvrzení, které si ničím nepodložil a je ve sporu s AZ §66, který právě tvrdí, že to oprávnění člověk získá nikoli uzavřením licence, ale čistým nabytím té rozmnoženiny.
Pokud tvrdíš, že jediným možným zdrojem práv k užití programu je licence, očekávám citaci paragrafu, z kterého to vyplývá.

V AZ nikde není napsáno, že rozmnoženinu prodanou s nějakou licencí nelze legálně užít díky jinému než zmíněnému oprávnění.

Možné to je, klidně můžu koupit rozmnoženinu s licencí, pak koupit ještě jinou licenci a rozmnoženinu používat na základě té druhé licence. Pořád tam ale je potřeba nějaká licence, nemůžu ji používat bez oprávnění.

A co třeba volná užití díla? Evidentně licence (ve smyslu smlouva s autorem) není jedinný způsob jak člověk může získat oprávnění. AZ §66 je další takový způsob.

459

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 06. 10. 2014, 17:55:37 »

Nedopsal jsem:
V celém kontextu AZ se oprávněný používá ve smyslu: mající k danému práva. Tj. oprávněný uživatel je ten, kdo užívá a má k tomu právo. Oprávněné zveřejnění je zveřejnění, ke kterému má zveřejňovatel právo.  Tzn. ekvivalentně oprávněné nabytí rozmnoženiny je nabytí rozmnoženiny, ke kterému má člověk právo. Tj nabytí, které není nelegální, např. krádež atd...

Naopak, pokud se nějaký termín myslí pouze v kontextu tohoto zákona, je to zmíněno explicitně, např. §30 odst 3, §42a odst 1, §43a odst 1, §63 odst. 1.

Proto je Tvé tvrzení, že oprávněným nabyvatelem se myslí oprávněný nabyvatel dle tohoto zákona blbost. Jednak je to nekonzistentní s dikcí zbytku zákona, kde se takový vztah explicitně zmiňuje, jednak se v zákoně NABÝVÁNÍ nijak neřeší. To co tvrdíš by muselo být vyjádřeno slovy:
"nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití díla"

460

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 06. 10. 2014, 17:31:43 »

Nikoli, ta práva v § 66 odst. 1 jsou hodně specifická, řeší jednotlivé nuance používání programu, které licenční ujednání velmi často vůbec neřeší.

A jaká práva, která nejsou zmíněna v  § 66 odst. 1, potřebuji např. k tomu, abych pomocí Wordu napsal dopis, když podle Tebe jsou tam zmíněny pouze "specifické nuance"? Které konkrétní užití díla dle §12 odst. 4 potřebuji "vykonat" a §66 odst. 1 mi k tomu nedává práva?

Jenže ten termín „oprávněný nabyvatel rozmnoženiny“ nelze vykládat bez ohledu na kontext celého autorského zákona. „Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny“ neznamená jenom to, že třeba příslušné médium (DVD) neukradl. Zároveň musí být splněna druhá podmínka, že je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny z pohledu autorského zákona.

Jenže autorský zákon nabývání rozmnoženiny se jaksi nezabývá, rozmnoženina (tj. CD, kniha atd....) se nabývá normálně dle občanského zákoníku. Jediné, co AZ upravuje, je to, co může vlastník takové rozmnoženiny s ní dělat. Autorský zákon řeší UŽITÍ, nikoli NABYTÍ díla.
Toto rozlišení je dokonce v AZ explicitně zmíněno, viz §9 odst. 3.

V celém kontextu AZ se oprávněný používá ve smyslu: mající k danému práva. Tj. oprávněný uživatel je ten, kdo užívá a má k tomu právo. Oprávněné zveřejnění je zveřejnění, ke kterému má zveřejňovatel právo. 

Například k tomu, aby někdo byl oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny Windows nestačí, že instalační DVD neukradne, ale také to, že to DVD má a užívá v souladu s licencí.

To je jak do dubu - půlka předchozího postu byla argumentace, že nabytí a užívání jsou dvě různé věci, neboť člověk může být nabyvatel a přitom nebýt uživatel. Na argument jsi nijak nereagoval a jen opakuješ své stanovisko, které je dle mnou předložených argumentů (a mj. §9 odst. 3, které výslovně nabytí a užití odlišuje) chybné.

Protože bez licence nemá možnost legálně se stát „nabyvatelem rozmnoženiny“,

Při prodeji "použitého software" nijak nevstupuji do smluvního vztahu s původním autorem díla. Tj. neuzavírám žádnou licenční smlouvu s autorem: ani nemohu být, protože autor v daném okamžiku nemá žádnou vůli uzavřít se mnou smlouvu, což je k uzavření smlouvy nezbytné - a autor nemůže mít vůli k něčemu, o čem neví. A právě to je smysl toho AZ §66 - garantuje mi, že když koupím takto nosič software rozmnožený v souladu s AZ (neboť ono rozmnožování spadá pod užití díla), tak mám práva k užití díla, i když nejsem v smluvním vztahu s autorem.

A opět odkazuji na §9 odst. 3, který přesně na situaci, kdy se člověk stane legálně nabyvatelem rozmnoženiny, pamatuje a právě proto je tam dodatek "nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak.". V tomto případě je ten zvláštní právní předpis §66 odst. 1 AZ.

Mimochodem, kdyby tomu tak nebylo, byly by licence úplně zbytečné – aby mohl kdokoli užívat nějakou licenci, potřebuje k tomu i rozmnoženinu. Jenže pokud by získáním rozmnoženiny získal jiná práva, nezávislá na té licenci, byly by licence zbytečné a stačilo by řešit jenom ty rozmnoženiny.

Pro užití dle AZ §66 ano. Jenže to není jediná možnost užití díla, práva dle AZ §66 jsou poměrně omezená, neřeší např. multilicence, půjčování atd....

Ve skutečnosti ale ta rozmnoženina není na licenci nezávislá.

A toto tvrzení vyplývá z kterého konkrétního paragrafu?
Ve skutečnosti dle §9 odst. 3 evidetnně mohu mít vlastnické právo k rozmnoženině aniž bych s autorem uzavřel nějakou licenční smlouvu a mohl rozmnoženinu dle té smlouvy užívat - a naopak zničím-li si rozmnoženinu, licenční práva mi daná licenční smlouvou nepozbývám. Z toho je vidět, že vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny jsou dvě nezávislé věci, které se nijak neimplikují.

V AZ nikde není napsáno, že rozmnoženinu prodanou s nějakou licencí nelze legálně užít díky jinému než zmíněnému oprávnění. Proto tvrdím, že tvoje doměnka není ničím podložená a je tedy nesprávná.

461

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 06. 10. 2014, 12:57:17 »

Omlouvám se, zvojtili cse mi citace, ještě jednou, adminy prosím předchozí post smazat.

To je dost nepřesné, pokud se bavíme o software. Každý oprávněný uživatel má oprávněném při užívání určitá práva, která mu nelze licencí upřít. Podstatné je podle mne to, že jde o oprávněného uživatele a má je při oprávněném užívání....Tenhle výklad znám, a je podle mne chybný - mimo jiné proto, že je to definice kruhem.

Naopak, tvoje definice oprávněného uživatele je defakto definicí kruhem. Protože chceš tvrdit, že pokud užívám software POUZE dle ujednání v nějaké licenční smlouvě - pak jsem oprávněný uživatel a mám další práva dle § 66. Ale druhým dechem říkáš - že je mám POUZE pokud se podřídím licenční smlouvě. K čemu by mi byla taková práva, která bych měl pouze pokud bych je nepoužíval (abych podle Tebe zůstal oprávněným uživatelem)??

Definuje totiž, že oprávněný uživatel má práva uvedená v § 66 odst. 1. A když se zeptám, zda jde o oprávněného uživatele, dozvím se, že ano, protože je oprávněn podle § 66 odst. 1.

- Zaprve, nejde o oprávněného uživatele, ale o oprávněného uživatele rozmnoženiny. To rozmnoženiny z toho termínu nelze odstranit a operovat pouze částí termínu a něco z toho vyvozovat, to je typické vytržení z kontextu.

- Zadruhé to já netvrdím, že oprávněný uživatel je definován v  §66 odst. 1., tento termín je bez jakýchkoli pochyb definován v §66 odst. 6. Říká se tam, že oprávněným uživatelem rozmnoženiny je mimo jiné "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, který má vlastnická práva k rozmnoženině (tj. nezvdal se jich nějakým dalším právním aktem). Oprávněný tu má jasný význam "nabýt oprávněně", tj. neukrást apod... Tento termín je třeba vykládat analogicky k termínu oprávněný držitel z §130 starého občanského zákoníku.

To oprávněný v termínu oprávněný držitel rozmnoženiny rozhodně nelze vztahovat k oprávněnému užívání, protože držení ještě neimplikuje užívání - mohu být držitel a přitom nemusím být uživatel: tedy by ani nešlo rozlišit, zdali jsem oprávněný či neoprávněný držitel rozmnoženiny. Tedy např. prodejce software - přestože není jeho uživatel - dle odst. 6 a potažmo 1 může program spustit (např. by ho ukázal zákazníkovi), aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu. Neboť přestože není uživatel, tak má dle §66 odst. 6 zaručena práva vyjmenovaná v §66 odst. 1 z titulu oprávněného  nabytí a držení rozmnoženiny programu.
(můžeš namítnout, že spuštěním programu se z prodejce stane i uživatel, to by i šlo připustit, jenže prodejce ty práva má NEZÁVISLE na tom, jestli program opravdu užije, nikoli že spuštěním programu se stane uživatelem a najednou nabude práva).

462

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 06. 10. 2014, 12:54:25 »

To je dost nepřesné, pokud se bavíme o software. Každý oprávněný uživatel má oprávněném při užívání určitá práva, která mu nelze licencí upřít. Podstatné je podle mne to, že jde o oprávněného uživatele a má je při oprávněném užívání....Tenhle výklad znám, a je podle mne chybný - mimo jiné proto, že je to definice kruhem.

Naopak, tvoje definice oprávněného uživatele je defakto definicí kruhem. Protože chceš tvrdit, že pokud užívám software POUZE dle ujednání v nějaké licenční smlouvě - pak jsem oprávněný uživatel a mám další práva dle § 66. Ale druhým dechem říkáš - že je mám POUZE pokud se podřídím licenční smlouvě. K čemu by mi byla taková práva, která bych měl pouze pokud bych je nepoužíval (abych podle Tebe zůstal oprávněným uživatelem)??


 Definuje totiž, že oprávněný uživatel má práva uvedená v § 66 odst. 1. A když se zeptám, zda jde o oprávněného uživatele, dozvím se, že ano, protože je oprávněn podle § 66 odst. 1.

- Zaprve, nejde o oprávněného uživatele, ale o oprávněného uživatele rozmnoženiny. To rozmnoženiny z toho termínu nelze odstranit a operovat pouze částí termínu a něco z toho vyvozovat, to je typické vytržení z kontextu.

- Zadruhé to já netvrdím, že oprávněný uživatel je definován v  §66 odst. 1., tento termín je bez jakýchkoli pochyb definován v §66 odst. 6. Říká se tam, že oprávněným uživatelem rozmnoženiny je mimo jiné "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, který má vlastnická práva k rozmnoženině (tj. nezvdal se jich nějakým dalším právním aktem). Oprávněný tu má jasný význam "nabýt oprávněně", tj. neukrást apod... Tento termín je třeba vykládat analogicky k termínu oprávněný držitel z §130 starého občanského zákoníku.

To oprávněný v termínu oprávněný držitel rozmnoženiny rozhodně nelze vztahovat k oprávněnému užívání, protože držení ještě neimplikuje užívání - mohu být držitel a přitom nemusím být uživatel: tedy by ani nešlo rozlišit, zdali jsem oprávněný či neoprávněný držitel rozmnoženiny. Tedy např.
prodejce software - přestože není jeho uživatel - dle odst. 6 a potažmo 1 může program spustit (např. by ho ukázal zákazníkovi), aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu. Neboť přestože není uživatel, tak má dle §66 odst. 6 zaručena práva vyjmenovaná v §66 odst. 1 z titulu oprávněného  nabytí a držení rozmnoženiny programu. (můžeš namítnout, že spuštěním programu se z prodejce stane i uživatel, to by i šlo připustit, jenže prodejce ty práva má NEZÁVISLE na tom, jestli program opravdu užije, nikoli že spuštěním programu se stane uživatelem a najednou nabyde práva).

463

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 05. 10. 2014, 20:51:28 »

Filip Jirsák

Úplně stejně je to s licencí. Kupec licence přebírá všechna práva, která měl z licence původní majitel - ani víc práv ani míň. Jak ta práva původní majitel získal ho zajímat nemusí (opět se stejnou výhradou).

S tímto bych souhlasil  - až na jeden detail. KAŽDÝ majitel rozmnoženiny - tedy i první - má AZ daná minimální práva, která má NAD RÁMEC licence. Přesněji tedy které mu libovolné licenční ujednání nemůže sebrat - protože je zcela jistě oprávněný majitel rozmnoženiny a AZ je lex superior vůči smlouvě. Tato práva jsou konkrétně vyjádřena např. v §66 AZ a díky nim některá ujednání v licenční smlouvě tak, jak je dává microsoft - např. omezení na konkrétní hardware - jsou prostě neplatná.

464

Vývoj / Re:Existuje limit pro funkci CONCAT?

« kdy: 28. 09. 2014, 18:11:18 »

Ja uz to mam davno vyresene (opravene) a nikdo nevi jak, tak nechapu proc se mi tady stale nekdo snazi radit, jak to mam resit.

Holt když do programátorskýho fóra dáš prasečinu, tak Ti to lidé povědí, i když nechceš. Obzvlášť když vystupuješ poměrně dosti arogantně,
přitom neumíš položit dotaz (screenshot místo kódu, vůbec jsi neuvedl, co bylo na tom výsledku špatně atd...),  dle screenshotu píšeš děravej kód a nevíš ani takovou základní věc, jako že v případě, kdy linuxovej program v terminálu zpracovává vstup od myši, tak je funkcionalita na kopírování textu dostupná při stlačeném shiftu :-) :-)

465

Vývoj / Re:Proč bych měl přejít ze SVN na GIT? (vážně)

« kdy: 30. 07. 2014, 19:18:43 »

Vlastní zkušenost:

v SVN: branchování, mergování, revokace blbého commitu, kopírování adresářů, záchrana po blbě provedené operaci: časté problémy a nadávky
v GIT vše +- bez problémů

Ne, že by to vše v SVN nešlo, jen prostě s gitem mi vše přijde jednodušíí.

Jistě, možná jen neumím s SVN. Ale používal jsem dosti dlouho SVN i GIT a s gitem jsem se to vše naučil. Křivka učení také svědčí o kvalitě nástroje.