> tzn. i pokud mu licenční smlouva nedává žádná jiná prává, může software užít v tomto minimálním rozsahu. Takže tvé tvrzení, že k tomu potřebuje nějaké další právo je evidentně nesmysl
Četl jste vůbec ten § 66? Tam není nic o tom, že by někdo jen tak dostal nějaká práva, bez jakýchkoli podmínek. Ta práva uděluje odst. 1, a když si ho přečtete, zjistíte, že u každého písmene je uvedeno "činí-li", "opravuje-li", "je-li to nezbytné", "je-li nezbytná", "činí-li tak" nebo "jsou-li nezbytné". To nemůžete přeskočit, to jsou podmínky, které musí uživatel splnit, a teprve pak získá uvedená práva.
Odst. 6: ....Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší;
Ano, v odst. 1 jsou definované podmínky za kterých má člověk právo. Z odst 6 vyplývá, že i když nemám žádná další práva, mohu dílo v rozsahu §1 užít. Z toho jasně vyplývá, že na užití v §1
nepotřebuji žádné další právo. Tedy podmínky jsou splnitelné na základě práv daných v §1. Tedy mohu jet v tramvaji, pokud jedu v sobotu.
Už jsi odpověděl na to, jak
provozuješ knihu, když tvrdíš, že samotné
provozování je autorským zákonem chráněno?
Tak znovu: odkud se bere právo majitele rozmnoženiny ji prodat, když bez tohoto paragrafu to právo nemá a s tímto paragrafem ano?
No když s Tebou je debata jak s trollem. Na ten předpoklad jsem se ptal již v několika předchozích postech a nikdy jsi ho nevyvracel. Tak jsem měl za to, že s ním souhlasíš. Debata s člověkem, který nejprve Xkrát vyvrací závěr implikace a pak si najednou vzpomene, že je to proto, že neplatí předpoklad, je poněkud složitá. Stačilo před třemi posty odpovědět na moji jednoduchou otázku.
Takže tvrdíš, že kdyby v zákoně nebyl paragraf 14, že člověk má právo bez svolení autora prodat rozmnoženinu? Nebo tvrdíš že i když tam je, že to právo nemá? Nebo co tedy?
Když Oracle vystavil instalačky na svém webu a zákazník UsedSoft si je stáhl, která přesně věc byla tou rozmnoženinou?
Opět neodpovídáš na otázku. Co to je tedy rozmnoženina a kde je to definováno? A kde je v zákonech ošetřeno nabývání rozmnoženin?
Jinak pokud se ptáš, tak je vidět, že jsi ani nečetl ten rozsudek ESD. Rozmnoženina může být hmotná, nebo nehmotná. To sice jakoby hraje do karet tobě, ale jen zdánlivě. Protože to není tak jak tvrdíš, že rozmnoženina je pouze nějaký nehmotný statek, ke kterému musím mít právo NAVÍC k věci. Rozmnoženina je primárně hmotná věc (dle §13 AZ) a pro potřeby online distribuce tento pojem ESD rozšířil i na nehmotnou rozmnoženinu. Tj. nikoli že je rozmnoženina něco nehmotného, ale že kormě hmotných rozmnoženin existuje i nehmotná.
Tedy Tvé tvrzení, že
samotná hmotná věc rozmnoženina není, tj. že můžeš mít právo k věci která je autorským dílem a přitom nemít právo k rozmnoženině, je prostě magořina. Nic takového ani z rozsudku ESD, ani z českého právního řádu nevyplývá, naopak rozsudek ESD explicitně mluví o hmotných rozmnoženinách a nehmotnou zavádí pouze jako analogii v případě distribuce pomocí netu.
Tedy pokud - a to jsi již odsouhlasil - jsi oprávněně nabyl věc - pak jsi oprávněně nabyl rozmnoženinu.
Znamená přesně to, co je napsané v zákoně, když si přečtete celý ten odstavec, nevytrhnete z něj jenom část. Znamená, že pokud uživatel získá od autora nějaká práva,
Jo? A kde? První kus odstavce:
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Hovoří o tom, že oprávněným uživatelem rozmnoženiny je mj. oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (za účelem užití). To, že když koupím rozmnoženinu zatím bez licence, tak jsem oprávněným nabyvatelem jsme se doufám už dohodli.
Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit. A v další části se už o potřebě dalších práv nepíše, naopak se explicitně zmiňuje možnost, že oprávněný uživatel
nemá žádná další práva.
Soud rozhodoval o tom, jaká má druhý nabyvatel práva. Např. uvedl, že není možné licenční smlouvu rozdělit a ze smlouvy na 25 počítačů prodat práva k využití třeba na 7 počítačích, která nabyvatel nevyužívá. Pokud by existoval ještě jiný způsob, jakým se mohl někdo stát oprávněným nabyvatelem, musel by soud řešit i tento způsob....
Opět základní neznalost soudního systému a i zmíněného rozsudku ESD. Soud v daném rozsudku řešil tzn. předběžné otázky, dané mu německým soudem, citované v bodu 34 rozsudku. Rozhodně nerozhodoval o tom, jaká všechna má druhý nabyvatel práva, ani kdo všechno je oprávněný nabyvatel. Taková otázka mu položena nebyla. Rozhodoval jen, zdali taková a taková osoba je oprávněným nabyvatelem. Opět vyvozuješ ze soudu
pes je savec úsudek
savec je pes.
To, jestli se v rozsudku věnoval některým dalším aspektům problému je čistě iniciativa ESD, který se zřejmě snažil předejít špatným interpretacím rozsudku, nikoli vyčerpávající analýza pojmu oprávněný nabyvatel nebo práv nabyvatele. To by to musel ESD v rozsudku říci, a nic takového ESD nedělá.
Neprodává. Rozmnoženiny Windows bez licence nikde legálně neseženete.
Licence vzniká na základě uzavření licenční smlouvy (pomíjím zákoné licence). S kým je prosím uzavřena licenční smlouva u windows, co ležej v alze za výlohou a kdy a jak byla uzavřena???
Dával jsem Ti odkaz na článek, kde se to řeší a je tam jasně napsáno, že licenční smlouvu uzavíráš až odsouhlasením licenčních podmínek, zpravidla při instalaci. A co uděláš Ty? Bez jakéhokoli argumentu zcela po Jirsákovsku jen dokolečka omýláš své blbiny.
Pokud to vykládáte takhle, pak platí, že dokud neodsouhlasím tu licenci, nejsem oprávněným uživatelem té rozmnoženiny. A tu licenční smlouvu musí odklepnout i ten druhý nabyvatel, takže platí i pro něj.
Oprávněný uživatel rozmnoženiny je definován v zákoně. Nic o tom že je to člověk, který musí kliknout na licenční smlouvu tam prostě není. Je tam, že je to mj. oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (za účelem užití), a tím jsem i do té doby, než smlouvu přijmu. Přeci nechceš tvrdit, že než přijmu smlouvu, tak jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny (takže by mě Microsoft mohl žalovat)? Nebo ano?
Ta podmínka vychází z logiky věci. Když chcete něco předefinovat, musíte to správně pojmenovat. Kdž to neuděláte, nadefinujete něco nového, a to původní vedle toho zůstane v nezměněné podobě.
Ono totiž zákon používá termíny, ale nemluví o termínech, ale o pojmech. Tzn. i když lex specialis použije jiné termíny, dokud mluví o stejných pojmech a je "specialis", tak je to lex specialis. Pokud tvrdíš opak, tak prosím jakýkoli důkaz Tvého tvrzení, např. odkaz na libovolnou učebnici práva, kde se tato blbina tvrdí. (Jinak zrovna kolem toho, jaký mají vztah související právní normy, lex specialis, tzn. nepřímých novel - tj. novel které neodkazují na pozměňovaný zákon - atd... je vybudovaná celá právní teorie. Pokuds kolem toho nic nečetl - což z Tvých vyjádření vyplývá - tak těžko nebudeš působit jak dítě hrající si na doktora).
Případů, kdy se takto střetávají různé právní normy, které používají i jiné termíny a přistupují k věci z úplně jiné strany, je hafo - a nikdo nikdy netvrdí, že jedna norma ruší druhou. Namátkou mne teď napadá střet zákona o svobodném přístupu k informacím se zákonem o ochraně osobních informací.
>>> Z rozsudku ESD a dalších vyjádření k zákonu ale plyne, že k oprávněnému darování nejprve musíš zničit veškeré své kopie programu.
>> To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá
> Opět další právnická neznalost - ESD nevykládá žádný zákon, nýbrž evropské směrnice a další normy. V evropském právu zákony nejsou.
Při vědomí vašich omezených znalostí jsem vám to nechtěl komplikovat, a když jste uvedl, že se rozsudek ESD vztahuje k zákonu
Chápu, že když Tě nachytám na nějaké neznalosti, tak se snažíš vybruslit tím, že se snažíš udělat vola ze mě, je to běžná strategie lidí, co už nemají jak jinak vybruslit a neumí přiznat omyl. Jen nechápu, proč to děláš tak blbě: to, že se rozsudek ESD vztahuje k našemu AZ (protože AZ interpretuje vykládanou normu) a jde použít při jeho výkladu nijak neznamená, že ESD vykládá ten zákon. Když ani neumíš na mě zaútočit inteligentně, co takhle třeba
aspoň jednou uznat omyl? Víš, jak by to diskusi zjednodušilo?
Takže pokud trváte na svém tvrzení, že první nabyvatel musí svou rozmnoženinu zničit, já se znova ptám, na základě jaké právní normy.
A já znovu odpovídám stejně jako v minulém příspěvku, který jsi tedy asi nečetl, na základě existence práva na rozmnožování. Argumentace je v předešlém postu, nebudu se opakovat.
----
Teď rozeberu Tvůj odstavec. Jenom předem podotknu, ať si všimneš
1) žádné svoje tvrzení ničím nedokládáš, prostě tvrdíš, je to tak tak, tak, tak a tak - bez jediného argumentu. Tomu se říká demagogie, nikoli diskuse.
2) Většina z toho, co tvrdíš, je špatně.
Pokud rozmnoženinu získám na základě licence,
Ve velké většině případů nezískám rozmnoženinu na základě licence, ale licenci na základě rozmnoženiny. Kdy Ti to dojde?
I když si stáhnu software z netu, tak zpravidla si nejprve koupím rozmnoženinu a teprve při instalaci odsouhlasím licenční smlouvu.
Navíc to, že licence vznikne dřív než si koupím rozmnoženinu nemusí nutně znamenat, že rozmnoženina vznikla až na základě licence.
...podmínky této licence stanovují, kdy ta rozmnoženina je legální
Pokud by šlo o rozmnoženinu vzniklou na základě licence, možná by šlo na tento argument přistoupit - do té míry, že "život" té rozmnoženiny je svázán s životem té licence. Většina rozmnoženin - mimo ty z §66 vzniklé na základě licence z §66 - ale vznikla
nezávisle na licenci a tedy jejich legalitu nelze následně omezovat k nim připojenou licencí. Obzvlášť
podmínky této licence stanovuj..... jak je možné ji legálně používat.
Ne, to už ne. Pokud budu mít např. jinou licenci z jiného zdroje, tak mohu díky ní používat i tuto licenci. Furt matláš dohromady existenci rozmnoženiny (ta musí být legální, tedy legálně rozmnožena a rozšířena) a existenci licence. Jsou to dvě různé věci, byť se někdy nutně prodávají spolu.
Dokládá to mj. i microsoft, když říká, že je právně bez problémů např. instalovat z jiné než MS s licencí dodanou instalačkou, pokud máte tu licenci. Tj. používám tu instalačku v rozporu s její licencí, ale protože mám licenci jinou, tak to mohu legálně udělat.
Takže tu rozmnoženinu nemůžu od té licence odtrhnout
To pravděpodobně ano - i když vlastně asi ne: určitě je právně možné ukončit smluvní vztah s autorem - v tu chvíli již licence neexistuje, ale věc ano. Tady upozorňuji, že na to věc
vlastnit žádnou licenci nepotřebuji, potřebuji ji pouze k tomu věc
užít. Takže když se vzdám licence, furt mám legálně CD se softwarem, akorát ho už nesmím nainstalovat (teda vlastně dle §66 mohu :-))
Což je rozdíl oproti tomu, když ho upirátím, tam jsem porušil právo na rozmnožování a ten kdo mi software poskytl, na rozšiřování.
a začít ji používat nezávisle na té licenci.
Používat autorsky chráněnou věc, která byla prodána s nějakou licencí rozhodně můžu. Pomocí jakékoli jiné licence, která mi umožňuje tuto věc užít (nebo u obecného díla volným užitím). To, že k dané rozmnoženině existuje "přifařená" licence nějak brání ostatním licencím, aby na ni platili? Kdes na takovou blbinu přišel? Z čeho to má plynout?
-------
Což mimochodem popírá vaši teorii o existenci legálních rozmnoženin bez odpovídající licence.
Auuuuuu.
Z toho, že konkrétní rozmnoženiny vytvořené na základě konkrétního právního ustanovení jsou dočasné po dobu vlastnictví licence (když to hodně zjednoduším), nějak vyplývá, že
všechny rozmnoženiny jsou závislé na licenci? Říká Ti něco falešná generalizace? Pes štěká, tedy každý savec štěká?
---
že jste si myslel, že ESD tvoří právní normy a na
1) Nic takového jsem netvrdil, jen jsi opět nepochopil můj argument a tak jsi si myslel, že tvrdím, že vyvozuji z rozhodnutí ESD něco, co nemá odpodstatnění ve směrnici
2) I tak je Tvoje argumentace nesprávná, protože rozhodnutí ESD
tvoří pramen práva a tedy je byť v omezené míře oprávněn normy i tvořit - sice ne formálně, neboť nemáme precedenční systém, ale defakto. Proč si nepřečteš alespoň nějaké základy práva, než se začneš navážet do ostatních, takhle se jen ztrapňuješ.
http://www.ius-wiki.eu/evropske-pravo/pfuk/evropa/zkouska/otazka-19Máte to špatně. První implikace je v pořádku, prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B), tedy A => B. Druhý vývod má závěr, že na tento převod se uplatňuje vyčerpání práv k rozšiřování (C) (žádné vyčerpání licence, to je nesmysl), tedy že převod byl legální. Tedy A and C => legální B. Dále z toho, že prodej rozmnoženiny je legální vyvozují, že nabyvatel je oprávnění nabyvatel (D). A and C => legální B => D.
Vyčerpání práva, samozřejmě, to byl přepis. Zbytek je opět blbost. Přečti si článek 4 směrnice 2009/29
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:111:0016:0022:CS:PDF"
První prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je vyčerpáním práva na šíření této rozmnoženiny v rámci Společenství s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počítačového programu nebo jeho rozmnoženin."
Kde tento článek vyžaduje prodej licence? Nikde. Proto předpokladem pro C je pouze B (tedy přesněji B a tento článek) a nikoli A.
pozn: Samozřejmě, že A & B => C je také pravdivé, jenže to je jaksi pravdivé pro jakékoli A, když platí B => C. Takže to je jako kdybych vyvozoval, že z tvrzení: "
Když má Filip Jirsák kulatý nos a obrazec je kulátý, pak nemá žádný roh" plyne, že absence rohů u kulatého předmětu je nějak závislá na Tvém kulatém nosu.
Nikoli, to nevyvozuju z těchto implikací, ale z toho, že soud musel prozkoumat všechny možnosti a nalezl tuto jedinou.
No, a to že si todle myslíš ukazuje, že jednak neumíš logiku, když nevíš, že na potvrzení věci není třeba procházet všechny možnosti, stačí najít první možnost, při které je věc splněná; jednak to ukazuje, že kecáš do práva, aniž bys trochu mu trochu rozuměl - a myslíš si, že když je v jednom rozsudku zmíněno, že Y protože Z, že nemůže existovat tucet různých jiných platných odvození Y z jiných či i stejných faktů a právních norem. Prostě motáš dohromady existenční a univerzální kvantifikátor.
Navíc kdyby sis alespoň přečetl základní normy, které se toho týkají, tak by Ti to bylo jasné, že soud evidentně všechny možnosti neřešil: např. zda to další vlastník té rozmnoženiny nepoužívá podle článku 6 směrnice 2009/24, ani neřešil to, že má podle tohoto článku ten vlastník další práva, ani neřešil žádnou z X dalších směrnic souvisejících s autorským právem:
http://www.mkcr.cz/cz/autorske-pravo/evropska-unie-a-autorske-pravo/smernice-eu-o-autorskem-pravu-a-pravech-souvisejicich-s-pravem-autorskym-221466/... protože se ho na to nikdo neptal.
Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit, pouze může nastat situace, že smlouva je s nimi v rozporu. O zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud ....
Ach jo. Další právnický blábol. Ustanovení ve smlouvě, které jsou v rozporu se zákonem, jsou od počátku neplatné by definition Viz §576 NOZ. Soud pouze může rozhodovat o jejich platnosti, nikoli jejich platnost měnit.
Zobrazit příspěvky
? To, že se neptáš na vlastnická práva nějak znamená, že nelze argumentovat jejich existencí a co vyplývá z toho, že byly převedeny???