Příspěvky

406

Odkladiště / Re:Jak by ovlivnil výbuch jaderné bomby na Ukrajině IT sektor?

« kdy: 22. 12. 2014, 14:30:51 »

1) Ano, pomohl. Protože USA tam jaksi občanskou válku nezačalo. Tu tam začal Kadáfí když začal střílet po demonstrantech a těm se to nějak nelíbilo. Takže Tvůj argument je jaksi demagogický a mimo: válka tam byla USA neUSA, USA se pouze do války přidalo a tím ji pomohlo rychle zkončit, takže tam nevzniklo takové bezvládí a nebyl tam takový prostor pro islámisty jako v Sýri.

2) Ty taky skáčeš na každou mediální blbost, že? A neumíš číst. Existencí zbraní hromadného ničení (které tam mimochodem nalezené byly, akorát staršího data výroby - např. sklady bojových plynů) se to obhajovalo pro jednoduchou veřejnost a také proto jsem o tom nic nepsal. Skutečný důvod zásahu bylo opakované porušování mírové smlouvy z první války (tu doufám USA nezazlíváš). Ano, v pozadí byla také obava z ZHM - oprávněná, když Irák naprosto nespolupracoval s inspektorama OSN. Akorát se USA rozhodlo zakročit dříve, než Irák ty zbraně opravdu vyrobí - až by měl Irák např. atomovku, by bylo pozdě.

3) Ano, to máš pravdu - USA když někde zasahuje, tak proto, že se mu to možná hodí, ale také proto, že tam je důvod zasáhnout. Rusko, to si na žádného policajta nehraje - to prostě když může slabšímu sousedovi urvat kus území, tak ho urve. Fakt nechápu, proč by proto mělo být lepší než USA, mě to přijde naopak.

A jinak, proč ze všech argumentů reaguješ jen na vedlejší podružnou věc? Proč se tak nimráš v tom, co USA? To, že USA někdy třeba něco neudělalo správně nějak implikuje to, že Rusko smí ubližovat slabším sousedům?


A ad mezinárodní právo: Jestli nechápeš, že v 19. století byly jaksi jiné normy "správného chování" než ve století 21. - a tedy furt pokládáš svůj argument o "anexi texasu" za platný, tak děláš vizitku jen sám sobě. (A pokud ho tedy bereš zpět, tak proč zas ten výkřik USA, USA, NATO, NATO - ty máš ze spojených států nějaký komplex?)

407

Odkladiště / Re:Jak by ovlivnil výbuch jaderné bomby na Ukrajině IT sektor?

« kdy: 22. 12. 2014, 14:08:58 »

A poslední Tvůj příspěvek už je více než směšný - ty tady argumentuješ historií více než 100 let starou? Kdy ještě ani nebylo plně utvořeno mezinárodní právo v dnešním slova smyslu? A to bereš jako argument?

(Navíc Texas ani USA neanektovalo, Texas se jako samostatný stát rozhodl k USA připojit, to je trochu rozdíl. Ale trošku se to překroutí a hned máme trochu hnoje, co jde hodit správným směrem, že?).

408

Odkladiště / Re:Jak by ovlivnil výbuch jaderné bomby na Ukrajině IT sektor?

« kdy: 22. 12. 2014, 14:05:12 »

Jurij:

1) Když někdo jiný vraždí, tak já můžu taky? Taková je Tvá morálka?

2) Rusko ale neukradlo Krym jaksi NATU, ale Ukrajině - co ona udělala tak hrozného, že ji Rusko může ubližovat?

3) Píšeš že jediný kdo nedodržuje pravidla je USA + NATO. Ruský vpád do čečny byl tedy úplně v pořádku? Kolik tam umřelo lidí? Stotisíc? Víc?
Ruské jednotky okupující kus moldávie - to je taky dle mezinárodního práva? Ruské jednotky na území Gruzie? Nebo ruské jednotky na Krymu, o kterých se Putin z počátku i styděl říci, že jsou jeho (o jeho teroristech v donbasu nemluvě)?

4) Nechci tady zcela hájit USA, ale Afgánistán podporoval teroristy, které útočili na USA, Irák opakovaně porušoval uzavřenou mírovou smlouvu (čímž defakto přestala platit a tedy se obnovil válečný stav). Americký zásah v Libii zas pomáhal lidem, kteří  a) narozdíl od Donbasu i Krymu s násilím nezačali b) žili v diktatuře (zatímco Donbaští separatisté aktivně demokratické volby bojkotovali) c) zásah těm lidem pomohl - v Sýrii, kde USA nezasáhli je ještě daleko hůř d) zásah USA jaksi nevedl k územním ziskům USA. Kosovo - ty máš něco proti tomu, když se podaří zastavit válku?
 
Některé z těchto zásahů USA jsou možná diskutabilní, ale rozhodně je jde obhajovat. Proruský zásah na Krymu je zcela jasnou neoprávněnou anexí a agresí vůči ukrajině - tam se nedá najít jediný argument, který by obhájil nasazení armády. Jediný Tvůj chabý pokus to obhájit pomocí toho, že by tam jinak umírali lidé je jasná demagogie - lidé na Krymu umírali PO ZÁSAHU RUSKÉ ARMÁDY, nikoli před zásahem.


Ad: Rozšiřování NATO - ano politici NATO byly v devadesátých letech přesvědčeni, že se NATO rozšiřovat nebude. Ale nikdy se k tomu nezavázali - a také když o to začal Havel s Vondrou lobovat, tak to trvalo pěkně dlouho, než je přesvědčili. Ale NATO nikdy neuzavřelo žádný oficiální závazek, kterým by se k nerozšiřování zavázalo, takže nic neporušilo. To se o Rusku a jeho Budapešťském memorandu jaksi říci nedá.

409

Odkladiště / Re:Jak by ovlivnil výbuch jaderné bomby na Ukrajině IT sektor?

« kdy: 22. 12. 2014, 13:32:21 »

Radovan: Ty nevíš, jak dopadlo na Krymu v roce 1991 referendum? Tak já Ti to prozradím: že Krym chce být nezávislý na SSSR (tedy Rusku) a radši bude v jednom státním útvaru s ukrajinou.

Jinak sem se kouknul na pár sekund toho Tvýho linkovanýho videa. A stačilo mi to. Např. tam ten člověk tvrdí, že se Krym sám rozhodl.
Vzhledem k tomu, že
a) Krym respektive jeho parlament jako takový nemá pravomoc o ničem takovém hlasovat, takže je to irelevantní
b) ještě první den Ruské invaze na Krym hlasoval Krymský parlament pouze o větší samostatnosti Krymu v rámci Ukrajiny, takže to referendum
 schválil až parlament obsazený ruskou armádou a tedy i kdyby to právo ten parlament měl, tak za dané situace je takový akt neplatný (vynucený souhlas)
c) a i kdyby bylo platný, tak referendum na obsazeném území kde dostává právo mluvit pouze jedna strana (veškeré proukrajinské média byly zakázány a proukrajinští aktivisté i střelbou vyháněni) je neplatné, protože odporuje všem demokratickým principům. Je to stejně dobrý argument, jako Hitlerovo referendum o anšlusu, které taky vyhrál, ač Rakousko obsadil proto, aby tam neproběhlo referendum demokraticky (o něm byli a jsou všichni přesvědčeni, že by ho nevyhrál)
d) a i kdyby bylo platné, tak i ruské úřady - konkrétně kremelská prezidentská rada pro lidská práva - potvrzují, že bylo zfalšované

a onen "reportér" žádnou z těchto podstatných informací nezmínil, tak se dá konstatovat, že to video je demagogické. Pokud tedy čerpáš informace z takho neobjektivních a vylhaných materiálů, tak je asi debata zbytečná....

PS: Koukám, že to je odpověď i na Jurije, jen dodám - do vpádu ruské armády nebyl na Krymu jediný mrtvý a byl tam klid. Po vpádu se zanedlouho začalo střílet a mrtví tam také byli...

410

Hardware / Re:Výpočet spotřeby toneru v tiskárně

« kdy: 22. 12. 2014, 13:19:03 »

Odpověď je jednoduchá - úplně stejně jako u černobílého tisku, akorát musíš vědět procentuelní pokrytí jedné strany každou barvou. Pokud to nevíš, tak pak je to otázku typu kolik stojí kolo (přičemž můžeš myslet od dětského odrážedla po závodní speciál).

411

Vývoj / Re:Rychlý a úsporný kód

« kdy: 18. 12. 2014, 21:34:08 »

Filip: Jo, takže všechno je algoritmus, jen řešení cache algoritmus není. Blbina - k efektívnímu využití cache se dělají speciální algoritmy úplně stejně, jako k minimalizaci počtu nutnejch zamykání. Je to problém na úplně stejný úrovni jako minimalizace počtu IO nebo minimalizace počtu nutnejch synchronizací - nejde nejprve vyřešit to a pak začít řešit cache. A oproti zmíněnejm věcem méně důležitá, protože zpomalení oproti špatně napsanému programu tu je řádově menší. A až na dodržování pár "good practice" to moc pro praktické programování nemá význam znát - nikdo to nezaplatí.

Ondra: Jo, souhlas. On výkon je defakto něco nedefinovatelnýho - někdo chce latenci, někdo propustnost. Když se to ale nespecifikuje, tak si osobně pod tím představím propustnost, ale to je asi dost tím, že toho UI moc nedělám (max ve webovejch apkách, kde zas se výkon z principu moc neřeší, protože to nikdo nezaplatí).

412

Vývoj / Re:Rychlý a úsporný kód

« kdy: 18. 12. 2014, 20:04:26 »

Ondra: IO - naprostej souhlas. V okamžiku, kdy se čeká na IO, je jakákoli cache úplně jedno. Proto se také DB algoritmy měří na počty načtenejch DB stránek.

UI - to je problém ne až tak výkonu, jako latence. Z principu jdou tydle dvě věci proti sobě: buď mám kód výkonej (dělá věci postupně) nebo s nízkou latencí (často střídám úlohy se všemi z toho plynoucími nevýhodami). Samozřejmě napsat kód tak, aby byl pomalej a ještě měl velký latence jde samozřejmě taky :-)

413

Vývoj / Re:Rychlý a úsporný kód

« kdy: 18. 12. 2014, 19:26:11 »

technomaniak:
Adaptuju řešiče tak, aby řešili speciální případ problému vlastních čísel. Teda sem spíš uživatel, ale např. rozdíl mezi jednotlivejma implementacema Blasu (nebo když se vezme referenční od netlibu) dost jasně cejtim a patřičně si vážim lidí, který jsou schopný napsat takový "šílenosti", jako GotoBLAS.

filip: Ale to už vůbec není záležitost cache a její organizace, ale multivláknového psaní. A tam jsou daleko větší problémy, jako správná distribuce práce, zamykání (když se dva hádaj o data, tak je to daleko větší problém než vyhazování z cache) a synchronizace, vůbec i volba algoritmu (zpravidla ten nejefektivnější není efektivně paralelizovatelnej, čili člověk musí volit podle nasazení mezi jednothreadovým a multithreadovým výkonem) atd....
Správné multithread programování je celé vyšší dívčí (multiprocesové pak vysoká dívčí) a redukovat jeho problémy na cache je dosti mimo. A naopak - multivláknové programy se sdílením dat, kde záleží na výkonu (teda ne nějaké odbavování webové aplikačky s pár konkurentníma přístupama) píše jen pár procent programátorů, možná ani to ne, takže proč by to měl znát každý programátor?

414

Vývoj / Re:Rychlý a úsporný kód

« kdy: 17. 12. 2014, 22:34:31 »

Tak ohledně té cache, tak jste dobrý teoretikové. Samozřejmě, že sekvenční zpracovávání je dobré, ale

1) zpomalení cache versus paměť je jen lineární. Blbě zvolenej algoritmus je daleko horší zlo, protože ten prostě na větších datech nedoběhne.

2) napsat i jen tak blbou věc jako násobení matic tak, aby se správně využila cache  je věc velmi netriviální, dobrá implementace matematický knihovny je na roky práce. Takže napsat, že každej programátor by to měl zvládat je dobrej hospodskej kec.

3) Každá architektura procesorů má tu cache organizovanou trochu jinak. Takže znalosti typu rozměr cache, Xcestnost atd...., pokud neladíte program na jednu konkrétní architekturu, jsou k ničemu. A to do toho ještě dělá dost velkej binec HW prefetch, kterej dost běžnejch cache-nepravostí umí vyřešit.

4) pro normálního programátora úplně stačí, když tak nějak tuší, že sekvnenční zpracování je plus.

A to píšu jako člověk, kterej zrovna teď dává dohromady maticový výpočty, kde když se na cache kašle, tak jde výkon do kytek....

415

Software / Re:odstranění duplicitních listů z pdf

« kdy: 15. 12. 2014, 15:37:15 »

Pokud umíš rozdělení na jednotlivý listy, tak co Ti brání to rozdělit,
vyhledat duplicitní soubory a znovu složit?

Pokud jsou v stránkách drobný odlišnosti, pak nasaď imagick a vyřaď ty skoro podobný....
http://www.imagemagick.org/Usage/compare/

416

Server / Re:Třídicí algoritmus pro disková pole

« kdy: 14. 12. 2014, 22:06:19 »

Tak to jo :-)

Ale důkazy, že je něco polynomiální, se v podstatě vždy dělají konstrukcí algoritmu, takže polynom je znám.

417

Server / Re:Třídicí algoritmus pro disková pole

« kdy: 14. 12. 2014, 16:22:15 »

Cyr:

Jakkoliv implementujete algoritmus - vždy musí odpovídat na "pro set A  je nejmenší počet bucketů B" a nic jiného. Pro ověření správnosti odpovědi "pro set A je nejmenší počet bucketů B" nemůžete použít algoritmus ve třídě složitosti P. To je celý problém a důvod, proč to je  NP-hard a ne NP.

A to zas prrrr. :-) Součástí odpovědi je vždy "certifikát", proč tomu tak je a ověřuje se ten certifikát. Vždyť u decision problému by čistá odpověď ANO (kterou získáš "v čase NP") přeci také nelze ověřit "v čase P". To by to nebyl NP, ale P problém. To, co jde ověřit v čase P je certifikát (např. to jde definovat pomocí DTS s orákulem, kdy orákulum nejdřív "uhádne" certifikát a pak jej v P ověří). V případě decision problému je daným certifikátem rozložení do kyblíků.

A problém je v tom, že pro odpověď NE evidetně neexistuje stroj, který by to v čase NP spočítal, tedy není možno vytvořit "certifikát", který by šel v P čase ověřit. Tedy decision problém je v třídě NP, ale není v třídě co-NP. Proto také asi nefunguje Mirkův postup, kdy to ověřím pro 1 až k. Protože pro ty 1-(k-1) neexistují certifikáty ověřující NE u decision problému.

Mirek:

Tohle je podle me zcestna uvaha. Problem bude imho v tom, ze polynomialni algoritmus porad nema zadny presne dany limit, ktery bys mohl detekovat - cili zrejme dalsi [rypnuti]krasna ukazka informaticky-teoretickeho zaveru s obrovskym teoretickym dopadem a nulovou praktickou vyuzitelnosti [/rypnuti]

A zas prrrr. :-) Pokud dokážu, že je ten program v NP, tak musím dokázat existenci polynomu, který zhora omezuje nejdelší možný běh pro odpověď ANO. Takže (pominu-li hustokrutý důkazy typu: "polynom existuje ale neznám ho" :-) který se v algoritmech skoro nevyskytují) znám horní hranici doby běhu. Takže to opravdu omezit můžu. Zpravidla je totiž ten algoritmus nějaké prohledávání stromu a ten certifikát je kterou cestou se mám dát v grafu. A hloubka grafu jde zpravidla odhadnout snadno.

Problém bude v tom, že to počítání nejde asi v polynomiálním čase udělat - jen nevím proč. Představuju si to tak, že každý druhý pole na pásce vyhradím na počítání počtu kroků. Čili každej originální krok se skládá z max 4*O(n) kroků (dojdu na konec počítadla, zapíšu další čárku, 2* kvůli zdvojeným polím, 2*cesta tam a zpět), čili zůstávám v polynomiální složitosti.

U výše uvedeného postupu nevidím, co je certifikátem toho řešení. Ale definice NP nevyžadují explicitně existenci certifikátu. Ta by měla jen vyplývat z toho řešení pomocí NTS v polynomiálním čase. Někde tam asi problém bude, ale kde?

418

Server / Re:Třídicí algoritmus pro disková pole

« kdy: 13. 12. 2014, 20:46:34 »

Problém je v tom, že to, že problém je v NP znamená, že umíme v polynomiálním čase říci, zda ANO. Nikoli zda NE. Takže prozkoumání těch záporných odpovědí může trvat libovolně dlouho a tedy Tvůj stroj nebude polynomiální.

Ale učil jsem se to před pěknou dobou a tak si to také nepamatuju přesně - proč vlastně pro tu odpověď NE nejde udělat modifikovaný TS, který bude vedle počítat čas a když překročí limit tak dá odpověď že NE? Nepamatujete si to někdo? To počítání nejde implementovat v polynomiálním čase? Nebo kde je problém?

419

Hardware / Re:novy zdroj

« kdy: 13. 12. 2014, 13:48:04 »

Fortrony už dávno nejsou to, co bejvali, IMHO nebrat.

Z levnejch zdrojů jsou dobrý seasonic oem gold, z dražších např. seasonicy G series.

420

Server / Re:Třídicí algoritmus pro disková pole

« kdy: 13. 12. 2014, 10:09:55 »

Z toho co jsem našel, tak

Decision problem (vejde se to do X binů) je NP-complete.
Optimální řešení je strongly NP-hard (tzn. není NP) nezávisle na tom, jestli je požadavek
na nejvíce zbylého místa k posledním kontejneru.

Požadavek na nejvíce místa v posledním kontejneru nebude měnit třídu problému, protože
to určitě půjde "NP-převést" na problém s N+1 předměty, kde ten N+první představuje volné
místo. Ale důkaz po mě nechtějte (což znamená, že to možná nejde? :-))