Příspěvky

151

/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?

« kdy: 19. 04. 2021, 21:56:41 »

uvede všechna omezení – např. že koncové zařízení zákazníka musí podporovat PPPoE,

Specifikace klientského zařízení, pokud není dodáváno včetně služby, by samozřejmě nějakým způsobem v popisu služby být mělo. Nicméně - a už jsem Tě na to také upozorňoval - mícháš dohromady nesouvisející věci. Technické podmínky provozu služby a omezení služby jsou dvě různé věci.
Je to jako kdybys srovnával to, že provozovatel vodovodní sítě hlasitě neinzeruje, že požaduje v připojovacím místě vodoměr a zpětnou klapku - s tím, kdyby neupozorňoval, že sice Ti dodá vodu, ale ta voda není pitná.Je úplně normální, že existují nějaké "připojovací podmínky" pro dodání služby. Ale není normální, když poskytovatel neinzeruje, co vlastně uživatel dostane za službu.

že si IP adresu nemůže přenést k jinému ISP.

A taky třeba neinzeruje, že si tu IP adresu nemůžeš dát do mrazáku, a zmraženou převést na chatu. Protože to jsou jaksi obecně známé limity služby poskytování připojení k internetu (což je něco úplně jiného než vlastnictví IP adres), a v těch se jednotliví poskytovatelé neliší. V tom, jestli dávají "skutečně veřejnou adresu", nebo jen "NAT 1:1", se liší, a proto je třeba, aby to uváděly.

ISP jako veřejnou adresu budou označovat jedině to, co nemá žádné technologické limity – takže blok minimálně /24 adres přidělený z bloku PI.

Sorry - ale naschvál zaměňuješ pojmy, aby si měl co namítat.
Subnet /24 je subnet. Adresa je adresa.,Port je port. Když si dělal z veřejného (= z přesměrovávaného) portu (tedy jednoho portu jednoho protokolu) veřejnou adresu, byl to úplně stejnej nesmysl, jako když teď pleteš adresu se subnetem.
Co je divného na tom, že přesměrování portu Ti dovolí méně, než veřejná IP, a ta zas méně, než vlastní subnet? Nic. Kupodivu, ani ten subnet Ti nedovolí všechno: třeba Ti nevybagruje na zahradě studnu.Tedy Tvá námitka, že veřejná adresa Ti neumožní všechno, nevyvrací vůbec nic.

===

Btw. Tvá argumentace jen ukazuje, že nejsi schopen se vymanit ze svého pohledu: pořád se snažíš nějak moji definici ohnout, aby se z ní stala definice Tvá (a tím ji překrucuješ), místo toho co by ses zamyslel, co vlastně ta má definice opravdu tvrdí. Tímto argumentem totiž ve skutečnosti vedeš spor pouze a sám se sebou. Ty jsi se marně snažil definovat veřejnou IP adresu jako něco, co Ti "umožňuje něco dělat" - a pak se samozřejmě musíš ptát, proč nepožadovat třeba umožnění reverzního DNS záznamu, nebo možnost přechodu k jinému poskytovateli. Já svoji definici veřejné IP založenou na "schopnostech" prostě nemám a tedy má definice touto necnostní netrpí. Tady se hádáš sám se sebou a ukazuješ na problematičnost své vlastní argumentace a své definice, nikoli Té mojí/naší.

(Ono je i logické, že Tvá definice je problematická: protože definice založená na schopnostech je defakto duck-typing. A ten prostě často vede k absurditám, viz Platónův tvor dvounohý bez peří. Přestože jde rýčem házet hlína, není to lopata, ale rýč. Atd...)

Nezbývá mi než opakovat.

Ani mně nezbývá než opakovat: nabídl jsem definici veřejné IP adresy, která je funkční, protože se podle ní dají internetové přípojky (netriviálně) rozdělit na veřejné a privátní adresy - a tedy je takto definovaný pojem užitečný pro zákazníka. Navíc definici v souladu s RFC 1918: pokud má zákazník na svém rozhraní soukromou IP adresu, tak má soukromou adresu a tedy nemá veřejnou adresu (zatímco v Tvojí definici musíš zavádět nějakou "adresu na rozhraní poskytovatele", abys ji odlišil od adresy, co má zákazník na svém rozhraní, což je velmi matoucí).

Zatím jsi nenašel nic, v čem by byla tato definice sporná nebo nekonzistentní. To, že veřejná IP adresa neumí "vybagrovat studnu"? Já jsem snad někdy tvrdil, že ta adresa má bagrovat? Ona toho neumí spoustu. Tak nevím, proč by měla umět zrovna vlastní reverzní DNS. To je - vzhledem k tomu, že reverzní DNS jsou záležitostí subnetu - od jedné adresy asi tak očekávatelné, jako bagrování té studny.

===

Je možné, že existuje nějaká lepší definice veřejné IP adresy, kdy pak dojdeme k tomu, že se do toho pojmu dá zahrnout širší skupina připojení. Klidně. Pak ale takovou definici zformuluj a ukaž, v čem je lepší. Zatím z Tvého jediného pokusu se ukázalo, že podle Tebe vlastně neexistuje připojení s neveřejnou IP adresou, takže ten pokus se evidentně nepovedl (na moji hlavní námitku - že existence veřejných STUN serverů dělá z každé IP "Filipovu veřejnou" jsi již poněkolikáté nereagoval, tedy ji evidentně uznáváš).

Takže: máš nějakou jinou lepší definici veřejné IP adresy? Nebo nás tady chceš přesvědčovat, že víš lépe než my, co X je a co X není, i když narozdíl od nás nejsi schopen říct, co to vůbec znamená "být X"?

152

/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?

« kdy: 19. 04. 2021, 16:16:41 »

Nechápu, proč pořád trváte na tom, že se to má vykládat tak, aby z toho uživatelé byli zmatení.

To, co my chceme, aby poskytovatel označoval veřejnou IP adresou opravdu veřejnou IP adresu. A pokud označí něco, co má oproti veřejné IP adrese nějaké limity, ať (pokud chce) to klidně pro zjednodušení pořád označí za veřejnou IP adresu, ale ty limity explicitně zmíní (např. tím, že zmíní použitou technologii, z které ty limity plynou). Z toho žádné matení zákazníků vzniknout nemůže.

Naopak ty, z toho, co jsi říkal, plyne - viz můj minulý post, na který jsi radši nereagoval, protože taky co na to říct, žejo - že do definice veřejné IP podle Tebe spadá jakékoli připojení k internetu. Tedy Ty tady prosazuješ právo poskytovatelů mást zákazníky (a defakto je podvádět a prodávat jim klasické připojení jako veřejnou IP adresu). A i když jsme Ti to už dokázali - jsi tak drzý, že místo toho, co bys to uznal, tak z toho ještě obviňuješ druhé.

153

/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?

« kdy: 19. 04. 2021, 12:02:38 »

Zkuste číst moje odpovědi.

Čtu je. Ovšem jelikož se snažíš jasným formulacím vyhnout, co to jde nejvíc, tak holt Tvé odpovědi nejsou pochopitelné. Slovo STUN jsi ve svých odpovědích nepoužil ani jednou. Kdybys napsal hned, že STUN považuješ za veřenou IP, mohli bychom být hotoví hned:
 Jelikož existují veřejné STUN servery, tak každé připojení k internetu umožňuje provoz některé služby. Ty jsi tedy pojem "veřejná IP adresa" totálně vyprázdnil. V praxi Tvá definice neznamená vůbec nic a hodí se na každou internetovou přípojku.

Jazyk je určený k předávání informací. Obzvlášťě technický jazyk. Technický termín, které žádnou informaci nenese, je nesmyslný a nefunkční. Proto je Tvoje definice technického termínu "veřejná ip adresa" nesmyslná a nefunkční.

===

Naše definice informaci o tom, co nabízí dané rozhraní navíc, nese, tedy smysluplná je. No a zbejvá se vypořádat s těma pár námitkama, které jsi proti ní měl:

Jo, že je to „doručení IP adresy“.

Spojení doručit IP adresu jsem v diskusi nepoužil ani jednou, moje definice byla jiná. To, že se snažíš mi vkládat do úst něco, co jsem nikdy neřekl, a přitom mi to plameně otloukáš o hlavu, no - tak nevím: děláš to úmyslně, protože mojí definici vyvrátit neumíš, nebo fakt jen nečteš, co opravdu píšu?

Třeba by vám došlo, že doručení paketu nespočívá pouze v jeho odeslání, ale také v jeho přijetí.

A? Pošta také doručuje za daných podmínek: např. musíš mít schránku. Pokud nemáš v provozu schránku - rozhraní schopné přijmout dopis, dopis nedojde. Pokud nemáš v provozu např. síťovou kartu, paket nepřijde. A? Mění to něco na tom, že pošta doručuje?
To už namítáš obskurnosti, protože nejsi schopen na té definici najít reálnou chybu.

– Dobře, tak připojte můj dům na adrese Long Street 123, Vancouver, Kanada.

1) Připojení k internetu je ze své podstaty geograficky limitováno (a vůbec, jakákoli poskytovaná služva je nějak geograficky limitovaná: nikdo Tě neostříhá na Jupiteru). Proto nikdo nevidí nic divného, když tento limit (přinejmenším v reklamě) poskytovatel neuvádí (co se týče smlouvy, tak se můžem bavit, nakolik je správné chtít po výrobcích mikrovlnky, aby uváděly, že se tam nemají sušit kočky).

 Naopak není sebemenší problém poskytovat "skutečnou/plnohodnotnou veřejnou IP" a spousta společností to dělá. A není to problém: "dodávám to, ale nejsem schopen to dodat na Jupiter", ale "neumím to dodat". To, jaké služby jde na daném připojení provozovat je otázka kvality a rozsahu dodané služby. Tedy srovnáváš informování zákazníka o dostupnosti služby s informováním o kvalitě a rozsahu služby.

Když někdo neuvádí přesné údaje o dostupnosti služby (poskytované na fixním místě), není to takový problém, protože se případný problém nutně vyjasní dříve, než bude uzavřena smlouva. To o kvalitě a rozsahu služby neplatí, a proto jsou na uvádění kvality a rozsahu služby podstatně striktnější nároky. Z toho plyne, že srovnáváš věci odlišné povahy a tedy jde o tzn. falešnou analogii.


2) Já tvrdím, že podle mé NAT 1:1 není veřejná IP adresa. Tedy ten Tvůj provider co nabízí NAT 1:1 není poskytovatel k internetu, co Tě připojí "jen někde". Ten prostě podle mé definice veřejnou ip adresu prostě nenabízí a Tvá námitka tedy nijak moje stanovisko nevyvrací.Tvoje námitka by vyvracela moji definici veřejné IP adresy jen za premisy, že platí Tvoje definice veřejné IP adresy. Tedy opět se snažíš dokazovat své stanovisko za pomoci tautologie, a tedy argumentačním faulem (a už jsem Tě na to upozorňoval). Postoj "to co tvrdím já platí, a proto Tvá (alternativní) definice je špatně" do slušné diskuse nepatří. Tak prosím diskutuj slušně a trochu o svých námitkách přemýšlej.

Podstatné je to, že když uživatel (při vašem řešení) píchne ethernetový kabel „s internetem“ do WAN portu svého routeru, je dost možné, že mu internet nebude fungovat. COž mi u připojení k internetu připadá jako dost podstatná závada.

Sorry, ale když ho píchneš do LAN portu, tak Ti nebude fungovat žádné připojení k internetu. Když píchneš RJ45 do USB portu počítače, taky Ti to nebude fungovat. Když si nenainstaluješ operační systém, taky Ti to nebude fungovat. Takže opět námitka mimo: je úplně normální, že připojení k internetu vyžaduje odborné zapojení a pokud to někdo neumí zapojit, tak to fungovat nebude. U drtivé většiny ISP si jde to zapojení objednat, pokud to neumíš sám.
A btw., není důvod, proč by nemohla fungovat veřejná IP a zároveň DHCP stejně jako u privátní adresy. A pak si klidně na routeru můžeš nastavit úplně stejně NAT a portforwarding, když Ti to stačí. Takže Tvoje námitka je úplně mimo hned dvakrát.

154

/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?

« kdy: 17. 04. 2021, 22:08:54 »

Sorry Filipe, ale svým arogantním vyjadřováním a tím, že čteš jen co se Ti hodí a zbytek ignoruješ jen dokazuješ, že naši argumentaci vyvrátit neumíš.

Když si zákazník řeknete o portforwarding portu 62341, ať je to port 62341.

A kde máš v definici veřejné adresy, že uživatel dostane právě tu službu, o kterou řekne? Protože to Filip řekl?
Nicméně, jsou dvě možnosti: Buďto druh služby, o kterou si zákazník může říci, závisí na vůli zákazníka. Cheš port 62341? Dostaneš port 62341.Pak si ovšem zákazník může říci i o ESP protokol - a tedy NAT 1:1 není veřejná IP adresa.Anebo poskytovatel může nějak omezit, o co si zákazník může říci. Pak ovšem klidně může omezit, že každý zákazník si může říci o jeden náhodně vybraný port (každý zákazník jiný). V takovém případě tedy žádné "když si zákazník řekne" neexistuje. V takovém případě nazýváš veřejnou IP adrespou i ten náhodně vybraný směrovaný port. A třeba také případ, kdy je to každý den jiný port - v tom veřejná není přeci nijak napsáno, že to musí být pořád stejná služba, nebo poskytovaná stejným způsobem (web může běžet na kterémkoli portu).

A to není vše, co se vleze do Tvé definice "veřejné IP adresy". Zatím jsi vůbec nereagoval na argumentaci STUN protokolem, který umí zpřístupnit některé služby bez jakéhokoli portforwardu - a že se tedy Tvá definice se tedy vztahuje na jakékoli připojení k internetu i bez jakéhokoli "veřejného portu". Pořád veřejná adresa? Pokud ne, proč ne?
Ovšem reagoval jsi na podobnou námitku s HTTP proxy: nijak jsi ji nevyvrátil, jen jsi se snažil tvrdit, že naše řešení má také díru. Čímž si vlastně implicitně přiznal, že Tvá definice má tento problém a že tedy každé internetové připojení je podle Tebe veřejná IP adresa. Tedy, že když provider napíše, že poskytuje veřejnou adresu, neříká tím vlastně vůbec nic.
PS: V podstatě vše, co je v tomto odstavci jsem již asi dvakrát namítal - a Ty jsi to ve své odpovědi ignoroval. To krásně ukazuje, že na ně rozumnou odpověď nemáš.

===

Na rozdíl od vás – vy to možná umíte, ale ještě jste to neudělali.

Co je podle nás obsahem služby jsme udělal už asi pětkrát. Navíc jsi na to i reagoval, takže sis toho evidentně vědomej, tak si tu prosím nevymýšlej. To, že té definici třeba nerozumíš a potřebuješ ji dovysvětlit, nebo ji třeba považuješ za špatnou, nic nemění na tom, že Tvé obvinění je lživé: udělali jsme to a Ty to evidentně víš.
Takovéto argumentační fauly jen plevelí diskusi - a jsou typické pro člověka, co neumí podložit svůj názor relevantními argumenty - tak prosím s nimi přesťaň, ve výsledku tím torpéduješ jen svoji vlastní věrohodnost....

Co znamená „přímé zpřístupnění“?

To znamená, že každý (tedy, s přihlédnutím k akceptovatelné chybovostí sítě) IP paket, který někdo na internetu pošle na mou veřejnou adresu, dostanu na své rozhraní přímo: tedy bez přeposílání na IP úrovni a s tím nutně související modifikací toho paketu. (PS: Dokážu si představit i modifikovanou definici tak, že by do ni spadaly i služby pro uživatele nijak nerozeznatelné od skutečně veřejné IP, např. správně udělaný dvojitý NAT, ale pro jednoduchost ji nechám takto).

Má mu tam být dodána jako plastový štítek, na smaltované tabulce, ve dřevě nebo snad zlatým písmem na kameni?

Koukám, že se snažíš používat stejný způsob argumentace jako my, ovšem,když dva dělají totéž, není to totéž :-)
Protože zaměňuješ způsob provedení s nasmlouvaným výsledkem. Způsob provedení, není-li specifikováno ve smlouvě, je na dodavateli. Když si objednáš dopravu balíčku, je na poště, jestli ji převeze vlakem, autem, nebo donese pěšky. To, co je závazné, je výsledek: pokud si objednám nůž, a dodavatel mi dodá pilu s tím, že to také řeže, a že 95% lidí řeže s nožem dřevo takže nepoznají rozdíl, tak prostě nesplnil smlouvu, i kdyby ta pila třeba 99.999% zákazníků vyhovovala.
To, jakým způsobem "dostanu adresu", tedy jakým způsobem zajistí provider doručení paketů na mé síťové rozhraní, je věc poskytovatele. Klidně mohou jít pakety kus cesty po ATM, satelitu nebo nevím kudy. Klidně je může kus cesty nosit vytesané do kamene (když to bude dělat dost rychle) nebo na smaltované destičce. Ale to, co mi tam doručí a v jakém stavu, to je výsledný produkt, to je ten nůž. A pokud odesílatel pakety modifikuje, tak dodává něco jiného, než co jsme si objednali: doručování nemodifikovaných paketů.

Takže ano, pokud součástí toho funkčního řešení bude smaltovaná tabulka s ipadresou, není to nic proti ničemu - a naopak, oběratel si nemůže vymýšlet např. v jaké formě dodavatel sdělí, jaká ta ip adresa je.

Musí po takovém přímém zpřístupnění zákazníkovi fungovat připojení k internetu?

Kupodivu, když je veřejná IP adresa součástí služby připojení k internetu, tak je poskytovatel povinen zajistit připojení k internetu.
Tíms nám to fakt rozbil....

Vaše řešení také splňuje jen některé, ale vy si to neumíte přiznat.

Kdyby naše definice měla díru, tak ji ukážeš. To, že namítáš takovéto "primitivnosti" jako ta poslední námitka a nic lepšího nejsi schopen vymyslet ukazuje, že naše definice je dobrá a konzistentní.

===
Tvoje definice veřejné IP adresy je podobná, jako kdybys tvrdil, že nabízíš dům s veřejnou poštovní adresou (tedy s adresou, kam doručuje pošta). A ve skutečnosti bys nabízel dům, kam pošta nedoručuje, ale máš nasmlouvaného kluka od sousedů, který tam nosí dopisy, co přijdou poste restante - a má podepsanou vlastní moc, takže vyzvedává i doporučené dopisy.
A na námitky, že to ale není veřejná poštovní adresa, že např. dopisy do vlastních rukou tomu klukovi na poště nedají, takže doručeny nebudou, bys říkal: ale nějaké dopisy poslané na tu adresu jsou doručeny, takže to veřejná poštovní adresa je - a stejně, dopisy do vlastních rukou 99% zákazníků nepotřebuje....

Nenabízíme vám veřejnou IP adresu, ale nabízíme vám veřejnou IP adresu.

Debata je o tom, co to je veřejná IP adresa, tedy vyvracíš naši definici veřejné ip adresy pomocí své definice veřejné IP adresy.Toto je z Tvé strany tautologie, demagogie a argumentační faul.Používáním takových pseudoargumentů škodíš sám sobě.

– Máme to tam pod krycím názvem „překlad 1:1“.

Úplně stejně se Ti může stát: Nabízíte vbeřejnou IP adresu? Ale jasně, nabízíme. A už ti neřeknou, že tam "veřejně" funguje jen jeden port (podle Tebe to je furt veřejná ip adresa) a pro 99% zájemců o veřejnou IP je to nepoužitelné. Obojí je přitom jen otázka definice veřejné IP a správného dovysvětlení, co vlastně to znamená.

Ale, pokud obchodník není schopen své služby dobře vysvětlit - což může být evidentně v obou případech, je podstatně lepší, když obchodník "neslibuje vše, co umí", než když "slibuje něco, co neumí". A to v delším horizontu i pro toho obchodníka, protože v tom druhém případě je u zákazníků za podvodníka.

155

/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?

« kdy: 17. 04. 2021, 00:11:20 »

Ne, já tvrdím, že „veřejná IP adresa“ je jenom zkratka označující, že je tam poskytována nějaká služba pomocí veřejné IP adresy.

Takže podle Tebe to vlastně neznamená vůbec nic, protože při jakémkoli připojení k internetu je to nakonec realizováno pomocí veřejné IP adresy. Aha.

Veřejná IP adresa je služba umožňující přístup (navazovaný z internetu) ke konkrétním službám na zařízení zákazníka prostřednictvím statické IPv4 adresy.

Takže např. kombinace NAT 1:N a STUN serveru je podle Tebe veřejná IP adresa. Aha.

Nemusí jedna technologie pokrývat všechny požadavky zákazníků, ale

NAT 1:N, kdy uživateli budu forwardovat pět neprivilegovaných portů (což umožní provozovat web pomocí url s portem, ssh, provoz IMAP, POP3 a odchozího SMTP) už je veřejná IP. Aha...

pokud umí pokrýt alespoň některé, splňuje tu definici.

Co to znamená některé? Kolik? Dva? Tři? Pět? Sedm a půl? A pokud je hranice X, proč právě X a ne X+1? A kdo to X určuje? Nebo stačí jedna služba? Tedy i to STUN?

Takže pokud zákazník požaduje zpřístupnit svůj HTTPS server na standardním portu, je portforwarding portu tcp/443 „veřejnou IP adresou“.

Jako fakt? Takže jeden portforwadovanej port je veřejná IP? A musí to bejt zrovna HTTPS? Proč ne zrovna port 62341? Na něm taky můžeš provozovat web. Takže libovolnej port? A proč když bude zákazník požadovat. Určí to provider. Takhle dojdeme k tomu, že služba veřejná IP je, že provider vezme jednu veřejnou IP, a 65000 zákazníkům prodá "veřejnou IP" - každému pošle jeden port. A podle Tebe to bude Ok. Aha...

A co když budu ten port každej tejden měnit? Aby to bylo spravedlivý: dneska máš web, zejtra mail, pozejtří sshčko....
Pořád veřejná adresa? A co ten STUN protokol, to je pak také veřejná adresa, žejo...

Prostě takhle dojdeš k tomu, že veřejná IP adresa je vlastně cokoli. A že informace veřejná IP adresa v inzerátu služeb má pro zákazníka nulovou informační hodnotu, protože se pod to vejde i taková interpretace služby, která je 99,9% zákazníků naprosto k ničemu. A vlastně se tam vejde (STUN protokol) i každé připojení k internetu, takže vlastně to neznamená nic.

Protože lidský jazyk slouží k PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ, tak je evidentní nesmysl, aby "služba Veřejná IP adresa" měla takovýto všeobjímající a tedy nicneříkající smysl.

Já jsem svou definici uvedl. DOkonce několikrát, naposledy v tomto komentáři.

Ano, uvedl. A my jsme Ti v minulých příspěvcích vysvětlovali, proč jsou Ty definice nesmyslné a nefunkční. Viz námitky výše, kde už jen shrnuji obsah předchozích postů. A ty místo toho, co by sis námitky přečetl, promyslel a zareagoval na ně, tak jsi jen zopakoval již vyvrácené.

V mém případě je hranice mezi jednou službou a žádnou službou.

Jenže - jak dokazují Tvé marné pokusy o definici, viz výš - tu službu ve výsledku nedokážeš nijak odlišit od služeb, který už normální člověk nenazve "veřejnou IP adresou" - a vlastně ani od jakéhokoli připojení k internetu (STUN). A to není jen tím, že se Ti nedaří vyjádřit. Problém je v tom, že jakmile provider vstupuje do síťového provozu (ať už NAT 1:1 či NAT 1:N) tak tím znemožňuje provoz některých IP služeb. A naopak, i základní připojení k internetu již umožňuje provoz nějakých služeb (STUN). Takže jediná logická hranice je JDE VŠE. Jakákoli jiná dělící hranice bude umělá, kostrbatá a neodůvodnitelná.

My také říkáme, že to je hranice mezi jednou službou a žádnou službou. Akorát narozdíl od Tebe umíme říci, co je vlastně obsahem té služby. Jednoduše a konzistentně. Právě proto, že dáváme tu dělící linku k tomu VŠE.

Tak uveďte vy svou definici.

Služba: "veřejná IP" je přímé zprístupnění síťového rozhraní pro IPv4 protokoly z internetu (tím, že bude danému rozhraní přiřazena ta adresa).Btw. tu definici jsem v předchozím příspěvku uváděl - dokonce víckrát. Zkus prosím méně být přesvědčen o své pravdě a lépe číst, co Ti lidi píšou, diskuse bude jednodušší.

156

/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?

« kdy: 16. 04. 2021, 22:32:42 »

Veřejná IP adresa implikuje akorát veřejnou IP adresu.

Ale to je přece tautologie. Debata není o tom, že A je A, to víme všichni, ale to, v čem se lišíme je otázka: CO JE TO A?
My tvrdíme, že to A, že veřejná adresa, je "z internetu pomocí IP protokolů přímo dostupné rozhraní".Ty tvrdíš, že to je širší pojem. Ovšem - jak ukazuju v předchozím postu - nedokážeš definovat, co to vlastně je a odlišit to od jiných případů NATU.Protože nikdy nevysvětlíš, proč todle omezení je podle Tebe ještě Ok, aby to byla veřejná adresa, a todle už ne.
Proč tendle protokol ano a tendle ne? Nebo tendle port ano a tendle ne....Proto tvrdím, že naše definice toho pojmu je správná. Protože označuje něco, co je definovatelné a kde je jasná dělící linie a jasné kritérium, jak to poznat.

PPS:

To s NATem 1:N bez portforwardingu nepůjde,

Koukám na to, že jsi už také přišel na to, že Tvoje definice neumí odlišit "veřejnou" IP adresu od NATU s portforwardingem. :-)
Koneckonců, NAT 1:1 je jen speciální případ NATU obecně, žejo....

157

/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?

« kdy: 16. 04. 2021, 22:15:44 »

Uživatel si pořizuje veřejnou IP adresu pro to, aby některé služby provozované v jeho síti byly dostupné z internetu.

Tím sis nepomohl, naopak jsi jen zvýraznil nekonzistenci svého postoje. Protože to opět splňuje i NAT 1:N. Např. za pomoci STUN protokolu. Zprovozní ti některou službu. Že ne tu, na kterou jsi myslel? A jak mám vědět, kterou si myslel? A že je těch služeb které fungují i při NATu 1:N málo, zatímco při NATu 1:1 většina? A? Kvalitativně je to totéž, liší se to čistě kvantitativně. Každý NAT tě nějak omezí.... (námitka, že STUN protokol potřebuje server venku neprojde, na spoustu věcí potřebuješ nějakou součinnost serverů venku - na routing, dns,....).

Takže aby Tvoje definice platila, tak bys musel tvrdit, že si uživatel pořizuje veřejnou IP adresu proto, aby fungoval web a mail a ... nebo ..... A jako každá definice, která se dělá výčtem je taková definice evidentně vadná. Zatímco naše definice: Veřenou IP adresu si člověk pořizuje, aby byl jeho PC PŘÍMO DOSTUPNÝ z internetu je jednoduchá, elegantní a funční.

Navíc Tvá definice je vadná i proto, že vnucuješ uživateli své představy, co s tím uživatel bude dělat. Jestli prodáváš veřejnou adresu použitelnou pouze pro konkrétní účel, tak to máš napsat. A ne předpokládat, že víš, co uživatel chce s tou adresou dělat, a pokud Ti nepřečte myšlenky a chce jí použít jinak, tak že je blbej a nenormální, že neví, co si myslíš.
Samozřejmě, můžeš se pokusit svoji definici ještě opravit, např. napadá mne třeba: veřejnou adresu si člověk pořizuje proto, aby mohl na svém počítači porovozovat služby potřebující veřenou ip adresu. Dál tu tautologii komentovat asi nemusím, žejo?

PS: A to ještě neřeším, že i tu výčtovou definici by splňoval i např. NAT 1:N, s tím, že by Ti provider forwardoval zrovna ty porty, které bys do toho výčtu zahrnul. Že nemáš web na 80? To jsem přeci nikde neslíbil....
Anebo jestli je to pro Tebe silný kafe (byť to Tvoji definici splňuje) tak co NAT 1:1, ale kde Ti bude provider forwardovat pouze sudé porty. Je to veřejná IP adresa? Podle Tvé definice ano - umožňuje Ti to některé služby provozovat.... Od kolika portů by to byla veřejná IP adresa? Stačil by jeden? Nebo aspoň třicet šest a půl? Nebo třeba všechny, ale o každý musím zvlášť providera požádat?

Jakmile začneš v definici čehokoli připouštět možná omezení, okamžitě se Ti z toho stane definice nekonzistentní, protože nikdy nevysvětlíš, proč zrovna ta Tebou vycucaná z prstu omezení jsou ta správná.

158

/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?

« kdy: 16. 04. 2021, 19:34:53 »

Filipe:Tvoje argumenty by šly úplně stejně aplikovat na situaci, kdy pod pojmem veřejná adresa dává poskytovatel "klasickej" NAT 1:N. Veřejnou adresu tam "máš" taky. Sice je někde daleko v síti poskytovatele, ale to při natu 1:1 také. A že nedostaneš vše co na tu adresu přijde? To při NATU 1:1 také ne (jednak často nedostaneš exotické protokoly, jednak prostě dostaneš něco jiného, než co kdo na tu veřejnou adresu pošle). Ale veřejnou adresu "máš".

Argumentace, kterou jde aplikovat i na takto absurdní případ, evidentně není dobrá argumentace.

159

Bazar / Re:Poptávám SO-DIMM DDR2 8GB nebo 4GB

« kdy: 16. 04. 2021, 19:27:18 »

<prosim smažte, špatné vlákno>

160

/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?

« kdy: 15. 04. 2021, 19:33:35 »

S váma musí být zábava třeba po návratu z dovolené. Když u cestovní kanceláře reklamujete, že u letu bylo napsáno „Boeing 747“, ale oni vám Boeing 747 nedodali, jenom vám dovolili s ním letět. A že v prospektu bylo napsáno pětihvězdičkový hotel, a to samé – místo aby vám hotel dodali, jenom vás v něm ubytovali.

To je ovšem poněkud demagogický příklad. Protože koupě není ani náhodou něco, co zákazník očekává když není uvedeno, co vlastně s tím Boeingem na té dovolené "bude". Pokud mi někdo napíše veřejná IP adresa, tak je zcela regulérní očekávat, že s takovým připojením mohu dělat vše, co vyžaduje veřejnou IP adresu, tedy např. IPSec apod, takže je to špatná paralela. Na tuto situaci by daleko lépe seděl následující případ:

Cestovka by napsala na prospekt Boeing 747, na letišti by mne posadili do Boeingu 747 - a pak řekli: "tak jste si užil Boeing", naložili do autobusu a vezli do Chorvatska autobusem". Vy byste v takovém případě nechtěl peníze zpět?
Ovšem podle Vašeho pozitivistické doslovné interpretace cestovka nenapsala co přesně s tím Boeingem bude, takže prohlídkou Boeingu splnili povinnost a nemáte si na co stěžovat.....
 

161

/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?

« kdy: 14. 04. 2021, 18:52:19 »

Za mne:Pokud někdo inzeruje veřejnou adresu, tak ať nabízí jakékoli technické řešení - s kterým bude možno dělat naprosto totéž, jako s routovanou veřejnou adresou. Anebo ať napíše, čím se to liší.
Jinak mi to přijde stejné, jako inzerovat pronájem auta - a nenapsat, že ale to auto je ale přivázané na řetězu a jezdit s ním jde jen kolem toho sloupu, kde je přivázanej. Jistě, pronájem auta to je - auto máš kdykoli k dispozici, jezdí... tak vo co go?

162

Server / Re:Databáze - 300 GB tabulka

« kdy: 14. 03. 2021, 12:10:19 »

K fóru: napsanou odpověď, když Vás to odlásí, jde dostat z konzole browseru.(Otevřete ji, jdete na záložku network, dáte reload...)Akorát pak chce ve výslednejch datech requestu vyházet HTML značky....

163

Sítě / Re:Sháním 100Mbit/s ethernet HUB (opravdu HUB, ne switch)

« kdy: 25. 02. 2021, 09:27:39 »

Jen nápad, možná blbej - pokud umíš zachytávat jakýkoli pakety, řešit to pomocí "man in the middle" a obejít se bez "rozdvojky" nejde?

164

Server / Re:SAMBA - change UID

« kdy: 22. 02. 2021, 18:34:50 »

Tak jak to bejvá, si odpovím sám :-)Pomocí strace na wbinfo jsem zjistil, že o name resolution se (kupodivu :-)) stará daemon winbindd.Pomocí

Kód: [Vybrat]

winbindd -FSid 10

jsem z logovacích informací vyčetl, že informace o uid se tahá ze souboru

/var/cache/samba/gencache.tdb

Po smazání této cache se už wbinfo i id vrací správně nové uid.

165

Server / Re:SAMBA - change UID

« kdy: 22. 02. 2021, 18:19:25 »

Nikdo žádnej nápad?