A na to já už jsem odpovídal, že mezi definicí služby a připojovacími podmínkami není žádný rozdíl.
Minulý post jsi začal diskutovat slušně, vydrželo Ti to jeden post, než jsi zas sklouznul k "nečtu co druzí píšou a jen dokolečka opakuju totéž". Rozdíl mezi těmi pojmy a čím se tyto pojmy liší jsem Ti vysvětlil v minulých postech. Nijak jsi na tento rozdíl nereagoval, ani jsi ho nevyvrátil.
Připojovací podmínky jsou smluvní závazky zákazníka (které podmiňují povinnost poskytovatele splnit smlouvu), "definice služby" je závazek poskytovatele. Evidentně jde tedy o ortogonální ustanovení uzavřené smlouvy a není to ani náhodou totéž.
Sláva, konečně jste pochopil, že jde o to, jak službu vnímá zákazník, tedy zejména zda je v souladu s jeho očekáváním.
Kolikrát mám napsat, že dle zákonů ČR je ISP povinen plnit
smlouvu, nikoli nějaké očekávání. A že tvrdím, že ISP neplní smlouvu, takže jakékoli Tvé tvrzení o tom, že možná plní nějaké očekávání je prostě demagogie?Kvalita služby není žádné "očekávání zákazníka", ale věc, která je na jakémkoli očekávání zákazníka nezávislá. To, jestli má připojení takovou nebo makovou rychlost či latenci nijak s tím, co zákazník očekává, prostě nesouvisí. To je kvalita služby - její objektivní vlastnost, naprosto nezávislá na jakémkoli očekávání zákazníka, definovatelná obecně bez jakékoli závislosti na zákazníkovi.
Jsou dvě možnosti: buďto zákazník očekává to, co je ve smlouvě. Pak je nesmysl mluvit o očekávání, pak jde čistě o zamlžování pravé podstaty věci: že poskytovatel je povinnen dodržet smlouvu.Anebo zákazník očekává něco jiného. Pak, když očekává více, nebo něčco jiného, tak má prostě smolík. A když očekává méně, tak to nijak nemění fakt, že poskytovatel je povinnen
dodržet smlouvu, nikoli očekávání.Tak prosím už těch nesmyslů ohledně očekávání nech - toto píšu asi po padesáté.
Pro některé zákazníky je služba „veřejná IP adresa“ použitelná,
Kolovrátek. Debata je o tom, zdali to, co nazýváš veřejnou IP adresou je skutečně veřejná IP. Tvoje odpovědi jsou stylem:"Já: Ale Jabloň není květina, vždyď je ze dřeva. Ty: Je to květina, koukni, jak kvete. Já: Ale všechno, co kvete, není květina. Jabloň kvete, a čichni si, jak hezky voní"Ano, to co píšeš je v tvojí definici IP konzistentní
Vždyť jste to v předchozí části sámnapsal, že podstatná je použitelnost.
Ne, napsal jsem, že je podstatné, aby ISP deklaroval vlastnosti, které podstatně ovlivňují použitelnost. Z toho, co jsem psal tedy plyne jediné: že i kdyby byla VIPA definovaná jak tvrdíš, tak by poskytovatel měl povinnost zveřejnit jakou technologií ji poskytuje. Zas jen potvrzuješ to, co tvrdím, jen Ti to nedochází.
Jenže
já tvrdím, že Tvoje definice VIPA je špatně, protože a) zahrnuje i služby, které nikdo nepojmenuje VIPA, b) nelze její obsah určit bez zákazníka. Takže zas to je odpověď ve stylu: "jabloň není květina, je dřevnatá - ale je, podívej se jak kvete".Na první námitku jsi neodpověděl snad nikdy (od té doby, co ses dozvěděl, že STUN není portforward), na druhou sice částečně odpovídáš, ale naprosto mimo, zaprve viz další dva odstavce.
Takže i bez konkrétního zákazníka lze ověřit, zda ISP bude schopen poskytnout určitou službu
Opět fabuluješ. Nebude možné ověřit, zdali ISP je schopen poskytnout službu VIPA tak, jak jsi ji definoval Ty. Protože pokud např. ISP poskytuje NAT 1:1 označený veřejná IP, tak podle Tvé definice:Přijde zákazník 1 objedná veřejnou IP. ISP opravdu zpřístupní služby definované tímto zákazníkem, tedy závazek splní.
Přijde zákazník 2 objedná veřejnou IP. Protože bude chtít IPSEC, tak ISP
naprosto stejnou službou smluvní závazek nesplní.
Tedy je z toho vidět, že tak, jak jsi definoval veřejno IP, jde ve skutečnosti nikoli o jednu službu, ale o několik různých služeb. Tedy není bez zákazníka dobře definovaná, a tedy nejde bez zákazníka ověřit, zdali ISP poskytuje službu
VIPA.Co jde ověřit je, zdali poskytuje službu NAT 1:1. Nebo zdali poskytuje (skutečnou tedy routovanou) veřejnou IP. Protože to jsou dobře definované služby "nezávislé na zákazníkovi".
Už jsem vám asi milionkrát vysvětloval.... Ano, je – je to zákazník, který potřebuje jet do Brna, takže si vybere dopravce, přijde na Florenc a tam si vybere autobus jedoucí do Brna. Zákazník má nějaká očekávání, kam dojede – dopravce očekává jenom to, že dostane zaplaceno
Ano, dokolečka opakuješ s odpuštěním totální kravinu, i když jsem Ti ji už několikrát vyvrátil. Ano, zákazník něco potřebuje, ale to nijak nemění, že ten autobus vypravuje dopravce a ten autobus jede tam, kam určil dopravce, za podmínek, které určil dopravce, a to dřív, než do něj kterejkoli zákazník nastoupí. A jakékoli očekávání zákazníka nemá naprosto žádný vliv na to, kdy, kam a jak ten autobus pojede.
Čekají zákazníci, že autobus do Brna pojede do Plzně? Nepojede, i kdyby to čekali všichni, co v tom vlaku jsou. Čekají, že dostanou kafe? Smůla, nedostanou. Chtěli by vystoupit mimo zastávku? Houby. Autobusák prodává lístky do Brna, a ty si je můžeš koupit nebo nekoupit. Tečka.
Poruší dopravce smlouvu, pokud by (klidně všichni) zákazníci čekají, že autobus jede do Brna, ale on jasně a zřetelně deklaroval, že jede do Plzně a jel by do Plzně? Neporušil. A porušil smlouvu, pokud by zákazníci čekali, že jede do Brna, ale koupili si lístek do Plzně - a on je BEZ ZMĚNY SMLOUVY dovezl do Brna? Porušil. Protože uzavřená smlouva je na přepravu do Plzně, bez ohledu na očekávání cestujících. Očekávání zákazníků je zde naprosto irelevantní. Nabízená služba (hromadného) dopravce je "as is": ber nebo neber. Službu zde naprosto jasně definuje dopravce. Zákazník dělá jedinou věc: rozhoduje se, zdali danou službu definovanou dopravcem využije, nebo ne. Tedy zdali přijme nabídku smlouvy na přepravu, napsanou dopravcem.
Přečti si konečně občanský zákazník a přestaň s odpuštěním mlít kraviny. Vyvěšený jizdní řád a přepravní podmínky tvoří dohromady návrh smlouvy definovaný dopravcem, a to před jakoukoli interakcí se zákazníkem. Toť zákony ČR. A stejnětak funguje drtivá většina ISP v ČR.
Zobrazit příspěvky
