Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Mintaka

Stran: 1 2 3 [4] 5 6 ... 8
46
Jde o zkušenosti a rozsah a rozložení práce.

Dobrý administrátor má široké znalosti a jeho cena je daná zkušeností a tím, že neudělá jen to, co je po něm v prvním plánu požadováno...

To je pěkně napsaný názor.

Význam "IT bezpečnosti" v portfoliu znalostí adminů bych pro tyto a budoucí časy ještě víc podtrhnul.

Adminuji téměř 30 let, programování se věnuji ještě déle. Spoustu věcí kolem IT dělám zdarma, nebo za zlomek těch platů, o kterých zde píšete.

Ty finance vám přeji. Já své zkušenosti neumím správně "prodat", ale až na pár podpásovek osudu, žiji šťastný, naplněný život s prací, která mě baví a sdílením zkušeností s těmi, kteří mají zájem.

Ať se nám daří.

47
Studium a uplatnění / Re:Kam jako programátor po 50 letech?
« kdy: 12. 03. 2021, 04:06:48 »
A není to spíš otázka na to, "Co je smyslem života?".

Pokud mám v životě nějaké vize a cíle, tak jdu za nimi a jdu za nimi tak, jak mi aktuální situace umožňuje.

Programuju 35 let a ještě je toho tolik na co se chystám.
Řekl bych, že těžím z toho, že už jsem viděl a vyzkoušel spousty technologií, a že díky tomu mám celkem dobrý čuch na ty "dobré", které mi stojí za to se naučit a stavět na nich mé aplikace.

48
Software / Re:Důvěryhodnost programu KeePass
« kdy: 21. 02. 2021, 01:33:04 »
Případně si stáhnout zdrojáky
https://sourceforge.net/projects/keepass/files/KeePass%202.x/
vyházet všechny věci zavánějící síťovinou a zkompilovat si vlastní binárku.
S trochou štěstí ten binár bude i fungovat.


49
Vývoj / Re:Python posuvny register
« kdy: 13. 02. 2021, 03:44:22 »
U?

Taky z toho popisu nejsem moudrý.

Jestli má ten "posuvný registr" být nějaká datová struktura např. typu FIFO fronta do které mají chodit požadavky z různých procesů, tak pokud tam není nějaký výkonnostní bottleneck, tak by tu frontu měl obsluhovat jeden arbitr.

Tím arbitrem může být třeba SŘBD, nebo nějaký obslužný scriptík s frontou požadavků, nebo tucet jiných možností, které budou vhodné/nevhodné při různých parametrech zadání.

50
Distribuce / Re:Startu skriptu po spuštění Ubuntu
« kdy: 21. 01. 2021, 23:16:24 »
Ahoj

Hodilo by se trocha upřesnění čeho tím chceš docílit.

V jaké situaci chceš ten tvůj script spouštět?
Při spouštění počítače (v jaké fázi, viz runlevels https://alibaba-cloud.medium.com/understanding-and-changing-runlevels-in-systemd-ccc30065c53d) /
Nebo po přihlášení uživatele ?
Také můžeš nastavit spouštění v pravidelných intervalech pomocí plánovače úloh, cronu.



51
Problém nejsou XPčka ve Virtualboxu, problémem je, aby v těch XPčkách běhalo cca 600 programů, místy naprogramovaných dost zběsilým způsobem.
Cca 250 výukových programů vzniklých v průběhu posledních 30 let, cca 250 vybraných her a další prográmky.

Třeba takové "Hejbejte se kosti moje" od BSP multimedia, které si instaluje QuickTime 4.
Nebo starší programy od Silcom Multimedia, zvyklé na prostředí Win95/98, které si bezohledně přepisují svými obskurními .dll knihovnami novější a svoje konfiguráky .ini vyžadují ve složce Windows. A další plejáda šťavnatých technologií jako souběh různých verzí .NET, Silverlight, Java, Flash,...


52
Re: wmctrl zkusím, aby ve smyčce hlídal parametry okna
ještě jsem našel že by to měl umět https://linux.die.net/man/1/devilspie

Re: Virtualbox jsem zkoušel jako první, už s tím image Win98, kde tedy pohořel. Z dřívějška mám zkušenost, že virtualizuje Windoze hůř než ten VMware, ale třeba mu dám ještě šanci.

Re: KWin nebo jiný správce oken, připadá v úvahu, pokud by byl dostatečně nenáročný a běhalo v něm vše co je třeba.

Re: Workstation
Zkusím tu Workstation player a dám vědět.

Díky za tipy.






53
Díky za tip.

Můžu zkusit obalit spuštění programu scriptem, který bude nahazovat rozlišení zpět. Ale nepokrylo by to případy, kdy se někdo přepne alt+tab do jiného okna, nebo situace, kdy ten program bude potřeba násilně ukončit.

Také by to bylo třeba řešit u všech programů, které mění rozlišení a v některých programech si to rozlišení mohou určit uživatelé. Lepší varianta by byla to mít nastaveno fixně na jednom místě.
V podstatě to tak většinou funguje. V systému je nastaveno jedno rozlišení a po ukončení nebo přepnutí programu ho systém vrací zpět.
Akorát u toho VMware playeru je asi nějaký super duper ovladač grafiky, který si myslí, že je cool měnit velikost okna podle rozlišení a zpátky to nevracet.

Jestli na to má workstation nějaké udělátko, možná to bude umět i:
https://www.vmware.com/products/workstation-player/workstation-player-evaluation.html

workstation player, který je pro nekomerční účely zdarma a nad by to mohl umět.

54
Řeším problém s virtualizovanými WinXP hostovanými v Ubuntu.

XPčka jsou ve VMware Playeru a aktuálně řeším problém s tím, že když se uvnitř okna spustí program, který změní rozlišení, tak se velikost okna virtuálu změní a po skončení programu se nevrátí rozlišení, ani velikost okna zpět.

Možná by pomohlo, kdyby okno s virtuálem mělo pevnou šířku výšku a neměnilo se podle rozlišení, které si přepne program uvnitř něj.

Je nějaký způsob, jak ve správci oken (aktuálně Xfce) zafixovat velikost okna?
Nebo jiný způsob jak to řešit?

----- Pozadí toho co řeším. --------------

Správcuji kompy pro školy se staršími kompíky, na kterých běhají rozumně jen WinXP (Pod tím si představte něco jako 1,8 GHz CPU 1x Core, 1GB RAM, integrovaná grafika která má skoro podporu OpenGL 2.) Nepředstavujte si nějaké výchozí krabicové nastavení XPček, jsou to hodně vytuněná XPčka.
Je to odladěné, fungující, v rámci možností zabezpečené, ale problém je s prohlížeči, které už XP hodily přes palubu a KMeleon to asi nezachrání.
Na serveru je Linux se Sambou.

V těch XPčkách běhá cca 250 výukových programů, 350 vybraných her, cca 100 ks dalších programů typu GIMP, Inkcape, LibreOffice, editorů, a dalšího SW vybavení.

Nedávno se ke mě dostaly "novější" kompíky se 4GB RAM a já hledám cestu jak to "obrovské množství" RAM a výkonu využít k vybudování systému, na kterém to všechno poběží stabilně třeba dalších 10 a více let.

Plácnout tam Win10 nejde, protože v nich neběhá významná část výukových programů a něco jako spouštění v režimu kompatibility má pozitivní efekt tak u < 10% z těch co nefungují.

Zkoušel jsem i Win98 virtualizované přes virtualbox, ve kterých běhalo cca 80% výukových programů a stačilo by jim nepoměrně méně HW zdrojů, ale tam jsem narazil na to, že Win98 nejsou u Virtualboxu moc dobře podporované. Především oblast podpory 3D grafiky je bídná.

Takže prošlapávám cestu mít tam Linux a provozovat ty odladěná XPčka, ve kterých všechny ty programy fungují, virtualizované.
Pomocí nástroje "VMware vCenter Converter" se mi to po menším zápase podařilo zvirtualizovat a rozběhat v nich i 20let staré, SW náročné programy, takže je to asi schůdná cesta.
Aktuálně mi dělá problém ta změna rolzlišení okna po vypnutí starých programů, které třeba jedou v 640x480.

Zkoušel jsem ty výukové programy rozběhnou ve Wine / PlayOnLinux, ale úspěšnost je víc než bídná.
Paradoxně ty nejstarší, dělané pro dos běhají v DOSBoxu převážně pohodově.

Opravdu se nechci na ty staré programy vykašlat a hodit je přes palubu. Učitelé je znají a ví, co z nich kde použít a za některé dodnes není adekvátní náhrada.
Za případné postřehy a tipy budu rád.

55
Záznam jsem viděl, ale neměl jsem pocit, že by se o tom vyjadřoval negativně.

Tohle:
WebAssembly describes a memory-safe, sandboxed execution environment that may even be implemented inside existing JavaScript virtual machines.

zní o dost lépe než to čím "byl" Adobe Flash, byť to nepopiratelně byla významná webová technologie, která měla svého času nezastupitelné místo.

Ale abychom se úplně neodofftopicovali z tématu o efektivním studiu programování.

56
Ta "divočina" je věc mého osobního názoru a vychází z mých zkušeností. Je přirozené, že to někdo vidí jinak a pokud v tom co je pro mě "webová divočina" vidíte krásnou cestičku rozkvetlým údolím, tak je to jen dobře.

Pro mě je džunglí především ten ekosystém kolem JS, ta záplava všemožných technologií, které s hypem nastoupí a za pár let je přebije zase něco jiného superduper. Mám na mysli technologie jako: jQuery, Angular, React, ...
Nástin trendů třeba zde:
https://insights.stackoverflow.com/trends?tags=jquery%2Cangularjs%2Cangular%2Creactjs%2Ctypescript%2Ccoffeescript%2Cpython%2Cjavascript%2Cknockout.js%2Credux%2Cbackbone.js%2Cember.js%2Cnode.js%2Cvue.js%2Cmootools
Jak enormní úsilí je vyvíjeno, aby se lidi vyhnuli JS je možné vidět například ze seznamu transpřekladačů do JS:
https://github.com/jashkenas/coffeescript/wiki/List-of-languages-that-compile-to-JS

Třeba nás, v tom ztracené, zachrání WebAssembly. Uvidíme.


A propós, 10 let pro mě není žádný moc velký čas.
Jsem rád, když můžu napsat aplikace a ty pak bez větších oprav mohou běžet "ideálně pořád" a stále dobře plnit svůj účel, stále být bezpečné a umožňovat rozšiřování, když je to třeba.
Nejsem dokonalý a také se v některých případech potýkám s "technologickým dluhem", ale našel bych i 20leté kousky, které téměř bez změny běží a dělají co mají a dá-li Tim a W3C, třeba budou běžet ještě dalších 20 let.

57
V oblasti webu je to trochu divočina, protože se tam míchá několik různých technologií a asi se, bez ústupků, nevyhneš jejich kombinaci.

HTML, CSS, trocha JS to je asi základ.
Pak záleží na tom, jaké webové aplikace chceš vyrábět.
Jestli vyžadují silnou interakci s uživatelem, pak se asi bude třeba ponořit hlouběji do JS a jeho zvěřince.
Na backendu může být PHP+(MariaDB) MySQL, protože to je stále nejpodporovanější mezi hostingy, případně to mít celé postavené na nějakém frameworku, ne-li rovnou jako rozšíření WordPresu.

Cca před 20 lety jsem měl taky rozlítáno a dělal jsem souběžně v Deplhi a Pascalu, PHPčku, baťácích, Bashi, Perlu, Céčku, HTML+CSS+drobnosti v JS+pohrával si Flashem a JavaAplety (o WSH, VBS a dalších podobných raději pomlčím).
Což mi taky nevyhovovalo a hledal jsem něco, čím bych pokryl většinu toho co dělám a nebyl jsem vláčen , tedy od adminování Lin serverů a správu Win stanic přes vlastní tooling, offline GUI aplikace až po webové aplikace na cloudech.
No a většinu z toho dnes pokrývám právě Pythonem.




58
Re. Efektivně.... :

Aby to bylo efektivní, tak by za tím asi měla být pevná a jasná motivace.
Někdo má plnou hlavu vlastních nápadů a má touhu je zhmotnit, někdo se chce přidat k něčemu velkému, smysluplnému a mít dobrý pocit, že má kousek kódu v něčemu, co používají miliony lidí. Někdo se chce programováním především živit, a pak je dobré se zabývat tím, jak si najít své místo ve výdělečné mašinérii (freelancer s vlastními projekty od A do Z, člen malého startupu, specialista na nějakou oblast, architekt, frontend/backedn, databázista, projekťák, vědec,  ...) Také obor působnosti hraje velkou roli. Někomu by se příčilo stavět programy pro dolování dat ze sociálních sítí, někdo si libuje při vývoji "AI" pro armádu, někdo miluje piplání s realtime systémy pro kosmické sondy.
Kombinace více pozic a oblastí se nevylučují.

Od té motivace se odvíjí další kroky, aby to bylo "efektivní", tedy to přímočařeji vedlo k cíli. Po chvíli učení základů to chce "na něčem dělat" a nejlépe pravidelně a intenzivně.

Chtěl bych (alespoň pro začátek) se naučit:
- efektivně skriptovat (jak ve win a v linuxu), myslím tím různé automatické práce se soubory, hromadné úpravy atd.


V těchto úlohách pro mě jasně vede Python.
PowerShell a Bash bych řešil jen do úrovně jednoduchých, přímočarých scriptů a případně z důvodu orientace se ve scriptech druhých.

- vytvářet jednoduché webové aplikace (například něco jako požadavkový systém s napojením na DB apod.)

Pokud už budeš umět Python, tak s ním můžeš dělat i ty webové aplikace.
Nejlépe asi za pomoci některého z webových frameworků.

Základní principy programování: dekompozice, abstrakce, syntéza,  algoritmizace, proměnné, základní datové typy, podmínky, cykly, funkce, objekty, výjimky, debugování, testování,... za tím stojí stejné koncepty a tyhle znalosti jsou víceméně přenositelné napříč většinou jazyků.

Další technologie k ochočení by mohli být: zabydlení se v některém z velkých IDEček, GITování, profilování a teorie kolem výpočetní náročnosti, znalosti z oblasti softwarového inženýrství.

Tož ať se daří.


59
Vývoj / Re:Heslo ve skriptu
« kdy: 18. 05. 2020, 14:23:11 »
Přihlašování certifikátem přes ssh je celkem standardní metoda, pokud ji admin cílového serveru nezakáže.

ssh-keygen # vygenerovat
ssh-copy-ic USERNAME@server.cz # autentizovat a autorizovat verejny klic
ssh USERNAME@server.cz  # prihlasit

# Pokud to má být script, který něco vykoná na vzdáleném počítači, tak
ssh USERNAME@server.cz  'bash -s' < local_script.sh


60
Pan programátor Němeček je jeden z mála ČeskoSlovenských programátorů, které znám jménem. A většina z nás se s jeho programy nejspíš někde setkala.

Kromě známého Vlaku má na svědomí vývojová prostředí: Baltíka,  Petra a Petru, hry: Kóta 365, Ničení (plochy), Mravenci, ...
Zkoušel i vyrobit vlastní operační systém.

Robíka http://robiebobie.sweb.cz/ občas zařazuji do výuky programování malým dětem. Škoda, že je ve flashi.

Sláva mu, ať žije a tvoří.

Stran: 1 2 3 [4] 5 6 ... 8