Odmlčel jsem se, protože jsem čekal na nový HDD, kterýžto jsem objednal k uložení dat, jelikož photorec by mě to na stejnej HDD nevměstnal a nechtěl jsem zažít horror se zaplněním disku.
Tak to mate kliku, jak od blazince, protoze obnovovat data na stejny disk, je nejvetsi blbost, jakou muzete udelat. Je to idealni cesta na to, abyste o vetsinu tech dat prisel.
Teď dojel photorec, trvalo to bezmála 12 hodin.
Vyplivl milion souborů v půl miliónu adresářů, označených tak, že se v tom prase nevyzná.
Švagr je na prášky, protože by to ručně třídil 10 000 let.
přemýšlím co dál, data jsou zatím tak jak byly na tom disku, disk je namountován v debianu, kde mám SSD jako systémový a ten novej disk, kam se to všechno napěchovalo.
Tohle jsem nedavno resil, dole mate skript, ktery ta data nahardlinkuje do adresaru podle rozsireni souboru. Pochazi primo ze sajtu testdisku a photorecu. Jsou tam jine, ale tenhle me zaujal nejvic a take je asi nejrychlejsi. Na cilovem disku musi byt k dispozici FS s podporou hardlinku, takze jestli tam mate NTF, tak to z Linuxu nejspis nepujde, i kdyz NTFS dnes nejspis hardlinky umi. Nesmysly, jako .cab, .jar .... a kdovi, co se tam mohlo priplest, pak vymazete a fotkami, filmy atd., se svagr bude muset prokousat. Fotky by mozna sly prejmenovat v posloupnosti podle data z EXIF, pokud je k dispozici. Lepsi, nez nic.
#!/bin/bash
## Hardlinks files into another directory structure
## In the target the files are sorted in folders by extention
## Usefull after using photorec to recover files.
recup_dir="${1%/}"
[ -d "$recup_dir" ] || {
echo "Usage: $0 recup_dir";
echo "Mirror files from recup_dir into recup_dir.by_ext, organized by extension";
exit 1
};
find "$recup_dir" -type f | while read k; do
ext="${k##*.}";
ext_dir="$recup_dir.by_ext/$ext";
[ -d "$ext_dir" ] || mkdir -p "$ext_dir";
echo "${k%/*}"
ln "$k" "$ext_dir";
done
Zobrazit příspěvky
