Jako tady vím, že je matika kolem antén, EMC, zpracování signálu a komunikací hardcore, ale právě matika je to na čem vyletím.
Ne, že bych neměl na střední základy, spíš jsem neměl matematiku jakou si zažili gymnazisté, tak teď docela ztrácím.
Hlavně matika mě ukrutně nebaví, vím, že ji potřebuju, chtěl bych umět, ale mám k ní takový odpor, že se to vždycky nějak naučím a jdu to "zkusit".
A především, možná to někdo znáte, mám poruchu kompulzivního opravovače, kdy velice rád opravuju své dobré výsledky na špatné, protože mi přijdou moc absurdní 
Minulý semestr jsem se učil na zkoušku dva týdny poctivě každý den, propočítal jsem celou sbírku, prošel přednášky a skripta, na druhý termín jsem stejně neuspěl.
Tak ja taky vysel ze stredni a v matice mel oproti gumnazistum jiste diry. Skoncilo to tak, ze v prvaku jsem mel ze zacatku na doucovani nejakou byvalou profesorku matiky v duchodu. Matika nikdy nebyla moje velka vasen, i kdyz obcas jsem ji shledaval zajimavou. Nakonec jsem se skrz ni prokousal a vetsinu zkousek zvladl napoprve. BTW, priklady jsem pred zkouskami nikdy nepocital, clovek tim zabije desne moc casu. Akorat jsem mel nastudovane prednasky a skripta, abych vedel, co se jak dela a bylo.
BTW, byly na skole dve sestry - dvojcata, ktere, ac si zdaleka nebyly podobne jako vejce vejci, protoze nebyly jednovajecne, za sebe delaly zkousky. Jedna se navrcela treba matiku, ktera ji sla lip, druha zase neco jineho a pak kazda sla na zkousku dvakrat, v jinem terminu. :-)