Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Hesla:
NBuser123
nbUSER789
aaaaaaaaa
Výstup:
pbcXiXWcXlbYWjZjZjSbYWjZjWYIbYWbjYWZCbYWjWbdiHjjiZYbbYbWbbYYWYWcjZjZbbbbdbYWZcdb
LbcXiXWcX1bYWjZjZjwbYWjZjWYubYWbjYWZgbYWjWbdi-jjiZYbbYZWbbYYWYWijZjZbbbbjbYWZcdb
0bcXiXWcX0bYWjZjZj0bYWjZjWY0bYWbjYWZ0bYWjWbdi0jjiZYbbY0WbbYYWYW0jZjZbbbb0bYWZcdb
Hesla:
XXXXXXXXX
xxxxxxxxx
Výstup:
X12585425X16497979X16497946X16419647X16494138X99876116X41166464X97971111X1647231
x12585425x16497979x16497946x16419647x16494138x99876116x41166464x97971111x1647231
například bruteforce funguje následujícím způsobem:Já bych tedy vzal známý vstup, nechal ho použitým programem zašifrovat - a takhle bych to zopakoval pro různé vstupy a různá hesla. Po pár vstupech budu znát transformační tabulku i váš supertajný prodlužovací klíč a úloha se zredukovala na prostý útok hrubou silou na 4znakové heslo. Pokud bych tedy měl potřebu tu tabulku a nástavec na heslo znát - daleko jednodušší je prostě použít ten existující kód.
Vezmu zašifrovaný zdroj, odšifruju pomocí hesla A a pak se pokusím v dešifrovaném textu odhalit buď signaturu nebo třeba slova, nejčastěji pak výskyt asci znaků patřících do skupiny písmenek.
vygenerování prodloužení hesla dramaticky zvyšuje nároky na výpočetní výkon.Přičemž "dramaticky" má přesnou hodnotu 1, neboli nároky na výpočetní výkon jsou stále stejné.
Ano, můžete na to útočit pomocí brute force útoku, ale bez studia kódu, který prodloužení generuje, zjistíte úplný prd.Není potřeba ten kód studovat, prostě ho použiju.
Navíc to není běžná sůlNení to vůbec žádná sůl. Sůl se používá při hashování hesel. Tady se bavíme o šifrování, protože je potřeba získat původní nezašifrovaný vstup.
Myslim, ze takymto predlzenim hesla sa nic nepokazi. Samozrejme je treba aj tak pouzit este nieco, co by normalne pouzival na plaintext.Pokazí. Najde se dost lidí, kteří věří, že tímhle zvýší bezpečnost - a vykašlou se pak na skutečná bezpečnostní opatření. Ten, kdo ví nebo věří, že to bezpečnost nezvyšuje, to do svého systému ani nebude implementovat.
Ještě co se podmínky u používání týče.Prakticky nestačí mít na dokladu/smlouvě napsáno OEM s tím, že jde o jasný termín. U odborných firem ano, protože na to pamatuje živnostenský zákon, ale aby platila podmínka u veřejnosti, musí být termín vysvětlen na dokumentu (všeobecných podmínkách) prodejce. Protože s ním uzavíráte smlouvu (pravda, může mít termín ošetřen odkazem na výrobce).OEM není jasný termín, říká jen to, že software je dodáván už výrobcem počítače. Jinak ale ty podmínky jsou vždy přesně specifikovány v licenční smlouvě. Třeba podmínky pro OEM Windows se mění s každou verzí – měnily se třeba podmínky používání ve virtuálním počítači.
Když už jste tak objektivní a říkáte jenom samou pravdu, tak byste před tímto výrokem měl vědět, že prodávají rozmnoženiny počítačového programu na hmotných DVD u kterých došlo k výše uvedenému vyčerpání autorského práva na rozšiřování.Aha, a proto mají web plný slova "licence". Jinak na DVD zpravidla bývá instalační program k Windows, nikoli Windows samotné.
Jak vidím slowthinker to už s vámi také vzdal, doufám, že za to od Microsoftu máte aspoň na pivo.
To "Filip Jirsák": Nelze souhlasit s vaším výkladem, užití počítačového programu je možné na základě smlouvy (licenční či podlicenční) anebo v případech výslovně stanovených zákonem. V případě rozmnoženin, u nichž došlo k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona).V tom případě není co řešit a vyhodny-software.cz je jednoznačně nelegální. Protože oni prodávají licence, ale rozšiřování se týká výhradně vyjádření díla v hmotné podobě.
Já nevím, proč do toho pořád tlačíte tu licenci.Protože licence je jediný způsob, jak legálně užívat cizí program. Když tak rád odkazujete různá soudní rozhodnutí, proč neexistuje jediné soudní rozhodnutí, které by řešilo jiné užití cizího programu, než to na základě licence?
První nabyvatel získá rozmnoženinu a uzavře licenční smlouvu. Pak prodá jenom tu rozmnoženinu.Proč by uzavíral nějakou licenční smlouvu, když by mu stačila ta rozmnoženina? Ne, první majitel získá rozmnoženinu a tím je uzavřena licenční smlouva. Když si v obchodě koupíte klávesnici, uzavřete tím kupní smlouvu, když DVD s programem, uzavřete licenční smlouvu. Klávesnici i DVD můžete prodat a prodejce vám v tom nemůže bránit. Prodejem o veškerá práva přijdete a získá je nový nabyvatel - ale nezíská nic navíc. Nově ty právní vztahy vypadají, jako by nový nabyvatel tu klávesnici nebo DVD koupil sám, i když on sám s prodejcem ani autorem neuzavřel kupní ani licenční smlouvu. Když bude nový nabyvatel požadovat záruční opravu klávesnice, nemůže jej prodejce vyhodit s tím, že on uzavřel smlouvu s někým jiným, ale musí přijmout reklamaci úplně stejně, jako byste ji uplatnil vy. Stejně tak je nový nabyvatel vázán licenční smlouvou, jakoby ji uzavřel on sám. Co je na tom tak těžkého k pochopení?
Tohle je v tom rozhodnutí klíčové: soud říká, že lze prodávat rozmnoženinu (a nový nabyvatel má práva "oprávněného nabyvatele"):Dříve se někteří autoři pokoušeli v licenční smlouvě definovat nejenom oprávnění k užívání software, ale i oprávnění k nakládání s tou licencí. Jenže na to nemají právo - jakmile tu licenci jednou prodali, není jejich a záleží jen na novém majiteli, co s ní udělá. S tou licencí jako takovou, jako s jakýmsi žezlem, kterého k něčemu opravňuje - ne s obsahem té licence. Jako když máte směnku, tu také můžete prodat nebo darovat, ale nemůžete měnit její obsah.
"... Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
Ten první uživatel užíval program podle licence. Ne ten který od něj rozmnoženinu koupil.V tom případě by ten druhý program používal nelegálně. Protože není jiný způsob, jak získat práva k užívání programu jiného autora, než získat licenci.
právo na užívání počítačového programu nemůže být omezeno žádnou podmínkou výrobce, která jeho užívání nějak omezujeTo je nesmysl. Licence je právě udělení užívacího práva za nějakých podmínek. Kdyby ty podmínky nešlo stanovit, nemá smysl vůbec řešit nějaké licence.
Takže vy říkáte, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" nemusí být nutně i "oprávněným uživatelem rozmnoženiny"?Ne, neříkám. Říkám, že oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny se nikdo nemůže stát tak, že někdo od autora získá licenci, a dál bude prodávat rozmnoženinu. To nejde, pokud od autora získám licenci, můžu dál prodat zase jenom tu licenci.
A co vy? Zjišťujete si poctivě licenční podmínky, když si koupíte z druhé ruky pračku, auto, televizi? Tam všude je dnes software a podle vaší interpretace byste se měl přesvědčit, jestli se na tu televizi vůbec smíte dívat.Ta licence bude nanejvýš vázána na to zařízení. Takže pokud ji kupuju s tím zařízením, není v tom žádný problém.
Přečtěte si také na Lupě poznámku Aujezdského v odstavci "Tato situace je však do určité míry absurdní." o tříkrokovém testu.Ano, interpretace autorů toho článku na Lupě je absurdní, v tom se shodneme. Je logické ptát se, zda ta absurdita je ve špatném zákoně, nebo v jejich špatné interpretaci. Já se přikláním ke druhé možnosti.
Už nevím, jak bych to mohl lépe vysvětlit. Přečtěte si prosím znovu poslední odstavec v mém minulém příspěvku:Právo na rozmnožování nezbytné při oprávněném užívání programu je zakotvené v § 66 odst. 1 písm. a). Bez toho byste program ani nemohl spustit, protože už při spuštění se vytvoří rozmnoženina v paměti počítače.
"Na rozdíl od výlučného práva na rozšiřování se výlučné právo na rozmnožování prvním prodejem nevyčerpá"
Není pravda, že by se tam říkalo, že licence je ve všech bodech platná. Naopak se říká, že některé podmínky uvedené v licenci jsou neplatné.Já jsem také nepsal nic o tom, že by licence byla ve všech bodech platná. Ale pokud jsou nějaké body v licenci neplatné, a je to podstatné pro rozhodování soudu, znamená to, že uživatel užíval program na základě licence. Tedy ne bez licence, jak tvrdíte vy.
Kde se podle vás v rozsudku říká, že nový nabyvatel nesmí mít více práv než má první nabyvatel?V rozsudku se to neříká nikde. Vychází to jenom z logiky. Každý by to obcházel, prostě by to poprvé na oko koupil někdo jiný. Byl by to zásah do práv autora - on stanovil nějaké podmínky v rámci zákona, pak nabyvatel licenci prodá (autor mu v tom zabránit nemůže), a tím se práva autora omezí? První nabyvatel nemůže prodat víc, než sám má.
Kde se podle vás říká, že nový nabyvatel se musí řídit původní licencí, a nemůže rozmnoženimu užívat na základě jiného oprávnění?V zákoně. K užití autorského díla je vždy potřeba získat oprávnění. To je možné získat buď licencí poskytnutou autorem, nebo v některých případech přímo ze zákona. Když má první nabyvatel oprávnění používat program na základě licenční smlouvy, nemůže nikomu dalšímu prodat nic jiného, než zase to oprávnění na základě licenční smlouvy. Pokud by první nabyvatel program užíval na základě jiného oprávnění, může (pokud to není v rozporu se zákonem a s případnou smlouvou) prodat to jiné oprávnění. Ale nemůže koupit licenci a prodat jinou licenci ani nic jiného.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.