Příspěvky

5386

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 14. 02. 2014, 19:15:59 »

Chápu dobře že říkáte, že tvrzení je nepravdivé?

Ne, nechápete. Neříkám nic o pravdivosti nebo nepravdivosti toho tvrzení. Jenom odpovídám na otázku, na kterou jste se mne vy sám v předchozím komentáři ptal.

To, že jsem vlasníkem média nemá dle mého názoru vůbec žádný vztah k oprávněnosti užívaní programu

Jelikož novela AZ tvrdí opak (např. oprávněný uživatel je .... mající vlastnické právo k rozmnoženině)

Novela netvrdí opak. Tvrdíte to vy a chcete to dokázat. Takže je poněkud nepraktické dávat tohle tvrzení do předpokladů, protože pak vám z toho pořád vychází důkaz kruhem.

Neodpověděl na otázku, tak se ptám znovu. Je pravda a1?
Tedy se ptám se na to, co tvrdíte o současném názoru Aujezdského, tedy po novele AZ, nikoli před ní.

Odpověděl na otázku. Akorát jste se asi zeptal na něco jiného, než jste se zeptat chtěl. O současném názoru pana Aujezdského netvrdím nic.

Tím podle mne tvrdíš to, že po implementaci směrnice do českého práva musí termíny (a konkrétně termín "oprávněný uživatel") v české legislativě mít stejný význam jako termíny v Evropské směrnici.
NE

6.2. v 19:30 jsi napsal

(b1) Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé,
(b2) je to základní účel celé té šarády

Svůj podvýrok b2 jsi teď právě popřel.

Nepopřel. Mezi "termíny musí mít stejný význam" (tj. pro každý termín platí, že má ve směrnici i v českém zákoně stejný význam) a "termín 'oprávněný uživatel' má stejný význam" (tj. existuje alespoň jeden termín, pro který platí...) je takový drobný rozdíl. Jednou je tam velký kvantifikátor a jednou malý.

    Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.

Dejme tomu, že ano.

Dejmetomu, že ano znamená co? Ano? Nebo ano, ale nechávám si zadní vrátka? Nebo s něčím v té formulaci nesouhlasíš?

Znamená to, že to není úplně přesné, ale pro účely této diskuse ta nepřesnost zatím nevadí.

(Dle legislativy z roku 2006) se věc (tedy i rozmnoženina) nabývá dle §132 OZ. Nabytí je tedy termín z OZ.
Souhlasíš s tvrzením, že když je v zákoně použit nějaký termín, tak terminologii použitou v souvislosti s tímto termínem je třeba vykládat v kontextu zákona, kde je tento termín definován?

Nesouhlasím. Termín je potřeba vykládat nejprve v souvislosti, v jaké se používá v daném zákoně. Definice z jiného se zákona se použije až tehdy, pokud je v tom jiném zákoně pojem definován pro potřeby legislativy. Zrovna "nabytí" najdete v každém druhém zákoně. Navíc v AZ je "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu", pouhého "nabyvatele rozmnoženiny" z toho děláte vy, aniž byste to nějak odůvodnil.

Co se týče Aujezdského, nikoli, tvrdím to na základě např. linkovaného článku z rootu.

To je fajn, že to tvrdíte. Ale jeden z nás dvou asi zapomněl, o co v předchozím komentáři šlo.

e1,2) Takže, platí výše uvedené tvrzení pro Aujezdského a pro (Jansu, Mokrého a Otevřela)?

To "výše uvedené tvrzení: má být následující text?

Pro X z množiny {Aujezdský, Jansa , Tyll, Čermák a Bureš } platí, že X tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.

Netuším, zda to platí. To mám jako pročíst všechny jejich texty a hledat, zda to někde tvrdili? A co když to tvrdili někde v hospodě?

Co se týká posledních třech tak ano, na základě této debaty. Tak prosím odpověz, v odpovědi samozřejmě můžeš užít i "nelze určit".

To se vztahuje pořád k tomu předchozímu? Takže se ptáte, zda podle mne dotyční v diskusi v roce 2003 tvrdili, že podle § 66 AZ z roku 2006 bude něco platit? S jistotou to tvrdit nemohu, ale sázím, že křišťálovou kouli neměli, takže odpověď je ne.

Právě jsi ukázal jeden ze svých demagogických triků: pokud šlo o názor Aujezdského, který v dané diskusi nebyl o našem výkladu zákona přesvědčen (přesvědčila ho až novela, která zpřesnila termíny), tak diskusi plameně hájíš, jak je to vlastně diskuse o současném stavu. V okamžiku, kdy poukážeme na to, že v té diskusi jsou další tři právníci, kteří s Tebou nesouhlasí opak, najednou podle Tebe diskuse relevanci nemá.

Já jsem nikdy nehájil to, že je to diskuse o současném stavu. A novela AZ z roku 2006 nezpřesnila termíny, ona změnila (rozšířila) význam pojmu oprávněný uživatel. Nicméně k tomu, aby se v právnické řeči používal nějaký termín, není nezbytně nutné, aby tento termín byl definován v zákoně. Takže existoval nějaký termín "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", který se nepoužíval v zákoně, ale v jiných právních textech. Proto se o něm diskutovalo už v roce 2003 -- ten termín se do diskuse opravdu nedostal projekcí z budoucnosti. No a když pak v roce 2006 bylo potřeba v zákoně použít termín pro ten význam, pro který se do té doby v jiných textech používal termín "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", použil se tento termín i do zákona. Tehdejší diskuse tedy logicky neříkala nic o pozdějším zákonu, ale jako diskuse o významu pojmu "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" to samozřejmě je použitelné dodnes -- pokud se ten význam od té doby neposunul nebo nezměnil.

Lze tedy z této diskuse odvozovat názory na výklad současného znění autorského zákona, či nikoli?

Na výklad současného znění autorského zákona těžko, protože se od té doby změnilo víc věcí. Na výklad pojmu "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se to použít dá, pokud nemáme nic novějšího nebo nevíme o tom, že by se ustálený výklad tohoto pojmu od té doby změnil.

TJ. pokud např. Tyll tvrdil totéž, co pak bylo kodifikováno v novele AZ

To, že něco bylo kodifikováno v novele AZ, je opět pouze vaše interpretace. Opět do role předpokladu stavíte to, co teprve chcete dokázat.

5387

Sítě / Re:Sledování vysílání ČT v zahraničí

« kdy: 14. 02. 2014, 17:29:24 »

Krásný příklad na použití multicastu.

Ano, všech pět uživatelů, kterým by to fungovalo, by bylo nadšených. A vy byste spolu s ostatními nadával, proč ČT používá nějakou technologii, kterou jinak na veřejném internetu nepoužívá vůbec nikdo.

Když ten multicast tak propagujete, kolik domácích routerů a ADSL modemů multicast podporuje? Jakou technologii byste použil, aby bylo možné video přehrávat z internetového prohlížeče, a to pokud možno ne jen z 32bitového MSIE pod Windows, ale i z jiných prohlížečů a jiných operačních systémů? Který protokol podporuje multicast a zároveň nějaký moderní videokodek, kterým se to video dá dopravit třeba i přes pomalé ADSL?

5388

Sítě / Re:Sledování vysílání ČT v zahraničí

« kdy: 14. 02. 2014, 07:07:25 »

To je hezké, že si v jednom komentáři stěžujete na to, že ČT platí málo a nezaplatí tak dostatečnou kapacitu pro špičkovou zátěž během olympijského hokeje, a stěžujete si, že jste se na část nemohl dívat. A pak označíte iVysílání za volovinu (zřejmě ho nikdo, ani vy, nechce používat) a ptáte se na náklady (se zjevným podtextem, že je to příliš drahé).

A pak si dva jiní diskutující notují, jeden jak je to technologicky složité a uživatelsky nepřívětivé, a druhý o tom, jak se měl použít multicast - který by byl jistě mnohem uživatelsky přívětivější a všech pět uživatelů schopných ho přijímat by si to užilo.

5389

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 13. 02. 2014, 21:26:09 »

A co být trochu konkrétní? Co konkrétně Ti vkládám do úst a neřekl jste?

Odhadem -- všechno? Proč to mam já opravovat? Já už jsem to jednou napsal, tak si to najděte a přečtěte. To je váš problém že si místo čtení něco vymýšlíte.

Z toho podle mne plyne že tvrdíš,
a1) že Aujezdský netvrdí, že člověk nabytím vlastnického práva k rozmnoženině (legálně zcizené) nabyde právo k užívání software na té rozmnoženině
a2) že jsem Aujezdského nepochopil

Ano. Přičemž "netvrdí" se vztahuje k té odkazované diskusi.

a3) že novela autorského zákona z roku 2006 nic nezměnila na tom, jak lze chápat pojem oprávněný uživatel a/nebo oprávněný nabyvatel

Ne.

Tím podle mne tvrdíš to, že po implementaci směrnice do českého práva musí termíny (a konkrétně termín "oprávněný uživatel") v české legislativě mít stejný význam jako termíny v Evropské směrnici.

Ne.

Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.

Dejme tomu, že ano.

V starém občanském zákoníku, který je východiskem zákona autorského (neboť zákon autorský mj. rozpracovává pojem licenční smlouvy, definovaný v OZ) je použit termín oprávněné držby

Ne. Ve starém OZ nebyla licenční smlouva definována, byla definována v AZ. S novelou OZ se definice přesunula do OZ.

Pro X z množiny {Aujezdský, Jansta , Tyll, Čermák a Bureš } (poslední tři jsou právníci z Tebou linkované diskuse
http://www.itpravo.cz/fulltextdisc.shtml?AA_SL_Session=a57469b2a6a0562863c1fc94f29ed60c&sh_itm=79bca0eea13b8172cfcf321cc9c49b87&all_ids=1#disc )
tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.

Mají to dotyční tvrdit v odkazované diskusi nebo někde jinde? Opravdu se chcete ptát na to, zda z AZ 2003 přímo plyne něco o nabyvateli rozmnoženiny?

Všimni si, že po Tobě nechci nic jiného, než abys bez vytáček napsal, co tedy vlastně tvrdíš, nic jiného, a to pokud možno pomocí jednoduchých odpovědí ANO, NE, tak doufám, že se zas nebudeš schovávat za obvinění z desinterpretace.

Já jsem vám to bez vytáček napsal už mnohokrát. Problém není na mé straně.

5390

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 12. 02. 2014, 21:33:53 »

Děkuji, že jste potvrdil můj předchozí komentář. Nejprve se pokoušíte dokazovat mou chybnou interpretaci odkazem na svůj vlastní komentář, a pak něco dokládáte neexistujícím odkazem.

Ale i kdyby tu byl pouze ten článek Aujezdského (doufám, že chápu správně, že uznáváte, že máte na existenci "zákonné licence" opačný názor než on):
Aujezdský je specialista v oboru s 10letou praxí, zatímco vy jste neprávník. Jak můžete být na 100% přesvědčen, že se Aujezdský mýlí a vy máte pravdu?
Pochopil bych vás, pokud by existoval právní rozbor jiného specialisty na aut. právo, který by Aujezdskému oponoval a váš názor by vycházel z toho rozboru. Ale takový rozbor nemáte.

Na existenci "zákonné licence" nemám opačný názor, než pan Aujezdský, protože pan Aujezdský podle mne ve zmiňovaném článku na Lupě prezentoval dva odlišné a navzájem si odporující názory na "zákonnou licenci". Nevím, co bych si v takovém případě měl představit pod pojmem "opačný názor".

Stoprocentně přesvědčen nejsem. Ale zatím jsem neviděl žádný právní názor, který by některý z názorů pana Aujezdského podporoval. Naopak jsem viděl rozhodnutí soudu, které by muselo vypadat dost jinak, pokud by některý z názorů pana Aujezdského soud zastával. A také si nemyslím, že by jeden článek na Lupě byl něco tak důležitého, že by se k tomu hned musela spousta právníků vyjadřovat a vy byste ta vyjádření musel najít.

5391

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 12. 02. 2014, 19:28:46 »

Vy nesouhlasíte nejenom s tvrzením Aujezdského, ale ani s tvrzením Jansy, a dalších tří právníků jejichž jména tu uvedl Logik.
A současně váš názor nesdílí žádný právník (a to přesto, že Microsoft by opravdu moc potřeboval, aby se nějaký takový právník našel). Navíc se tu provalilo, že nedokážete v textu rozpoznat logické spojky. A přesto jste si 100% jistý, že ti právníci se mýlí a že vy máte pravdu ...

Mohl byste začít rozlišovat mezi interpretací, na které se alespoň všichni zde v diskusi shodují, a interpretací, kterou jste napsal vy, já jsem napsal argumenty, proč je podle mne ta argumentace chybná, načež vy jste tu svou interpretaci bez nějaké další argumentace prohlásil za jedinou správnou. Mám také použít váš způsob argumentace a tvrdit, že se vůbec neprovalilo, že bych v textu nedokázal rozpoznat logické spojky, nýbrž že se provalilo, že logickou strukturu textu nedokážete rozpoznat vy a máte další problémy s interpretací textů? Nebo se překonáte a zkusíte svá tvrzení obhájit nějakými argumenty?

Mohl byste zkusit nějak obhájit první nebo druhou větu z vaší citace. Předložit nějaké tvrzení pana Jansy, některého z těch dalších tří právníků nebo nějakého soudu, a proti tomu nějaké mé tvrzení, které je s tím prvním tvrzením ve sporu. S tím tvrzením, ne s vaší interpretací.

5392

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 12. 02. 2014, 16:42:19 »

Pokud z výše uvedeným nesouhlasíte, tak tam máte rovnou napsáno v závorce, čím byste měl doložit Váš nesouhlas.

Akorát že v té závorce je to většinou napsané špatně. Problém těch vašich tvrzení je, že jste si sám vymyslel nějaké tvrzení, o toto tvrzení jste mi připsal a pak s ním polemizujete. Proto to nazývám nesmysly. Napsal jsem vám to už několikrát, takže žádné „bez argumentu“ neplatí. Až si přestanete vymýšlet má tvrzení a budete polemizovat s tím, co jsem opravdu napsal, můžu na to reagovat argumenty.

pořád dokolečka se snažíte dokazovat svá tvrzení způsobem: plynulo by z toho A, to se mi nelíbí, takže je jasné, že to tak není

Až si přestanete vymýšlet má tvrzení a budete polemizovat s tím, co jsem opravdu napsal, můžu na to reagovat argumenty.

Pokud tedy Vy tvrdíte A, já B - a najde se několik odborníků v oboru, kteří také tvrdí B, tak dokud nenajdete odborníka, který tvrdí A, tak podle pravidel slušné diskuse se bere B za prokázané.

Jenže o tom, zda odborník tvrdí B, podle pravidel slušné diskuse nerozhodujete vy. Ve skutečnosti je to tak, že já tvrdím A, vy tvrdíte B a tvrdíte, že odborník tvrdí C, ale že C vlastně znamená B. Nejdříve to dokažte, a pak bude mít zbytek vašeho komentáře nějakou váhu.

1) vedlejší příslovečná věta "...který má vlastnické právo.... " je další větou zúžená, takže může jít o zpřesnění - zúžení - požadovaného oprávněného nabytí, které je ze stylistických důvodů zopakováno (aby bylo jasné, co se zužuje).

V případě zákonů se na krásné formulace a stylistiku moc nehledí, rozhodně ne na úkor významu textu. Určitě v zákoně nenajdete, že by něco bylo nazývané „oprávněné nabytí“, a v přívlastkové větě se jako ukázka bohatosti jazyka použilo „který má vlastnické právo“. Předpokládám, že jste nemyslel, „zúžení požadovaného oprávněného nabytí“, ale požadovaného vlastnického práva. Že se jedná o zúžení oprávněného nabytí tvrdím já celou dobu – ze všech oprávněných nabyvatelů se vybírají pouze ti, kteří  mají vlastnické nebo jiné právo k rozmnoženině, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu.

2 )Termín oprávněný nabyvatel znamená trochu něco jiného, než to že mám vlastnické či jiné právo.

Na tom se shodneme.

Obojí mluví o něčem jiném:
vlastník mluví o současném stavu (mám nebo nemám právo), oprávněné nabytí o oprávněnosti aktu nabytí.

I pokud by jedna věc implikovala druhou a naopak, pořád jde o dvě různé skutečnosti. Nejde a nemůže jít o dvě různé skutečnosti. Nemůžete něco získat neoprávněně a pak být oprávněným vlastníkem. „Oprávněný“ znamená „ten, který získal/nabyl práva“, a v zákoně se samozřejmě myslí „ten, který legálně získal/nabyl práva“. Pokud byste chtěl argumentovat třeba vydržením, tam jde opět o oprávněný akt nabytí, oprávněnost plyne ze zákona.

Pořád jste ale nevysvětlil, proč autorský zákon najednou bez varování a bez použití správné terminologie píše o právech dle občanského zákoníku, když se celou dobu zabývá právy dle autorského zákona. Proč větu „oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“ vykládáte jako „oprávněným (dle AZ) uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný (dle ObčZ) nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“ místo mnohem logičtějšího „oprávněným (dle AZ) uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný (dle AZ) nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“?

3) Jelikož dle §130 starého OZ (nový OZ používá jinou terminologii, ale je jasné, že AZ vyševší dříve než NOZ používá terminologii starou) je oprávněná držba definována "jako dobrá víra v to, že mám oprávnění k držení", tak je zřejmé, že výše zmíněná ekvivalence neplatí ani dnes. Oprávněný nabyvatel je evidentně širší pojem než držitel práv. Např. člověk, který je přesvědčen, že má legálně rozmnoženinu půjčenou, i když ji má půjčenou nelegálně, je oprávněný nabyvatel, ale žádná práva k rozmnoženině nemá.

Buď je ve vašem textu nějaký skrytý význam, který mi uniká, nebo volně žonglujete s termíny, jak vás napadne. Kde se tu vzala „oprávněná držba“? Jak souvisí s AZ?

4) A naposled: že termín "oprávněný (držitel)" je v českém právním řádu (viz §130 starého OZ) zakotven a je definován tak, jak tvrdím já.

Opět žonglování s termíny. Kde se v AZ píše o oprávněném držiteli?

Licenční smlouva upravuje podmínky převodu autorských práv.

Neupravuje. Autorská práva nelze převádět. Licenční smlouva upravuje podmínky poskytnutí práv, licenční smlouva v souvislosti s autorským dílem upravuje podmínky poskytnutí práva dílo užít.

Je zde použit termín oprávněně pořízené. To oprávněně zde ale evidetněně nemůže být ve smyslu oprávněně pořízené dle licenční smlouvy, protože se evidentně jedná i o díla, ke kterým už mohla autorská práva dle předchozího znění zákona "vyprchat". Z toho je vidět, že termín oprávněný ani v kontextu AZ se nepoužívá ve smyslu "oprávněný autorem", ale ten, kdo něco "udělal dle práva" (viz výklad toho co to znamená opět viz (starý) OZ §130)

Nejedná se jen o rozmnoženiny pořízené na základě licenční smlouvy, ale o všechny rozmnoženiny, ke kterým má dotyčný užívací práva. Autorský zákon je také součástí práva, takže „oprávněný“ by stále znamenalo „podle práva, tedy i podle autorského zákona“. A opět, oprávněná držba věci toho s autorským právem moc společného nemá.

5393

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 12. 02. 2014, 11:30:37 »

Ale to máte v každé smlouvě, že povinnosti má někdo konkrétní.

Někdo konkrétní má zpravidla povinnost něco zajistit. Ale neřeší se, jakým způsobem to zajistí, zda to udělá sám nebo tím někoho pověří. Ale dává smysl ve smlouvě si vymínit, kdo konkrétní to bude dělat. Můžete uzavřít smlouvu o výuce se slovutným profesorem, pak asi nebudete chtít, aby místo sebe poslal svou studentku, která bude o lekci napřed. A přímo ve smlouvě si určíte, že vyučovat bude profesor. A nebo uzavřete smlouvu s nějakou agenturou, kde bude uveden počet lekcí a úroveň, a pak má agentura jenom povinnost někoho poslat, a klidně tu povinnost může předat jiné agentuře.

Teď jste mě ale překvapil. Vy v tomhle bodě nesouhlasíte s Aujezdským a tvrdíte, že se první majitel rozmnoženiny nemusí ohlížet na licenční podmínky??

Rozpor v tom, že druhý majitel by měl jiná práva, než první, se vyřeší tím, že oba budou mít stejná práva. A to může nastat dvěma způsoby – buď se ani první majitel nemusí řídit licenčními podmínkami, nebo druhý i každý další majitel má jen ta práva, která původně získal první majitel, tedy i druhý i další majitel se musí řídit licenčními podmínkami.

Já tvrdím, že oprávněným uživatelem se kdokoli stane jen tak, že získá práva od autora – ať už přímo, nebo zprostředkovaně. Tento výklad pak logicky vede k tomu, že první i každý další majitel rozmnoženiny mají stejná práva a musí se řídit licenčními podmínkami. Z toho důvodu nesouhlasím s tvrzením pana Aujezdského, že druhý majitel může mít více práv, než majitel první.

5394

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 12. 02. 2014, 10:09:49 »

práva nelze obecně převádět na třetí osobu, je k tomu třeba mít nějaké oprávnění:
Pokud uzavřu s panem XY smlouvu, že mě bude půl roku jednou týdně učit anglicky, a já mu budu platit jednou týdně stanovenou částku, nemůže pan XY převést práva vyplývající z této smlouvy na pana YZ.
Pokud ale jako majitel uzavřu nájemní smlouvu na budovu, a tu pak prodám, získá nový majitel práva (a povinnosti) vyplývající z nájemní smlouvy. Ale jedině proto, že to stanovuje občanský zákoník.

Práva lze obecně převádět na třetí osobu, pokud tomu něco nebrání. V případě té smlouvy o výuce angličtiny tomu převodu nic nebrání. Akorát že pokud v té smlouvě bude uvedeno, že vás učí pan XY, nedává moc smysl převádět ta práva a povinnosti na někoho jiného (že by pan YZ získal povinnost zajistit, aby vás pan XY jednou týdně učil anglicky). V případě té budovy neprodáváte budovu, ale vlastnické právo k budově. A k tomu prodeji nepotřebujete žádné speciální oprávnění, to máte už z toho titulu, že máte to vlastnické právo.

Právo dílo užít upravuje autorský zákon speciálním způsobem, přiznává právo dílo užít autorovi a dává autorovi možnost toto právo poskytnout dál. Obecně tedy platí, že autor má práva k dílu vždy, a pokud poskytne práva další osobě, jsou pak vlastníky práv oba dva – a při případném převodu práv na třetí osobu se musí dohodnout. Samozřejmě pokud autor může vytvořit kopii díla, může další právo poskytnout z této kopie. V případě práv vázaných na rozmnoženinu díla ale zákon říká, že autorovo právo je vyčerpáno prvním prodejem – to právo je kompletně převedeno na kupujícího a autor práva k té rozmnoženině ztrácí. Tahle úprava umožňuje chovat se k užívacímu právu jako k běžné věci, protože práva jsou s nějakou věcí (rozmnoženinou) svázána. Takže můžete věc prodat prostřednictvím běžné kupní smlouvy, a spolu s ní se prodají i užívací práva dle AZ, která jsou s ní svázána.

Rozhodnutí v kauze usedSoft řeší práva druhého majitele rozmnoženiny.

Přesněji řečeno řeší legálnost převodu práv z prvního na druhého majitele. O tom, že by měl druhý majitel jiná práva, než první, v tom rozsudku není ani slovo. Což je docela podezřelé, pokud by si kdokoli u toho soudu myslel, že práva druhého majitele mohou být různá od práv prvního majitele, nepochybně by tím u soudu argumentoval a soud by se k tomu musel vyjádřit. Vzhledem k tomu, že nic takového nenastalo, dá se předpokládat, že všichni právníci zastoupení v procesu (včetně soudců) měli za samozřejmé, že první i druhý majitel mají stejná práva.

A dále, jak víte, Aujezdský říká, že práva druhého majitele jsou větší. Není mi ale úplně jasné, proč si to myslí, tj. proč si myslí, že první majitel se musí ohlížet na licenci, i když má v ruce rozmnoženinu.

Pořád jste mi nevysvětlil, na základě čeho jste si tak jistý svými závěry (především ohledně užívání software bez licence), a to i tehdy, když jsou vaše závěry opačné než názory právníků.

Vám není jasné, proč si to pan Aujezdský myslí, já bych to formuloval jinak – nevidím pro jeho tvrzení žádnou oporu v zákoně. Což by  pořád ještě bylo málo na to, abych si byl svými závěry tak jistý. Jenže kdyby výklad pana Aujezdského byl všeobecně přijímán, muselo by se to už někde řešit – jaká práva má druhý majitel navíc, odkud je vzal atd. Například by to nepochybně řešil Soudní dvůr v případě UsedSoft, jak jsem psal v předchozím odstavci. Pokud si mám vybrat, zda se pan Aujezdský mýlí, nebo zda přišel na právnickou kličku, na kterou nepřišli ani právníci UsedSoft ani Oracle před evropským Soudním dvorem a nepřišli na ní ani soudci Soudního dvora, volím první variantu.

5395

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 12. 02. 2014, 07:12:06 »

My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.

Platí to podle vás i pro prvního majitele Windows OEM? Nebo je podle vás OEM ustanovení v licenčních smlouvách v EU zbytečné, protože jej stejně nikdo nemusí dodržovat, každý může vzít svou licenci Windows ze svého starého počítače a nainstalovat je na nový?

Ale vůbec mi není jasné, jak může vyhodny-software "prodávat licence". Vždyť "licence" je právo vyplývající ze smlouvy. A smlouvu nelze obecně převádět na třetí osoby: lze to pouze ve speciálních případech (asi to lze, pokud původní smluvní strany souhlasí; např. Microsoft souhlasí s převodem licence OEM pokud je převáděna spolu s počítačem).
Mám pocit, že vyhodny-software zřejmě okopíroval právní argumentaci, kterou používají německé firmy prodávající OEM, ale nemám představu, jak ta argumentace může vypadat: rád si to nechám vysvětlit.

V mém výkladu (a dle mého i ve výkladu evropského Soudního dvora v kauze UsedSoft) se nakládá s právy, nikoli se smlouvou. Licenční smlouva je jen způsob, jak získat nějaká konkrétní práva. Dříve to byl jediný způsob, jak získat autorská práva k programu, dnes je to jeden z možných způsobů - další je třeba získání nějakých konkrétních práv s rozmnoženinou. Pořád jsou to ta práva u rozmnoženiny uvedená, často jsou nazývána "licenční ujednání" nebo by mohla být nazvána i licenční smlouvou, protože nezáleží na názvu, ale na obsahu. Je to z toho důvodu, že licenční smlouva vyžaduje splněný určitých parametrů - získání práv spolu s rozmnoženinou je pouze uvolněním těchto parametrů, je to jakási volnější verze licenční smlouvy. A stále je to převod práv na základě dohody kupujícího s autorem.

Při dalším prodeji se pak neprodává licenční smlouva ani jiné ujednání, ale ta práva smlouvou získaná. Když koupíte dům na základě kupní smlouvy, také tím získáte nějaká práva k tomu domu. Když jej následně budete chtít prodat, neprodáváte tu vaši původní kupní smlouvu, ale vaše práva, která jste tou kupní smlouvou získal. Stejně je to i v případě prodeje software - prodáte ta samá práva, která jste předtím získal, a kupující ta samá práva získá. Přičemž takhle to funguje jen u rozmnoženiny, která představuje jakýsi nosič těch práv, a u které je zákonem stanoveno, že jakmile autor ta práva na rozmnoženinu naváže a tu jednou prodá, jsou tím jeho práva k této rozmnoženině vyčerpána. (U domu jsou ta vlastnická práva převodem vyčerpána automaticky, nemůže mít vlastnická práva původní i nový vlastník, aniž by si navzájem ta práva neomezovali.) Takže prodej licencí je v pořádku, opravdu se prodává právo plynoucí ze smlouvy, ale to neznamená prodej smlouvy jako takové.

Což samozřejmě neřeší náš spor o to, zda § 66 odst. 1 dává dostatečná práva k provozu programu, nebo zda ta práva uživatel může získat jen výše uvedeným způsobem a § 66 odst. 1 mu v takovém případě přidá další práva.

5396

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 09. 02. 2014, 16:05:36 »

Jasně, když napíšeš že se o něčem nebavíš a přitom o dva posty zpátky ses o tom bavil a já Ti to dokážu, co taky na to odpovědět....
Stejně jako když se po Tobě chce nějaký reálný argument. To se prostě z diskuse nějak utéct musí, že :-)

Tím vaším nesmyslem jste nedokázal vůbec nic. Reálných argumentů jsem napsal spoustu. Pokud já nějaký text interpretuju jedním způsobem a vy jiným, nijak z toho neplyne, že vaše interpretace je ta správná. Co se týče interpretace, zatím jsme se shodli na jediné věci: že Aujezdského tvrzení v článku na Lupě, že další nabyvatel rozmnoženiny může být ve výhodnějším postavení, než první nabyvatel licence, není pravdivé - protože všechna práva (až na nepodstatné písmeno b) § 66 odst. 1), která má další nabyvatel rozmnoženiny, měl i první nabyvatel licence. Takže ani vaše argumentace autoritami není zas taková sláva, když s nimi pak sám nesouhlasíte.

Proti vašemu argumentu, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" znamená "ten, kdo se stal legálně vlastníkem rozmnoženiny" jsem argumentoval tím, že o vlastnictví rozmnoženiny se v zákoně mluví hned po té, a nedává smysl, aby bylo v zákoně uvedeno dvakrát, že jde o oprávněného vlastníka: "oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je takový, uživatel, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, ..." To nezní zrovna logicky. Na to vy jste nereagoval nijak - tak co k tomu mám dalšího dodávat? Navíc je logické, že "oprávněný nabyvatel" se týká práv, o kterých je zákon, ve kterém ten text je - tedy užívacích práv dle autorského zákona. Pokud by se tím myslela práva dle jiného zákona, bylo by to v AZ uvedeno, nemyslíte? A nebo by se použil explicitní název toho práva z jiného zákona, tedy "vlastnické nebo jiné právo", jak je ostatně uvedeno hned v další části odstavce 6.

5397

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 09. 02. 2014, 09:02:04 »

Teď už jste z té diskuse definitivně udělal Dada.

5398

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 08. 02. 2014, 12:57:59 »

Odkazy na to, co znamená implementace a tedy doložení toho, že se rozhodně netýká terminologie, tj. že když je v evropské směrnici nějaký termín, tak ta samá slova v českém právu nemusí znamenat totéž (už např. kvůli §130 (Starého) OZ, který v českém právu je, zatímco v Evropské legislativě nikoli) - jinými slovy, že se jedná o harmoziaci a nikoli sjednocení legislativy, jsem Vám dal. To, že na argumenty nereagujete a dál dokolečka omíláte kolovrátek je Vaše věc, na toto téma nebudu reagovat do té doby, než přinesete nějaký argument na podporu Vašeho tvrzení.

Ano, jeden z nás dvou tady dokola omílá jak kolovrátek stále totéž, aniž by reagoval na to, co napíše ten druhý. Např. tady někdo pořád píše o termínech, přesto že já píšu o obsahu. To, že na téma nebudete reagovat, to není žádná novinka, to platí minimálně o dvou předchozích vašich komentářích.

U originálu bylo zjevně vyčerpáno autorovo právo na rozšiřování, takže ji můžu prodat.

To je s odpuštěním fakt tragikomedie.
1) Vyčerpáno bylo právo na prodej toho originálu, nikoli už u té kopie. Vy jste fakt ten zákon ještě doteď nepochopil nejen co se týče sporného termínu, ale
2) Kopii prodat nemohu, protože by to nebyla kopie pořízená pro účely běhu programu, takže by nebyla legální. Stejně jako nemohu prodat např. kopii obrazu, kterou jsem si udělal pro osobní potřebu, protože by to už nebyla kopie pro osobní potřebu.

Chápete rozdíl mezi slovy originál a kopie?

Pokud firma měla nějaká práva získaná navíc z licence, má smůlu - mohla by je užívat jen jako firma a přitom firma nemůže být uživatelem.

Firma má z licence právo nikoli jen SW užívat, ale provozovat, tedy určit, kdo ho bude užívat. Např. licence k office 2010:
"V rámci této licence vám udělujeme právo k instalaci a provozování jedné kopie v jednom počítači (licencovaný počítač), v každém okamžiku pro jednoho uživatele"

Z vlastnictví rozmnoženiny má firma také právo software provozovat? Takže koupí jednu rozmnoženinu, tím získá právo program provozovat a určí, že jej bude užívat těchto 100 zaměstnanců.

To, že je něco nutné pro používání programu, samozřejmě neimplikuje, že jde o užívání programu na jednom počítači. Takový software pro výpočetní cluster určitě nemá smysl používat jenom na jednom počítači.

Pokud ten program potřebuje více PC na to, aby vůbec něco smysluplného spočítal, tak ano - z AZ máte právo ho pustit na více PC. Pokud to je jen benefit, tj. spočítá něco i na jednom PC, jen pomaleji, tak to přeci není nutné, pouze přijemné...

A když ten program má ovládání z příkazové řádky i z GUI, tak oprávněný nabyvatel rozmnoženiny nemá právo GUI používat, protože to není nutné, ale pouze příjemné.

A když si budu chtít na jednom počítači brouzdat po internetu a na druhém pouštět hudbu, na obou potřebuju operační systém, na obou tedy podle zákonných práv mám právo vytvořit rozmnoženinu.

Zamyslel jste se alespoň trochu než napíšete takovouto s prominutím koninu? Ty dvě kopie OS jsou nutné k běhu toho prohlížeče a přehrávače, nikoli pro užívání samotného OS. V okamžiku, kdy pustíte na jednom PC hudbu, tak evidetně ten OS užíváte. Je v tu chvíli nutné dělat cokoli pro to, abyste ho mohl užít? Ne, už ho přeci užíváte. Takže kde máte tu nutnost opravňující ho instalovat na druhý PC? Že se Vám chce??? O tom v zákoně nic není. V zákoně je garantováno právo minimálního užití, nikoli užití způsobem, jakým se mi chce.

[/quote]
V zákoně hlavně není nic o tom, že bych ten program na druhém počítači používat nesměl. O počtu počítačů se tam totiž nikde nepíše. V zákoně není garantováno žádné právo minimálního užití. V zákoně jsou garantována určitá práva, o kterých zákon říká, že jsou to minimální práva - oprávněný uživatel nemůže mít menší práva, než toto minimum.

5399

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 08. 02. 2014, 07:14:35 »

Totéž viz směrnice - tam jsem schopen vysledovat alespoň jedno Tvé tvrzení, kterým oponuješ, a to, že furt bez jakéhokoli argumentu dokola jak kolovrátek tvrdíš, že terminologie obsažená ve směrnici je součástí českého právního řádu.

O terminologii tu píšete jenom vy. Já jsem psal o praktických dopadech implementace toho, co je ve směrnici nazýváno "oprávněný uživatel", do českého práva.

Kopii si smíš udělat (dle 66 AZ) jen za účelem běhu programu, nikoli za účelem dalšího převodu: takže když prodáš originál, nejsi oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. A když prodáš kopii, není oprávněný nabyvatel kupující (pokud si může být "nelegálnosti" té kopie vědom, např. díky nízké ceně).

Já si udělám záložní kopii podle odst. 1 písmena c). Pak si uvědomím, že podle Logika "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se nevztahuje k tomu, jaká má práva v souvislosti s tou rozmnoženinou (v tomto případě je to právo používat ji jako zálohu pro oprávněné používání programu), ale že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se posuzuje pouze podle toho, zda nabyvatel získal rozmnoženinu legálně. A to jsem získal. Takže tu mám dvě rozmnoženiny, které jsou na sobě zcela nezávislé a u obou jsem oprávněný nabyvatel. U originálu bylo zjevně vyčerpáno autorovo právo na rozšiřování, takže ji můžu prodat.

Nu a proč firmy kupují desítky licencí? Jednoduše - firma jaksi něco užívá těžko. Užívat programu může leda zaměstnanec. No a firma může převést práva k rozmnoženině a z toho plynoucí možnost užít dílo jaksi jen jednomu uživateli. To to bylo složité, že?

Takže firma převede práva k rozmnoženině zaměstnanci, ten se stane oprávněným uživatelem jakožto oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a používá program podle minimálních práv z autorského zákona. Pokud firma měla nějaká práva získaná navíc z licence, má smůlu - mohla by je užívat jen jako firma a přitom firma nemůže být uživatelem.

Jediné, v čem máš pravdu je to, že si asi opravdu můžu software od kterého mám rozmnoženinu nainstalovat na více PC. Za podmínek, že budu tu instalace provozovat pouze sám (Maximálně ještě asi díky SJM může manželka....?).

No to asi ne: viz konec tohoto příspěvku: http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85124#msg85124

To, že je něco nutné pro používání programu, samozřejmě neimplikuje, že jde o užívání programu na jednom počítači. Takový software pro výpočetní cluster určitě nemá smysl používat jenom na jednom počítači. A když si budu chtít na jednom počítači brouzdat po internetu a na druhém pouštět hudbu, na obou potřebuju operační systém, na obou tedy podle zákonných práv mám právo vytvořit rozmnoženinu. Nezapomínejte, že se podle vás ta zákonná práva nevážou na nic jiného než na legální vlastnictví rozmnoženiny.

5400

Windows a jiné systémy / Re:Legalita a reálnost licence u vyhodny-software.cz

« kdy: 07. 02. 2014, 23:17:30 »

Přesto za Microsoft v internetových diskuzích bojují jedinci, kteří sice právní vzdělání nemají, ale přesto jsou na 100% přesvědčeni, že přeprodej OEM legální není.

Mimochodem, byl by odkaz na nějakou takovou diskusi? Myslím, že v této diskusi se neobjevil jediný příspěvek, který by tvrdil, že přeprodej OEM licencí je nelegální.