Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Filip Jirsák

Stran: 1 ... 334 335 [336] 337 338 ... 375
5026
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 06. 10. 2014, 14:08:21 »
Naopak, tvoje definice oprávněného uživatele je defakto definicí kruhem. Protože chceš tvrdit, že pokud užívám software POUZE dle ujednání v nějaké licenční smlouvě - pak jsem oprávněný uživatel a mám další práva dle § 66. Ale druhým dechem říkáš - že je mám POUZE pokud se podřídím licenční smlouvě. K čemu by mi byla taková práva, která bych měl pouze pokud bych je nepoužíval (abych podle Tebe zůstal oprávněným uživatelem)??
Nikoli, ta práva v § 66 odst. 1 jsou hodně specifická, řeší jednotlivé nuance používání programu, které licenční ujednání velmi často vůbec neřeší. Ano, pokud by licence zakazovala například studium principů programu při běžném použití, bude tento zákaz neplatný, nebo-li dotyčný bude oprávněným uživatelem i tehdy, když tohle dělá ale licence to zakazuje. Pořád je tam ale to obecnější užití („při zavedení a provozu počítačového programu“, „při provozu, k němuž je oprávněn“). Takže nejprve se podle licence vyhodnotí, zda je dotyčný vůbec oprávněn program užít, a teprve pokud ano, mohou se vyhodnocovat ty detaily, co při tom využívání může dělat.

Zadruhé to já netvrdím, že oprávněný uživatel je definován v  §66 odst. 1., tento termín je bez jakýchkoli pochyb definován v §66 odst. 6. Říká se tam, že oprávněným uživatelem rozmnoženiny je mimo jiné "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, který má vlastnická práva k rozmnoženině (tj. nezvdal se jich nějakým dalším právním aktem). Oprávněný tu má jasný význam "nabýt oprávněně", tj. neukrást apod... Tento termín je třeba vykládat analogicky k termínu oprávněný držitel z §130 starého občanského zákoníku.
Jenže ten termín „oprávněný nabyvatel rozmnoženiny“ nelze vykládat bez ohledu na kontext celého autorského zákona. „Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny“ neznamená jenom to, že třeba příslušné médium (DVD) neukradl. Zároveň musí být splněna druhá podmínka, že je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny z pohledu autorského zákona. Například k tomu, aby někdo byl oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny Windows nestačí, že instalační DVD neukradne, ale také to, že to DVD má a užívá v souladu s licencí. Protože bez licence nemá možnost legálně se stát „nabyvatelem rozmnoženiny“, Microsoft nerozdává DVD s Windows jen tak každému, kdo si o ně řekne, ale dává je jen na základě platné licence.
Mimochodem, kdyby tomu tak nebylo, byly by licence úplně zbytečné – aby mohl kdokoli užívat nějakou licenci, potřebuje k tomu i rozmnoženinu. Jenže pokud by získáním rozmnoženiny získal jiná práva, nezávislá na té licenci, byly by licence zbytečné a stačilo by řešit jenom ty rozmnoženiny. Ve skutečnosti ale ta rozmnoženina není na licenci nezávislá. Pokud bylo oprávnění k rozmnoženině získáno na základě licence, je ta rozmnoženina tou licencí pořád omezena, tj. dotyčný je oprávněným nabyvatelem licence jenom tehdy, pokud se tou licencí řídí.

To oprávněný v termínu oprávněný držitel rozmnoženiny rozhodně nelze vztahovat k oprávněnému užívání, protože držení ještě neimplikuje užívání
Držení neimplikuje užívání, ale právo držení může vzniknout na základě práva užívání. A pak je s ním provázané, oprávněný držitel rozmnoženiny je oprávněný jenom po tu dobu, kdy dodržuje licenční ujednání, ze kterého práva k té rozmnoženině získal.

Tedy např. prodejce software - přestože není jeho uživatel - dle odst. 6 a potažmo 1 může program spustit (např. by ho ukázal zákazníkovi), aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu. Neboť přestože není uživatel, tak má dle §66 odst. 6 zaručena práva vyjmenovaná v §66 odst. 1 z titulu oprávněného  nabytí a držení rozmnoženiny programu.
Nemůže, protože prodejce není oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu – speciálně na „za účelem dalšího převodu“ je v odst. 6 výjimka.

5027
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 05. 10. 2014, 23:09:22 »
S tímto bych souhlasil  - až na jeden detail. KAŽDÝ majitel rozmnoženiny - tedy i první - má AZ daná minimální práva, která má NAD RÁMEC licence.
To je dost nepřesné, pokud se bavíme o software. Každý oprávněný uživatel má oprávněném při užívání určitá práva, která mu nelze licencí upřít. Podstatné je podle mne to, že jde o oprávněného uživatele a má je při oprávněném užívání.

Tato práva jsou konkrétně vyjádřena např. v §66 AZ a díky nim některá ujednání v licenční smlouvě tak, jak je dává microsoft - např. omezení na konkrétní hardware - jsou prostě neplatná.
Tenhle výklad znám, a je podle mne chybný - mimo jiné proto, že je to definice kruhem. Definuje totiž, že oprávněný uživatel má práva uvedená v § 66 odst. 1. A když se zeptám, zda jde o oprávněného uživatele, dozvím se, že ano, protože je oprávněn podle § 66 odst. 1. Podle mne je to ale tak, že nejprve musím být oprávněný uživatel (bez ohledu na § 66 odst. 1), a teprve pak se na mne § 66 odst. 1 vztahuje. Takže pokud mám licenci k provozu software na jednom konkrétním počítači, a já bych ho chtěl spustit na jiném počítači, nejsem oprávněný uživatel, a § 66 odst. 1 se na mne v tu chvíli nevztahuje.

Mimochodem, pokud by platil váš výklad, nevztahoval by se jen na druhého a další nabyvatele, ale i na prvního. OEM ustanovení v licenci by byla neplatná globálně - a vyhodny-software.cz by zkrachoval, protože lidé by si nekupovali levnou druhou licenci na nový počítač, ale prostě by si na něj přenesli licenci ze starého počítače.
Navíc, pokud by platil váš výklad, stačila by každému jedna licence na libovolný počet počítačů. Takže třeba firma by koupila jednu OEM licenci a tu pak nainstalovala na stovky počítačů. Protože omezení, že se daná licence smí používat jen na jednom počítači, je úplně stejný typ omezení, jako že se ta licence smí používat jen na jednom konkrétním počítači.

Čímž neříkám, že se váš výklad má zavrhnout jenom proto, že vede k "ošklivým" důsledkům (já ho zavrhuju proto, že je podle mého názoru chybný, a výše jsem načrtl, v čem ty chyby spatřuju), jenom se ptám, zda jste konzistentní při aplikování toho výkladu.

5028
Software / Re:legalita prodeje a nelegalita užití
« kdy: 05. 10. 2014, 22:55:15 »
Mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem je uzavřeno licenční ujednání.
Ne, mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem není uzavřeno licenční ujednání, ale licenční smlouva.

Mezi stavební firmou a prvním vlastníkem domu je uzavřena smlouva o provedení stavby.

Ve smlouvě mezi prvním vlastníkem domu a stavební firmou ale není uveden "skutečný stav, který je neměnný": v té smlouvě může třeba být, že firma postaví kůlnu a že ji předá vlastníkovi. Jenomže firma ji v termínu nepostavila, stavební úřad dům zkolaudoval bez kůlny a první vlastník může klidně dům přeprodat a se stavební firmou se následujících 10 let soudit.

Nového vlastníka domu původní smlouva se stavební firmou vůbec nezajímá - toho zajímá, že dům je zkolaudovaný stavebním úřadem, a že chybí kůlna.
Ano, licenční smlouva a smlouva o provedení stavby jsou k sobě analogické. Nového vlastníka vůbec nezajímá ani smlouva o provedení stavby (kupuje už hotovou stavbu) ani licenční smlouva (kupuje už "hotovou" licenci).
U smlouvy o provedení stavby mohou nastat nějaké peripetie, které u licenční smlouvy nehrozí. Ale to je pro tuto chvíli bezpředmětné, protože nás smlouva o provedení stavby ani licenční smlouva nezajímá. My se bavíme o situaci, kdy vlastníme hotový dům nebo hotovou licenci, a vůbec nezáleží na tom, kde se tu ten dům nebo ta licence vzala.

Použijte prosím funkci vyhledávání ve vašem prohlížeči na řetětec "rozmnožen" a dostanete:
Vy jste ale nepsal o termínu "rozmnoženina", psal jste o termínu "prodej rozmnoženiny programu". Přesně takhle jste to měl v uvozovkách.

Takže žádný z termínů "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" se nevztahuje na prodeje Windows?
Mohou se na to vztahovat. Záleží na konkrétním textu.

Můžete mi popsat nějakou situaci z praxe, kdy k "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" dochází?
Nebo se soudy a zákonodárci zabývají jenom hypotetickými situacemi, ke kterým ve skutečnosti nedochází?
K rozmnožování dochází třeba tehdy, když vezmete DVD a uděláte z něj kopii. Nebo když spustíte program a on se nahraje do paměti. K převodu vlastnického práva k rozmnoženině dochází např. tehdy, když si v obchodě koupíte hudební CD.

Je tam termín "rozmnoženina". Jakmile si ujasníme, co je to "rozmnoženina", bude nám snad jasné i to, co je to "prodej rozmnoženiny".
Rozmnoženina je jakákoli "instance" díla jiná než originál, jakákoli jeho kopie. U díla vyjádřeného v digitální podobě nemá smysl originál rozlišovat, takže tam je to jakákoli kopie díla.

Naší "situací" je teď otázka, co znamená pojem "rozmnoženina".
Proč? Je to podstatné pro vyřešení té hlavní otázky?

Vy tvrdíte, že to není instalační software, zatímco v tom rozsudku zřejmě rozmnoženinu a instalační software ztotožňují.
Ztotožňují není to správné slovo. Někde prostě popisují situaci, kdy uživatel má rozmnoženinu, a to je tom to podstatné - a už se detailně nezabývají tím, jak přesně k ní přišel. Protože to v daném kontextu není důležité.

"Licenční ujednání" a "ta licence" o odstavec níže je jedno a to samé?
V naší debatě ano. "Licencí" nazývám konkrétní soubor oprávnění, "licenční ujednání" je popis toho souboru oprávnění. Analogií k licenci je dům, analogií k licenčnímu ujednání zápis v katastru nemovitostí. Ale pro naši debatu není potřeba to rozlišovat.

Proč soudy a zákony řeší něco, co je stejně neměnné? Chápal bych, kdyby soud nebo zákon řekl "je to neměnné", a dál se o to nestaral.
Protože neměnnost není žádné kritérium, podle kterého by se mohly soudy rozhodovat nebo které by jakkoli ovlivňovalo zákon. Soud řeší například to, zda nějaké konkrétní právo z licence plyne nebo neplyne nebo zda třeba licence není v rozporu se zákonem.

Co je to "ta licence"?
Konkrétní soubor oprávnění k užívání.


Jaký je rozdíl mezi
- původní licenční smlouvou (u Microsoftu se to myslím jmenuje EULA) a
- tou licencí
?
EULA není to, čemu tady říkáme "licenční smlouva" ale "licenční ujednání". Rozdíl je v tom, že licenční smlouva je smlouva o tom, že Microsoft poskytne nějaká oprávnění, licence jsou ta oprávnění. Je to stejný rozdíl, jako rozdíl mezi smlouvou o provedení stavby a postaveným domem. Pro někoho, kdo chce používat dům, je podstatný ten hotový dům. Smlouva o o provedení stavby je jenom jeden ze způsobů, jak tu hotovou stavbu získat - a když už ji mám, mohu na tu smlouvu klidně zapomenout. Když chci užívat software, potřebuju licenci nebo-li soubor oprávnění k užívání toho software. Když ji mám, nezajímá mne, jak jsem tu licenci získal, zda na základě licenční smlouvy od autora nebo na základě kupní smlouvy od někoho jiného.

5029
Software / Re:legalita prodeje a nelegalita užití
« kdy: 05. 10. 2014, 15:13:01 »
Mluvím o standardních licenčních ujednáních OEM pro Windows.
Zákazník koupí "použité" Windows OEM, a to bez původního hardware. Smí je nainstalovat na svůj počítač a užívat je?
Podle toho, co vím o běžných OEM licencích Windows, nesmí. Microsoft ale také někdy prodával různé "legalizační OEM" licence, které se daly koupit třeba s myší nebo úplně bez hardware. Nevím, jak vypadaly podmínky takových licencí.

Teď by mě zajímalo, jak v praxi dojde k "prodeji rozmnoženiny Windows"?
Nijak, Microsoft nic takového neprodává.

a o čem mluví zákony a soudní rozhodnutí, když používají termín "prodej rozmnoženiny programu"?
Kde zákon nebo soudní rozhodnutí takový termín používá?

Například zde:
"Zákazníci společnosti UsedSoft, kteří dosud nejsou držiteli dotčeného počítačového programu společnosti Oracle, rozmnoženinu programu poté, co získají takovou „použitou“ licenci, stáhnou přímo z internetové stránky společnosti Oracle. Zákazníky, kteří již tento počítačový program mají a licence dokupují pro dodatečné uživatele, společnost UsedSoft vybízí k tomu, aby rozmnoženinu počítačového programu zavedli do osobních počítačů uvedených uživatelů."
V citovaném textu se termín "prodej rozmnoženiny programu" nevyskytuje. Píše se tam o "stažení rozmnoženiny z internetu" po té, co získají "použitou licenci". Tedy přesně jak jsem to popisoval - pro legální užívání je potřeba licence, získání rozmnoženiny je druhotná věc a pro legální používání není podstatná.

Opravdu si myslíte, že zákazníci Oracle nestahovali instalační software, a stahovali hotový software přizpůsobený jejich systémům, který nebylo třeba nainstalovat, ale stačilo jej bitově nakopírovat?
Nejspíš stahovali instalační program, ze kterého teprve rozmnoženinu software získali. Ale to je nepodstatný detail, který soud samozřejmě neřeší, protože to na celou situaci nemá žádný vliv.

"Bonus navíc"? To je co? Chválil jste se, že používáte přesné termíny ...
Prostě to při koupi té licence dostanete. Pro užívání software z toho nic neplyne - je úplně jedno, zda s koupí licence dostanete DVD, nebo odkaz na web, nebo zda si instalační DVD koupíte za poplatek zvlášť.

Chete říct, že to DVD co mi vyhodny-software pošle je nějaký dárek, který vyhodny-software do balení přidal, ale přidávat ho tam nemusel? Tj. zaplacená cena se týká jenom licence, a  nevztahuje se k DVD? DVD není součástí plnění ze strany vyhodny software?
Není to úplně dárek a je součástí plnění, ale přidávat ho tam nemusel. Když na webu nebudou psát, že je DVD součástí plnění, DVD vám dávat nemusí. Můžou vám místo něj dát odkaz ke stažení, nebo klidně vůbec nic - je pak na vás, jak si instalační DVD seženete. Samozřejmě by asi nebylo v pořádku, kdyby vám jenom prodali licenci, ale vy byste neměl žádnou legální nebo přiměřeně nenáročnou cestu, jak získat instalační DVD (nebo jiný způsob, jak získat rozmnoženinu programu).

Řeší licenční práva, která vyplývají z z licenčního ujednání mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem?
Ne, řeší práva, která vyplývají z licenčního ujednání. To není nic, co by bylo možné změnit nebo o čem by se mohl někdo s někým dohadovat. Je to soubor práv, který je neměnný. Je to úplně stejné, jako u toho domu - ten dům je v nějakém stavu, koupelna je tady a obývák tamhle, a v tomhle stavu se prodává. Nikoho už nezajímá, že k takovému stavu se dospělo na základě smlouvy stavební společnosti s prvním nabyvatelem, kde bylo napsáno, že to stavitel takhle má postavit.

Do této chvíle jste tvrdil, že tato práva zůstávají nezměněná i pro druhého nabyvatele, a ten se musí řídit podmínkami původní licenční smlouvy v plném rozsahu ...!
Ano, a tvrdím pořád, že práva zůstávají nezměněná pro první, druhého i každého dalšího nabyvatele licence. Neřídí se podmínkami původní licenční smlouvy, ale podmínkami té licence. Stejně jako se při převodu nemovitosti neřídí podmínkami smlouvy o stavbě, ale zápisem v katastru nemovitostí a aktuálním stavem nemovitosti. Přesně jak jsem to popsal v předchozím komentáři, vy jste na to reagoval tím, že je to špatná analogie, a pak jste na příkladu s barákem popsal přesně to samé, co já popisuji na baráku a stejně i na softwaru. Takže ta analogie není špatná, právě naopak, na příkladu s domem to chápete správně - takže teď už stačí jenom to, abyste si uvědomil, že úplně stejně to funguje i se softwarem.
Stejně jako u domu je důležité, jaká má kdo práva, která jsou zapsaná v katastru (a nikoho už nezajímá, jak ta práva vznikla a že ten dům asi někdo postavil na základě smlouvy o provedení stavby), tak u software je důležité, jaká má kdo práva, která jsou zapsaná v licenčním ujednání (a nikoho už nezajímá, jak ta práva vznikla a že to bylo na základě licenční smlouvy).

5030
Software / Re:legalita prodeje a nelegalita užití
« kdy: 05. 10. 2014, 12:58:33 »
Takže kupující software smějí užívat, přestože nekoupili počítač? Smějí nebo nesmějí?
Kupující software smějí používat v souladu s licenčním ujednáním. Pokud chcete něco konkrétnějšího, dejte sem text konkrétního licenčního ujednání, nebo odkaz na něj. Bez toho se nic bližšího říct nedá, protože ty podmínky užívání jsou právě v tom licenčním ujednání napsané.

To není pravda, vyhodny-software prodává i instalační disk. To je ta "rozmnoženina".
Instalační disk není rozmnoženina Windows, je to rozmnoženina instalačního programu.

Jak je to tedy podle vás? Vyhodny-software současně prodává rozmnoženinu a k tomu převádí právě tu licenci, kterou uzavřel s microsoftem, tj. v původním znění?
Vyhodny-software.cz prodává licenci. Instalační DVD je jenom technický prostředek, který vám umožňuje software nainstalovat. Ten software pak ale můžete legálně používat jenom na základě té licence. Vlastnictví instalačního DVD vás ve vztahu k nainstalovanému software neopravňuje vůbec k ničemu.

Prodej rozmnoženiny a licence podle vás vůbec nesouvisí? Tj. je možné prodat samostatně licenci s microsoftem a stejně tak prodat samostatně rozmnoženinu (ale k užívání potřebuje kupující obojí)?
Nesouvisí, v tomto případě se prodává jen licence, instalační DVD je jen takový bonus navíc. Při prodeji s novým počítačem se ani to instalační DVD často nedává, stejně tak u hromadných licencí. Jiní tvůrci software třeba prodávají jen licence, a instalační DVD prodávají zvlášť za cenu média. Mám pocit, že to takhle nějakou dobu dělal i Microsoft.

Soudní rozhodnutí a zákony, o kterých mluvíme, řeší pouze prodej rozmnoženiny, a do práv vyplývajících z licenčního ujednání s Microsoftem vůbec nezasahují?
Řeší především práva vyplývající z licenčního ujednání.

Takže pouze první nabyvatel uzavírá smlouvu s Microsoftem, následující nabyvatel už jenom přebírá tato práva od prvního nabyvatele?
Ano.

Pokud dojde čistě k převodu vlastnictví domu, není kupec domu není v žádnem vztahu se stavební firmou a obsah smlouvy, kterou uzavřela stavební firma a stavebník, kupce nezajímá.
Ano, a úplně stejně je to u software. Kupec domu přebírá všechna práva, která měl jeho původní majitel - ani víc práv ani míň. Jak ta práva původní majitel získal ho zajímat nemusí (pokud není např. podezřelé, že taková práva má - ale to je jiná věc). Úplně stejně je to s licencí. Kupec licence přebírá všechna práva, která měl z licence původní majitel - ani víc práv ani míň. Jak ta práva původní majitel získal ho zajímat nemusí (opět se stejnou výhradou). Jediný rozdíl je v tom, že licenci lze prodat jedině jako celek, nejde ta práva rozdělit. U domu je to jiné, klidně můžete prodat jenom jeho půlku nebo ho pronajmout.
Ten příklad není stěžejní, ale je na něm myslím dobře vidět, o co se jedná. Zdá se, že když se mluví o právech k užívání software, mnoho lidí se do toho snadno zamotá.

5031
Software / Re:legalita prodeje a nelegalita užití
« kdy: 05. 10. 2014, 11:23:15 »
Zkusil jsem jej formuloval takto:

"Důsledkem dřívějších soudní rozhodnutí je, že OEM software bez počítače lze přeprodávat, ale kupující je nesmějí užívat.
Prodej použitého software totiž nezahrnuje prodej licence (tj. práva užívání): právo užívání může nový majitel sotware získat jedině odsouhlasením licenční smlouvy."


Prosím, opravte mě, pokud je ve výše uvedeném nějaká chyba nebo nepřesnost nebo tam něco podstatného chybí.

Chyb a nepřesností je tam spousta. Vezmu to po jednotlivých větách.

Důsledkem dřívějších soudní rozhodnutí je, že OEM software bez počítače lze přeprodávat, ale kupující je nesmějí užívat.
Nikoli, důsledkem dřívějších soudních rozhodnutí je, že licence na software lze přeprodávat, ale kupující smějí software užívat pouze v souladu s licenčními podmínkami takto získané licence.

Prodej použitého software totiž nezahrnuje prodej licence (tj. práva užívání)
O žádném prodeji software není řeč. "Prodejem něčeho" se zpravidla myslí převod veškerých práv. "Prodej software" by tedy znamenal prodej veškerých práv k softwaru, tj. zdrojové kódy, právo software dál prodávat atd. Tady ale celou dobu řešíme prodej pouze určitých omezených práv, který se běžně nazývá "prodej licence". To, co dělá vyhodny-software.cz, je právě prodej licencí, nic jiného neprodávají.

právo užívání může nový majitel sotware získat jedině odsouhlasením licenční smlouvy s autorem
Právo užívání (úplně přesně řečeno jsou to "práva k výkonu práv užívání") může kdokoli získat tak, že je na něj převede někdo, kdo ta práva má. Například první nabyvatel licence (souboru určitých oprávnění k užívání) ji získal od Microsoftu buď přímo nebo zprostředkovaně přes obchodníka, nyní tedy ta práva má a může je prodat někomu dalšímu. Ale pouze ta práva, která má, prodejem o ně přijde - a kupující získá zase jen tato práva, prodejem nemohou vzniknout žádná další práva, která by kupující získal navíc.
Licenční smlouva s autorem je něco jiného, ta se uzavírá skutečně jen s autorem nebo jeho zástupcem a tou ta "práva k výkonu práv užívání" vznikají. Představte si to na analogii s domem. Vy uzavřete smlouvu se stavební firmou, že vám firma postaví dům. Výsledkem splněné smlouvy je to, že jste vlastníkem postaveného domu (máte k němu - v případě domu veškerá - práva). Ta smlouva o výstavbě je analogií licenční smlouvy (jen v případě licenční smlouvy většinou nedostanete veškerá práva). Vy ta práva k domu můžete kdykoli prodat někomu dalšímu, stejně jako můžete prodat tu licenci. Ale ten další vlastník s vámi nebude uzavírat smlouvu o výstavbě domu, protože dům už stojí a vy mu prodáváte už hotový dům, jde o převod vlastnictví domu. Stejně tak další vlastník nebude uzavírat licenční smlouvu, protože ta licence už existuje, ale je to smlouva o převodu licence.
Ve skutečnosti se ale ty termíny takhle přesně nerozlišují, občas někdo nazve licenční smlouvou i tu smlouvu o následném převodu licence, nikdo nepoužívá termín "práva k výkonu práv užívání" a všichni tomu říkají zkráceně "licence" nebo "práva (k) užívání" (i když to koliduje s termínem "práva (k) užívání", která má ale jedině autor - jenže ta kolize nevadí, protože z kontextu je vždy zřejmé, o kterou variantu jde, nebo je to nepodstatné). Naopak víc se používá termín "licenční ujednání", který ta "práva k výkonu práv užívání" definuje, což je dobře, protože pak nemusíte řešit, zda jste ta práva získal z licenční smlouva nebo ze smlouvy o převodu licence. "Licenční ujednání" by v té analogii s domem byl zápis v katastru nemovitostí, který také definuje, o jakou nemovitost se jedná. A také pak nemusíte řešit, zda ten zápis vznikl na základě stavby domu nebo na základě jeho prodeje.


Termínem "vyčerpání autorových práv k rozmnoženině" je míněno pouze to, že autor nemůže zasahovat do dalšího prodeje. Aplikace tohoto termínu ani nic jiného však nijak neomezuje rozsah ujednání v původní licenční smlouvě.
Ano. Stejně jako u toho domu, když vám jej někdo postavil a vy jej prodáváte dál, nemůže vám stavebník prodej toho domu zakázat nebo určovat, komu ten dům smíte prodat a komu ne. Ale zároveň tím kupující získá jenom ta práva, která jste měl vy - nemůže tou koupí domu od vás najednou z ničeho nic získat i další práva na domy, které ten stavitel stavěl, třeba na sousední domy.

licenční smlouvu musí nový vlastník odsouhlasit v nezměněné podobě, pokud chce software užívat.
Ne, nový vlastník neuzavírá licenční smlouvu, ten už kupuje hotovou licenci, vyjádřenou třeba jako licenční ujednání - buď se podmínkami licence souhlasí a koupí ji, nebo s nimi nesouhlasí a nekoupí ji. Opět v analogii s domem - nový vlastník kupuje dům tak jak je, neodsouhlasuje nic o tom, jak se má dům postavit.

5032
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 04. 10. 2014, 14:13:11 »
Pan Jirsak povedal ste toho vela ale nedokazali ste ze na predaj softwaru firmou microsoft sa vztahuje § 12 odstavec 1.
Víc už vám v tom opravdu nedokážu pomoci. § 12 odst. 1 AZ je velmi jednoduchý, je to jedna věta, netuším, co na tom můžete nechápat. Říká, že veškerá práva k užívání díla má autor, a že tato práva může poskytnout dál. V části za středníkem pak říká, že dílo nesmí užívat nikdo, kdo nemá práva od autora nebo ze zákona. Nevím, co byste na tom chtěl ještě více vysvětlit.

Vo vasom poslednom prispevku nebolo ani naznak nejakej relevantnej argumentacie preto predpokladam ze sme tymto temu vycerpaili.
Argumenty byly už v mých předchozích komentářích, vy jste na ně nijak nereagoval. Nevidím důvod opakovat je stále dokola.

Osobne lutujem ze nemam s kym takto podrobne rozobrat slovnesky zakon.
Ve slovenském zákoně to bude stejně, protože oba dva zákony implementují stejnou směrnici EU 2009/24/ES. Akorát je to u vás § 18. To, co my máme v odstavci 1 máte vy v odstavcích 1, 2 a 4, náš odstavec 2 je váš odstavec 3. Licenční smlouvu máte upravenou v paragrafech 40 a 46, u nás to také bylo dříve součástí autorského zákona, do Občanského zákoníku se to přesunulo až s novým Občanským zákoníkem. First sale máte v § 23 odst. 1 a je to tam formulované tak, že by i zdejším diskutujícím bylo jasné, že autor nemá právo mluvit do dalšího prodeje licence, ale licenční ujednání, tedy podmínky používání, tím nejsou vůbec nijak dotčeny:
Citace
Právo autora udeľovať súhlas na verejné rozširovanie originálu diela alebo jeho rozmnoženiny zaniká...
Právo na úpravy a zpětnou analýzu počítačového programu máte v § 35 a § 36, opět jsou ta ustanovení formulována jednodušeji bez těch kudrlinek, které v českém AZ matou zdejší diskutéry a dokonce i některé právníky.
Možná by se ta diskuse dala uzavřít s tím, že pokud chce někdo pochopit český autorský zákon, ať si nejprve přečte ten slovenský :-)

5033
Hardware / Re:Obnova dat na RAID 5
« kdy: 04. 10. 2014, 12:49:38 »
tohle skutecne problem RAID. vypada to tak na nejaky zurnalovy FS blbe nakonfigurovany. RAID a to zadny RAID nema na starosti historii dat.
Na RIADu 1 se tohle může stát snadno. Pokud jeden disk z pole vypadne a přestane se na něj zapisovat, zůstanou na něm stará data. Pokud se pak do pole vrátí (třeba po restartu) a začnou se data číst z něj, bude to mít přesně ten efekt návratu do doby, kdy disk z pole vypadl. Samozřejmě to ale předpokládá, že výpadek disku z pole i jeho návrat v nekonzistentním stavu projde bez povšimnutí, což by se stát nemělo.
U RAIDu 5 tohle nastat nemůže, tam nemůže vypadnout disk z pole, aniž by to řadiči vadilo.

5034
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 04. 10. 2014, 12:26:16 »
Opravdu zbytečné Vám cokoliv vysvětlovat, když nechcete pochopit, že počítačový program lze užít dle licence smluvní a nebo dle zákona, licence zákonné.
Já bych to chtěl pochopit. Stačí jenom taková maličkost - odkažte na ustanovení zákona, kde se o té licenci píše, kdo na ni má nárok, jaké užití díla umožňuje.

5035
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 04. 10. 2014, 11:55:21 »
Další nabyvatel již není vůči nositeli práv k počítačovému programu vázán smluvními ujednáními.
To možná není, ale stále má pouze ta práva, která vyplývají z licenčního ujednání. Nikdo mu žádná práva navíc neudělil.
Pro někoho je formulace v českém AZ matoucí a vyvozuje z něj, že se při prodeji licence najednou odkudsi vynoří jakási další oprávnění a ta druhý nabyvatel licence získá, ale nic takového v zákoně opravdu není. Doporučuju přečíst si Směrnici 2009/24/ES, kterou český AZ implementuje, tam použité formulace asi jsou snáze pochopitelné.

Jeho právní postavení by mohlo být výhodnější, než jaké bylo právní postavení prvního nabyvatele.
Nemohlo. Jak už jsem psal, v zákoně není žádné ustanovení, které by se týkalo druhého nabyvatele a netýkalo se prvního. Tady se holt asi "právník na autorské právo" nechal unést svou představou a zapomněl si zkontrolovat souvislosti. Dotyčný zjevně odkazuje na § 66 odst. 1 písmeno a) a domnívá se, že tuto ustanovení postačuje k provozu programu. Jenže § 66 odst. 1 písmeno a) je součástí "minimálního rozsahu", tato práva nelze smluvně omezit, takže první nabyvatel v žádném případě nemůže být ve vztahu k písmenu a) v méně výhodném postavení, než druhý nabyvatel. Z odstavce 1 lze smluvně omezit pouze písmeno b).

5036
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 04. 10. 2014, 11:24:55 »
Microsoft mi software predal podla §14 odstavec 2.
Když už už ten odstavec 2 asi po osmé zmiňujete, nechtěl byste si ho alespoň jednou přečíst?

Citace: AZ 121/2000 Sb., § 12, odstavec 2
Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autorovi nezaniká; autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.

Stale zamienate pravo dielo uzit a uzitie diela.
Nezaměňuju.

§14 odstavec 2 sa vola First sale pravidlo a bol dany do zakona prave koli tomu aby mi autor(Microsoft) nemohol po predaji diela davat nezmyselne podmienky typu "kopírování za slunečné noci třetí úterý v červenci"
Nikoli, First sale pravidlo je v českém AZ implementováno v § 14 odstavec 2. Abych to neházel na vás, díval jsem se do té diplomky, ale i tam je napsán správně § 14. Takže bych vám doporučoval méně se starat o to, co si mám přečíst já (když si to já umím najít rovnou v zákoně a nepotřebuju to přebásněné v diplomce), a více se starat o to, abyste vy četl správně a přečtený text pochopil.
Jinak vaše vyjádření je nepřesné, § 14 odst. 2 zabraňuje Microsoftu mluvit do toho, co se stane s licencí po té, co ji prodá - ale nijak ho neomezuje ve stanovení licenčních podmínek (které jsou ale stanovené před tím, než je Microsoft prodá, neurčuje je dodatečně). Takže stanovení podmínky typu "kopírování za slunečné noci třetí úterý v červenci" nebrání nic z oddílu 3 "Majetková práva"

5037
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 04. 10. 2014, 11:07:12 »
Nabyvatel není paradoxně vázán původními licenčními ujednáními mezi prvním nabyvatelem a nositelem práv (věcnými omezeními jako je OEM apod.) a ve vztahu k možnému užití mu vznikají ze zákona oprávnění specifikovaná v ustanovení § 66 odst. 1 autorského zákona.
V autorském zákoně neexistuje vůbec nic, coby se vztahovalo jen na druhého a dalšího nabyvatele, ale nevztahovalo se na prvního.

5038
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 04. 10. 2014, 08:27:05 »
Stale zamienate uzitie diela a pravo dielo pouzit. Preto este raz §12 odstavec 4 zacina Právem dílo užít je 
a §12 odstavec (5) zacina Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4...
V odstavci 4 su vymenovane prava. V odstavci 5 su sposoby uzitia vyplyvajuce z tychto prav. Sposoby uzitia a prava  su dve rozdielne veci.   A ked  § 12 odstavec 1 hovori  "udělit jiné osobě smlouvou  oprávnění k výkonu tohoto práva" odkazuje sa na prava v odstavci 4 nie na uzite. To by sa tam hovorilo "udělit jiné osobě smlouvou  oprávnění k užití díla"
Zmatek v tom máte akorát vy. Přečtěte si ten § 12 celý, je velmi jednoduchý na pochopení. Možná vám dělá problém čeština, tak si najděte odpovídající odstavec ve vašem slovenském zákoně, bude tam úplně to samé.
Nevyplývají způsoby užití z práv na způsob užití (jak je vidět, zacyklilo by se vám to), ale práva se vztahují na užití. § 12, odst. 1, hned na začátku "Autor má právo své dílo užít..." Ano, způsoby užití a práva jsou dvě rozdílné věci, už jsem vám ten rozdíl vysvětloval v minulém komentáři. Způsoby užití jsou různé možnosti, jak s tím dílem můžete zacházet. K tomu, abyste mohl s dílem nějakým způsobem zacházet, potřebujete k tomu oprávnění. Takže způsob a rozsah užití je například "kopírování za slunečné noci třetí úterý v červenci", jenže abyste takovou činnost mohl dělat legálně, potřebujete k takovému užití užití oprávnění, takže pak budete mít "oprávnění ke kopírování za slunečné noci třetí úterý v červenci".
Když § 12 odstavec 1 část věty za spojkou "a" hovoří o "oprávnění k výkonu tohoto práva [dílo užít]", odkazuje se samozřejmě na předchozí část věty, kde to právo dílo užít vzniká.
Odstavec 4 pak explicitně určuje, že vyjmenované činnosti jsou způsoby užití díla, takže k nim lze mít odpovídající práva. Přečtěte si ty odkazované paragrafy 13 až 23, kde jsou ty způsoby užití díla přesněji specifikované. Přečtěte si také § 12 odst. 5, kde je jasně napsané, že z odstavce 4 vyplývají způsoby užití díla, a že toto nejsou jediné způsoby užití díla: "Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4... Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4."

Takze zopakujem: Microsoft mi software predal podla §14 odstavec 2.
Opakujete to stále špatně. Autor vám oprávnění k výkonu práva užít autorské dílo prodá na základě § 12 odst. 1 a prodá vám ho podle § 14.

5039
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 03. 10. 2014, 22:18:01 »
Zamienate "pravo dielo uzit"  a "uzitie diela".
Nezaměňuju. Užití díla je to, že s tím dílem něco děláte, nějakou činnost, třeba vytváříte kopii. Právo k užití díla je oprávnění k té činnosti. Podobně například užití bytu je to, že v tom bytu bydlíte, spíte, sprchujete se. Právem k užití bytu je nájemní smlouva.

V   § 12 odstavci 4 su prava ktore ma autor a podla  § 12 odstavec 1 moze "udělit jiné osobě smlouvou  oprávnění k výkonu tohoto práva;" 
V § 12 odstavci 5 sa pise "Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4." V tomto odstavci sa o prave nepise  takze nemoze byt udelene inej osobe podla  § 12 odstavec 1.
V odstavci 4 jsou vyjmenované některé způsoby užití díla, ten vlastně odstavec říká "pokud se jedná o to a to, jde vždy o užití díla". Odstavec 5 pak říká, že dílo lze užít i jinými způsoby, než těmi uvedenými v odstavci 4, a že přesnější specifikace těch jednotlivých užití jsou uvedeny v následujících odstavcích.

Microsoft mi software predal podla §14 odstavec 2.
Ne, Microsoft vám prodal některá práva užití v omezeném rozsahu, prodal vám je podle § 12 odstavce 1, konkrétně jde o část věty "udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva".

Cize este raz sa spytam aky paragraf dovoluje autorovi urcovat ako ma byt dielo po predaji pouzite?
§ 12 AZ, § 2358, § 2371 a § 2376 NOZ.

5040
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 03. 10. 2014, 22:08:57 »
práva Microsoftu byly prodejem "práva užívat" vyčerpána
Nebyla, § 12 odst. 2 Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autorovi nezaniká. Vyčerpáno bylo právo na rozšiřování podle § 14, tj. ta konkrétní poskytnutá oprávnění (jednu licenci) už nemůže prodávat Microsoft, ale ten, kdo nyní danou licenci vlastní.
Opět nepřesná práce s termíny, místo rozšiřování napíšete užívání, a hned z toho máte guláš.

A právo užívat přešlo z "autora/Microsoftu" na nabyvatele
Nepřešlo, podle § 12 odst 2. Microsoft právo užívat stále má. Navíc Microsoft neposkytuje nabyvateli obecné ničím neomezené právo užívat, ale omezené právo užívat software na počítači, se kterým byla licence poprvé zakoupena.

tento nabyvatel pokud se rozhodne
postoupit toto právo ať bezplatně, nebo za úplatu je k tomu plně oprávněn, a to přesně v intenzích původního koupě/prodeje.
Ano, toto právo, tedy právo užívat software na počítači, se kterým byla licence poprvé zakoupena. A přesně toto právo také má druhý nabyvatel, i každý další.

Jinými slovy, pokud bych to dovedl do absurda, pokud mne Microsoft předal právo užívat pouze na novém PC (bavíme se pane Jirsák stále o OEM verzi, nevím proč sem pletete krabicové verze) pak tedy já mám právo toto užívání prodat jiné osobě, avšak absurdum bych měl tedy požadovat, aby to bylo taktéž u nového nabyvatele dáno na NOVÝ počítač.
Což v podstatě vlastně je, a děje se.
Není to žádné absurdno, je to úplně normální vymezení práva na užití. A neděje se tak, Microsoft nepodmiňuje používání OEM software novým počítačem, ale použitím na počítači, se kterým byla licence poprvé zakoupena.

Uživatel nekupuje produktový klíč, kupuje práva na užívání. To neustálé matení pojmů opravdu nepomáhá pochopení problému, právě naopak.
No pane Jirsák, vy zde docela obratně manipulujete se slovy, jednou pojmy slučujete a vzápětí trváte na přesné definici jednotlivých
pojmů.... a to ty pojmy se stejným významem....
Používám jednodušší pojmy tam, kde podle mého názoru nehrozí zmatení čtenáře a kde naopak jednodušší pojem zpřehledňuje text. Vy ovšem použijete nepřesný termín, a pak na té nepřesnosti stavíte dalekosáhlé závěry.

Přečtěte si prosím pořádně to licenční ujednání EULA, a zákon.
To je opravdu rada nad zlato. Zatím to vypadá, že ten zákon znám lépe, než všichni ostatní diskutující dohromady. Já nemám problém ve svých argumentech odkazovat na konkrétní ustanovení zákona - ale jsem skoro jediný, kdo to v této diskusi dělá.

Licence, a licenční ujednání se vztahuje k užívání něčeho, a to něco je předmětem koupě a prodeje, to něco se jmenuje software, a je to shluk nul a jedniček umístěný v přesně definovaném pořadí.
TEDY je software předmětem koupě a prodeje, nikoliv nějaké právo užívání.
Nikoli, předmětem koupě je právo na užívání. Nekupujete si žádné virtuální jedničky a nuly, kupujete si právo software používat.

A pokud tedy si kupuji právo užívání, pak tedy prosím aby jste mi prodal 100 x právo užívání
Není problém, vyberte si nějaký IT e-shop, tam vám určitě sto licencí prodají. Ale místo sta licencí je lepší koupit jednu, která vám udělí právo užívat software na sto počítačích. Vyjde to podstatně levněji.

ale přeji si to přesně navážit....
Právo na užívání bytu také kupujete na váhu?

Pak by totiž klamal spotřebitele právě Microsoft, neboť 20 let se kupují Windows, nikoliv právo užívat Windows.....
To, že vy si to nepřesně nazýváte "nákup Windows", je čistě váš problém. "Nákupem něčeho" se obvykle myslí převod úplně všech práv, a to byste se nedoplatil.

Takže podle Vás mi Microsoft prodá použité licence, které mu byly vráceny ? Ne to neprodá.
Ne, Microsoft prodává i licence, které nejsou vázány na žádný konkrétní počítač. Takže je můžete po použití klidně prodat dál a nový nabyvatel bude moci tu licenci využít na libovolném počítači.

Mimochodem, nepletete se pane Jirsák trochu ?? Výše jste tvrdil, že Microsoft prodává PRÁVO UŽÍVAT jeho dílo, neboť je autorem, a tady píšete, že Microsoft PRODÁVÁ SOFTWARE.
Psal jsem krabicové verze software, podstatou sdělení bylo to, že se jedná o licence, které nejsou vázány na konkrétní hardware. Běžně se to tahle rozlišuje, krabicový software jsou licence bez omezení na určitý HW, OEM verze jsou vázány na HW, se kterým byly zakoupeny. Zkratka "koupě software"místo "koupě licence k užívání software" se běžně používá, ale nesmíte z té zkratky dělat dalekosáhlé závěry. Když si nejste jist, napište to raději přesně.

Takže pokud jsem si koupil vypalovačku a k ní bylo Nero, a ta šla do háje, tak to Nero podle Vás nesmím již používat s novou vypalovačkou ??
Záleží na tom, jaké jsou licenční podmínky toho software. Pokud v licenčních podmínkách bylo, že to Nero smíte používat jenom na počítači, kde je ta vypalovačka, se kterou jste jej koupil, pak ano, pokud jste tu vypalovačku vyhodil, Nero již používat nesmíte.

Ale nepovídejte.... fakt ? Ale předtím si musím koupit CO ?
Je to úplně stejné, jako u toho Adobe, kde jste to tak vychvaloval. Máte koupenou jednu verzi, a když chcete povýšit na novější, nemusíte kupovat celou novou verzi, ale koupíte jen upgrade z té vaší současné verze na novou verzi.

Takže hypotetický příklad, zakoupil jsem si software (a tvrdím, že si kupuji od Microsoftu - přes jeho dealery - software, nikoliv nějaká práva) ve verzi OEM, udělám upgrade PC, a budu chtít novou verzi Windows, tak tedy mi prodá Microsoft upgrade ?
Microsoft přímo ne, ale jeho distributoři.

CHA CHA CHA.... vždyť podle Vás jsem výměnou desky přišel o právo užívat software od Microsoftu, neboť se musím držet "neplatného" ustanovení v nějaké EULA, a tedy nemohu udělat upgrade/update.....
To ale nijak nesouvisí s upgrade softwaru. V podmínkách upgrade pravděpodobně bude, že musíte mít nějakou předchozí platnou licenci. Pokud máte platnou licenci, můžete koupit upgrade na novější verzi.

Měl by jste možná zkusit navštívit nějaké právnické minimum. Neboť navíc Microsoft neprodává update/upgrade svého OS, které bych mohl při dodržení všech podmínek EULA OEM někdy použít, pokud budu chtít provést upgrade svého počítače.
Upgrade software je něco jiného, než upgrade počítače. Microsoft prodává upgrade OS, třeba tady máte upgrade z Windows Vista na Windows 7 Home Premium.

Tedy v nemám-li krabicovou verzi.... ale liší-li se funkčnost krabicové verze od verze OEM jen cenou, a jednou větou v EULA, tzn. není tam nijaka přidaná hodnota, pak je to nepřístojné chování od autora, tedy Microsoftu.
Microsoft vám dává na výběr, zda si koupíte levnější OEM verzi s omezením na použití na počítači, se kterým licenci koupíte, nebo dražší FPP verzi, kterou si můžete přenášet z počítače na počítač jak vás napadne. Nevidím na tom nic nepřístojného.

Navíc mi omezuje tímto autor právo užívat vlastní věc k účelu ke kterému byla pořízena...
Nevím, co myslíte tou věcí, ale Microsoft vám dává přesně ta práva k užití, která jste odsouhlasil v licenční smlouvě. Pokud se smlouvou nesouhlasíte, máte právo jej do nějaké doby od koupě vrátit.

Fakt bych chtěl takový spor vidět... a hlavně toho odvážného právníka Microsoftu, který by dokázal důkazy prokázat nelegální užívání software, tedy jak tvrdí pan Jirsák "práva užívat", které si však kupující nekoupil, neboť koupil pouze software, protože TO mu bylo prodáno.
Ne, Microsoft opravdu neprodává software, nebo-li veškerá práva k němu, jen tak kdekomu za pár korun. Můžete to zkusit, koupit od Microsoftu veškerá práva k Windows, ale bude to chtít připravit si pár miliard.

Nebo snad jste viděl někdy pane Jirsák v nabídce nějakého obchodu inzerát :
"Prodám PC 8jader, 16GB RAM, 2TB HDD, nVidia GTX 650, PRÁVO UŽÍVAT SOFTWARE WINDOWS"

já u všech nabídek vidím napsáno "software OS Windows 7/8"!!!!
Jistě, v běžné lidské komunikaci se běžně používají zjednodušení. Nemáte tam napsanou skříň, zdroj, kabely, základní desku - a přesto tohle všechno dostanete. Protože ten popis je jenom zjednodušený.


Může a prodá. Ale neprodá samostatně třeba OEM verzi Photoshop Elements, nebo jak se jmenovala ta verze, která se dávala ke skenerům nebo fotoaparátům.
Ale zase pletete pane Jirsák hrušky z jablky ....
Nemůže prodat svou Adobe Suit verzi C1, když používá verzi C3/C5, které pořídil jako UPDATE C1. Neboť by přišel o právo dalšího update, a zároveň o právo užívat stávající update verze C3/C5, neboť užívání je podmíněno současným držením nabývacích práv k C1.
Já to nepletu, pletete to vy. Prodat Adobe Suite verze C1 může, ale nechce to udělat, protože by tak neměl oprávnění používat ani update.

S C1 by musel prodat i C3/C5, neboť nový nabyvatel C1 by neměl možnost provést update na C3/C5
Nemusel, a nový nabyvatel by měl tu možnost.

původní nabyvatel C1, by naopak nemohl užívat C3/C5 když nemá původní C1. To je princip update/upgrade.
Ano, nemohl. Ale to neznamená, že by mu to bránilo tu verzi C1 prodat. Nic mu nebrání, on ji prodat může, ale nechce to udělat.

Když už nevíte co je u Adobe Suit napsáno v EULA (licenčním ujednání) a to především u update, a nikdy jste neprováděl instalaci Adobe Suit koupené za desítky tisíc, a update za další peníze, tak o tom nemluvte.
Není problém, abych o tom mluvil, protože v tom rozhodně nedělám takový guláš, jako vy.

Děláte ze sebe jen blbce.
Ze sebe ne.

A k té OEM verzi Photoshop Elements, a z jakého titulu bych nemohl prodat tento software, pokud jej již nevyužívám a nebudu užívat ? A to bez nutnosti k tomu dát ten fotoaparát, či scaner ? Ne snad nějaké omezení v licenčním ujednání u toho OEM Photoshop Elements ??
Psal jsem, že v licenční smlouvě pravděpodobně nějaké takové ustanovení bude.

Odpovím Vám NENÍ TAM ŽÁDNÉ, mám kde se do té licence podívat.
Tak se do ní podívejte.

A dokonce je (tedy byla) prodávaná i samostatně.
Pokud je ta licence prodávaná samostatně, není to OEM licence.

Takový Apple to má jednoduché,... jeho OS nedáte jinam než na jeho HW
Ale dáte. Dnešní HW Apple jsou už jen značkové komponenty, které se dají sehnat i samostatně.
Je vidět pane Jirsák, že opravdu nemáte šajnu o čem mluvíte.
Ano když seženete značkové komponenty for Apple tak tam nainstalujete OSX a mimochodem, bude-li to opravdu HW for Apple, tak jenom OSX a nic jiného.
Chápu to správně, že v prvním odstavci tvrdíte, že o tom nic nevím, a ve druhém potvrzujete přesně to, co jsem napsal?

mimochodem, bude-li to opravdu HW for Apple, tak jenom OSX a nic jiného.
To jako že mi procesor, řadič disku, grafická karta nebo RAM zabrání nainstalovat OS X? To určitě...

Ale moje věta byla psána ve vztahu jiném, a pouze vy pane Jirsák, to opět "překroutíte" podle sebe.
Já nic nepřekrucuju. Ale vy už zase píšete čím dál nesmyslnější komentáře, a už zase přestávají dávat smysl i jednotlivé věty. Co znamená "věta byla psána ve vztahu jiném"? To jste tu větu psal ženatý a mezi tím jste se rozvedl, že jste v jiném vztahu? Nebo se rozvedla ta věta? To vypadá nejpravděpodobněji, po krátkém bouřlivém vztahu s češtinou se pro přetrvávající rozpory rozešly... A ta čárka za "Jirsák" se vzala kde, ta je tam pro okrasu? Nebo "pane Jirsák" mělo být oslovení oddělené čárkami z obou stran, ale ta první čárka emigrovala? Až zase budete psát něco o tom, že ze sebe někdo dělá blbce, že má začít používat mozek a že něco překrucuje, zkuste to napsat tak, aby nebylo tak snadné omlátit vám tu větu o hlavu.

Zkuste prosím nainstalovat OSX bez problému na JAKÝKOLIV JINÝ neznačkový HW
Já jsem psal o značkových komponentách, nějak jste se v zápalu boje přesunul k neznačkovým. Ale nechal bych už Adobe i Apple být, to už je opravdu mimo téma...

A kdyby se nová auta prodávala za pár tisíc, podstatně ubyde krádeží aut. Což ale krádeže aut nelegalizuje a zloděje aut neomlouvá, takže je to jenom takové ne příliš chytré tvrzení.
Je probém tu na Rootu, že příspěvky nejdou editovat, a tak češtinové překlepy zůstávají.
V citované části mého komentáře žádný překlep není, na rozdíl od vašeho "probému" a novotvaru "češtinové".

Ale rozumím tomu. ... Ale já jsem nikdy nepsal že schvaluji KRÁDEŽ nějakého software, nebo krádež užívacích práv.
Já jsem ale nepsal nic o tom, že byste schvaloval krádež. Možná jste tomu textu zas až tak nerozuměl. Zkuste si to přečíst ještě jednou, zjistíte, že tam nejsou překlepy, a pak možná i o čem to doopravdy je...

Je snad Microsoft okraden tím, že někdo užívá used verzi jeho výtvoru ? Vždyť za to již dostal zaplaceno. Kdyby měl dostat zaplaceno podruhé tak TO JE KRÁDEŽ, ale od Microsoftu.
Nikdo netvrdí, že má Microsoft dostat za to samé zaplaceno podruhé. Také neřeším, jak moc je to pro Microsoft ekonomicky nevýhodné či výhodné.

Chcete snad tvrdit, že autobazary, a lidé co si kupují ojetá auta, okrádají výrobce aut ??
Ne, nechci. Ani jsem nikdy netvrdil nic, z čeho by něco takového plynulo.

Pane Jirsák, tohle byl od Vás vtip, že jo.
Myslíte to s autobazary okrádajícími výrobce aut? Já to nenapsal ani jsem netvrdil nic podobného. Vtip to možná byl, ale jedině od vás.

Stran: 1 ... 334 335 [336] 337 338 ... 375