Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Jansa ale neví, o čem se tady bavíme: Jansa řekl, že mluví o krabicovém software ve smyslu FPP.To, co psal Jansa, se vztahuje i na OEM. I podle všech znaků, kterými krabicový software definoval. Jedinou výjimkou je tam to zmínění FPP.
My tu mluvíme o FPP i OEM, ale jde nám hlavně o to OEM.
snad proto, že psal o krabicovém software, a tam není důvod licenční smlouvu neodsouhlasitCelou dobu se tady nebavíme o ničem jiném, než o tom, co je v článku nazýváno "krabicový software" - jako protiklad k software na zakázku.
Jo, takže AZ §66 nemůže dávat práva mimo licenci proto, že dle AZ můžeš mít práva pouze podle licence. A to plyne z toho, že v AZ žádný paragraf tato práva nedává. Říká ti něco slovo tautologie?Nějak jste se v tom zamotal. Navíc reagujete na něco jiného, než jsem napsal.
Kdyby to ustanovení v zákoně nebylo, měl by majitel dotčené rozmnoženiny právo ji prodat? Ne.Nebo taky ano. Podle toho, jaká práva by mu dal autor.
Nechytil jsem se já, chytil se jakýsi virtuální diskutující, kterého jste vytvořil tím, že si vymýšlíte vlastní citace. Já jsem neodpovídal na § 32, odpovídal jsem na to, že v dílu 4 je spousta případů, kdy nemá uživatel licenci ale má právo užít. Odpověděl jsem, že případy, kdy v oddílu 4 má uživatel právo dílo užít, jedná se o zákonné licence. On se ten oddíl totiž jmenuje "volná užití a zákonné licence", takže tam logicky jsou volná užití a zákonné licence. A když tam uživatel získá právo užít, je to zákonná licence, protože "volná užití" znamená "nepovažuje se za užití podle tohoto zákona, i když by to jinak znaky užití naplňovalo". Už je vám to jasnější?Citace" Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".Opět ses chytil, toto je citace z §32, takže nejde o zákonnou licenci, ale spadá to ještě pod volná užití.
Ano, a tyto další paragrafy definují zákonné licence. Takže v těchto případech získává uživatel licenci ze zákona.
v AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licenceKonkrétně? Paragraf, odstavec?
Tvůj argument, že §66 nelze aplikovat jako zdroj dalších práv mimo licenci, protože to AZ neumožňuje, je prostě chybný.Je chybný, a ještě ke všemu není můj.
Zavedení programu je rozmnožení, zpracování a úprava - to právo dle §66 mám.Takže uživatel má právo program rozmnožovat, pokud tak činí při roznožování programu, případně při rozmnožování programu.
Přenos je rozmnožení, dto.
Program nezobrazuji, zobrazuji výstup z programu, a to je opět úprava a rozmnožení autorského díla - obrazu GUI. Dto.Takže podle § 66 odst. 2 se za rozmnožování software považuje i vytvoření takové zhotovení rozmnoženiny, které je potřebné pro rozmnožování software, jakož i pro jeho rozmnožování, rozmnožování i zákonodárce je vůl, protože si myslí, že se program nezobrazuje.
Nesporný důkaz je i §65: Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Tzn. práva která mám k programu mohu mít úplně stejně ke knize. Existuje něco jako provozování knihy? Ne? Pak nemohu mít nějaké právo provozovat program, protože by program byl chráněn více, než je chráněna kniha.To je spíš nesporná hloupost. To, že software je bez ohledu na formu vyjádření chráněn jako dílo literární, neříká vůbec nic o způsobech užití.
Ale nabytí rozmnoženiny je přece nabytí vlastnického práva k té rozmnoženině.Neřešíme nabytí rozmnoženiny, řešíme oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Nevidím jediný důvod, proč by oprávněný nabyvatel rozmnoženiny mělo znamenat zrovna jen nabyvatel vlastnických práv k rozmnoženině. Zvlášť když v tom zákoně je hned po té uvedena další podmínka, že dotyčný musí mít vlastnické právo k rozmnoženině. Takže podle vás zákon říká, že oprávněným uživatelem je vlastník rozmnoženiny, který je navíc vlastníkem té rozmnoženiny?
Dvě věci je nabytí vlastnického práva k rozmnoženině a nabytí užívacího práva k rozmnoženině.Ano, jsou to dvě věci, to tvrdím celou dobu. Takže to, že má někdo vlastnické právo k rozmnoženině, ještě neznamená, že má automaticky i užívací právo k rozmnoženině.
Nemuselo by tam být nutně 'dle tohoto zákona' - ale většinou je to zdůrazněno, že nejde o jen tak nějaké užití, např "užití dle tohoto zákona", "práva užít".Od kdy "většinou" znamená výjimečně? Spočítejte si to, jak často se v AZ píše o oprávnění nebo právech, a v jakém zlomku případů je to psáno s odkazem na tento zákon.
Muselo by tam být užít, protože něco nabýt a něco užít jsou dvě různá práva.By už jste zapomněl, o čem se bavíme, že? Já vám to připomenu, je to "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu"
Nabyvatel oprávněný k čemu?Nabyvatel oprávněný k tomu, k čemu vy tvrdíte, že je oprávněn. Vhodnější by ale bylo odkázat se na ten jiný zákon, než z něj opisovat, k čemu je oprávněn.
Nabyvatel oprávněný ... je nabyvatel, který má nějaké další právo a je třeba specifikovat které. Naopak oprávněný nabyvatel je nabyvatel dle práva.Dle práva? Co to je? To ještě nad zákony stojí nějaké právo? Nebo vedle nich? Nebo jste chtěl místo "dle práva" napsat "dle (konkrétního) zákona"?
Tydle dva významy slova oprávněný nejdou zaměňovat. Slovosled nejde jen tak prohazovat bez změny významu.To nejsou dva významy, ale jeden význam. Pouze je přívlastek jednou před jménem, podruhé za jménem. Jediný rozdíl je v tom, že hodně rozvitý přívlastek shodný se zpravidla píše až za jménem, zatímco jednoduchý přívlastek shodný se píše zpravidla před jménem. Je možné napsat i "oprávněný dle zákona toho a toho nabyvatel", ale to nezní moc česky (právě proto, že rozvité přívlastky jsme zvyklí dávat až za jméno).
Tzn. bys to musel opsat ten, kdo "oprávněně nabyde dle jiného zákona" - a to se fakt nepoužívá. Když se mluví o nabytí vlastnického práva - tedy o oprávněném nabytí - tak se tam žádný odkaz na jiný zákon nedává, např. v §9: "Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. "?Když se píše o vlastnickém právu, tak se tam odkaz na jiný zákon nedává, protože o vlastnickém právu mluví jenom jeden zákon. Jenže tady se o vlastnickém oprávnění nepíše, píše se o něm až za čárkou, když se určují další podmínky. Takže podle vás zákonodárce myslel vlastnické právo, ale zapomněl tam to "vlastnické" napsat, pak usnul, a když se probudil, zapomněl kde přestal a napsal tam vlastnické právo znova, tentokrát už na "vlastnické" nezapomněl?
Hlavně ale furt neodpovídáš ná jádro argumentu: právo vlastnické - nabytí rozmnoženiny - a právo užívací - licence k rozmnoženině, jsou dvě různá nezávislá práva.Na jádro tohohle argumentu už jsem odpověděl asi desetkrát, že s ním naprosto souhlasím, že jsou to dvě nezávislá práva, a že vlastnické právo opravdu automaticky neznamená právo užívací, jak neustále tvrdíte.
tak není jediný důvod, proč by to oprávněný se mělo zrovna vztahovat k právu užítAkorát taková drobnost - bavíme se o autorském zákonu, který je celý o právu dílo užít. Když se v autorském zákonu píše o právu, logicky to bude právo dílo užít a ne právo první noci.
Může? Proč na takhle jednoduchou otázku neodpovíš přímo? Bojíš se, co? Protože už jsme doma.Odpovídám přímo. V nějakém kontextu to může být tak, v jiném jinak.
Proto také spojovat pojem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny s licencí je prostě blbina.No jo, kdyby se vás ti hlupáci z ESD nejdřív zeptali, tak se nemuseli tím svým rozsudkem takhle ztrapňovat.
Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je ten, kdo ji nabyl oprávněně, tj. neukradl ji, nebyla mu prodána při porušení majetkového práva na rozšiřování atd...
To samozřejmě ano, ovšem autorský zákon neřeší nabývání rozmnoženin (s výjimkou zmíněného práva na rozšiřování).
A čo je to tedy takové nabytí, vojín Kefalín?
A když už jsme u toho, tak to, jaks do toho zamotanej ukazuje i to, že seš schopnej vypustit takovou věc jako oprávněnost vlastnického práva. Už si někdy viděl neoprávněné právo?
Auuuuuuuuuu. Licence je právo k užití. Nabytí se vůůůůůůůůůůbec netýká.
Nebo ještě jinak: je distributor software neoprávněný nabyvatel? Těžko že... Rozmnoženiny nabyl zcela oprávněně dle smlouvy. Přesto neuzavřel s autorem licenční smlouvu.
Ty tomu fakt nerozumíš vůbec. Právo na rozšiřování se vůbec netýká licence, ale samotného díla respektive jeho rozmnoženiny. Viz §14 AZ.
Ani toto jsi nepochopil. V tomto odstavci ESD řeší oprávněnost nabytí z toho pohledu, zdali Oracle může zákazem převodu licence - neboť v tomto případě se vždy licence prodává zároveň a nedílně s rozmnoženinou - zabránit i prodeji samotné rozmnoženiny. Čili řeší, zdali nebylo porušeno výlučné právo společnosti Oracle na rozšiřování software. ESD došel k tomu, že v tomto případě je toto právo vyčerpáno ze zákona (tedy ustanovení licenšní smlouvy toto zakazující je neplatné) a tedy první majitel směl prodat licenci a rozmnoženinu dalšímu. Proto to není neoprávněné nabytí - tj. nabytí porušující práva Oracle - a je to tedy nabytí oprávněné.To je zvláštní, že jsem to nepochopil, a vykládám to úplně stejně, jako vy. Takže konečně uznáváte, že se zde licence a rozmnoženina prodávají najednou, nedílně.
Implikace nabyvatel licence => nabyvatel rozmnoženiny je tu pak uvedena pouze v tom smyslu, že prodej rozmnoženiny je v tomto případě nutně spjat s prodejem licence (a naopak), nikoli v tom smyslu, jak se to snažíš překroutit.Já se to "snažím překrucovat" tak, že to neplatí jen v tomto případě. Podle vás to tedy nejspíš někdy neplatí. Takže se nejspíš konečně blížíme k rozuzlení, a vy konečně napíšete, kdy se ta licence, která je nedílnou součástí rozmnoženiny, osamostatní a nechá rozmnoženinu žít svým vlastním životem. V případě UsedSoft vs. Oracle to rozdělení UsedSoft evidentně udělat nemohl, protože kdyby to udělat mohl, udělá na soud dlouhý nos, nechá ho, ať si řeší licenci, a bude si dělat co chce s rozmnoženinou. Takže v čem přesně spočívá ta operace osamostatnění rozmnoženiny, aby její nedílnou součástí nebyla licence? Co může vyhodny-software.cz udělat, co UsedSoftware nemohl? A podle kterých přesně paragrafů?
Má ji, ale dle českého práva ji nepotřebuje.Takže všichni ti čeští přeprodejci se ohání rozsudkem, který vůbec nepotřebují, a který v jejich věci vůbec nic nezměnil. Navíc ještě balamutí zákazníky takovými nesmysly, jako že potřebují na každý počítač další licenci, nebo že mají kupovat jejich drahé licence, místo aby nakoupili levnější, třeba akademické.
Evropské právo je v tomto nejasné. Navíc v konkrétním případu - zde se bavíme ne o teorii, ale o aplikaci práva, konkrétním rozsudku - nabyvatel licence a nabyvatel rozmnoženiny je jedna a ta samá osoba.Evropské právo je v tomto jasné, matoucí je pro některé pouze český zákon.
CitacePokud jsou dva platné paragrafy jednoho zákona v rozporu, je to problém.
Není to problém, je to normální situace na kterou se normálně aplikuje pravidlo lex specialis.
Např. konkrétní případ je NOZ, kde v paragrafu 1757 se říká, že smlouva nemusí být písemná
spousta paragrafů pak říká, že musí (např. 2057)
Další dobrý případ je např. §146a trestního zákoníku, který modifikuje předchozí §146, aniž by o tom v paragrafu §146 byla zmíňka. §146a je tady příkladem lex specialis k §146.To je jiný případ. Tady jde o soubor ustanovení na stejné úrovni, z nichž se vybere to, které nejlépe popisuje daný čin.
Pokud chcete být přesný, tak ani to tam není. Doslova Jansa říká:Nikoli, ta možnost se vztahuje k uzavření smlouvy jednou z forem. K čemu jinému by se to „jedou z forem“ vztahovalo?
"Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."
jazykově tvoří celek
"prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy"
tj. ta "možnost" se vztahuje k uzavření smlouvy.
Podstatné ale je, že o půl roku později Jansa tvrdí, že OEM lze převádět bez hardware, a nyní sám OEM prodává.Ano, to je podstatné. Zajímalo by mne, co se za ten půl rok změnilo. §§ 66 v současné podobě je v zákoně osm let; výklad, že § 66 zavádí nový způsob užití, je specificky česká záležitost; ESD rozhodoval o uplatnění vyčerpání práva na rozšiřování i na nehmotné rozmnoženiny, což se OEM Windows netýká (naopak Microsoft byl vždy zastánce instalačních DVD a k distribuci bez DVD zdá se neochotně svolil po nátlaku výrobců).
Jansa říká, že konečný nabyvatel má možnost uzavřít licenční smlouvu,… je tam to slovo "možnost".Tam ale není napsáno „možnost uzavřít licenční smlouvu“, tam je napsáno „možnost uzavřít licenční smlouvu jednou z forem uvedených níže“
explicitně neříká, že má možnost také software užívat i podle zákonaExplicitně to neříká, ani nikde neříká, že by jiná možnost existovala, a dokonce ani z jediného slůvka v textu neplyne ani náznak toho, že by jiná možnost vůbec mohla existovat. Jinými slovy, tu jinou možnost by musel autor v článku velmi důsledně a pečlivě tajit.
Na druhou stranu ani explicitně neříká, že pokud možnost uzavřít licenční smlouvu nevyužije, nemůže software užívatNeříká to explicitně, protože ten článek vyjmenovává všechny možné způsoby. Takže je skoro každému jasné, že způsob, který v článku uveden není, není legální.
Ano - ovšem to nijak nedokazuje, že AZ tvrdí, že užít dílo lze pouze dle licence. Z té formulace nijak nevyplývá, že AZ ty práva dává jen na základě licence a ne na základě jiných ustanovení zákona. To, že to oprávnění je vždy formou licence je podle Tebe v kterém paragrafu?Je to v uvedeném paragrafu v kombinaci s tím, že žádné jiné ustanovení zákona taková oprávnění pro software nedává.
Naopak právě i formulace zde počítá s jinými formami oprávnění, než licencí (udělení oprávnění autorem = licence... a pak ty jiné případy).Ano, počítá, a také to v zákoně bohatě využívá. Pro jiné typy autorských děl, než je software.
Další zdroj práva užívat autorské dílo je např. ustanovení o vyčerpání práva na rozmnožování při prvním prodeji díla.Není. V tom ustanovení není ani čárka o tom, že někdo nějaká práva získá.
Tak si prosím přečti v AZ, díl 4. Tam ve spoustě případů nemáš licenci a máš právo dílo užít.Zákonná licence je také licence.
Ano, a tyto další paragrafy definují zákonné licence. Takže v těchto případech získává uživatel licenci ze zákona.Citace"Volná užití - (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití"...Ano, to je formulace v jednom paragrafu z mnoha, kterých Ti dávají nějaká práva k autorským dílům. V dalších paragrafech je užita formulace jiná, kde se výslovně mluví o užití, např.: " Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla UŽIJE".
Nejedná se o užití podle zákona, takže k němu není potřeba oprávnění.
Takže znovu: které konkrétní právo opravdu potřebuji a nemám ho? Jdi do takové granularity, v jaké jsou vyjmenována práva v §66.Odpovídám znovu: Právo na zavedení, provoz, zobrazení, přenos…
Protiřečíš si: když legálně = oprávněně vlastním rozmnoženinu, jsem její legální = oprávněný vlastník, tedy i legální - oprávněný nabyvatel.Oprávnění nebo neoprávnění nemusí plynout jenom z Občanského zákoníku. O oprávnění či neoprávnění hovoří hodně i jiné zákony – například zákon autorský.
Pokud je převod licence a převod vlastnického práva k rozmnoženině dvě různé věci (byť jsou v tomto případě spojené, to nic nemění že obecně nikoli), nelze prostě oprávněnost jedné věci odvozovat od druhé, pokud tak není výslovně napsáno.Souhlas, přesně to tvrdím celou dobu. Takže oprávněnost nabytí rozmnoženiny nelze odvozovat z oprávněnosti vlastnického práva, pokud tak není výslovně napsáno.
Už několikrát jsem Ti psal, že to co tvrdíš by muselo být vyjádřeno spojením "nabyvatel oprávněný dle tohoto zákona k užití".Nemuselo, stejně jako to není na spoustě dalších míst zákona. Naopak by tam s největší pravděpodobností bylo „nabyvatel oprávněný podle jiného zákona“. Zvlášť když by se tou formulací zaváděl zcela nový typ oprávnění.
Přečti si ten rozsudej Evropského soudního dvora, konkrétně bod 88:„Druhý nabyvatel uvedené licence“ – ano, je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, protože je nabyvatel uvedené licence, a protože zároveň vyčerpání práva na rozšiřování znamená, že autor nemůže tomu převodu licence bránit. Jsou tam dvě podmínky, splněné musí být obě současně – nemůžete tu první polovinu podmínky zapomenout, ani když je ta věta dlouhá.Citace...se druhý nabyvatel uvedené licence .... jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ....
Jednoznačně se zde tvrdí, že oprávněnost nabytí rozmnoženiny je z toho titulu, že prodej té rozmnoženiny je oprávněný, neboť právo na rozšiřování dané rozmnoženiny se vyčerpalo. Tj. je evidentní, že oprávněnost nabyvatele je oprávněností prodeje rozmnoženiny, nikoli z vlastnictví licence.
Souhlasíš s tím, že oprávněný nabyvatel X je ten, kdo X oprávněně nabyl?Může to tak být, ale pořád platí, že to „oprávněný“ a „oprávněně“ se vztahuje ke stejným právům. Neznamená to, že kdo „nějak oprávněně“ nabyl, je najednou „oprávněný k čemukoli“
To, že je zvykem psát zákony co nejvíce bezesporně nic nemění na základních principech práva. Nebo to chceš tvrdit, že když jsou v rozporu dva platné paragrafy jednoho zákona, že platí oba a že si člověk může vybrat, kterej použije? Nebo podle jakého jiného pravidla se vybere ten, který platí...?Pokud jsou dva platné paragrafy jednoho zákona v rozporu, je to problém. Pokud má být jeden obecný a druhý konkrétní (přebíjí první paragraf pro určitou situaci), je v zákoně u prvního paragrafu uvedeno „pokud není dále stanoveno jinak“ nebo „pokud tento zákon nestanoví jinak“ nebo „pokud zákon nestanoví jinak“ (pak to může být přebito i v jiném zákoně)
Kdyby §66 nedával žádná další práva uživateli, jak by prosím omezoval autora? Už ti došlo, cos právě napsal za nesmysl?Autora omezuje v tom, že některá práva uživateli nemůže nedat.
Pokud tvrdíš, že § 66 omezuje rozsah práv autora, pak z toho automaticky plyne, že to někomu - konkrétně vlastníkovi rozmnoženiny (komu jinému) - prává dává.To právě není pravda. Tím, že nějaká práva uživateli dávají, omezují autora třeba zákonné licence. Tam se autor může třeba postavit na hlavu, a nic s tím neudělá, dotyčný ta práva prostě má. Jenže § 66 je právě formulován jinak, to není náhoda. § 66 říká, že pokud autor poskytl uživateli nějaká práva, musí součástí těch práv být to a to. Ale autor ta práva poskytnout nemusí – pokud neposkytne uživateli vůbec žádná práva.
ProtožeMluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny, ale jediný způsob nabytí je licence.
1) i to evropské právo mluví o oprávněném nabyvateli rozmnoženiny - ani ta směrnice není jasná, náš právní řád je pouze explicitnější. Např. v již citované zprávě: http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-07/cp120094cs.pdf se defakto výhradně mluví o
legalitě prodeje rozmnoženiny, o tom zdali je možné prodat samotná licenční práva vůbec nemluví.
Podstata citovaného sporu byla v tom, že Oracle se snažil zamezit přeprodeji tím, že tvrdil, že NEPRODÁVÁ ROZMNOŽENINY. Protože věděl, že jakmile prodává rozmnoženiny, tak má smůlu.Oracle tvrdil, že neprodává hmotné rozmnoženiny. Protože vyčerpání práva na rozšiřování je v legislativě vztaženo pouze na rozmnoženiny díla v hmotné podobě, teprve ESD rozhodl, že analogicky se vztahuje i na rozmnoženiny nehmotné. Oracle věděl, že jakmile se na jeho licence vztahuje vyčerpání práv, má smůlu. Jenže my se nebavíme o vyčerpání práv, protože se všichni shodneme, že to se vztahuje i na všechny licence od Microsoftu. Teď tady řešíme, zda lze software užívat i na jiném základě, než na základě licence. Směrnice ani rozhodnutí ESD takovou možnost vůbec nepřipouští, takže by to muselo být specificky české ustanovení.
2) Protože v české judikatuře je právě situace tak jasná, že se narozdíl od Evropské o nějakou žalobu nikdo ani nepokusil.No, vzhledem k tomu, že o tom tvrdí jeden právník jeden rok něco a druhý rok přesný opak, aniž by se v české legislativě cokoli změnilo, „jasná situace“ rozhodně není ten správný termín.
To ano - ale §66 v určitém případě dává "práva navíc". Je to analogické s případem, kdy si něco koupíte. Také Vám obchodní podmínky udělují nějaká další práva, ale to nic nemění na tom, že dle zákona máte dvouletou záruční lhůtu z toho titulu, že jste to koupil. Podobně i podle mého názoru "minimální" práva dává i §66 a.z. každému kdo oprávněně nabyde rozmnoženinu programu.Ano, správně. Dává práva navíc, k jiným právům, které autor musí mít už předem – tedy na základě licence.
Z rozsudku ESD je vcelku jasné, že se má za to, že s prodejem rozmnoženiny se v tomto konkrétním případě prodává zároveň i licence - proto se někdy mluví i o nabyvateli licence. To ale nic nemění na tom, že nabytí licence a nabytí rozmnoženiny jsou dvě (byť v tomto případě spojené) různé změny stavu. Oprávněnost každé z nich je proto třeba řešit zvlášť a tak je nesmysl tvrdit, že je oprávněnost jednoho závisí na oprávněnosti druhého...Nikoli, z rozsudku ESD je jasné, že prodejem licence se kupující stává oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
Myslíš tento článek?Myslím ten článek, ze kterého jsem citoval, a na který je uveden odkaz na začátku těch citací.
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
Čekal jsem opět nějaký rozbor, cože jste najednou tak zvolnil?Rozbor čeho? K zákonu jsem se vyjadřoval, nový argument je jediný – „někdo tvrdí, že doba se změnila“. Na tom není co rozebírat.
Tak tady jde asi o to, že jste se domníval, že Jansův pohled na věc se kryje s vaším, ale ono to tak zřejmě není.V době psaní článku to tak asi bylo, teď to tak asi není. Nešlo vůbec o to, že se pohled na věc kryje s mým. Chtěl jsem poukázat jenom na to, že můj způsob výkladu není něco, co jsem si já tady na místě vymyslel a nikdo jiný to tak nevykládá. Pokud někdo v poslední době změnil názor na výklad § 66 odst. 1, zajímalo by mne, na základě čeho konkrétně.
Jak je možné (dle pana Filipa Jirsáka), že pan JUDr. Lukáš Jansa prodává OEM licenceProdává je asi proto, že se mu to vyplatí a že mu to nikdo nezakázal. Na základě čeho je prodává, to se musíte zeptat jeho.
obdržíte strohou odpověď:A na webu se odkazuje na specificky český výklad § 66 odst. 1. Já těm informacím dohromady nerozumím, nemyslím si, že by německé soudy rozhodovaly o českém zákonu. Nemyslím si, že by se § 66 odst. 1 nevztahoval na všechny oprávněné uživatele. Nemyslím si, že prodej licencí a užívání software je jedno a totéž. A nemyslím si, že licenční smlouva omezuje práva uživatele, ale že mu je naopak uděluje.CitaceDobrý den,
poukazujete na vyjádření, které je již téměř rok staré.
Praxe se již změnila a výklady soudů také, hlavně v Německu.
Aujezdský říká, že ta práva mají všichni kromě prvního:Ano, tvrdí to, přičemž toto tvrzení je zjevně v rozporu s tím, že další nabyvatel rozmnoženiny má tato práva údajně mít na základě toho, že tato práva má úplně každý oprávněný uživatel, tedy včetně prvního uživatele. Je nepochopitelné, že se pan Aujezdský s tímto rozporem žádným způsobem nevypořádal. Zvlášť když sám píše, že je ta situace absurdní. Pan Aujezdský zřejmě diskuse pod vlastními články nečte (což mu nijak nevyčítám), takže jeho argumentaci k tomuhle rozporu neznám.
"Tato situace je však do určité míry absurdní. Jak již bylo zmiňováno, další nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu již není vůči nositeli práv k počítačovému programu vázán smluvními ujednáními. Jeho právní postavení by mohlo být výhodnější, než jaké bylo právní postavení prvního nabyvatele rozmnoženiny počítačového programu. "
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat
http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaruTermíny "licence", "licenční ujednání", "licenční smlouva", "oprávnění", "oprávnění k výkonu práv užívat" se běžně zaměňují, ani zákon nepoužívá pro jednu věc důsledně jen jeden termín. V případě toho článku je to v pořádku, protože takovéhle detailní rozlišení nepotřebuje dělat. My se tady ale bavíme o věcech, kdy potřebujeme rozlišit mezi "udělením oprávnění k výkonu práv užívat software", "výčtem oprávnění k výkonu práv užívat software", "oprávněním k výkonu práv užívat software" nebo "převodem oprávnění k výkonu práv užívat software". Než to takhle pokaždé rozepisovat, je lepší používat termíny "licenční smlouva", "licenční ujednání", "licence", "převod licence" - je pak ale samozřejmě nutné ty termíny používat přesně a v této diskusi je nezaměňovat.
Ten odkaz je i reakcí na příspěvek Filipa Jirsáka cca 2 strany zpět (na zbytek příspěvku zareaguji později):
myslím, že nemáte pravdu se svým vysvětlením rozdílu mezi uživatelskou smlouvou a ujednáním.
Často se v praxi objevuje názor, že software lze šířit výhradně formou licencí. Tento názor není přesný a lze konstatovat, že licence znamená právo užívat software, nicméně není podmínkou pro distribuci softwaru.
Nestává se tak [distributor] ve smyslu § 66 odst. 6 autorského zákona oprávněným uživatelem softwaru a nemusí tedy nabýt licenci. ... Distributor je tak oprávněn dál prodávat hmotný nosič obsahující software s tím, že konečný uživatel se stane prvním nabyvatelem licence. Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže. ... Kupní smlouva v sobě obsahuje návrh licenční smlouvy ze strany výrobce SW, pro jejíž uzavření je nutná akceptace tohoto návrhu. ... Bohužel naše právní úprava neřeší právní povahu úplaty v distribuční síti ve vztahu k uzavřené licenční smlouvě, nicméně co se týká distribuce softwaru, pak výše uvedený postup nabývání nosičů obsahujících software již právní oporu v zákoně má.Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software, akorát se o tom v celém článku ani náznakem nezmínil, tak už opravdu nevím, jestli mluvíme stejným jazykem.
... online nabytí licence ze stránek výrobce či distributora SW. Uživatel tak nabývá licenci...
Z pohledu uživatele je však klíčové uzavření licenční smlouvy a nabytí licence, tj. práva k užití softwaru. Po zakoupení krabice či při zakoupení licence v online formě musí dojít k uzavření licenční smlouvy, a to mezi uživatelem a nejčastěji přímo výrobcem softwaru.
Závěrem lze konstatovat, že formy distribuce krabicového softwaru mohou být různé, nicméně převládající formou bude prodej softwaru za účelem dalšího prodeje výrobcem distributorovi a následného uzavírání licenčních smluv uživateli přímo s výrobcem softwaru. Stejně tak rozšířenou formou je i online distribuce softwaru a jejich stažení ze stránek výrobce se současným uzavřením licenční smlouvy.
tak jsem koupil 3 licence windows 7Můžete nám tedy prozradit, o jaké licence se jedná? Zatím všichni, co mají cokoli společného s vyhodny-software.cz, tuto klíčovou informaci bůhvíproč tají.
Klíčový spor je zřejmě o toto:Nehájím, nikdy jsem nic takového nenapsal, naopak jsem opakovaně psal opak. Problém je zřejmě v tom, že si pletete licenční smlouvu uzavřenou přímo s nositelem práv, a licenci.CitaceŽádnou licenční smlouvu s autorem také uzavírat nepotřebujete, protože licenci získáte od předchozího uživatele.Nu, právě o tom rozhodoval ten soud, jestli se prodává "licence", nebo stačí prodej rozmnoženiny. Citace z rozsudku:CitaceArgument společnosti Oracle, Irska, jakož i francouzské a italské vlády, podle něhož se pojem „oprávněný nabyvatel“ uvedený v čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 týká pouze nabyvatele, který je oprávněn počítačový program užívat podle licenční smlouvy uzavřené přímo s nositelem autorského práva, nelze přijmout.Co dodat - přesně toto tu celou dobu hájíš.
V čem nemáš pravdu, že §66 je touto licencí podmíněn. Jsou to dva různé zroje práv k tomu software.Neexistuje žádný jiný zdroj práv než licence. Není v mezinárodních smlouvách, není v zákonech okolních států a nevzniká ani podivnou interpretací jediného slova v českém autorském zákoně (ani tím, že se budete tvářit že tam to slovo vůbec není).
Takové užití díla neexistuje. V AZ jsou tzn. majetková práva, mimo jiné právo k užití díla, explicitně vyjmenována (nás se týká §12).Explicitně jsou vyjmenována některá, a pak je explicitně napsáno, že mohou existovat i další.
§66 pak ti dává některá z těchto práv.Například "překládá, zpracovává, upravuje"?
Tak se ptám znovu: které autorovo právo neobsažené v §66 porušuješ když píšeš dopis ve wordu? V odpovědi očekávám citaci/odkaz kde je definováno konkrétní právo, které bude porušováno.§ 12 odst. 1: "Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."
Bavíme se ale nikoli o termínu "oprávněný uživatel rozmnoženiny", nýbrž "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", který je k definici výše zmíněného termínu užit. A to je dle Tebou právě odsouhlaseného principu ten, kdo "měl právo k nabytí rozmnoženiny". A dle toho, s čím souhlasíš dále:Nejen, že to právně souvisí, ono je to to samé. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je takový nabyvatel rozmnoženiny, který má práva podle autorského zákona.CitaceTvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.toto oprávnění k nabytí nijak právně (v obecném případě) nesouvisí s nabytím oprávnění k užití a proto nelze podmiňovat oprávněnost nabytí nějakým užívacím právem, jak se to snažíš činit.
To potvrzuje i citace z rozsudku ES.Která?
I kdyby, tak tady se řídíme dle českého práva a tedy dle AZ - pokud by povoloval něco navíc, tak prostě povoluje něco navíc.Jenže celé to vaše povolování něčeho navíc odvozujete z chybné interpretace jediného slova.
2) Opět překrucuješ:Nějak vám z té citace vypadlo, že to nesmí být smluvně zakázáno. Kde máte u toho vašeho nelicenčního užití nějakou smlouvu?Citace14)... To znamená, že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu...Výslovně se tu mluví o nahrání a provozování programu, nejde jak tvrdíš jen o zkoumání a upravování programu, k jehož provozování mám práva odjinuď.
Hezky si to rčení zkopíroval z wiki, ale evidentně nerozumíš jeho smyslu. Zákon sám sobě být lex specialis být klidně může: je to obecné pravidlo, které se použije při konfliktu jakýchkoli právních ustanovení. (To, že v rámci jednoho zákona pak většinou na to bývá pamatováno a ta možnost je explicitně zmíněna, jako třeba zde - a tím pádem i kdyby to tak nebylo, tak má argumentace platí - je věc druhá)Pokud dané ustanovení může přebít jiné ustanovení téhož zákona, používá se formulace "pokud tento zákon nestanoví jinak".
Citace§ 66 odst. 6.Cože? A prosím kde tam je něco takového řečeno? Opakuji že se bavíme o tom, co je to oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a zdali má tento výraz nějaký vztah k vlastnictví licence.
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu...
Autorský zákon žádný jiný způsob užití díla neautorem, než na základě licence, neumožňuje. § 66 právě neříká nic o tom, že někdo získá práva čistým nabytím rozmnoženiny. Tam opravdu není napsáno "nabyvatel rozmnoženiny", je tam napsáno "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny".CitaceAno, přesně to tvrdím celou dobu. To, že jsem vlastníkem rozmnoženiny, vůbec neznamená, že bych měl práva k užití té rozmnoženiny. Ta práva musím získat nějak jinak, ....Pocud se shodujemeCitacez licence.A toto je tvrzení, které si ničím nepodložil a je ve sporu s AZ §66, který právě tvrdí, že to oprávnění člověk získá nikoli uzavřením licence, ale čistým nabytím té rozmnoženiny.
Pokud tvrdíš, že jediným možným zdrojem práv k užití programu je licence, očekávám citaci paragrafu, z kterého to vyplývá.§ 12 odst. 1 "jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."
A co třeba volná užití díla? Evidentně licence (ve smyslu smlouva s autorem) není jedinný způsob jak člověk může získat oprávnění."Volná užití - (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití"...
AZ §66 je další takový způsob.Není. § 66 omezuje rozsah práv autora, nepřidává žádná práva uživateli.
A jaká práva, která nejsou zmíněna v § 66 odst. 1, potřebuji např. k tomu, abych pomocí Wordu napsal dopis, když podle Tebe jsou tam zmíněny pouze "specifické nuance"? Které konkrétní užití díla dle §12 odst. 4 potřebuji "vykonat" a §66 odst. 1 mi k tomu nedává práva?Např. zavedení a provoz počítačového programu.
V celém kontextu AZ se oprávněný používá ve smyslu: mající k danému práva. Tj. oprávněný uživatel je ten, kdo užívá a má k tomu právo. Oprávněné zveřejnění je zveřejnění, ke kterému má zveřejňovatel právo.Ano, souhlas. Takže oprávněný uživatel je ten, který má k danému užívání práva. Nestačí, že má nějaká libovolná práva, třeba vlastnická, musí mít práva k užívání.
To je jak do dubu - půlka předchozího postu byla argumentace, že nabytí a užívání jsou dvě různé věci, neboť člověk může být nabyvatel a přitom nebýt uživatel. Na argument jsi nijak nereagoval a jen opakuješ své stanovisko, které je dle mnou předložených argumentů (a mj. §9 odst. 3, které výslovně nabytí a užití odlišuje) chybné.Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.
Při prodeji "použitého software" nijak nevstupuji do smluvního vztahu s původním autorem díla. Tj. neuzavírám žádnou licenční smlouvu s autorem: ani nemohu být, protože autor v daném okamžiku nemá žádnou vůli uzavřít se mnou smlouvu, což je k uzavření smlouvy nezbytné - a autor nemůže mít vůli k něčemu, o čem neví.Žádnou licenční smlouvu s autorem také uzavírat nepotřebujete, protože licenci získáte od předchozího uživatele.
A právě to je smysl toho AZ §66 - garantuje mi, že když koupím takto nosič software rozmnožený v souladu s AZ (neboť ono rozmnožování spadá pod užití díla), tak mám práva k užití díla, i když nejsem v smluvním vztahu s autorem.Nikoli, smyslem § 66 je to, aby autor nemohl zabránit oprávněnému uživateli ve zkoumání a upravování programu, pokud je to potřeba k zamýšlenému účelu užití programu. AZ § 66 implementuje (a bohužel zatemňuje) důvody 13 – 16 Směrnice 2009/24/ES
(13) Výlučné právo autora zamezit neoprávněnému rozmno
žování jeho díla by mělo vzhledem k počítačovým
programům podléhat omezené výjimce umožňující poří
zení rozmnoženiny technicky nezbytné pro využití
programu oprávněným nabyvatelem. To znamená, že
úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném
k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu
a ani opravování chyb v rozmnoženině nesmí být
smluvně zakázáno. Pokud smlouva neobsahuje zvláštní
omezení, především pro případ prodeje rozmnoženin
programů, může oprávněný nabyvatel provádět jakýkoliv
jiný úkon nezbytný k využívání rozmnoženiny programu
v souladu s předpokládaným účelem programu.
(14) Oprávněnému uživateli počítačového programu nesmí
být bráněno v tom, aby prováděl úkony nezbytné ke
zkoumání, studiu nebo zkoušení funkčnosti tohoto
programu za podmínky, že těmito úkony nejsou poru
šena autorská práva k programu.
(15) Neoprávněné rozmnožování, překlad, zpracování nebo
změna formy kódu, ve které byla rozmnoženina počíta
čového programu poskytnuta, je porušením výlučných
práv autora. Za určitých okolností však může rozmno
žení kódu počítačového programu anebo překlad formy
kódu být nezbytné pro získání informací nutných pro
interoperabilitu nezávisle vytvořeného programu
s jinými programy. Je tedy nutno mít na zřeteli, že
pouze za těchto přesně vymezených okolností jsou
úkony spočívající v rozmnožení a překladu, provedené
oprávněným uživatelem rozmnoženiny programu nebo
jeho jménem, v souladu s právem a s dobrými mravy,
a nevyžadují tedy svolení nositele autorských práv.
Jedním z cílů této výjimky je umožnit propojení všech
prvků počítačového systému včetně prvků pocházejících
od různých výrobců, tak, aby tyto prvky mohly společně
fungovat. Taková výjimka z výlučných práv autora nesmí
být používána způsobem, který by přivodil újmu právem
chráněným zájmům nositele práva nebo by byl
v rozporu s využíváním programu obvyklým způsobem.
(16) Ochrana počítačových programů podle právních předpisů
o autorských právech nesmí být na překážku tomu, aby
byly v případě nutnosti uplatňovány jiné formy ochrany.
Jakákoliv jiná smluvní ustanovení, která jsou v rozporu
s ustanoveními této směrnice o rozkladu anebo
s výjimkami ustanovenými ve směrnici o pořizování
záložní rozmnoženiny nebo pozorování, studování
nebo zkoušení fungování programu musí být tedy pova
žována od počátku za neplatná.
A opět odkazuji na §9 odst. 3, který přesně na situaci, kdy se člověk stane legálně nabyvatelem rozmnoženiny, pamatuje a právě proto je tam dodatek "nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak.". V tomto případě je ten zvláštní právní předpis §66 odst. 1 AZ.Zvláštní (nebo také speciální) právní předpis je právní předpis, který upravuje nějakou konkrétní situaci, a přebíjí ustanovení obecného právního předpisu – Lex specialis derogat generali. Autorský zákon nemůže být sám sobě zákonem obecným i speciálním. Navíc § 66 odst. 1 AZ neříká nic o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít.
práva dle AZ §66 jsou poměrně omezená, neřeší např. multilicenceNeřeší nejen multilicence, ale ani „singlelicence“, jednouživatelské licence. V § 66 není vůbec nic, podle čeho byste dokázal jednouživatelskou licenci odlišit od multilicence.
§ 66 odst. 6.CitaceVe skutečnosti ale ta rozmnoženina není na licenci nezávislá.A toto tvrzení vyplývá z kterého konkrétního paragrafu?
Ve skutečnosti dle §9 odst. 3 evidetnně mohu mít vlastnické právo k rozmnoženině aniž bych s autorem uzavřel nějakou licenční smlouvu a mohl rozmnoženinu dle té smlouvy užívat - a naopak zničím-li si rozmnoženinu, licenční práva mi daná licenční smlouvou nepozbývám. Z toho je vidět, že vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny jsou dvě nezávislé věci, které se nijak neimplikují.Ano, přesně to tvrdím celou dobu. To, že jsem vlastníkem rozmnoženiny, vůbec neznamená, že bych měl práva k užití té rozmnoženiny. Ta práva musím získat nějak jinak, z licence.
V AZ nikde není napsáno, že rozmnoženinu prodanou s nějakou licencí nelze legálně užít díky jinému než zmíněnému oprávnění.Možné to je, klidně můžu koupit rozmnoženinu s licencí, pak koupit ještě jinou licenci a rozmnoženinu používat na základě té druhé licence. Pořád tam ale je potřeba nějaká licence, nemůžu ji používat bez oprávnění.
Bohužel pro ostatní tady plníte fórum bordelem - tolik slovíčkaření ohledně "licencí", "licenčních právech", "licenčních ujednáních" jsem dlouho neviděl. S dovolením se vrátím tam, kde debata začala:Jistě, já plním diskusní fórum bordelem tím, že věcně reaguji na komentáře ostatních. Zatímco váš komentář, který znovu vrací do hry argument, že podle rozhodnutí soudu je převod licence v pořádku – což tady vůbec nikdo nerozporuje a já jsem v této diskusi několikrát napsal (a vy jste dva ty komentáře citoval), že v tom žádný problém není – je jedinečnou ukázkou konstruktivní debaty.
Přeprodání je legální…
Ne ne ne, je to přesně opačně. Přeprodání je legální…
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.