Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Filip Jirsák

Stran: 1 ... 332 333 [334] 335 336 ... 375
4996
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 14. 10. 2014, 18:57:16 »
Naopak, ty to dobře víš, proč chci tyto termíny rozebírat
Vím je trochu silné slovo, ale něco o vašem způsobu argumentace už jsem odpozoroval, takže tuším. Tuším, že prohlásíte, že když tyto termíny mají tento význam, tak jiný termín musí mít nějaký význam, který se vám hodí. O nějaký důkaz toho, proč by z významu těch termínů měl plynout význam vašeho termínu, se ani nepokusíte.

nejprve si termín změnil, by Ti vyhovoval
Opravdu? A ty vaše termíny se tu vzaly kde? Z autorského zákona totiž nejsou…

termín OPRÁVNĚNÝ NABYVATEL ROZMNOŽENINY je uveden v autorském zákoně a tedy to není můj termín, ale termín AZ
To je fajn, že to víte. A který z těch vašich termínů je shodný s termínem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny? Platí oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = nabýt rozmnoženinu? Nebo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = nabýt rozmnoženinu oprávněně? Nebo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = nabýt rozmnoženinu neoprávněně? Nebo snad oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = nabýt? Nebo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = rozmnoženina? A nebo konečně oprávněný nabyvatel rozmnoženiny = oprávněně? Omlouvám se za to, že je toho tolik, ale ony se ty vaše jasně dané termíny, na které se ptáte, v průběhu času proměňují, tak jsem se zeptal pro jistotu na všechny.

Přitom je evidentní, že náš hlavní spor je založen na výkladu tohoto termínu.
Částečně ano. Ale proč se tedy neptáte na tenhle termín, a místo toho se ptáte na vše možné okolo? Asi jste chtěl dokázat, že to vaše nějak s tímhle termínem souvisí. Tak do toho, dokazujte. Jak už jsem vás upozorňoval, já pak stejným způsobem vyložím termín oprávněný uživatel rozmnoženiny, který je pro naši debatu podstatnější, než oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.

To, že se neptáš na vlastnická práva nějak znamená, že nelze argumentovat jejich existencí a co vyplývá z toho, že byly převedeny???
Argumentace by to byla, pokud by to směřovalo k odpovědi na moji otázku.

Citace
A kde jsem psal o nějakém autorském právu na zacházení s věcí? Hlavně že po mně chcete naprosto precizní zacházení s termíny.
Precizně jde zacházet s termíny, které existují. Pokuds v jednu dobu hájil nějaké fitivní právo na provoz a zobrazení (a nevímcos všechno ještě pod to zahrnoval) software, které ve skutečnosti neexistuje - stejně jako neexistuje právo na čtení knihy - tak pro toto neexistující právo pochopitelně neexistuje ani žádný termín a tedy musím pro ně vymyslet nějaký termín vlastní.
Tak si nevymýšlejte mou fiktivní obhajobu fiktivních práv, pro které si budete muset vymýšlet vlastní termíny, a zabývejte se tím, co doopravdy píšu. Psal jsem o užití autorského díla, konkrétně o rozmnožování.

Citace
A teď ještě jaká práva má ten nabyvatel rozmnoženiny k autorskému dílu.
Jaká? Vlastnická, omezená ustanoveními AZ, zákonné licence (mj. dle §66 AZ) a případná další práva dle licenční smlouvy, nebo právo uzavřít danou licenční smlouvu, pokud se rozmnoženina s těmito právy prodávala.
Co to jsou vlastnická práva k autorskému dílu? Který zákon je definuje?

Jak to, jaká práva má nabyvatel rozmnoženiny souvisí s Tebou implicitně postulovanou teoretickou dočasností rozmnoženiny?
Já jsem psal něco o dočasnosti rozmnoženiny? Kde? Psal jsem o omezených právech k té rozmnoženině.

Citace
Jak přesně se ta trvalá od dočasné rozmnoženiny pozná? Má to na sobě napsáno?
Jak se pozná koupená kniha od půjčené? Má to na sobě napsáno?
Kniha to na sobě napsáno nemá. Jenže to koupená/půjčená není vlastnost knihy, ale oprávnění ke knize. Podle mne je to stejné i s rozmnoženinou software, ale vy pořád tvrdíte, že existují nějaké rozmnoženiny zcela bez oprávnění.

To, že existují trvalé a dočasné rozmnoženiny vyplývá např. z Evropské směrnice 2009/24 (§4 odst 1.a).
Jenže tam se to myslí skutečně ve významu času. Trvalou rozmnoženinu mám na harddisku dlouho, dočasná rozmnoženina je jenom krátce v paměti a nelze ji samostatně využít.

pokud se ESD věnuje jednomu způsobu získání práv (A), tak že tím nevylučuje jiný způsob získání práv (B)?
To jste tvrdil vy? Já ne…

kdyby platilo jak ty tvrdíš, že dočasné kopie jsou legální, dokud má člověk licenci, jak tvrdíš, tak by soud nemohl říci, že po prodeji jedné licence se musí dané kopie smazat, protože by to prostě nebyla pravda?
Co by nebyla pravda? „Prostě“ je ta vaše brilantní argumentace?

4997
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 14. 10. 2014, 12:13:21 »
Citace: Výhodný Software s.r.o.
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“, nýbrž prodejem hmotných nosičů

Opět jsi jenom předvedl, jak umíš vytrhávat z vět, to co se ti zrovna hodí, máš si přečíst celou větu a nevyrthávat ji z kontextu.

Chápu, že by tam měli mít o jedno slovo více, abys to pochopil, ale jenom krásná ukázka ...

měli pro méně chytré napsat:

Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem smluvních licencí“
Aha, takže oni chtěli napsat „smluvních licencí“, a místo toho jim vyšlo „hmotných nosičů“. Jasně, to je na klávesnici hned vedle. A můžu za to já.

Až na takový drobný detail, že ESD výslovně v rozsudku uvádí, že druhý nabyvatel získává licenci.
Protože jedinný, kdo to necháme jsi ty. Přečti si to znovu, ať víš co je zákonná licence - užití rozmnoženiny počítačového programu na základě zákona, ne na základě smluvní licence, kterou tu stále dokola snažíš nesmyslně u vyčerpaných rozmnoženin aplikovat.
V tom rozsudku se jasně píše o licenci získané od prvního nabyvatele, o žádné zákonné licenci. Což je i celkem logické, vzhledem k tomu, že evropská směrnice ani německý zákon žádnou zákonnou licenci pro software neznají.

To poučení o nevytrhávání věcí z kontextu a nastudování zákona a rozsudku ESD jste napsal velice správně. Jenom jste netrefil adresáta – týká se to jenom vás.

4998
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 14. 10. 2014, 07:14:16 »
Citace: Výhodný Software s.r.o.
Obecně je na úvod nutné uvést, že naše společnost se nezabývá „prodejem licencí“

Citace: vyhodny-software.cz
Převod licencí - Jak funguje převod nevyužívaných originálních softwarových licencí?
V zemích Evropské unie jsme se pustili do hrdinného boje proti korporacím za prodej výhodných licencí.
Díky spravedlivému rozsudku Vám můžeme nabídnout nevyužívané originální softwarové licence za bezkonkurenční ceny.
Nový zákazník s výhodně zakoupenou licencí.
30 000 výhodných licencí.
Myšlenka Výhodného Softwaru je jednoduchá – odkoupit nadbytečné licence
Poskytujeme úsporu až 60 % na softwarových licencích
Na trhu se softwarovými licencemi působíme již 10 let
Tak hlavně že mají jasno v tom, co vlastně prodávají.

Citace: Výhodný Software s.r.o.
V případě rozmnoženin, u nichž došlo ve výše uvedeném smyslu k vyčerpání práva na rozšiřování, připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (autorského zákona).
Až na takový drobný detail, že ESD výslovně v rozsudku uvádí, že druhý nabyvatel získává licenci.

Nechápu, proč Výhodný Software s. r. o. uvádí nesmysly a mate zákazníky, když je to podle nich celé tak legální. Proč nenapíšou pravdu?

4999
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 13. 10. 2014, 23:21:27 »
Vyhýbat se tak dlouho,  jak to jde? Termíny nabýt, rozmnoženina i oprávněně jsou v právnickém jazyku jasně definovány a zákony je tak používají.
Je také jasně definován termín "užití"? Já nevidím jediný důvod, proč bych měl vykládat vaše termíny, podle mne to s touto debatou nesouvisí. Pokud podle vás ano, tak napište jak, a ty termíny si klidně vyložte sám. A nezapomeňte vyložit i ten termín "užití", já vám pak vaší metodou dokážu, že jste to "nabytí" vykládal úplně zbytečně.

Nikoli, protože to by je prodejce software neprodal distributorovi. Ten žádnou licenci k rozmnoženině nemá a přesto ji vlastní naprosto legálně. Při prodeji se na nabyvatele převádí vlastnická práva k rozmnoženině.
Kde jsem se ptal na nějaká vlastnická práva?

Pořád operuješ s nějakým "autorským právem na zacházení s věcí" - ale to neexistuje.
A kde jsem psal o nějakém autorském právu na zacházení s věcí? Hlavně že po mně chcete naprosto precizní zacházení s termíny.

Autor má právo limitovat a podmiňovat vznik nových rozmnoženin - a především jejich šíření - ale pokud jednou rozmnoženinu legálně prodá, tak je daná věc v majetku nabyvatele. A to bezpodmínečně. To také koresponduje s vyčerpáním autorského práva na rozšiřování: autorské právo není omezení vlastnictví k dané rozmnoženině (byť okrajově se vlastnictví dotýká), ale primárně omezení k šíření díla. A tak je třeba i vykládat.
To je hezké, že jste si ujasnil, jak je to s věcí, která nás vůbec nezajímá. A teď ještě jaká práva má ten nabyvatel rozmnoženiny k autorskému dílu.

Ne, tvrdím, že kopie prodaná autorem někomu je kopie trvalá = nepodmíněná. Protože podstatou prodeje je nepodmíněný a trvalý převod vlastnických práv a tedy zbavení se práva na kontrolu existence dané věci.
Vy jste na ta vlastnická práva nějak fixovaný, ne? A nějaká užívací práva s tou rozmnoženinou autor prodává, nebo nabyvatel rozmnoženiny pod § 9 odst. 3 nemá vůbec žádná práva dílo užít?

Je to stejný princip, jako když mi někdo software pronajme, tak v tu chvíli nejsem vlastník trvalé rozmnoženiny
Jak přesně se ta trvalá od dočasné rozmnoženiny pozná? Má to na sobě napsáno?

Kdyby byla nutnost smazat kopie odvozená od nevlastnictví licence, tak by např. ESD musel v rozsudku říci: "musí smazat kopie, pokud nemá prodejce licenci na daný SW", neboť prodejce může mít na daný SW jinou licenci.
Kdo to tady psal, že se ESD nemusí zabývat všemi možnostmi, ale může si klidně vybrat jen jednu, pokud mu stačí? Aha, to jste byl vlastně vy... Navíc tady popisujete, co by tak v rozsudku možná podle vás mohlo být, jenže ono je tam napsáno něco jiného.

Přemýšlel jsem (dokonce jsem i kus napsal a pak smazal), jestli mám dovysvětlovat to, že v okamžiku, kdy dávám neplatný argument úmyslně, tak už nejde o diskusi, ale o demagogii - ale pak jsem si řekl, že alespoň tak základní fakt vědět budeš. Hmmm, spletl jsem se. Jen dál a dál ukazuješ, že nejenže neumíš diskutovat, ale že jsi navíc demagog.

( Nebo chceš tvrdit, že opravdu nevíš, že bagr nemá ani náznak vztahu k dané věci a opravdu se snažíš z bagru odvozovat platnost zákonů? Fakt? Víš co by z toho plynulo? Na druhou stranu je asi furt lepší bejt blbej než demagog. Za svoji inteligenci člověk nemůže... :-) )
No vida, takže i váš úmyslně neplatný nebyl příspěvkem do diskuse, ale demagogií. Nebo chcete tvrdit, že ustanovení o tom, že neplatná část jednání nemusí nutně zneplatnit celé jednání, nějak řeší, kdo o neplatnosti rozhoduje, nebo snad řeší, jaký je důvod neplatnosti?

1) Je samozřejmě možné, že se domníváš, že ten paragraf mluví úplně o ničem jiném. Právě proto ale pokud to tvrdíš, tak máš uvést, o čem tedy mluví, aby bylo možno diskutovat o tom, čí interpretace paragrafu je ta správná. I kdyby to byl opravdu paragraf o bagrech. Jinak jde o tvrzení bez důkazu, i když se třeba postavíš na hlavu - a tedy nejde o žádný argument.
Nebylo by lepší, kdybyste si ten paragraf nejdřív přečetl, než se ho pokusíte použít jako argument?

2) Pokud zákon mluví o neplatnosti části právních aktů (nebo nevíš, že smlouva je právní akt??) a já jím dokládám neplatnost části smluv, zcela evidetnně tam vztah je. Proto je z Tvé strany i demagogie pokus o přirovnání mého argumentu k tvému "protože bagr".
Paragrafem 576 nedoložíte ani neplatnost smluv ani neplatnost části smlouvy. Můžete jím doložit jedině to, že neplatnost části smlouvy nemusí znamenat neplatnost celé smlouvy. Nějaký vztah tam evidentně je, ale stejný vztah má asi tak dalších pět set paragrafů občanského zákoníku.

což se rozhodně o vztahu mého argumentu a závěru říci nedá. 
V tom případě by mne zajímalo, co byl podle vás váš argument.

5000
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 12. 10. 2014, 23:27:20 »
1) Nabyl jsem rozmnoženinu?
2) Nabyl jsem rozmnoženinu oprávněně?
3) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně - nabyl jsem ji tedy neoprávněně?
4) Pokud jsem ji nenabyl oprávněně, které právo jsem porušil?
Záleží na tom, čemu říkáte "nabýt rozmnoženinu" a "nabýt rozmnoženinu oprávněně".

První rozmnoženina byla rozmnožena autorem za účelem prodeje, takže ta sama je rozmnožena legálně
Nebyla spíš rozmnožena za účelem využití licence?

Rozšiřovat - na to je právo vyčerpáno. Rozmnožovat - jak ukazuji v předchozím odstavci, tak právo rozmnožovat potřebuji pouze k vytváření nových kopií: a s tím jsem se dle Tvého vyjádření vypořádal.
Takže když jsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, mám právo udělat si záložní kopii. V tom okamžiku k vytváření kopií právo mám, takže kopie je legální, tudíž jsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (té kopie). Primární rozmnoženinu pak mohu prodat, a stále zůstávám oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - kopie, protože právo k rozmnožování jsem přeci potřeboval jen pro vytvoření kopie.
Dokud budete střídavě tvrdit, že právo k rozmnožení je potřeba pouze v okamžiku vzniku kopie a pokud ta kopie vznikne legálně, je navždy legální, a vzápětí tvrdíte, že právo k rozmnožení může být nějak omezeno (např. rozmnožení za účelem vytvoření záložní kopie), a tohle omezení musí být dodržováno po celou dobu existence kopie (aby se jednalo o oprávněného nabyvatele rozmnoženiny), nikam se neposuneme. Buď je to bez podmínek, nebo se podmínky musí dodržovat - obojí najednou není možné. Mohl byste si už definitivně vybrat?

No jedno z práv, které jako majitel rozmnoženiny SW dle AZ §66 odst. 1c mám, je vytvořit záložní rozmnoženinu. U ní je dle názvu evidentní, že slouží jako záloha v případě zničení primární rozmnoženiny. Takže není nic divného, že v případě zničení primární rozmnoženiny je následné operování se zálohou jako s primární rozmnoženinou legální: přesně takový je totiž její účel. Proto nevidím problém v jejím prodeji - u ní důvod její existence (náhrada "primární" rozmnoženiny) trvá.
Stejnětak bych neviděl problém, pokud rozmnoženiny vzniklé při provozu programu převedu na nového nabyvatele "primární" rozmnoženiny - pak dál slouží svému účelu a hleděl bych na ně stejně, jako kdyby je rozmnožil nový majitel "primární" rozmnoženiny.
Využiju toho, že jste zrovna pro variantu b). Co když je účelem té rozmnoženiny využití nějaké licence. Nemusí se i v takovém případě dodržovat účel rozmnoženiny, tedy užívat jí pouze v souladu s licencí? Nebylo by využití rozmnoženiny v rozporu s licencí úplně to samé, jako využití záložní rozmnoženiny v případě, kdy jsem primární rozmnoženinu prodal?

Pokud tvrdíš, že můj důkaz není platný, tak je bohužel pro tebe na Tobě, abys prokázal, že není platný. Nikoli že samotné Tvé tvrzení o neplatnosti je argumentem. Teprve až Ty prokážeš, že můj důkaz není validní, tak mám povinnost (pokud neustoupím od závěru) opravit předložený důkaz.
Vás důkaz není platný, protože bagr.
Teď to máte i s důkazem, a je na vás, abyste prokázal, že mé tvrzení není platné.

Negace tvrzení protistrany bez uvedení relevantního argumentu do slušné diskuse nepatří.
Poukázání na to, že "protože bagr" není relevantní důkaz, není negace tvrzení. Myslím, že v takhle zjevném případě je oprávněné pouze poukázat na to, že spolu výrok a "pokus o důkaz" nijak nesouvisí. Buď si diskutující, který se takový důkaz pokoušel použít, znovu přečte, co napsal, chytne se za hlavu a aspoň se tváří, že nikdy nic takového nenapsal - a nebo popíše, jak spolu ty dvě zdánlivě nesouvisející věci ve skutečnosti souvisí. Je to mnohem snazší postup, než se pokoušet seriózně argumentovat, proč "protože bagr" není důkaz tvrzení.

5001
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 12. 10. 2014, 00:10:20 »
Připomínám, že jde o pokračování debaty o tom, zdali kupující rozmnoženiny musí mít právo na rozmnožování daného díla, což popírám, protože kupující nijak neprovádí rozmnožování díla.
Já připomínám, že se bavíme o software. Vy umíte software používat bez rozmnožování díla?

Ano, protože zakoupenou rozmnoženinu musí předat novému nabyvateli - a všechny ostatní rozmnoženiny byly rozmnoženy tím nabyvatelem za pomoci práva na rozmnožování podmíněným vlastnictvím té "primární" rozmnoženiny. Nijak z toho nevyplývá, že na vlastnictví - a tedy nabytí - té "primární" rozmnoženiny potřebuji právo rozmnožovat.
To jste se vypořádal s těmi dalšími rozmnoženinami. A co ta první? Tu mohl ten první nabyvatel užívat jen tak, bez licence? Kým byly vytvořeny, za pomoci jakého práva, za jakým účelem? Znamená to, že když se primární rozmnoženina zničí, mohu já software dále užívat na základě záložních rozmnoženin, ale prodat je již nesmím?

Oprávnění k rozmnoženině jsou pak dané spoustou zákonů.
Výborně. Tak až to vezmete na vědomí, a přestanete opakovat pořád dokola, že jediné možné oprávnění k rozmnoženině je vlastnické právo podle občanského zákoníku, můžeme pokračovat.

To co jsi právě označil za argument není ani důkaz, důvod ani doklad, že mé tvrzení neplatí, je to pouze ničím nedokázané, neodůvodněné a nedoložené tvrzení o nesprávnosti mého tvrzení.
Vy jste něco tvrdil, a jako důkaz jste předložil odkaz na paragraf zákona, který řeší něco jiného. Což je neplatný důkaz nebo neplatný doklad. Takže řada je na vás, nejprve vy musíte nějaký platný argument přinést, teprve pak já na něj můžu reagovat.

Pravidla slušné diskuse praví, že se používají argumenty a nikoli nedoložená tvrzení.
Vydávat za důkaz tvrzení něco, co jej nijak nedokazuje, není o nic lepší.

5002
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 11. 10. 2014, 11:32:52 »
Chtěl jsi říci že rozmnoženina, kterou nabývám může být buď rozmnožená, nebo rozšířená - a to je zase špatně, rozmnoženina, kterou získám, je rozšířená vždy - to, že ji získá někdo jiný je podstatou šíření. A vzhledem k tomu, že je to rozmnoženina, tak je vždy i rozmnožena. Elementární logika.
Rozmnožit ji mohl bez licence sám autor. Rozšířit ji mohl kdokoli bez licence poté, co bylo právo na rozšiřování vyčerpáno - např. rozšířením od autora, takže opět bez potřeby licence.
Výborně. A co plyne z toho, když si dáte tyhle dvě informace dohromady? Tedy že je potřeba rozmnožení i rozšíření, a že vyčerpáno bylo jen právo na rozšiřování?

1) To, že oprávněně nabytá věc je taková, kterou někdo oprávněně nabyl, jsi už odsouhlasil. Tak prosím kdes přišel na blbinu, že oprávněnost nabytí (tedy jednorázového aktu) se může měnit v závislosti na tom, co se v budoucnu stane? Věc je jednou prostě nabytá oprávněně nebo neoprávněně a tečka.
Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je pouze takový nabyvatel, který aktuálně má právo rozmnožování daného autorského díla. Dokonce jsem vás už dotlačil k tomu, abyste to na okamžik pochopil:
Právo na rozmnožování totiž nelze chápat jen jako právo povolit nebo zakázat výrobu rozmnoženin, ale také jako právo stanovovat, za jakých podmínek ty rozmnoženiny existují. Tedy je-li povolena rozmnoženina za nějakým účelem a ten účel pomine, nelze tu rozmnoženinu dále používat, protože se tím porušuje právo na rozmnožování původního autora. Na kopie vzniklé dle §66 je tedy třeba hledět jako na dočasné kopie dle §13 AZ s dobou trvání podmíněnou podmínkami §66. Po jejich vypršení se stávají nelegálními.
Připomínám příklad, na kterém jste to pochopil: první oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je povinen po prodeji rozmnoženiny všechny své kopie zničit, protože s prodejem rozmnoženiny přestává být legálním nabyvatelem rozmnoženiny.

2) To co asi chceš nešikovně vyjádřit, že rozmnoženina je věc spojená s licencí. Bez licence je to jen věc. No to je ale pěkná blbina, protože rozmnožování je vytváření rozmnoženin a to je chráněno autorským právem. Takže když si zkopíruju program, tak k němu nemám licenci, není to tedy rozmnoženina - tedy neporušuji autorské právo na rozmnožování.
Nikoli, oprávnění k rozmnoženině je věc spojená s licencí. Bez licence je to rozmnoženina, ke které nemám oprávnění. Takže když si zkopírujete program, a nemáte k němu licenci, je to rozmnoženina, ale není to legálně nabytá rozmnoženina. Protože rozmnožování je chráněným autorským právem.

Jen pak nechápu, jak jsi schopen v jednom svém postu tvrdit zároveň citované tvrzení výše a zároveň tvrdit:
Citace
Rozmnoženina je jakákoli kopie díla.
Vždyť si protiřečíš sám sobě v jednom příspěvku. Tak jakákoli rozmnoženina, nebo ta s licencí??
To už se tak stává, že když si nějaký text nepřečtete pozorně, tak ho nepochopíte. Tak znovu, "rozmnoženina" je jakákoli kopie díla, "oprávněně nabytá rozmnoženina" je pouze taková rozmnoženina, k jejímuž rozmnožování má nabyvatel v daný okamžik oprávnění.

Dejme tomu, že rozmnoženinu neužívám ji, jen jí mám. Tvrdíš že i tak nejsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, tedy jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny?
Nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona.

Auuuu - první nabyvatel rozmnoženiny zpravidla software koupí od distributora. Ten získal rozmnoženinu od autora, který ji vytvořil. Motáš dohromady rozmnožování (tedy vytváření kopií - to dělá zpravidla autor) a nabývání.
To už tak bývá, že v "nabytí rozmnoženiny" je smíchání "nabytí" a "rozmnožování".

Tak se ptám znovu, v kterém paragrafu je řešeno nabývání - tedy získávání vlastnických práv k rozmnoženinám? Nebo chceš snad tvrdit, že nabývání rozmnoženin je něco jiného než nabývání kterýchkoli jiných věcí? Pokud ano, tak konečně odpověz na otázku, z jakého paragrafu to plyne.
Bavíme se o autorském zákonu, vlastnická práva řeší občanský zákoník. V § 9 odst. 3 AZ a v § 12. odst. 3 máte jasně napsáno, že vlastnické právo k věci a právo dílo užít dle autorského zákona jsou dvě různá práva.

Počkej - jinde píšeš, že rozmnoženina je jakákoli kopie. Nabyl jsem jí. To nabytí neporušilo žádné právo
Porušilo to autorské právo.

Stejnětak software můžeš normálně užívat. Co nemůžeš je ho rozšiřovat (např. si udělat půjčovnu software), rozmnožovat a upravovat. Mezi rozmnožování ovšem patří i rozmnožování při zavádění do paměti, do překladu i překlad ze strojového kódu do mikrokódu a podobně. Software by bez dalších ustanovenení bylo jediné dílo, na které je třeba mít licenci. Přestože se zákon snaží u něj nastolit stejnou míru ochrany jako u každého jiného literárního díla. A právě proto je tady §66 - který člověku umožňuje přijinak běžném užívání programu, ke kterému by člověk neměl potřebovat žádnou licenci, stejně jako ji nepotřebuju k čtení knihy - vykonávat činnosti, které AZ nepovoluje.
Ve skutečnosti je to přesně naopak, AZ explicitně říká, že rozmnoženiny vzniklé při provozu programu spadají pod autorská práva:
Citace
§ 66 (2) Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.

A k čemu prosím potřebuji na koupi rozmnoženiny právo na rozmnožování? Ty fakt nechápeš, co to znamená rozmnožit? Bum, z jednoho jsou dva. Když od někoho kupuji rozmnoženinu, tak žádná další kopie nevzniká, tedy žádné právo na rozmnožování nepotřebuji. Proto ani není zmíněno v tom článku směrnice, a proto ani není v předpokladu té implikace. Neboť ta mluví čistě o tom, zdali tu jednu konkrétní rozmnoženinu mohl jeden subjekt prodat jinému i bez souhlasu Oracle, o ničem jiném.
Právo na rozmnožování neupravuje vznik rozmnoženiny, ale její existenci. Kdyby tomu tak nebylo, koupím software, vytvořím si rozmnoženinu, prodám software, a tu vytvořenou rozmnoženinu můžu dál legálně používat, protože vznikla legálně. Už jednou jste pochopil, že to takhle není, že existence rozmnoženiny je legální pouze po tu dobu, co jsem oprávněným nabyvatelem toho software.

Narozdíl od našeho ústavního soudu nerozhoduje o neplatnosti evropských směrnic
A už jste to někomu řekl? Zatím si totiž všichni myslí, že může...

Můžeš mi prosím vysvětlit, proč když se o nějakém tématu už poměrně dlouho bavíme, jak je možný, že si ani nejseš schopnej zjistit základní fakta?
Protože jsem se bláhově domníval, že o tom rozhoduje legislativa a že to třeba ESD sám o sobě bude vědět, jaké má pravomoci. Až teď jsem se dozvěděl, že to určujete vy, a že když ESD tvrdí, že ty pravomoci má, nemám si toho všímat a mám se zeptat rovnou vás.

Tak sis hezky zanadával - a argument je kde?
Argument je, že vaše tvrzení je chybné, a pokud tedy chcete něco dokázat, měl byste to zkusit znovu a lépe.

Citace
Jinak o tom, že je nějaké ustanovení smlouvy neplatné, se opravdu nemůžu rozhodnout já jen tak sám o sobě a začít ho ignorovat.
A proč ne? Co mi to zakazuje? Nic horšího než že protistrana mě dá k soudu se mi stát nemůže. A pokud mám pravdu a ustanovení je opravdu neplatné - tak soud rozhodne v můj prospěch dle §576.
Takže o neplatnosti ustanovení smlouvy nerozhoduju já, jako jedna ze stran, ale soud. Já mohu nanejvýš přestat plnit ustanovení smlouvy, o kterém se domnívám,že je neplatné. Pak je to ale stále porušení smlouvy se všemi důsledky.

5003
Hardware / Re:Test Raid10
« kdy: 10. 10. 2014, 20:06:15 »
Jeden disk vytáhnout a dát tam místo něj nový.

5004
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 10. 10. 2014, 19:52:47 »
Ano, v odst. 1 jsou definované podmínky za kterých má člověk právo. Z odst 6 vyplývá, že i když nemám žádná další práva, mohu dílo v rozsahu §1 užít. Z toho jasně vyplývá, že na užití v §1 nepotřebuji žádné další právo. Tedy podmínky jsou splnitelné na základě práv daných v §1. Tedy mohu jet v tramvaji, pokud jedu v sobotu.
Nic takového z odstavce 6 vyplývá. V odstavci 1 je jasně napsáno, že podle něj můžete dílo užít jedině tehdy, pokud jste oprávněným uživatelem. Odstavec 6 pak upřesňuje, že rozsah těchto práv lze jedině rozšířit, nikoli zúžit.

Už jsi odpověděl na to, jak provozuješ knihu, když tvrdíš, že samotné provozování je autorským zákonem chráněno?
Jak vy vysíláte program televizí? Jak televizí vysíláte knihu? Nebo podle vás vysílání televizí není autorským zákonem chráněno? A nebude to spíš tak, že z toho, že je nějaký způsob užití chráněn zákonem (protože každý způsob užití je chráněn zákonem), ještě to neznamená, že takový způsob užití dává smysl pro každé autorské dílo?

Takže tvrdíš, že kdyby v zákoně nebyl paragraf 14, že člověk má právo bez svolení autora prodat rozmnoženinu? Nebo tvrdíš že i když tam je, že to právo nemá? Nebo co tedy?
Tvrdím stále to samé. Kdyby v zákoně § 14 nebyl, právo k dalšímu prodeji rozmnoženiny by měli oba, jak nabyvatel, tak autor. Takže by autor mohl například s dalším  prodejem souhlasit, ale jedině tehdy, pokud dostane deset procent. Nebo by napálil nějakou nesmyslnou částku a tím by prodej znemožnil. Paragraf 14 odstavec 2 ale říká, že právo autora na rozšiřování je prvním prodejem vyčerpáno, tedy už jej nemůže uplatnit, tedy už nemůže prodej ovlivnit. Vyčerpáno je ale pouze právo na rozšiřování, právo na rozmnožování zůstává nedotčeno, takže stále platí původní licenční podmínky.

Opět neodpovídáš na otázku. Co to je tedy rozmnoženina a kde je to definováno? A kde je v zákonech ošetřeno nabývání rozmnoženin?
Rozmnoženina je jakákoli kopie díla. Nabývání rozmnoženin řeší především paragraf 13.

Rozmnoženina je primárně hmotná věc (dle §13 AZ) a pro potřeby online distribuce tento pojem ESD rozšířil i na nehmotnou rozmnoženinu.
Nikoli, rozmnoženina je primárně hmotná nebo nehmotná (dle skutečného § 13 AZ). Vyčerpání práva na rozšiřování se ze směrnice i zákona explicitně týká jen hmotných rozmnoženin (§ 14 AZ), ESD vyložil, že je nutné toto analogicky aplikovat i na nehmotné rozmnoženiny.

Protože to není tak jak tvrdíš, že rozmnoženina je pouze nějaký nehmotný statek, ke kterému musím mít právo NAVÍC k věci. Tedy Tvé tvrzení, že samotná hmotná věc rozmnoženina není, tj. že můžeš mít právo k věci která je autorským dílem a přitom nemít právo k rozmnoženině, je prostě magořina.
Takže § 9 odst. 3 nebo § 12 odst. 3 jsou magořiny v zákoně, na které není potřeba brát ohled, protože Logik to vyložil jinak.

To, že když koupím rozmnoženinu zatím bez licence, tak jsem oprávněným nabyvatelem jsme se doufám už dohodli.
Neshodli. Zejména proto, že je to irelevantní tvrzení, protože rozmnoženinu bez licence nekoupíte.

Licence vzniká na základě uzavření licenční smlouvy (pomíjím zákoné licence). S kým je prosím uzavřena licenční smlouva u windows, co ležej v alze za výlohou a kdy a jak byla uzavřena???
Je uzavřena s Microsoftem, momentálně myslím odkliknutím souhlasu s licenčním ujednáním při instalaci. Podrobnosti si můžete nastudovat třeba zde: http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru

Je tam, že je to mj. oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (za účelem užití), a tím jsem i do té doby, než smlouvu přijmu.
Nejste. Ta rozmnoženina se u vás nemůže jen tak z ničeho nic zjevit. Musel byste ji získat nějakým legálním postupem. Jenže všechny legální postupy k získání rozmnoženiny software vyžadují licenci.

Přeci nechceš tvrdit, že než přijmu smlouvu, tak jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny (takže by mě Microsoft mohl žalovat)?
Než přijmete smlouvu, nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Microsoft by vás mohl žalovat, pokud byste tu rozmnoženinu užíval.

Jinak zrovna kolem toho, jaký mají vztah související právní normy, lex specialis, tzn. nepřímých novel - tj. novel které neodkazují na pozměňovaný zákon - atd... je vybudovaná celá právní teorie.
V ČR je kolem toho bohužel vybudovaná i rozsáhlá právní praxe. Třeba zákon o datových schránkách kompletně změnil doručování dle správního řádu, aniž by v něm byla o správní řádu jediná zmínka, byť jen v poznámce pod čarou. Teprve v dalších novelách obou zákonů se postupně přiznalo, že spolu vlastně nějak souvisí.

A já znovu odpovídám stejně jako v minulém příspěvku, který jsi tedy asi nečetl, na základě existence práva na rozmnožování.
Vida, takže jste zase přistoupil na něco, co tvrdím od začátku. Takže první nabyvatel je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, protože od autora získal právo na rozmnožování a tedy má právo vytvořit a mít rozmnoženinu. Když o to oprávnění od autora přijde, musí rozmnoženinu zničit - nezáleží, jaké právo měl v okamžiku jejího vzniku, ale v každém okamžiku se posuzuje, zda právo na rozmnoženinu má nebo nemá.
Teď se přesuneme k druhému nabyvateli rozmnoženiny. I ten musí mít nějaké oprávnění, aby byl jejím oprávněným nabyvatelem. Vzhledem k tomu, že ji získává od prvního nabyvatele, které měl oprávnění na základě licence od autora, i tento druhý nabyvatel může mít ono oprávnění jedině na základě té licence od autora. A stejně jako první nabyvatel, i ten druhý se po celou dobu musí touto licencí řídit, a pokud tak nečiní, přestává být oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

Ve velké většině případů nezískám rozmnoženinu na základě licence, ale licenci na základě rozmnoženiny. Kdy Ti to dojde?
I když si stáhnu software z netu, tak zpravidla si nejprve koupím rozmnoženinu a teprve při instalaci odsouhlasím licenční smlouvu.
Navíc to, že licence vznikne dřív než si koupím rozmnoženinu nemusí nutně znamenat, že rozmnoženina vznikla až na základě licence.
Oprávněným držitelem rozmnoženiny se stanete jedině tak, že získáte oprávnění k vytvoření rozmnoženiny, nebo na vás někdo svá oprávnění k rozmnoženině převede. Nějakou nedefinovanou rozmnoženinu můžete mít klidně i předtím, to je nepodstatné, ale oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny se stanete až na základě licence.

Furt matláš dohromady existenci rozmnoženiny (ta musí být legální, tedy legálně rozmnožena a rozšířena) a existenci licence.
Nematlám to dohromady. Jediný způsob, jak lze legálně nabýt rozmnoženinu software, je - jak správně sám píšete - rozmnožení nebo rozšíření. A jediný způsob, jak legálně rozmnožit nebo rozšířit software, je na základě licence. Jsou to dvě různé věci, nicméně při současné právní úpravě neexistuje způsob, jak se bez licence stát oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. A jak jste správně popsal v předchozím komentáři, nejde jen o okamžik nabytí, ale o celou dobu - tedy pokud pozbudete licenci, přestáváte být oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a musíte ji zničit.

To pravděpodobně ano - i když vlastně asi ne: určitě je právně možné ukončit smluvní vztah s autorem - v tu chvíli již licence neexistuje, ale věc ano. Tady upozorňuji, že na to věc vlastnit žádnou licenci nepotřebuji, potřebuji ji pouze k tomu věc užít. Takže když se vzdám licence, furt mám legálně CD se softwarem, akorát ho už nesmím nainstalovat
Ano, máte legálně věc, ale už nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.

teda vlastně dle §66 mohu
Nemůžete, protože nejste oprávněný uživatel.

Což je rozdíl oproti tomu, když ho upirátím, tam jsem porušil právo na rozmnožování a ten kdo mi software poskytl, na rozšiřování.
Zatímco když si ponecháte rozmnoženinu, i když už nejste držitel licence, porušil jste jen právo na rozmnožování. Jako je to trochu lepší, ale pořád je to porušení zákona.

Používat autorsky chráněnou věc, která byla prodána s nějakou licencí rozhodně můžu. Pomocí jakékoli jiné licence, která mi umožňuje tuto věc užít (nebo u obecného díla volným užitím). To, že k dané rozmnoženině existuje "přifařená" licence nějak brání ostatním licencím, aby na ni platili? Kdes na takovou blbinu přišel? Z čeho to má plynout?
Ona ta licence k té věci není připojena neoddělitelně, ale ta licence z té věci dělá oprávněně nabytou rozmnoženinu. Když od té věci licenci odtrhnete, přestane být oprávněně nabytou rozmnoženinou a stává se zase jen obyčejnou věcí, když k ní přidáte jinou licenci, stane se opět oprávněně nabytou rozmnoženinou.

Z toho, že konkrétní rozmnoženiny vytvořené na základě konkrétního právního ustanovení jsou dočasné po dobu vlastnictví licence (když to hodně zjednoduším), nějak vyplývá, že všechny rozmnoženiny jsou závislé na licenci?
Nikoli, to vyplývá z toho, že v případě software neexistuje žádný jiný způsob, jak se stát oprávněným nabyvatelem licence.

I tak je Tvoje argumentace nesprávná, protože rozhodnutí ESD tvoří pramen práva a tedy je byť v omezené míře oprávněn normy i tvořit - sice ne formálně, neboť nemáme precedenční systém, ale defakto.
Ano, je to pramen práva. Nicméně běžné soudy v našem právním systému právní normy netvoří, pouze je vykládají. Výjimkou je na úrovni ČR ústavní soud, který může do tvorby norem zasahovat - tím, že je oprávněn některé normy zrušit. Podobnou výjimkou je pak Soudní dvůr EU, který má také právo některé právní normy zneplatnit.

"První prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je vyčerpáním práva na šíření této rozmnoženiny v rámci Spole­čenství s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počíta­čového programu nebo jeho rozmnoženin."
Kde tento článek vyžaduje prodej licence? Nikde.
Tento článek nikde. Ale kde vezmete oprávnění k rozmnožování software? Právo autora k němu vyčerpáno není, takže je oprávněn stále o rozmnožování a jeho podmínkách rozhodovat. A licence je právě ten způsob, jakým vám to oprávnění k rozmnožování udělí. Jediný způsob.

Citace
Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit, pouze může nastat situace, že smlouva je s nimi v rozporu. O zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud ....
Ach jo. Další právnický blábol.  Ustanovení ve smlouvě, které jsou v rozporu se zákonem, jsou od počátku neplatné by definition Viz §576 NOZ.
Ten paragraf jste vybral náhodně? Docela dobrá trefa, skutečně se týká neplatných ustanovení smluv. Akorát říká úplně něco jiného, než tvrdíte vy.
Jinak o tom, že je nějaké ustanovení smlouvy neplatné, se opravdu nemůžu rozhodnout já jen tak sám o sobě a začít ho ignorovat.

Soud pouze může rozhodovat o jejich platnosti
Fajn, takže jste po několika kotrmelcích nakonec dospěl k tomu, co jsem napsal já.

5005
Software / Re:legalita prodeje a nelegalita užití
« kdy: 10. 10. 2014, 16:48:25 »
Snad jsme se shodli na tom, že první uživatel může (otázka je jestli musí) uzavřít s Microsoftem licenční smlouvu, a práva vyplývající z takové smlouvy (licence) lze převádět na jiné osoby.
"Musí" by tady mohlo mít dva významy. Samozřejmě nemusí uzavřít licenční smlouvu s Microsoftem, nic ho k tomu nenutí - ale pak nebude mít práva ze smlouvy vyplývající. Pokud ale chce získat oprávnění k užívání software od Microsoftu, pak tu smlouvu uzavřít "musí", jiný způsob získání práv od Microsoftu neexistuje.

Co je to rozmnoženina?
Jakákoli kopie programu. Program nainstalovaný na pevném disku, program načtený v RAM. Instalační program na disku nebo na DVD je technicky vzato jiný program, ale zároveň se na to můžeme dívat jako na jinou formu vyjádření toho hlavního programu. Takže myslím není problém nazývat i instalační DVD Windows "rozmnoženinou Windows", v této diskusi z toho neplyne žádný rozdíl, není třeba to rozlišovat (a nenapadá mne případ sporu, kdy by to hrálo roli).

Co je to prodej rozmnoženiny?
Prodej kopie software spolu se sadou oprávnění tu kopii užívat. Je to klasický způsob, jak se software kupoval v kamenných obchodech - koupil jste si krabici, ve které byla licenční smlouva i instalační CD. Dnes se při nákupu přes internet běžně používá i druhý způsob - koupíte jen licenci, a na základě té licence si pak můžete stáhnout rozmnoženinu z internetu. Z hlediska práva to uzavření licenční smlouvy a získání rozmnoženiny (ať už DVD nebo z internetu) tvoří jeden celek, a nazývá se to "prodej rozmnoženiny".
Konkrétně v případě Windows tedy může "prodej rozmnoženiny" znamenat, že půjdu do obchodu a koupím tam "krabici" s instalačním DVD Windows, nebo to koupím přes internet a ta krabice mi přijde poštou, nebo to koupím přes internet a instalační DVD si stáhnu z internetu. "Výsledkem" nákupu rozmnoženiny je vždy to, že mám licenci (oprávnění k užití software) a odpovídající rozmnoženinu (to, co budu užívat).

Jak vzniká právo užívat software?
Uživatelská práva k software se řídí tím, co je v licenční smlouvě (pokud není nějaká část této smlouvy v rozporu se zákonem). Žádným jiným způsobem (např. ze zákona) nemohou uživatelská práva k software vzniknout.
Soudní rozhodnutí, zákony, evropské směrnice, mohou celou nebo část licenční smlouvy zneplatnit (smlouva nesmí být v rozporu se zákonem).
Princip je správně, jsou tam jen drobné nepřesnosti nebo části, které možná stojí za podrobnější rozvedení. Uživatelská práva k software nemohou vzniknout ze zákona*) (zákon neobsahuje takové ustanovení), jedině na základě licence od autora. Pokud ale uživatel získá licenci od autora, získává uživatel ze zákona i určitá práva navíc (třeba záložní kopie - nemůžu si udělat záložní kopii jakéhokoli software, ale pokud mám k určitému software práva, získám k tomu ze zákona i právo udělat si záložní kopii).
Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit, pouze může nastat situace, že smlouva je s nimi v rozporu. O zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud (nebo se samozřejmě obě strany mohou dohodnout a uzavřít dodatek ke smlouvě, kterým tu neplatnou část vyřeší). Což je podle mne další dost vážný problém pro uživatele použitých OEM licencí - i kdyby bylo něco v té smlouvě neplatného, podle mne se nemůžou jen tak sami rozhodnout, že je to neplatné a že to budou ignorovat, ale museli by se domáhat zneplatnění té části u soudu. A už vůbec nemůžou postupovat tak, že o té potenciální neplatnosti předem vědí, spekulují na ni a schválně nechají druhou stranu uzavřít smlouvu, která je z části neplatná. To už podle mne vykazuje všechny znaky záměrného podvodu.

*) Teoreticky by se software možná dal užít na základě úřední nebo zpravodajské licence, nebo při školním představení. Ale nevím o tom, že by to někdy někdo zkoušel uplatnit v praxi.

5006
Hardware / Re:Obnova dat z RAID5
« kdy: 10. 10. 2014, 09:59:40 »
2 HDD se tváří jako zcela prázdné bez oddílu!!! Třetí disk je v pořádku.
Začal bych tím, že se pokusím zjistit, zda tam nějaké oddíly měly být, nebo zda jste do RAIDu dal rovnou celý disk. Nejjednodušší by samozřejmě bylo vzpomenout, jak jste ten RAID vytvořil. Na tom, že na discích v RAIDu nejsou žádné oddíly, bych neviděl nic překvapivého, naopak nevidím důvod, proč tam oddíly vytvářet.
Třetí disk je v pořádku znamená co? To, že na dvou discích nejsou oddíly, vůbec neznamená, že by ty disky nebyly v pořádku.

5007
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 10. 10. 2014, 09:55:00 »
Kde je v §66 něco o platné jízdence? Oprávněného nabyvatele rozmnoženiny jsme si již vysvětlili....
tzn. i pokud mu licenční smlouva nedává žádná jiná prává, může software užít v tomto minimálním rozsahu. Takže tvé tvrzení, že k tomu potřebuje nějaké další právo je evidentně nesmysl
Četl jste vůbec ten § 66? Tam není nic o tom, že by někdo jen tak dostal nějaká práva, bez jakýchkoli podmínek. Ta práva uděluje odst. 1, a když si ho přečtete, zjistíte, že u každého písmene je uvedeno "činí-li", "opravuje-li", "je-li to nezbytné", "je-li nezbytná", "činí-li tak" nebo "jsou-li nezbytné". To nemůžete přeskočit, to jsou podmínky, které musí uživatel splnit, a teprve pak získá uvedená práva.

Tak znovu: odkud se bere právo majitele rozmnoženiny ji prodat, když bez tohoto paragrafu to právo nemá a s tímto paragrafem ano?
Část věty za "když" není pravdivá. Takže na první část nemá smysl odpovídat.

Citace
Je oprávněným nabyvatelem věci, ale nikoli oprávněným nabyvatelem autorského díla, rozmnoženiny.
Jéééé, další trhlá právní konstrukce. V podstatě proto s Tebou furt diskutuju, baví mě, jaký blbiny seš schopnej vyplodit. :-)
Rozmnoženina je ta věc. Viz výčet jak může vypadat rozmnoženina v §13 odst. 2. Co by to bylo jiného? Nějaká idea? Nebo co jako?
Když Oracle vystavil instalačky na svém webu a zákazník UsedSoft si je stáhl, která přesně věc byla tou rozmnoženinou?

U principu lex specialis je někde daná podmínka na společné termíny???
Ta podmínka vychází z logiky věci. Když chcete něco předefinovat, musíte to správně pojmenovat. Kdž to neuděláte, nadefinujete něco nového, a to původní vedle toho zůstane v nezměněné podobě.

Proč by měl přesně přebíjet něco? Co to je zas za výmysl??? Lex specialis je prostě právní ustanovení, které naprosto libovolným způsobem upravuje právo ve speciálním případě v situaci, kdy je to jiným ustanovením (lex generalis) již upraveno.
Ano, ve speciální situaci. Tedy popíše přesně to, co je v v lex generalis, a nějakým způsobem to zúží. Třeba jako v těch paragrafech 146 a 146a trestního zákoníku, kde § 146a doslova zopakuje definici z § 146a a pak ji zúží.

Nikde není řečeno, že lex specialis musí být opakem lex generalis. Zas jen ukazuješ, že neznáš právo.
Nikde to není řečeno, a ani já jsem nic takového nenapsal. Zatím veškeré vaše závěry o tom, že neznám právo, plynuly z toho, že nepozorně čtete. Což je pro výklad zákonů docela problém.

Citace
Jenže § 66 odst. 6 žádná práva neuděluje.
Uděluje. Nejprve definuje kdo je oprávněný uživatel rozmnoženiny a pak tomu uděluje práva: "Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1"
Co jako jiného by tato formulace znamenala?
Znamená přesně to, co je napsané v zákoně, když si přečtete celý ten odstavec, nevytrhnete z něj jenom část. Znamená, že pokud uživatel získá od autora nějaká práva, autor mu musí udělit i tato práva. Všimněte si, že to udělení práv je vázáno na smlouvu, ten odstavec vůbec nepočítá s nějakým nesmluvním typem udělení práv, jak pořád tvrdíte. Ale zase se od vás určitě dozvím, že na to zákonodárce jenom zapomněl.

Citace
Vzhledem k tomu, soud rozhodoval o tom, zda druhý nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným nabyvatelem, musel se vypořádat se všemi způsoby, jak by se oprávněným nabyvatelem mohl stát....
Opět totální neznalost elementární logiky. Zde je naprosto dostatečné potvrdit jeden jediný způsob a není třeba se zabývat vším. To by bylo nutné pouze pokud by soud chtěl prokázat, že nabyvatelem není.
Soud rozhodoval o tom, jaká má druhý nabyvatel práva. Např. uvedl, že není možné licenční smlouvu rozdělit a ze smlouvy na 25 počítačů prodat práva k využití třeba na 7 počítačích, která nabyvatel nevyužívá. Pokud by existoval ještě jiný způsob, jakým se mohl někdo stát oprávněným nabyvatelem, musel by soud řešit i tento způsob, protože by z něj nabyvateli mohla plynout další práva. Například by mu z něj mohlo plynout právo licenci rozdělit.

Citace
A kdy místo opakování něčeho, na co se neptám, poprvé odpovíte na můj dotaz, kde se ta rozmnoženina bez licence vzala?
Např. se prodává v obchodě?
Neprodává. Rozmnoženiny Windows bez licence nikde legálně neseženete.

Citace
Tady se ale bavíme o licencích Microsoftu, ten žádné rozmnoženiny bez licencí neprodává.
Opět blbina - samozřejmě že prodává. Nebo snad chceš tvrdit, že distributor officů má s microsoftem uzavřenou licenční smlouvu?
Neeee, seš vedle jak ta jedle. Prodává se software bez licence, pouze s možností uzavřít licenci. Dokonce i když si soft koupíš ty, tak žádnou licenci nemáš. Teprv až soft nainstaluješ a odklepneš licenční smlouvu, tak licence vzniká. Dokud ji ale neodsouhlasíš, taks ji neuzavřel a žádná licence vázaná na danou rozmnoženinu neexistuje.
Pokud to vykládáte takhle, pak platí, že dokud neodsouhlasím tu licenci, nejsem oprávněným uživatelem té rozmnoženiny. A tu licenční smlouvu musí odklepnout i ten druhý nabyvatel, takže platí i pro něj.

Citace
To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá
Opět další právnická neznalost - ESD nevykládá žádný zákon, nýbrž evropské směrnice a další normy. V evropském právu zákony nejsou.
Při vědomí vašich omezených znalostí jsem vám to nechtěl komplikovat, a když jste uvedl, že se rozsudek ESD vztahuje k zákonu, použil jsem stejný termín, abyste pochopil, na co reaguju. Nicméně i když to nazvu přesně, že ESD netvoří právní normy, pořád tu zůstává ta podstata věci - že jste si myslel, že ESD tvoří právní normy a na tomto předpokladu jste založil svůj argument. Takže pokud trváte na svém tvrzení, že první nabyvatel musí svou rozmnoženinu zničit, já se znova ptám, na základě jaké právní normy.

Citace
Takže to, že musím zničit veškeré kopie, musí nějak plynout ze zákona.
Z českého AZ vcelku jasně plyne, že ty rozmnoženiny slouží k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny. V okamžiku, kdy tu oprávněně nabytou rozmnoženinu nemáš, tak přestávají být legální i ty další rozmnoženiny, tedy je máš odstranit. Stejnětak záložní rozmnoženina dle je záložní - tedy předpokládá primární rozmnoženinu. Bez ní není rozmnoženina záložní a tedy přestává splňovat §66 odst 1c.

Právo na rozmnožování totiž nelze chápat jen jako právo povolit nebo zakázat výrobu rozmnoženin, ale také jako právo stanovovat, za jakých podmínek ty rozmnoženiny existují. Tedy je-li povolena rozmnoženina za nějakým účelem a ten účel pomine, nelze tu rozmnoženinu dále používat, protože se tím porušuje právo na rozmnožování původního autora. Na kopie vzniklé dle §66 je tedy třeba hledět jako na dočasné kopie dle §13 AZ s dobou trvání podmíněnou podmínkami §66. Po jejich vypršení se stávají nelegálními.
No vida. Tak jste po několika dnech dospěl k tomu, co tvrdím od začátku. Pokud rozmnoženinu získám na základě licence, podmínky této licence stanovují, kdy ta rozmnoženina je legální a jak je možné ji legálně používat. Takže tu rozmnoženinu nemůžu od té licence odtrhnout a začít ji používat nezávisle na té licenci. První, druhý i každý další nabyvatel jsou oprávněnými nabyvateli té rozmnoženiny pouze tehdy, pokud trvají podmínky, které existenci té rozmnoženiny umožňují.

legální existence všech kopií dle §66 je podmíněna účelem využití těchto kopií.
Přesně tak, to tvrdím celou dobu. A všechny účely využití kopií dle § 66 jsou v § 66 podmíněné, přičemž jediným způsobem, jak tu podmínku splnit, je mít oprávnění od autora.

Že je tento výklad zákona zprávný je opět vidět např. z rozhodnutí ESD v odstavci 70: ESD netvrdí, že je nelegální další používání těchto rozmnoženin - tak by to bylo, kdyby byla správná Tvoje interpretace, že jejich "nepoužitelnost" je zajištěna neexistencí příslušné licence - ale tvrdí, že samotná existence těchto rozmnoženin je už porušením práva na rozmnožování (podotýkám, že vyčerpané právo je na rozšiřování, nikoli rozmnožování, to trvá).
Což mimochodem popírá vaši teorii o existenci legálních rozmnoženin bez odpovídající licence.

Z předcházejících úvah vyplývá, že na první a třetí položenou otázku je třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu stažené z internetové stránky nositele autorského práva, se druhý nabyvatel uvedené licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným nositelem práva bez časového omezení a výměnou za zaplacení ceny, která měla posledně uvedenému zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě uvedené rozmnoženiny jeho díla, jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice a že mají právo na pořízení rozmnoženiny stanovené v posledně uvedeném ustanovení.

Takže první vývod je, že prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B). Takže máme A=>B
Druhý vývod má závěr že došlo k vyčerpání licence (C) a odvolává se na směrnici 2009/24 čl. 4 odst. 2. Ten má jako předpoklad prodej rozmnoženiny, nikoli licence, takže předpoklad další implikace je B. Takže máme A=>B a B=>C.
 Dále pak z toho, že je právo vyčerpáno vyvozují, že nový nabyvatel je oprávněný nabyvatel (D). A=>B a B=>C a C=>D.
Tedy v té tvojí jedné implikaci jsou implikace ve skutečnosti tři. Jen to chce umět česky. To, že je něco napsáno v rámci jednoho souvětí ještě neznamená, že se tam tvrdí pouze jedna věc.
Máte to špatně. První implikace je v pořádku, prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B), tedy A => B. Druhý vývod má závěr, že na tento převod se uplatňuje vyčerpání práv k rozšiřování (C) (žádné vyčerpání licence, to je nesmysl), tedy že převod byl legální. Tedy A and C => legální B. Dále z toho, že prodej rozmnoženiny je legální vyvozují, že nabyvatel je oprávnění nabyvatel (D). A and C => legální B => D.

Navíc ty z implikací A=>B=>C=>D  - tedy zjednodušeně že kdo má licenci, je oprávněný nabyvatel - vyvozuješ, že platí D=>A, tedy že každý kdo je oprávněný nabyvatel, tak má licenci. Což je prostě nesmysl, i kdyby ses na hlavu postavil a i kdyby tam byla ta implikace pouze jedna. Kdo je pes je savec platí, ale naopak ne.
Nikoli, to nevyvozuju z těchto implikací, ale z toho, že soud musel prozkoumat všechny možnosti a nalezl tuto jedinou.

5008
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 09. 10. 2014, 20:47:58 »
Jedinej, kdo se tady cyklíš seš ty. Argumentuješ podobně, jako bys tvrdil, že je nějaký cyklus v následujícím tvrzení: Člověk má právo k jízdě MHD zadarmo, pouze pokud jede v MHD v sobotu. A tvrdil bys, že nemůže jet zadarmo v sobotu v MHD, protože nemá právo jet zadarmo v MHD, tedy tam nemůže jet ani v sobotu, a proto tam nemůže jet.

Naopak já tvrdím, že v sobotu v MHD může jet zdarma, protože splnil veškeré podmínky, co na něj zákon klade: jede v MHD v sobotu. Stejnětak když provozuješ software, tak když splníš podmínky dané §66 tak "smíš jet zadarmo".

Jediný protiargument by byl, pokud by provozování software zahrnovalo nějakou činnost, která je autorsky chráněná a není vyjmenovaná v §66 - žádnou takovou činnost jsi ale nedoložil.
Nikoli, ten příměr není přesný. Ale začnu od posledního odstavce, od toho protiargumentu. Existuje totiž ještě jeden protiargument - pokud by podmínkou pro použití § 66 bylo právo, které uživatel získá až použitím § 66. Což je přesně tenhle případ. Podmínkou pro aplikaci § 66 odst. 1 je, že uživatel může provozovat software - což, jak jste sám napsal, je určitý způsob rozmnožování. Takže k tomu uživatel potřebuje právo pro rozmnožování software, nebo alespoň pro jeho provoz. To ale potřebuje dříve, než získá práva podle § 66 odst. 1, protože tahle práva jsou podmínkou.
V příměru s MHD by to bylo třeba tak, že pokud pojedu v sobotu mezi 4 a 5 hodinou ranní MHD s platnou jízdenkou, získám jízdenku na to, že mohu jezdit celou sobotu MHD zadarmo. Nemůžete ale mezi tou 4 a 5 hodinou jet hned zadarmo s tím, že pak přece získáte tu celodenní jízdenku - nejprve musíte splnit ty podmínky, a teprve pak můžete čerpat to, co ze splnění těch podmínek plyne.

A pokud nepopřeš ani jedno, co jiného než tento paragraf může být zdrojem toho práva, když se nic jiného nezměnilo?
Licence. § 14 nemůže být zdrojem libovolných práv. § 14 pouze definuje, co je rozšiřování, a určuje, že prvním prodejem v EU je právo na rozšiřování dané rozmnoženiny vyčerpáno.

Ty se furt na nabývání snažíš napasovat právo k užití - ale právo užít k oprávněnému nabytí opravdu nepotřebuji. Viz např. distributor, který je bezpochyby oprávněný nabyvatel. Nebo snad chceš říci, že není? Stejnětak jsem já oprávněný nabyvatel, když koupím od distributora rozmnoženinu s tím, že licenční smlouvu uzavřu později s autorem. Nebo snad chceš tvrdit, že nikoli?
Je oprávněným nabyvatelem věci, ale nikoli oprávněným nabyvatelem autorského díla, rozmnoženiny.

U §66 AZ není pochyb, že jde o lex specialis k §9 a proto ho zde zmiňovat není třeba.
U § 66 AZ není pochyb, že nejde o lex specialis k § 9. Pokud by § 66 byl lex specialis, za prvé by použil shodné termíny ("nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci"), za druhé by přesně přebil to, co tvrdí § 9. Tedy když § 9 říká "nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít", § 66 by říkal např. "nabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít" nebo "nabývá se oprávnění k výkonu práva dílo rozmnožovat". Jenže § 66 odst. 6 žádná práva neuděluje. § 66 jako celek je úplně o něčem jiném, a ve vašem výkladu by § 9 přebil jen tak mimochodem. To není lex specialis.

Opět jen ukazuješ, že prostě nemáš praxi ve čtení zákonů a tak z nich pak vyvozuješ falešné závěry.
To samé můžu říct já o vás.

Citace
Ještě víc zkrácená verze, abyste to podstatné měl u sebe:
Z předcházejících úvah vyplývá, že lze mít za to, že [druhý nabyvatel uvedené licence] je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...
To je podobný způsob argumentace jako kdybys tvrdíl, že z implikací: "Protože sem azora zavolal, tak sem přiběhl" a "Protože tu byla kočka, tak Azor zaštěkal", vyplývalo, že když zavolám Azora, tak zaštěká. V minulém mailu jsem Ti dal řetěz implikací, z kterých se skládá výrok ESD. Máš pravdu, že na začátku implikací je licence, ale to neznamená, že závěr té složené implikace je podmíněn úvodem, stejně jako neplatí, že zaštěkání Azora je podmíněno mým zavoláním.
Ne, to není podobný způsob argumentace. Já jsem nenapsal víc implikací, napsal jsem jedinou. A tuto implikaci jsem nevymyslel já, je to implikace z rozsudku ESD.

Z toho, že v tomto konkrétním případě opravdu platí, že je-li X nabyvatel licence => pak je X nabyvatel rozmnoženiny se snažíš vyvozovat, že nabyvatel rozmnoženiny musí mít licenci, což je ovšem implikace opačná:
Je-li X nabyvatel rozmnoženiny => pak je X nabyvatel licence
Vzhledem k tomu, soud rozhodoval o tom, zda druhý nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným nabyvatelem, musel se vypořádat se všemi způsoby, jak by se oprávněným nabyvatelem mohl stát. Vzhledem k tomu, že celou dobu argumentuje jenom nabytím licence, znamená to, že soud jinou možnost oprávněného nabytí rozmnoženiny neviděl. Možná byste je měl poučit...

Pokolikáté píšu, že ESD řeší konkrétní případ, kdy je opravdu licence od rozmnoženiny neoddělitelná - a kdy primární věc, která se prodávala byla licence a proto samozřejmě argumentace ESD začíná od licence, zatímco my se zde bavíme o §66, který platí obecně a tedy v jeho případě je nutno o licenci a rozmnoženině smýšlet jako o dvou nezávislých entitách? Po páte?
A kdy místo opakování něčeho, na co se neptám, poprvé odpovíte na můj dotaz, kde se ta rozmnoženina bez licence vzala?

A to, že od třetí implikace je licence šumák znamená, že ta implikace je platná nezávisle na tom, jestli člověk má nebo nemá licenci.
To, že jste u třetí implikace na licenci zapomněl, opravdu není relevantní argument. Zkuste to ještě jednou, a tentokrát bez zapomínání.

Trhat od sebe jednou "sloučené" licence a rozmnoženiny se furt snažíš Ty, nikoli já. Pro platnost moji argumentace, že je třeba na tento paragraf nahlížet optikou, že licence a rozmnoženina jsou dvě různé věci, naprosto stačí, když existují rozmnoženiny bez licence a takové rozmnoženiny existují.
To byste nejprve musel dokázat. Pak se o tom můžeme někde jinde teoreticky bavit. Tady se ale bavíme o licencích Microsoftu, ten žádné rozmnoženiny bez licencí neprodává.

Citace
A já si vybírat nemůžu? K čemu tam pak ta licence je, když vy (a asi ani já, podle odpovědi na první otázku) ji nepotřebujete?
Např. k tomu, že když o tu rozmnoženinu přijdu (např. omylem zničím CD), tak mi licence zůstane, zatímco práva dle AZ §66 ne?
Důležitější byla ta otázka, zda si můžu vybírat já. Ale i takhle je to prima. O tu rozmnoženinu přijdu (např. ji prodám), licence mi zůstane. Takže já můžu software používat na základě licence, nový nabyvatel na základě rozmnoženiny. Nový nabyvatel rozmnoženiny si udělá zálohu (poučen vaším příkladem). Teď má dvě oprávněně nabyté rozmnoženiny, takže jednu může prodat. On užívá software na základě oprávněně nabyté rozmnoženiny, další kupec také. Pokračovat lze tak dlouho, dokud na světě existuje někdo, kdo ještě oprávněně nenabyl této rozmnoženiny. A postupoval jsem přesně podle vašeho výkladu. Nechcete si to nechat patentovat? Hlupáci z vyhodny-software.cz nakupují nepoužité použité licence, a přitom by podle vašeho návodu jenom mohli kopírovat cédéčka.

Z rozsudku ESD a dalších vyjádření k zákonu ale plyne, že k oprávněnému darování nejprve musíš zničit veškeré své kopie programu.
To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá. Takže to, že musím zničit veškeré kopie, musí nějak plynout ze zákona. Můžu vám prozradit, že až přijdete na to, jak, zjistíte zároveň, proč je neoddělitelná licence od rozmnoženiny a proč se druhý nabyvatel rozmnoženiny musí tou licencí řídit.

5009
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 09. 10. 2014, 17:39:03 »
To co děláš je, že z Tvé interpretace §66 dokazuješ tu samou interpretaci §66.
Vy už si dokonce i pletete, co tvrdím já a co vy? Tvrzení, že podle § 66 odst. 1 má uživatel právo software rozmnožovat, pokud tak činí při provozu programu, provoz programu je rozmnožování, a právo k rozmnožování software má uživatel podle § 66 odst. 1, to je vaše tvrzení. Nebo s tím tvrzením nesouhlasíte?

1) Ptal ses na zdroje práv, nikoli na zdroje práv k užití díla.
Jistěže, celou dobu se bavíme o právech k užití díla. Nebo jste si myslel, že se ptám na práva námořního rybolovu?

2) Umíš vůbec číst? "§31 Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije... " ve svém díle. Snad nechceš tvrdit, že když cituji, tak mám licenci? To patří mezi tzn. volná užití díla. Zákonné licence jsou až od §34.
Já číst umím. Autorský zákon, Hlava I - Právo autorské, Díl 4 - Výjimky a omezení práva autorského, Oddíl 2 - Volná užití a zákonné licence. § 30 nese název Volná užití, a definuje překvapivě volná užití, tj. taková užití, která nejsou užitím podle autorského zákona. Další paragrafy už netvrdí, že něco není užitím ve smyslu zákona, takže už nejde o volná užití. Naopak říkají, že nějaký způsob užití nezasahuje do práva autorského - tedy dávají uživateli oprávnění k takovému užití, dávají mu licenci. Což je - pro vás asi překvapivě - ta druhá část nadpisu oddílu, tedy zákonné licence.

3) ad §66:  to, když se točíš na tom, že místo abych vyjmenovával přesné kusy odstavců, tak prostě řeknu paragraf s tím, že předpokládám u Tebe určitou inteligenci a že si z těch pěti odstavců dokážeš najít ty kusy, kde se o právech mluví - obzvlášť poté, co se o tom bavíme už nějakou dobu, tak na tom je vidět, že Ti rozumné argumenty došly.
Bohužel to vaše "prostě řeknu paragraf" způsobilo, že jste si ten paragraf nepřečetl, a teď se neustále snažíte tvrdit, že v tom paragrafu 66 je ustanovení "pokud jsou splněny podmínky paragrafu 66, jsou splněny podmínky paragrafu 66". Takže si ten paragraf laskavě přečtěte znova, a pokud tvrdíte, že váš uživatel má práva podle § 66 odst. 1, který má jako podmínku např. zavedení nebo provoz počítačového programu, odpovězte na jednoduchou otázku, odkud má ten uživatel práva na zavedení a provoz počítačového programu. A prosím pokuste se tentokrát vyhnout zacyklení a vynechat § 66 odst. 1 písmeno a).

4) §14 jsem už rozebíral a na jednoduchou otázku: kde se vzala práva, která má vlastník rozmnoženiny, když be §14 odst 1 by je neměl a s tímto odstavcem je má si neodpověděl.
Protože to, že ta práva "s tímto odstavcem má" je vaše nedokázané tvrzení.

Ne, smíš ho rozmnožovat, pokud je to rozmnožování zrovna provozem programu.
Na základě čeho smím ten program provozovat?


Citace
Jo, a na to pouze zase zákonodárce zapomněl. To je zvláštní, jak váš výklad zákona spočívá převážně na to, co je kde v zákoně zapomenuté nebo napsané nepřesně.
Takže když Vám něco nesedí do Vašeho překroucení zákona, tak se to prostě prohlásí za nepřesné, že to tam autor zákona zapoměl??? a tedy že to neplatí?
Uvědomujete si, co děláte? V AZ jsou taxativně vyjmenovaná práva se zmíněnou možností, že ještě něco existuje. Vy si vymyslíte nějaká další právo, které tam není zmíněné. A na mojí argumentaci, že jednak ta činnost, ke které podle Vás člověk potřebuje další oprávnění - se ve skutečnosti sestává z činností, ke kterým již práva v AZ taxativně vyjmenovaná jsou, takže proč definovat další oprávnění -  jednak že je to ve sporu s dalšíma ustanoveníma zákona, tak první půlku argumentu nepochopíte a ignorujete a o druhé prohlásíte, ne že jste se mýlil Vy, ale že je špatně zákon?
Omluvám se, myslel jsem, že ten sarkasmus pochopíte. Zvlášť když jsem to poté vysvětlil, že se jedná o váš výklad zákona. Když já napíšu "váš výklad zákona", znamená to "Logikův výklad zákona". Je vám to už jasné? To, že v zákoně něco není, to jsou vaše tvrzení. Tu chybí odkaz na to, že se oprávněním nemyslí oprávnění dle AZ ale dle úplně jiného zákona, tu "zvláštní právní předpis" má vlastně znamenat "tento zákon"...

Citace
Nad variantou, že je to v tom zákoně správně, ale vy to vykládáte špatně, jste neuvažoval?
Proč to píšete mě???? Já snad tvrdím, že zákonodárce něco zapoměl nebo že je tam něco zapomenuté a nepřesně???
Ano, tvrdíte. Už jste to zapomněl?

Ten kdo má vlastnická práva nemusí být oprávněný nabyvatel - neboť mohla být při převodu vlastnických práv porušena práva jiná (např. právo na rozšiřování).
Výborně, takže konečně jsem vás o něčem přesvědčil. "Oprávněný nabyvatel" tedy neznamená "nabyvatel, oprávněný výhradně dle NOZ § 1045 - § 1114, k jiným právům se nepřihlíží", ale znamená to "nabyvatel, který práva nabyl, aniž by bylo porušeno jakékoli právo dle jakéhokoli zákona".

Citace
Jenže odstavec 6 nezavádí nové typy užití, odstavec 6 jenom definuje pojem "oprávněný uživatel" pomocí již existujících pojmů.
Nezavádí a? Proč by měl? Ten jen definuje, kdo má právo nezávisle na licenci užít dílo tak, jak je definováno v §66 odst. 1.
Takže odstavec 6 nezavádí nový typ užití díla, protože jen zavádí nový typ užití díla. To jste to opravdu vysvětlil.

Ne, to není. Nabýt věc podle práva je nabýt věc dle kteréhokoli ustanovení právního řádu. Zatímco nabýt věc nabýt věc podle zákona toho a toho" je svázáno s konkrétním právním předpisem a tedy to má význam užší.
Ne, "nabýt věc podle práva" je nabýt věc dle všech ustanovení právního řádu, která se na to nabytí věci vztahují. Takže v kterémkoli okamžiku je možné všechna ta ustanovení vyjmenovat, a získáte z toho tu druhou variantu. Podstatné je právě to, že nestačí, že splníte jeden zákon, a ostatní můžete porušit. To pak není "podle práva".

Citace
Takže ještě jednou. Rozmnoženinu software má ve vlastnictví kamarád, neukradl jí...
Auuuuuuu. To chceš tvrdit, že když si zaparkuju auto u Tebe v garáži, tak se stáváš vlastníkem auta? Proč se bavím s takovým právním analfabetem?
Ne, nechci to tvrdit, nikdy jsem také nic takového nenapsal. Ale to, že se kamarád stane vlastníkem rozmnoženiny, jejímž předchozím vlastníkem jsem byl před tím já, to si představit umíte, ne? Myslím, že to není tak těžké. Třeba mu ji mohu věnovat. Nebo prodat. Nebo ji u něj mohu zapomenout. Už to máte?
Tak, a teď k tomu podstatnému. Stane se v takovém případě také oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny? A oprávněným uživatelem?

Nikde tam není napsáno, že oprávněné vlastnictví rozmnoženiny je podmíněno vlastnictvím licence

Citace
osoba, která nabyla licenci k ‚použitému‘ počítačovému programu, za účelem pořízení rozmnoženiny programu jako ‚oprávněný nabyvatel‘

Citace
rozmnoženiny počítačového programu pořízené prvním nabyvatelem se svolením nositele práv

Citace
S ohledem na toto nedílné spojení mezi rozmnoženinou nacházející se na internetové stránce nositele autorského práva, tak jak byla následně opravena a aktualizována, a uživatelskou licencí vztahující se k této rozmnoženině znamená přitom další prodej uživatelské licence současně další prodej „této rozmnoženiny“

Citace
Z předcházejících úvah vyplývá, že  ... v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu ..., se druhý nabyvatel uvedené licence ... může dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování ..., a lze tudíž mít za to, že je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...
Ještě víc zkrácená verze, abyste to podstatné měl u sebe:
Citace
Z předcházejících úvah vyplývá, že lze mít za to, že [druhý nabyvatel uvedené licence] je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...
Zvláštní shoda náhod, že? Vždy nejprve licence, a z toho teprve vyplývá, že je dotyčný oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

s prodejem licence autorem došlo k prodeji rozmnoženiny (neboť jsou v tomto konkrétním případě nedělitelné) => došlo k vyčerpání AZ práv na rozmnožování
rozmnoženina je nedělitelná s licencí => při druhém prodeji licence došlo k prodeji rozmnoženiny
A kdy došlo k tomu oddělení licence od rozmnoženiny? Nebo došlo k prodeji rozmnoženiny s licencí?

Od třetí implikace je existence nějaké licence šumák, pokud by platili předpoklady, tak i kdyby se licence nějakým způsobem ztratila, tak implikace platí.
Aha, takže licence a rozmnoženina jsou neoddělitelné, ale když se na licenci zapomene, tak se klidně oddělit může. Je to jistě zajímavý výklad, nicméně ESD o takovéto možnosti vůbec nehovoří, naopak důsledně až do konce argumentuje tím, že druhý nabyvatel získal licenci a z toho důvodu je i oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

Ne normálně mi prodáte rozmnoženinu i s licencí. No a pak si mohu vybrat, zda budu dílo užívat dle převedené licence, nebo dle AZ §66, podle toho, co bude pro mne výhodnější.
A já si vybírat nemůžu? K čemu tam pak ta licence je, když vy (a asi ani já, podle odpovědi na první otázku) ji nepotřebujete?

Pokud mi licence dá např. možnost instalace na třech strojích, vyberu si licenci
To já bych si vybral radši váš § 66, protože ten počet strojů nijak neomezuje.

tak si vyberu AZ §66, protože mi umožní to spustit na svém počítači.
Opravdu? Který odstavec přesně? Nejlépe by bylo, kdybyste citoval přesně to ustanovení, které vám to umožňuje.

Opakuji - to, že v některých případech je licence pevně spjata s rozmnoženinou, nijak nemění to, že principiálně jsou to dvě různé věci, a tedy obecný §66 nelze vykládat, jako by to byly dvě od sebe nedělitelné věci.
Akorát jste pořád nepopsal ten způsob, jakým se ta rozmnoženina od licence legálně oddělí a začne žít svým vlastním životem.

5010
Software / Re:Přeprodání licence na software
« kdy: 09. 10. 2014, 07:21:26 »
Ne, akoráts to nepochopil. Prostě jsem Ti dokázal, že Tvůj argument, že jediným zdrojem práv k software je licence, je nesmysl, protože staví na tom, co dokazuje. Přečti si to ještě pětkrát a třeba to pochopíš. Sorry za sarkasmus, můžeš si za něj sám.
Přečetl jsem si to pětkrát, a stále nechápu váš argument, že § 66 a neexistence nějakého paragrafu je jedno a totéž.

Opět jsi nepochopil elementární myšlenku a odvádíš hovor jinam. Fór je v tom, že zatímco bez tohoto ustanovení mi to právo musí dát autor, s tímto ustanovením to právo mám ať autor chce nebo nechce a i když mi ho nedal. Tedy mi to právo dává toto ustanovení a tedy Tvé tvrzení, že toto ustanovení nikomu práva nedává je blbost.
"Právo autora je vyčerpáno" znamená "autor musí dát právo"? Opravdu? Proč se v celém zákoně práva udělují tak, že je tam napsáno "má právo" nebo "uděluje právo", a v tomto jediném případě je tam najednou "právo autora je vyčerpáno"? To to poslancům připadalo moc jednotvárné?

Citace
> AZ existují i jiné zdroje práv k autorským dílům než licence
Konkrétně? Paragraf, odstavec?
Třetí kolo? Ty si fakt natvrdlej. §30-33,  §14 odst.2, §66 a asi i jné - vše z toho jsem nejméně již třikrát zmiňoval, evidentně vůbec nečteš, co píšu.
Paragrafy 30 až 33 buď nejsou užitím díla nebo jsou to zákonné licence. § 14 odst. 2 není zdrojem práv, celý § 66 také ne, dokonce ani jeho odstavec 1. § 66 odstavec 1 jenom říká, že pokud autor udělí nějaká práva, musí jejich součástí být i možnosti tam zmíněné. Takže jediný tento odstavec z vámi jmenovaného by bylo možné se zavřením obou očí nazývat "zdrojem práv".

Citace
Takže uživatel má právo program rozmnožovat, pokud tak činí při roznožování programu, případně při rozmnožování programu.
To, že když provozuji program, tak ho rozmnožuji a upravuji neznamená, že každé rozmnožování programu je provozování.. Takže podmínka při provozování je prostě omezení, že podle tohoto paragrafu nesmím jen tak rozmnožovat, ale pouze rozmnožovat za určitým účelem.
No jo, jenže vy zároveň říkáte, že to rozmnožování programu mám povolené na základě tohoto paragrafu. Takže ten program smím rozmnožovat, pokud ho legálně rozmnožuju. Abych ho mohl legálně rozmnožovat, musím mít možnost legálně ho rozmnožovat. Kde se to zastaví?

Autorským právem je chráněno softwarové dílo POUZE jako literární dílo.
Jo, a na to pouze zase zákonodárce zapomněl. To je zvláštní, jak váš výklad zákona spočívá převážně na to, co je kde v zákoně zapomenuté nebo napsané nepřesně. Nad variantou, že je to v tom zákoně správně, ale vy to vykládáte špatně, jste neuvažoval?

Souhlasím. Je. Tvoje. Pokud je něco chráněno jako literární dílo, tak to znamená, že se s ním nesmí dělat (bez povolení autora či zákona) přesně ty věci, jako bych nesměl dělat s literárním dílem. Co by to mělo podle Tebe znamenat jiného?
Znamená to přesně to, co je tam napsáno. Že pokud jde o formu software, díváme se na něj jako na dílo literární. Můžete studovat funkčnost knihy? Můžete funkčně propojovat dvě nezávislé knihy? Můžete překládat formu kódu knihy?

Citace
Takže podle vás zákon říká, že oprávněným uživatelem je vlastník rozmnoženiny, který je navíc vlastníkem té rozmnoženiny?
Ano, tedy nabyvatel, který např. tu rozmnoženinu dál neprodal.
A není to málo? Nemělo by to v tom zákoně být aspoň pětkrát za sebou?

Oprávněný nabyvatel řeší oprávněnost nabytí, tedy minulost, zatímco vlastnictví práv řeší přítomnost.
Aha, takže oprávněný nabyvatel nemusí být vlastníkem. Takže ten ustálený termín, že "oprávněný nabyvatel" znamená "držitel vlastnických práv" v tomto případě znamená něco jiného.

Neznamená - a právě proto je tu AZ §66 odst 6, který mj. říká, že oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným uživatelem rozmnoženiny
Jenže odstavec 6 nezavádí nové typy užití, odstavec 6 jenom definuje pojem "oprávněný uživatel" pomocí již existujících pojmů.

Ne, ale nabýt věc můžeš dle práva, anebo protiprávně. Zas naprosto jednoduchá věc, nechápu proč se na ni ptáš.
Myslel jsem, že se vám tím dotazem třeba rozsvítí. "Nabýt věc podle práva" je zkratka pro "nabýt věc podle zákona toho a toho", případně podle více zákonů.

Zas ani nečteš, co jsem psal, protože tento argument jsem předjímal a předem vyvracel - samozřejmě, že v autorském zákoně se mluví o spoustě práv (autorských právech, licencích, právech zastupovat větší množsví autorů atd... atd....), takže opravdu není důvod vytáhnout jedno konkrétní právo a tvrdit, že AZ je jen o něm.
Čtu, a na vaši předjímanou odpověď jsem odpověděl - autorský zákon řeší především práva k užívání děl. § 66 je v v dílu 3 o právu autorském, odstavec 6 specifikuje oprávněného uživatele - není tak těžké uhodnout, že jde o právo k užívání.

Většinou jsem dřív majitelem rozmnoženiny, než majitelem licence. Tu zpravidla uzavřu až při prvním spuštění programu dávno po koupi. Ale jsou i případy, kdy je to naopak - pak uzavřu s MS smlouvu dle OZ, podle které mi dá práva na užití programu dle AZ a zároveň odkaz na stažení programu. A stažením toho programu se stanu oprávněným majitelem rozmnoženiny.
Mimochodem právě tento mechanismus je vysvětlován v tom rozsudku, ty si ho nečetl, nebo nepochopil?
Tak to popište konkrétně. Začínáme tím, že koupím licenci (přesně tak, jak je to popsáno v rozsudku vyhodny-software.cz také prodává licence).
Chci, abyste to popsal vy, jak je to podle vás. Jak je to popsané v rozsudku a jak to tvrdím já, to vím, to od vás nepotřebuju popisovat. Tam je to tak, že je první vždy licence, a na základě té licence je její držitel oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. Vy tvrdíte, že podle českého AZ to může být i jinak, tak napište jak.

Citace
Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.
Není nabyvatel, protože CD nenabyl (do vlastnictví). Když neznáš základní termíny, tak prosím nefušuj do práva. (A i kdyby nabyl, tak není nabyvatel za účelem provozu programu, takže opět se ho AZ §66 netýká.)
Takže ještě jednou. Rozmnoženinu software má ve vlastnictví kamarád, neukradl jí - takže podle vás je oprávněný nabyvatel podle AZ? V zákoně jsou jen varianty za účelem využití nebo dalšího převodu, takže si asi budete muset vybrat. Každopádně za účelem převodu kamarád tu rozmnoženinu nemá. Za účelem využití možná ano, proč by ne?

V tomto konkrétním případě se prodávají nedílně. V obecném případě nikoli - může existovat jak oprávněný nabyvatel bez licence (např. distributor), tak i licence bez oprávněného vlastnictví rozmnoženiny (autor mi udělil licenci, ale já jsem si od něj software ještě nestáhl).
Výborně. Prodávají se nedílně, nabytí rozmnoženiny je podmíněno tou licencí. Takže co dál? Koupil jsem licenci, na jejím základě jsem se stela oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny - a teď to oprávnění chcete získat vy. Jak budeme postupovat? Nedílné součásti od sebe oddělím?

Stran: 1 ... 332 333 [334] 335 336 ... 375