Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Vono by stačilo, kdyby ta super oranžová šipka byla klikací s linkem na původní komentářCož ale znamená, že odroluju od aktuálního komentáře, a pak ho budu muset pracně hledat. Proto jsem psal o tom popupu, který zachová pozici ve stránce (a vyřešit se to dá JavaScriptem, který si jen přečte obsah z toho správného místa stránky – nebylo by nutné ty komentáře někam duplikovat nebo znova posílat ze serveru).
Ale neznam moc lidi, ktery si prejou, aby kazdej soused (a nejen soused) vedel, na co zrovna cumej v telce, pripadne jaky Pcko maji na disku ...K čemuž router u zákazníka vůbec není potřeba.
A o tom UPC nekde, co mi da zadarmo i dalsi, mas nejaky zdroj?DHCP klienta.
Ktery ISP mi da dobrovolne dalsi verejnou adresu, kdyz si pripojim dalsi stroj?Třeba UPC, alespoň někde.
Tak to jedno asi neni. Protoze ISP na verejnych adresach sedi jak zaba na prameni.Psal jsem „ze síťového hlediska“. A navíc jsem psal o IP adresách obecně. To, že vám poskytne omezený počet IP adres nebo pouze privátní IP adresy je hledisko obchodní.
Take mam ve zvyku mit nektere adresy staticke, coz by asi byl dalsi problem.Technicky to není žádný problém.
Nastesti toto "standardni" reseni moc standardni neni a tak clovek neni nucen s touto "konkurencni vyhodou" zapolit.Naštěstí toto standardní řešení je běžné. Zápolit s tím nikdo nemusí, stačí znát základy sítí.
Nejak nevidim konkurencni vyhodu v tom, ze budu totalne zavisly na nejakem divnem modemu i na ADSL, namisto abych pouzil libovolny modem/router.To, že vy budete totálně závislý na nějakém divném modemu, je váš problém. Ale nevím, proč to taháte sem, kde se bavíme o standardním modelu, kdy od ISP vede k zákazníkovi nějaká linka, na které je provozováno IP, a když nějaké zařízení na této lince přes DHCP požádá o IP adresu, tak mu ISP nějakou přidělí (a zároveň zajistí její routování) – a ze síťového hlediska je úplně jedno, zda má zákazník na té lince pověšeno jedno zařízení nebo sto.
ISP mu da jednu adresu a basta, zejmena, pokud se jedna o adresu verejnou. U neverejnych adres mozna by dal i vic, ale i o tom pochybuji.Už vám tu několik lidí napsalo, že to není pravda. Můžete to opakovat kolikrát chcete, ale to nezmění nic na tom, že se mýlíte.
Aha a proto se urcite lidi serou s presmerovavanim portu a tak. Mozna bys to mohl trochu vysvetlit, jak ta verejna adresa za NATem funguje. To mas NAT na masine s vnejsi adresou A. Za ni mas sit a jeden ze stroju ma adresu B z poolu verejnych ip address, ktery jsi si koupil pro strycka prihodu. A ty zavolas Takeshimu do Japonska, aby se ti pripojil na ssh na stroji s adresou B v Hornich Pocernicich. Jak to udela?Nechtěl byste si nejprve nastudovat nějaké základy sítí, než se budete pouštět do diskusí o nich? NAT znamená „network address translation“, nebo-li překlad síťových adres. V IP funguje tak, že zařízení, které provádí NAT, přijme paket, změní v něm některý ze čtveřice údajů zdrojová/cílová IP adresa a zdrojový/cílový port (může změnit jeden i více údajů), přepočítá kontrolní součet paketu a pošle jej dál. S veřejnými či privátními IP adresami to nijak nesouvisí, můžete klidně NATovat z privátní IP adresy na jinou privátní, z veřejné na jinou veřejnou či jakkoli jinak.
Jestli nahodou nemas na mysli neco jako SNAT/DNAT.
Ano, Jirsaku, to je urcite ono. Jsi za NATem a mas verejnou adresu.Za prvé, i za NATem mohu mít veřejnou IP adresu. Za druhé, nikde jsem napsal, že jsem za NATem.
Já mám internetová připojení na dvou místech, a na obou je to přesně takhle. ISP takhle přiděluje veřejné IP adresy, CZFree síť, skrz kterou jsem připojen i do internetu, takhle přiděluje privátní IP adresy.Řada ISPíků dělá dneska to, že se na své infrastruktuře snaží nahrazovat uživateli domácí router, a to i na kabelových linkách.
V podstatě to funguje tak, že na tom kabelu k zákazníkovi běží izolovaný neveřejný LAN segment, klient si tam může přes switch namlátit co chce a na straně ISP mu k tomu běěží DHCP server a z toho celého se dělá NAT ven.
Tazatel rikal, ze ma internetove pripojeni, coz neni to, co popisujete.
Ale pokud se jedna jen o modem, tak by vas vas ISP asi nepochvalil, kdybyste mu tam hodil switch.A nebo by to ISP bylo úplně jedno.
Musite to necim NATovat, tedy router.A nebo nemusí.
Mel bych si koupit routerTo vám řekl kdo?
chci se zeptat jestli by to slo i se switchem ?Záleží na tom, co od toho očekáváte, zda chcete tu svou síť nějak oddělit od ISP a zda vám ISP umožní připojit více zařízení.
Zadny router se me po konstrukcni strace nelibyPo konstrukční stránce jsou dnešní domácí routery a switche stejné.
Co tedy delat v pripade, mam-li napriklad pripojeni k oracle databazi, nebo jeste hur, mam X pripojeni k databazi a vkladam paralelne, a proces je zvenci v konzoli ukoncen, napr. pres CTRL+C ?To se těžko může stát – neexistující proces nemůže držet otevřené spojení. Může nastat jedině to, že databáze ještě neví o tom, že spojení bylo ukončeno – což může nastat třeba tehdy, pokud vytrhnete síťový kabel, a počítač tak ani nemá šanci spojení ukončit.
Connection se ve Finally neuzavre a zustane visit.
Jak z toho ven?Na straně klientské aplikace nijak, není důvod. Na straně serveru musíte počítat s tím, že se nějaký klient „odpojí“ bez ukončení spojení – někdo mu vytrhne síťový kabel, vypadne mu napájení apod. Takže musíte nastavit limity na počet spojení, počet spojení od jednoho klienta a dobu, po kterou může být spojení neaktivní, tak, aby to server přežil.
Aby sme sa netahali za slovicka. Snazi sa to nainstalovat Oracle JCE Jurisdiction policy subory a okrem toho kniznice samotneho IAIK JCE rozsirenia.Snaží se ta stáhnou a nainstalovat následujících šest souborů:
Stiahol som a precital. Lenze tu sa nebavime o JCE ale o JCE jurisdiction policy suboroch.O těch já jsem také psal – chápal jsem to tak, že „JCE“ používáte jako zkratku pro „JCE Unlimited Strength Jurisdiction Policy“.
Tiez som si precital dokumentaciu k JCE IAIK ktora odporuca dva sposoby - bud pouzit CLASSPATH alebo nakopirovat subory do JRE/lib/ext adresara.Přičemž ten druhý způsob je možný použít jedině v případě, že to JRE je vyhrazené pro aplikaci nebo aplikace, které počítají s tím, že budou mít na classpath tuto konkrétní verzi IAIK. Ono je naštěstí nutné JCE providera explicitně v kódu zaregistrovat, pokud by to tak nebylo, dalo by se pouhým nakopírováním těch knihoven do JRE/lib/ext odstavit aplikaci, která IAIK vůbec nepoužívá – stačilo by, že by při získávání implementací JCE neuváděla konkrétního providera a nacpalo se tam tohle „systémové“ IAIK, které by nepodporovalo nějaký algoritmus, se kterým daná aplikace počítá.
Pre konecneho uzivatela tu asi neostava vela moznosti ak chce danu aplikaciu pouzivat.Tazatel ale psal o tom, že by chtěl, aby to mohli používat i ostatní uživatelé Linuxu. Což bude těžko splňovat postup – nainstalovat oddělené JRE, přepsat v něm soubory zasílané aplikací, nasměrovat na toto JRE prohlížeč. Navíc v tom balíčku pro stahování jsou i nějaké dll knihovny, takže uživatelům na Windows by se to nejspíš posléze pokoušelo zapisovat i do systémového adresáře Windows, a uživatelé Linuxu by měli stejně smůlu.
Asi iba stiahut spravne JCE Jurisdiction policy od OracluCož nemusí pomoci, protože ta aplikace zjišťuje přítomnost správných souborů podle jejich kontrolního součtu – takže je potřeba použít přesně ty soubory dodávané s aplikací.
ja by som ich vsak na zaciatok nakopiroval to lib/ext a vyskusal ci ta aplikacia vobec funguje.Otestovat, zda ta aplikace vůbec funguje, by měli především její autoři. V tomto případě je zjevné, že aby ten stávající stav někdo z pozice uživatele rozchodil, musel by mít mnohem větší znalosti, než původní autoři aplikace, a byla by to soustava hacků neaplikovatelná v jakémkoli jiném prostředí. Jediné rozumné, co se s touhle aplikací dá udělat, je hodit jí autorům na hlavu, ať to opraví.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.