Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Filip Jirsák

Stran: 1 ... 297 298 [299] 300 301 ... 375
4471
Pokud tu licenci muze prodat, tak nevidim duvod, proc by ji sam nemohl nainstalovat na jiny pocitac za podobnych podminek (viz bod 78).
Může ji prodat, ale prodává úplně stejné podmínky, jaké sám koupil, ne obdobné. V případě OEM licencí tedy prakticky dává smysl jen prodej licence spolu s počítačem, pro který je určena.

Viz bod 43-46. To tvrdil Oracle taky (bod 43) a soud dosel k zaveru, ze jde o prodej s prevodem vlastnictvi.
Tohle je ale něco úplně jiného. Ty dvě různé věci, o kterých píšu já, jsou obsah smlouvy a ta smlouva jako taková. V bodu 43 Oracle namítal, že neprodává rozmnoženiny ale licenční smlouvy – protože vyčerpání práv autora evropská směrnice výslovně uvádí jen u rozmnoženiny. Soud ale odvodil, že nezáleží na formě, tudíž se vyčerpání práv vztahuje na všechny formy distribuce.

4472
Ne, to vy se snažíte oddělovat něco, co je jedna věc.
Smlouva o udělení nějakých práv a užívání těch práv jsou dvě různé věci. Když máte nájemní smlouvu k bytu, je něco jiného ta smlouva (obvykle je to potištěný papír) a něco jiného je bydlet v tom bytě (obvykle to znamená, že od něj máte klíče, máte tam postel, ve které spíte, máte tam své věci). Stejně tak je něco jiného licenční smlouva a užívání software. Užívání software je například to, že ho nainstalujete na počítač – což je něco úplně jiného, než licenční smlouva.

Jak ostatně uvádí i ten soud v rozsudku.
Ten rozsudek soudu má po stranách čísla, abyste mohl na jednotlivé výroky, které v tom rozsudku jsou, odkázat. Na výroky, které v tom rozsudku nejsou, samozřejmě odkázat nelze.

Mimochodem, soud řešil tři otázky, z nichž první byla, zda je možné licenci převést na jiný subjekt. Lalinor nechce licenci převádět na jiný subjekt, takže ten rozsudek je pro jeho případ irelevantní.

Irelevantní. Pokud vlastním licenční smlouvu na OEM, jsem oprávněný uživatel toho programu, a tak můžu uplatňovat práva z toho odstavce.
To je zásadní nepochopení toho, co znamená „oprávněný uživatel“. Oprávněný uživatel programu je ten, kdo ho užívá v souladu s oprávněními, která získal (přímo nebo zprostředkovaně) od autora. „Oprávněný uživatel“ není trvalá vlastnost osoby. „Oprávněný uživatel“ je ten, kdo program používá oprávněně, přičemž ta oprávněnost je pouze dočasná a může se z minuty na minutu změnit. Když si nainstalujete editor fotografií, který máte licencovaný pro soukromé použití, a otevřete v něm fotku z dovolené, jste oprávněný uživatel, a když v něm vzápětí otevřete pracovní fotku, jste neoprávněný uživatel.

Umístění na konkrétní počítač taky ne.
Software se na počítač neumísťuje, ale rozmnožuje. Což je užití díla podle AZ.

Proč EULA Windows 10 OEM neobsahuje omezení na jeden konkrétní počítač v EU, ale obsahuje jej v USA?
Proč Microsoft v EU umožňuje aktivovat OEM verzi přenesenou na jiný počítač, ale v USA to nejde?
Jaký je přesně rozdíl v textu licence? Důvodů může být spousta, EU má oproti USA přísnější zákony proti zneužívání monopolního postavení a Microsoft tu měl s tímto problémy, takže pokud takový rozdíl existuje, nejpravděpodobnější tedy je, že je to kvůli antimonopolním zákonům.

4473
Je to neplatné. Soud o tom už rozhodl.
Kde se tam píše o podmínce používání na konkrétním zařízení? Nikde. Takže o tom soud nerozhodl, pouze vy si myslíte, že se jedná o obdobný případ. Protože si pletete práva k užívání software a práva k nakládání s licencí.

Licenční smlouva je to, co vám poskytuje právo užít. Protože není (a nesmí být) vázaná na konkrétní osobu, poskytuje právo užít té osobě, která ji vlastní.
Ano, správně. Tak je to v zákoně a plyne to z mezinárodních smluv.

Ta rozhodnutí soudu znamená i tohle, jinak by docházelo k obcházení vyčerpání práva na rozšiřování.
To rozhodnutí pouze upřesňuje výklad vyčerpání práva na rozšiřování. Vyčerpání práva na rozšiřování znamená, že když v EU získám nějaká oprávnění k softwaru (licenci), mohu ji v nezměněné podobě prodat dál. Původní autor už do toho nemá co mluvit, jeho práva byla vyčerpána tím, že mi tu licenci prodal. Ale pořád je to ta jedna konkrétní licence, jeden konkrétní soubor oprávnění, který jsem získal – ta oprávnění se prodejem nezmění. Takže když jsem od autora získal oprávnění k používání software na počítači X, můžu prodat zase jen oprávnění k používání na počítači X. Díky tomu mohu například prodat počítač X i s OEM licencí Windows, která jsem s ním koupil.

nesmí být vázaná na konkrétní osobu […] přesun OEM licence na jiný počítač umožňuje.
Kde se vám z konkrétní osoby najednou stal konkrétní počítač?

Ten test funguje perfektně. Omezení krabicové verze pouze na jeden počítač totiž vychází z úplně stejných ustanovení zákona, jako omezení OEM verze na konkrétní kus hardware. Pokud by v zákoně existovalo ustanovení, kvůli kterému by bylo neplatné omezení na konkrétní kus hardware, to ustanovení by muselo zneplatnit i omezení na jeden počítač – s jedinou výjimkou, a to pokud by to zákonné ustanovení dokázalo rozlišit mezi instalací na jeden počítač a instalací na jeden konkrétní počítač. A takovéhle rozlišující ustanovení v zákoně není.

Omezení rozmnožování je přímo uvedeno v zákonu (§ 13).
§ 13 nijak nespecifikuje, na kolika zařízeních můžu používat software, k jehož užití jsem získal právo jednou licenční smlouvou. Licenční smlouva mi může umožnit používat software na jednom počítači, na deseti počítačích, na pěti počítačích ve společné domácnosti, na všech počítačích ve škole, na jednom konkrétním počítači. Všechny ty varianty jsou dané jenom tím, k čemu získám oprávnění z licenční smlouvy.

Vázání na konkrétní věc není legální, odporuje mimo jiné § 66 odst. 1 písm. a), což je minimální rozsah práva užít počítačový program, který nelze zúžit.
§ 66 odst. 1 písm. a) se vztahuje pouze na oprávněné uživatele. Tedy nejprve musím být  v daném kontextu oprávněným uživatelem, a teprve pak mohu uplatňovat práva z tohoto odstavce. Když jsem ve škole a můžu používat nějaký program, protože má škola zakoupenou multilicenci pro použití ve výuce, neznamená to, že jsem už navěky oprávněným uživatelem toho programu, a můžu si ho nainstalovat doma a v práci a na každý počítač, který někde potkám. Ne, oprávněným uživatelem jsem pouze v té škole při výuce.

Rozdíl je asi takový, jako kdyby vám autor knihy (počítačový program je brán jako dílo literární - § 65) řekl, že ji nemůžete kopírovat (legální) nebo že ji nemůžete umístit kamkoliv jinam než na první poličku, kam jste ji po zakoupení umístil (nelegální).
Umístění knížky na poličku není užitím autorského díla, takže se na něj licenční smlouva nevztahuje.

4474
To je pořád dokola.
Závazky z licenční smlouvy, které zákon nedovoluje ujednat, jsou neplatné.
Vázat použití software na konkrétní hardware zákon nebrání. I kdyby to ustanovení bylo neplatné, musí o jeho neplatnosti rozhodnout soud, ne jen tak někdo v diskusi na webu.

Právo EU nedovoluje vázat licenční smlouvu na konkrétní kus hardware, jak už soudy několikrát rozhodly.
Jenže v případě OEM licencí není vázána na konkrétní kus hardware licenční smlouva, ale užití software. Práva k užití software a práva k nakládání s licenční smlouvou jsou totiž dvě rozdílné věci. Podmínka užití autorského díla pouze na konkrétním hardware neodporuje žádnému ustanovení zákona. Ta údajná „rozhodnutí soudů“ jsou pouze vaše chybná interpretace.

Ten "test" je úplně mimo. Instalovat jednu licenci na víc počítačů je nelegální i u krabicové verze, která začne ujednání o vázání na hardware neobsahuje.
Ten test funguje perfektně. Omezení krabicové verze pouze na jeden počítač totiž vychází z úplně stejných ustanovení zákona, jako omezení OEM verze na konkrétní kus hardware. Pokud by v zákoně existovalo ustanovení, kvůli kterému by bylo neplatné omezení na konkrétní kus hardware, to ustanovení by muselo zneplatnit i omezení na jeden počítač – s jedinou výjimkou, a to pokud by to zákonné ustanovení dokázalo rozlišit mezi instalací na jeden počítač a instalací na jeden konkrétní počítač. A takovéhle rozlišující ustanovení v zákoně není.

4475
To, že jste vlastníkem fyzického disku, na kterém je zapsán software, nic neznamená. Důležité je, jaká máte tomu software práva. Ty vám podle zákona může poskytnout jedině autor software (nebo jeho zástupce) – no a pokud vám poskytl pouze práva k použití na původním počítači (což je obvyklé u OEM verzí), máte smůlu, a na jiném počítači ten software použít nemůžete.

Mnozí zde vám budou tvrdit, že práva můžete získat i jinak, než od autora, případně že vy své závazky plynoucí z licenční smlouvy plnit nemusíte. Zkuste si jejich tvrzení ověřit takovým testem – co by vám pak bránilo vzít jedno instalační DVD s jednou licencí, a nainstalovat z něj sto počítačů? Také si uvědomte, že trestněprávní odpovědnost za případné používání software, k jehož používání nemáte oprávnění, máte vy, ne diskutující na Rootu.

4476
Server / Re:Qemu image a git
« kdy: 10. 05. 2016, 14:43:12 »
rsync – přenášejí se pak jen změněné části. Ovšem pokud už je obraz komprimovaný, bude stejně změněné „vše“ a nepomůže vám nic. Jedině pokud by byla možnost to komprimovat způsobem, který je k rsync „přátelský“, nebo kompresi úplně vypnout.

4477
Software / Re:Balík pro testování fulltextových enginů
« kdy: 09. 05. 2016, 13:47:00 »
Fulltext jako takový s žádnými daty problém mít nebude. Fulltext si jen vytvoří index požadovaného typu nad posloupností (třeba slov), kterou mu pošlete. Předpokládám, že „zákeřným zadáním“ myslíte třeba text s kombinací jazyků, synonyma, stopslova apod. Tím byste ale netestoval fulltext jako takový, ale vaši konfiguraci indexování i vyhledávání. A k tomu není dobré používat nějaká generická data, lepší je použít něco, co připomíná vaše cílová data.

4478
Desktop / Re:Jak spustit programy jako root
« kdy: 07. 05. 2016, 13:22:05 »
kde* a gk* jsou grafické utility (pro KDE resp. Gnome), které dělají to samé, jako jejich ekvivalenty pro příkazový řádek – tedy třeba kdesu dělá to samé pod KDE, jako su v příkazovém řádku.

su změní aktuálního uživatele. Když neurčíte jméno uživatele, použije se root. A pokud jako parametr zadáte pomlčku, nastaví se prostředí stejně, jako kdybyste se na toho uživatele přímo přihlásil. Takže když provedete příkaz su - v terminálu, budete po jeho úspěšném provedení v shellu roota stejně, jako kdybyste se na roota přímo přihlásil. su se vás samozřejmě zeptá na heslo roota, a někdy také bývá omezené, že su na roota mohou provést pouze uživatelé nějaké skupiny. Root může udělat su na kteréhokoli uživatele a nepotřebuje znát jeho heslo. Mnemotechnická pomůcka: někdo tvrdí, že autorem su je Moravák, a pojmenoval to utilitu ve svém nářečí. Takže když chcete počítači říci, že od teď jste root – jsem root, musíte použít moravské nářečí – su root.

Příkaz sudo proveden jeden zadaný příkaz jako jiný uživatel (je to složení su a do – „udělej“). Nemůžete takhle provést libovolný příkaz, který vás napadne – v souboru sudoers je nakonfigurováno, který uživatel může přes sudo spouštět které příkazy. Zároveň tam je nakonfigurováno, zda pro ten který příkaz bude vyžadováno heslo uživatele, který spouští sudo (takže někdo může spustit příkaz pod rootem, i když nezná jeho heslo – ale musí zadat své heslo, aby si uvědomil, že dělá něco potenciálně nebezpečného), nebo že ten příkaz může spustit úplně bez hesla.

Pokud není povoleno udělat su na roota, bývá obvykle nakonfigurováno, že někteří uživatelé mohou spustit su - přes sudo. Má to takhle třeba Ubuntu, takže tam se na roota trvale přepnete příkazem sudo su -.

Rozdíl je tedy ten, že se su musíte znát heslo cílového uživatele (pokud už nejste root), ale pak můžete pod cílovým uživatelem dělat cokoli. sudo může být nakonfigurované tak, že heslo cílového uživatele znát nemusíte, ale zase můžete provádět jenom přesně dané příkazy.

4479
Sítě / Re:Přemostění Wi-Fi na Ethernet
« kdy: 29. 04. 2016, 11:00:30 »
Se podivej na ALZA na aktualni ceny.
No právě že vidím, že nejlevnější jsou dvakrát dražší, než nejlevnější WiFi klienti. Proto jsem se ptal, jestli to je někde levnější. Protože jinak mi uniká, v čem by měla být výhoda takového řešení – osobně bych WiFi považoval za spolehlivější řešení (protože je to standardní a je s tím mnohem víc zkušeností).

4480
Sítě / Re:Přemostění Wi-Fi na Ethernet
« kdy: 29. 04. 2016, 09:51:57 »
Jen tak mimo mísu- ethernet over power by to neřešil ?
To už je to tak levné, aby to stálo míň, než jedno WiFi AP?

4481
Sítě / Re:Přemostění Wi-Fi na Ethernet
« kdy: 28. 04. 2016, 15:17:39 »
Ten TP-Link, který jsem odkázal, se v režimu Klient chová jako transparentní bridge – zařízení, které k němu kabelem připojím, se chová, jako by bylo připojeno přímo přes WiFi.

4482
Sítě / Re:WiFi na Ethernet
« kdy: 28. 04. 2016, 14:03:06 »
Mám zkušenost s TP-LINK TL-WR702N – jako WiFi klient funguje (připojoval jsem se takhle do WiFi sítě z PC).

4483
Prezenter je jenom oddělené tlačítko myši nebo klávesa (obvykle se dají přepínat), takže bez focusu ve správné aplikaci to nepůjde. Můžete ale prezenterem ovládal aplikaci v jiném počítači, která by podle přijatých kláves ovládala promítací software třeba přes síť. Ale nevím, zda PowerPoint má nějaké API, kterým by bylo možné ho ovládat.

VLC se dá ovládat třeba přes telnet, takže můžete spustit jednu instanci na celou obrazovku, a pak to ovládat opět z jiného počítače.

4484
Odkladiště / Re:Neplacení poplatků České televizi
« kdy: 26. 04. 2016, 08:01:43 »
Jenže ty důvody byly ve stylu, že i když to třeba někdo nevyužije, pro jiného to může být užitečné, což trošku plave na vodě.
To je základní princip spolupráce a solidarity. Vítejte mezi lidmi.

4485
Odkladiště / Re:Neplacení poplatků České televizi
« kdy: 26. 04. 2016, 08:00:51 »
Existenci verejnopravni televize za penize z kapsy danoveho poplatnika lze tezko ospravedlnit necim jinym, nez zajistenim kvalitniho a nezavisleho zpravodajstvi.
Pro vás je podstatné zpravodajství, pro někoho jiného jiné věci – publicistika, dokumenty, kultura, vzdělávání, celospolečenská debata, tvorba pro děti, vysílání pro menšiny, záznamy různých akcí (kulturních, sportovních) atd. atp.

A prestan tvrdit, ze se kvalita zpravodajstvi zvedne tim, ze se zvednou koncesionarske poplatky.
Já tvrdím, že se kvalita zpravodajství nezvedne, když celá televize řeší prakticky jenom to, jak někde ušetřit, a její vysílání se musí přizpůsobit tomu, aby poslanci milostivě schválili alespoň valorizaci.

Delat slusne zpravodajstvi nevyzaduje miliardiovy rozpocet
Polemizujete s něčím, co jsem nenapsal.

Takze kdyz chteji vetsi platy, meli by poplatniky motivovat.
Co to je pořád za nesmysl? Můžete mi ukázat nějaký jiný ekonomický příklad, kde někdo nějakým zázrakem zařídí levnou výrobu něčeho kvalitního, aby tím lidi motivoval k nákupu a ti mu po té platili víc? Něco takového se používá jedině pokud za tím stojí silný investor a chce zlikvidovat konkurenci. Jenže média veřejné služby nemají a nemohou mít silného investora, a nemohou se pokoušet zlikvidovat nepřímou konkurenci.

Ale kdyz novinar stoji za starou belu, vetsi plat s tim nic nenadela.
To také nikdo netvrdí. Ale když nabídnete nízké platy, nezískáte spoustu kvalitních novinářů. Takhle to prostě funguje, když někde chcete mít kvalitu, prostě do toho musíte investovat. Česká filharmonie se v posledních letech zřetelně zlepšila, na začátku bylo mimo jiné zvýšení platů, bez kterého by to nešlo. Myslím ve Švédsku výrazně stoupla kvalita vzdělávání, když do něj nejprve několik let jenom lili peníze – protože do něj potřebovali přilákat schopné lidi, se kterými pak teprve mohli dělat nějaké reformy. Bez peněz to v dnešní době bohužel nejde.

Ani nevím, jak byste si tu vaši metodu představoval. Najmete spoustu schopných lidí za nízké platy s příslibem, že budou pracovat na něčem kvalitním, a později někteří z nich možná dostanou přidáno. Ti lidé budou plýtvat svým talentem na to, aby na koleně dělali něco, co se jinak dá snadno a v lepší kvalitě koupit. Díky takovému obrovskému úsilí vytvoříte něco aspoň trochu kvalitního, co splní požadovanou kvalitu, lidé začnou víc platit, vy propustíte většinu lidí, abyste se dostal na stav, který odpovídá produkované kvalitě, a tomu zbytku přidáte. Takhle nějak si to představujete? Vážně si myslíte, že by něco takového mohlo fungovat?

Stran: 1 ... 297 298 [299] 300 301 ... 375